Zabájeti = zabájati. Us.

Zabajkalsko, a, n., země při bajkalském
jezeře v Sibiři. Vz S. N.

Zabak, u, m., serpigo, druh svrabu, zastr.
Rkp. vod.

Zábal, u, m., der Pack, das Gepäcke, die
Verpackung, Hülle, Emballage. Dch. Z.
zboží. Šml. Způsob z-lu.

Zahálek, lku, m., das Paquet. Dch.

Zabaliti, vz Zaobaliti.

Zahálka, y, f. = obálka, plena, die Em-
ballage. Us.

Zabalkanský, jenseits des Balkans ge-
legen. Z. Poeonia Sl. let. VI. 178.

Zábalné, ého, n., der Emballagebetrag.
Šm.

Zábalník, a, m., der Packer. Dch.

Zábalný, Pack-, Z. papír, plátno. Dch.,
Šp.

Zabalvaniti, vz Zabolvaniti.

Zabanditi si, il, ění = zabouřiti si. Mla-
dík si rád z-dí. Us. U Kr. Hradce. Kšť.

Zabanělý = opuchlý jako báně, aufge-
schwollen, aufgedunsen. Slez. Šd.

Zabanovati, in Klagen ausbrechen. —
nad čím, po kom. Na Slov. Tč.

Zabantovati se = po hospodách se tou-
lati, liederlich herumstreichen, saufen. Slez.
Šd.

Zabar, u, m. = opar, opaření, Die Ver-
brühung. Na Slov. Bern.

Zabaraniti, íl, ěn, ění = vraziti, stossen,
anstossen. — kam čím: do něčeho čelem.
Mor. Šd. Kolikrát do něho zabaranil a prece
nic z toho berana nevyberanil (nevyzvěděl).
V již. Mor. ŠD. — oč. Ani o něho neza-
beranil, er machte keine Erwähnung von
ihm. Mor. Šd. Cf. Zaberaniti.

Žabaření, n. = opaření. Na Slov. Bern.

Zabarený; -en, a, o = opařený, verbrüht,
ein-, ausgebrüht. — čím. Trus ze sena,
vrelou vodou z-ný. Let, Mtc. S. X. 1. 42.

Zabařinatěti = zbařinatěti, sumpfig wer-
den. Ros.

Zabařinatiti, il, ěn, ění, sumpfig machen.
Ros.

Žabařiti = opařiti. Na Slov. — co čím:
vrelou vodou. Let. Mtc. S. X. 1. 46.

Zábarka, y, f. = záminka, der Vorwand.
Na Mor. Brt., Bkř., Šd., Bdl., Hrb., Tč. Pod
z-kou. Bdl. Vzal si jenom takovou z-ku,
aby tam mohl jíti. Šd. Vzal si z toho z-ku.
Hlvk. Jíti na z-ku (někam, kde býti nemu-
síme). U Nezamyslic. Bkř.

Zabarovati, vz Zabariti.

Zabarvení, n , die Färbung. Einfärbung,
Farbengebung, der Anstrich. Šp. Z. pleti,
vlasů. Dk. P. 26.

Zabarvený; -en, a, o, gefärbt, eingefärbt,
mit Farbe verschmiert, angefärbt. Šp. Z. tony.
Dk. P. 20.

Zabarviti, il, en, ení; zabarvovati =
barvou zatříti, anfärben, Farben geben, ver-,
be-, abfärben, Anstreich geben, anstreichen.

— (si) co čím. Z. si líčka červenou kali-
nou. Sldk. 34. Z. vodu krví. Us. — koho:
psa (pustiti na postřelenou zvěř, aby se ho-
niti učil). Us , Šp. — abs. Pečivo zabar-
vuje (dostává barvu, bekommt Farbe). Us.

— se do čeho: do myslivosti, do lovu,

sich verlieben. Šp., Dch. — co jak: na
černo. Us. Tč.

Zabarvovací, Anfärbe-. Z. břečka, die
Anfärbebrühe. Šp.

Zabarvovati, vz Zabarviti.

Zabasamovati = basama říci, zaklíti,
einen Fluch aussprechen. Na Mor. a Slov.
Tč, Šd.

Zabasamtiti = zabasamovati — na koho:
na čeládku. Us. Kšf.

Zabásniti si, il, ění, ein wenig dichten.
Sldk. 682.

Zabaštěný; -ěn, a, o, festgelagert, fest
postirt. Ten je tam z. Dch. Cf. Bašta.

Zabaštrukovati si- A ešče aj idúcky
tu i tu chvílami si z-li a si poposkačkávali
Dbš. Sl. pov. V. 31.

Zabatoliti, il, en, ení, zabatolovati =
něco batolením zandati. Ros. — se = za-
jíti, ustraniti se. Dítě se někam z-lo. Ros.

Zabava, y, f., Weiler, předměstí Skočova
ve Slez. — Z.., hospoda u Vendryně ve Slez.
PL.

