Předchozí (8)  Strana:9  Další (10) |
|
|||
9
|
|||
|
|||
špižoval. Anth. Jir. I. 102. Za tím. Us. Za
pravým lantfridem, während des Landfrie- dens. Půh. II. 275. Za obědem. Na prsích Kristových odpočívá jako sv. Jan za večeří Mkl. S. 746. Za obědem a večeří sluší mezi jídlem píti. Jg. — Brt. v Listech filol. II. 287.—296. (Vz tam více příkladů). Cf. Zk. S. 280.—286. (vz tam více příkladů), Zk. Ml. II. 37., Mkl. S. 405.—411., 528., 745.—748., Jg. Slov. Mnohé příklady přidal jsem z vlast- ních sbírek. 3. Za, zastr. = zda, zaž = zdaž. I po-
čechu se shledati, za by mohli na kom vinu poznati. St. skl. III. 33. Aj Vltavo, če mú- tíši vodu? za tě lutá rozvlajáše búria? Rkk. 71. Za li zpoviedati se bude. Ž. wit. 29. 10. Za by kto spolu želal. Ž. 68. 21. (Č.). Za by popřál mně nebohu. Hr. rk. 367. Za mníš, by tamo utěžal? Alx. Cf. Jir. Nkr. 94. Zá ze: z za, ze za, v Krkonoš., u Ho-
řovic, u Zbiroha, v Jičínsku zeza, předložka. Řídí genit., vlastně se pojí s genitivem její první element z. On vyšel zá humen (ze za humen — z míst, která jsou za humny). Vy- skočil na něho zá vrat (ze za vrat). Pochází zá Prahy. Vzal si ženu zá vodou (z kraje za řekou); Hleď, kterak pokukuje zá okna. Us. Vz více v Š. a Ž. 1884. 192. Lg. Zaalpí, n., = krajina za Alpami. — Za-
alpský, transalpinus. Chmela. Zababčelosť, i, f., die Gekrümmtheit,
verkrüppeltes Wesen. Zababčelý = skroucený, shýbnutý, zhr-
batělý, zakrsalý, ver-, gekrümmt. Z. strom. Us. Rgl., Plk. Zababčeti = zkřiviti se. Strom zababčí.
Puch. Zababeč, bče, f.. Sababsch, ves u Lito-
měřic. Zababěti = zababčeti. Jg.
Zababiti, il, en, ení, zababovati = za-
plésti vlasy v babince t. j. okolo hlavy zavinouti. Vlasy svobodných splívají v le- lících zapentlených po zádech, vdané za- pletají je kolem hlavy v babince. Po svatbě se každá nevěsta z a teprv později za- čepí. Na Mor. Vck. Zababkovati = zanýtovati, verlöthen.
Na Slov. Bern. Zababoliti = zababúlati. Phld. IV. 25
Zababoňka, y, f. = pověra, smyšlénka.
To je jenom z., co tu pravíš. Na mor. Val. Vck. Zababouchati, vz Zababušiti.
Zababrání, n. = znečištění, die Be-
schmutzung, Befleckung, Besudeluug. Na Slov. Beru. Zababraný; -án, a, o = znečištěný, uma-
zaný, ukálený, beschmutzt, befleckt, besu- delt. Na Slov. Bern. Z. ruce. Na Mor. Šd. Z. stůl. Na Slov. Frsc. Zor. I. 83. Zababrati = znečistiti, zamazati, pošpi-
niti, beschmutzen, besudeln, beflecken. Na Slov. Bern., Plk. Mor. Škd. — co čím kde: blátem, v blátě. Na Ostrav. Tč. — se čím kam. Zababral se do toho rukama a vše přebabral (herumwühlen). Na Mor. Šd. — si co jak. Zababral si tvář na čierno. Mt. S. I. 69. |
Zababriti, il, en, ení = zababrati, za-
matlati. — co čím. Dom z vonky z. hlínou. Na Slov. Zátur. Nápr. 105. Zababuchati = zababušiti, zabaliti, ganz
einhüllen. — co kam: hlavu do šatky, dítě. Na Ostrav. Tč. — se. Poviedal šuhajovi, aby sa zas ako pred tým zababuchal. Dbš. Sl. pov. I. 243. (Šd.). Zababúlaný; án, a, o = zabalený, ovitý,
eingewickelt. Na Mor. Vck. — čím: hlava šátkem. Zababúlati = hlavu ovázati, zabaliti,
einhüllen, einwickeln (den Kopf mit Tü- chern), vermummen. Je celý zababúlán. Na Mor. Vck. Z. se do čeho. Zababušený; -en, a, o = zababúlaný.
Vz Zababúlaný, Zababúlati. Jestli ju z-nú zpoznajú. Na Slov. Mt. S. L 210. Cf. Ba- bušanka. Zababušiti, il, en, ení = zababuchati,
hlavu šátkem obvázati, um den Kopf ein Tuch wickeln. Na vých. Mor. Tč., Vck. — co kam: hlavu do šátku. Tč. Zabácati = zaházeti, zamatlati, bewer-
fen, beschmutzen. Všecek byl od bláta (blá- tem) zabácaný. U Olom. Sd. Zabačovati = blouditi, toulati se, postá-
vati, herumirren, sich herumtumme'n, herum- stehen. Na Slov. Bern. Zabadání, n. = zbadání. Na Slov. Bern.
Zabadati = zbadati. Na Slov. Bern.
Zabádati, heften.— co kam. Zdal své
zraky v modř nebes. Exc. Vz Bádati, Za- bodnouti. Zabafati, zabafnouti, fnul a fl, utí, za-
bafčiti si = zakouřiti si, ein wenig rauchen, schmauchen, paffen. Us. Šd., D. — kde: v zahradě. Dch. Zabafčiti, vz Zabafati.
Zabafnouti, vz Zabafati.
Zabahnění, n., die Versumpfung, Ver-
schlämmung, Anschlämmung. Dch., Šp. Zabahněný; -ěn, a, o, versumpft, ver-
schlämmt. Us. — čím. Svět absolutismem zotročený a sobectvím z-ný. Bdl. Mtc. 1881. 115. Zabahnilý = bahnem zanesený, ver-
schlammt. Ros. Zabahniti, il, ěn, ění; zabahňovati, ver-
schlämmen. — co. Voda půdu zabahnila Um. les. Povodeň z-la louky. Us. Wtr. — co kde. Morava vyšla z břehů a trávu na lukách z-la. Us. Tč. Zabahnouti, hl, utí = zabažiti, Lust
bekommen, gelüsten. Na Mor. a na Slov. — komu. Zabahlo jí (zachtělo se jí). — se komu, si. Když se mu zabahne n. když si zabahne = když se mu zachce. Brt., Pk., Vd, Hlvk. — se komu čeho. Zabahlo se mu vody. Mor. Tč. Zase čehosi se ti za- bahlo. Ib. Šd. Zabahoniti = zamysliti. — sobě, sich
gelüsten lassen. Ros. Zabachtaný; -án, a, o = na posteli pe-
řinami velmi přikrytý, mit Betten stark zu- gedeckt. Na mor. Val. Vck. Zabájati, anfangen Fabeln zu erzählen. —
co komu o čem. Zabájej mi něco o čaro- dějnicích. Na Mor. Tč. |
||
|
|||
Předchozí (8)  Strana:9  Další (10) |