Zábava, y, f. = zábavka, zábavečka =
zdržení koho v postupu činnosti, též to, co
koho zdržuje, závada, překážka, zabavení,
der Aufenthalt, das Hinderniss, Verweilen.
L., Zlob. Z. představ. Dk. P. 29. Včul na
hrdý sa Devín beze všej brať z-vy máme.
Hol. 103. — Z. = zabavení zboží, zabavení,
die Sperre, Pfändung. Z-vu učiniti. Us. Do
z-vy něco vzíti. Kouble. Z-vu na zboží zrušiti.
Sych. Vz Zabavení. — Z. = závada, zadlu-
žení statku, die Einschuldung. Ros. — Z. —
kratochvíle, der Zeitvertreib, die Unterhal-
tung, Ergötzung, Soirée, der Sport. To je
najmilejšia dobrej mojej ženičky zábava.
Zbr. Hry 14. Z. milá, příjemná, večerní.
Šm. Život v zábavách tráviti. Proch. To je
moje z. (mou z-vou). Bs. Mne i z. mrzí;
z-vu začíti. Gníd. Z-vu někomu činiti. Z.
u Římanův a Řeků, vz Hry; z-vy při hostině,
vz Vlšk. 197., 198 , 211., 212., 261. Taneční
z., Tanz-Reunion, zpěvní z., Gesangsunter-
haltung; Ta z. stojí desítku, jen to praskne.
Dch. Z. sluchu, der Ohrenschmaus. Lpř.
Slov. Nechať oddají se doma zahálce a žen-
ským zábavám. Ddk. III. 254. Mali sme
tanečné zábavy dve. Phld. III. 93. A tam
krásné dievčata uchvátené pre svoju zábavu
hnusnú skrýva. Mt. S. I. 56. Z. ušlechtilá,
duchovní Anth. I. 3. vyd. VI., KB. 1.

Zabávati se = zabavovati se, baviti se,
spielen, sich unterhalten; meškati, dlíti, ver-
weilen. Na Slov. Vz Zabaviti.

Zábavce, e, m., der Verweiler, Zauderer,
Ergötzer.

Zábavečka, y, f. = malá zábava.

Zabavení, n. = zábava, opatření, vedlé
něhož ujistí se úřad věci, kterou se spáchal
aneb spáchati mohl skutek zákonem n. jiným
nařízením zakázaný, der Beschlag, die Be-
schlagnahme. Jg., Nz. Z. tiskopisu. Ostatně
užívá se slova z. dosti zhusta, ač nesprávně,
když se věřitelem movitá věc v základ béře
aneb i tenkráte, když se taková věc obsta-
vuje. Vz Obstávka, Základ a více v S. N.

Zabavený; -en, a, o, vz Zabaviti. Z. ča-
sopis. — čím: hospodářstvím. Us. Šml. I.
48.



	10

	Zabájeti = zabájati. Us. Zabajkalsko, a, n., země při bajkalském jezeře v Sibiři. Vz S. N. Zabak, u, m., serpigo, druh svrabu, zastr. Rkp. vod. Zábal, u, m., der Pack, das Gepäcke, die Verpackung, Hülle, Emballage. Dch. Z. zboží. Šml. Způsob z-lu. Zahálek, lku, m., das Paquet. Dch. Zabaliti, vz Zaobaliti. Zahálka, y, f. = obálka, plena, die Em- ballage. Us. Zabalkanský, jenseits des Balkans ge- legen. Z. Poeonia Sl. let. VI. 178. Zábalné, ého, n., der Emballagebetrag. Šm. Zábalník, a, m., der Packer. Dch. Zábalný, Pack-, Z. papír, plátno. Dch., Šp. Zabalvaniti, vz Zabolvaniti. Zabanditi si, il, ění = zabouřiti si. Mla- dík si rád z-dí. Us. U Kr. Hradce. Kšť. Zabanělý = opuchlý jako báně, aufge- schwollen, aufgedunsen. Slez. Šd. Zabanovati, in Klagen ausbrechen. — nad čím, po kom. Na Slov. Tč. Zabantovati se = po hospodách se tou- lati, liederlich herumstreichen, saufen. Slez. Šd. Zabar, u, m. = opar, opaření, Die Ver- brühung. Na Slov. Bern. Zabaraniti, íl, ěn, ění = vraziti, stossen, anstossen. — kam čím: do něčeho čelem. Mor. Šd. Kolikrát do něho zabaranil a prece nic z toho berana nevyberanil (nevyzvěděl). V již. Mor. ŠD. — oč. Ani o něho neza- beranil, er machte keine Erwähnung von ihm. Mor. Šd. Cf. Zaberaniti. Žabaření, n. = opaření. Na Slov. Bern. Zabarený; -en, a, o = opařený, verbrüht, ein-, ausgebrüht. — čím. Trus ze sena, vrelou vodou z-ný. Let, Mtc. S. X. 1. 42. Zabařinatěti = zbařinatěti, sumpfig wer- den. Ros. Zabařinatiti, il, ěn, ění, sumpfig machen. Ros. Žabařiti = opařiti. Na Slov. — co čím: vrelou vodou. Let. Mtc. S. X. 1. 46. Zábarka, y, f. = záminka, der Vorwand. Na Mor. Brt., Bkř., Šd., Bdl., Hrb., Tč. Pod z-kou. Bdl. Vzal si jenom takovou z-ku, aby tam mohl jíti. Šd. Vzal si z toho z-ku. Hlvk. Jíti na z-ku (někam, kde býti nemu- síme). U Nezamyslic. Bkř. Zabarovati, vz Zabariti. Zabarvení, n , die Färbung. Einfärbung, Farbengebung, der Anstrich. Šp. Z. pleti, vlasů. Dk. P. 26. Zabarvený; -en, a, o, gefärbt, eingefärbt, mit Farbe verschmiert, angefärbt. Šp. Z. tony. Dk. P. 20. Zabarviti, il, en, ení; zabarvovati = barvou zatříti, anfärben, Farben geben, ver-, be-, abfärben, Anstreich geben, anstreichen. — (si) co čím. Z. si líčka červenou kali- nou. Sldk. 34. Z. vodu krví. Us. — koho: psa (pustiti na postřelenou zvěř, aby se ho- niti učil). Us , Šp. — abs. Pečivo zabar- vuje (dostává barvu, bekommt Farbe). Us. — se do čeho: do myslivosti, do lovu,	sich verlieben. Šp., Dch. — co jak: na černo. Us. Tč. Zabarvovací, Anfärbe-. Z. břečka, die Anfärbebrühe. Šp. Zabarvovati, vz Zabarviti. Zabasamovati = basama říci, zaklíti, einen Fluch aussprechen. Na Mor. a Slov. Tč, Šd. Zabasamtiti = zabasamovati — na koho: na čeládku. Us. Kšf. Zabásniti si, il, ění, ein wenig dichten. Sldk. 682. Zabaštěný; -ěn, a, o, festgelagert, fest postirt. Ten je tam z. Dch. Cf. Bašta. Zabaštrukovati si- A ešče aj idúcky tu i tu chvílami si z-li a si poposkačkávali Dbš. Sl. pov. V. 31. Zabatoliti, il, en, ení, zabatolovati = něco batolením zandati. Ros. — se = za- jíti, ustraniti se. Dítě se někam z-lo. Ros. Zabava, y, f., Weiler, předměstí Skočova ve Slez. — Z.., hospoda u Vendryně ve Slez. PL. Zábava, y, f. = zábavka, zábavečka = zdržení koho v postupu činnosti, též to, co koho zdržuje, závada, překážka, zabavení, der Aufenthalt, das Hinderniss, Verweilen. L., Zlob. Z. představ. Dk. P. 29. Včul na hrdý sa Devín beze všej brať z-vy máme. Hol. 103. — Z. = zabavení zboží, zabavení, die Sperre, Pfändung. Z-vu učiniti. Us. Do z-vy něco vzíti. Kouble. Z-vu na zboží zrušiti. Sych. Vz Zabavení. — Z. = závada, zadlu- žení statku, die Einschuldung. Ros. — Z. — kratochvíle, der Zeitvertreib, die Unterhal- tung, Ergötzung, Soirée, der Sport. To je najmilejšia dobrej mojej ženičky zábava. Zbr. Hry 14. Z. milá, příjemná, večerní. Šm. Život v zábavách tráviti. Proch. To je moje z. (mou z-vou). Bs. Mne i z. mrzí; z-vu začíti. Gníd. Z-vu někomu činiti. Z. u Římanův a Řeků, vz Hry; z-vy při hostině, vz Vlšk. 197., 198 , 211., 212., 261. Taneční z., Tanz-Reunion, zpěvní z., Gesangsunter- haltung; Ta z. stojí desítku, jen to praskne. Dch. Z. sluchu, der Ohrenschmaus. Lpř. Slov. Nechať oddají se doma zahálce a žen- ským zábavám. Ddk. III. 254. Mali sme tanečné zábavy dve. Phld. III. 93. A tam krásné dievčata uchvátené pre svoju zábavu hnusnú skrýva. Mt. S. I. 56. Z. ušlechtilá, duchovní Anth. I. 3. vyd. VI., KB. 1. Zabávati se = zabavovati se, baviti se, spielen, sich unterhalten; meškati, dlíti, ver- weilen. Na Slov. Vz Zabaviti. Zábavce, e, m., der Verweiler, Zauderer, Ergötzer. Zábavečka, y, f. = malá zábava. Zabavení, n. = zábava, opatření, vedlé něhož ujistí se úřad věci, kterou se spáchal aneb spáchati mohl skutek zákonem n. jiným nařízením zakázaný, der Beschlag, die Be- schlagnahme. Jg., Nz. Z. tiskopisu. Ostatně užívá se slova z. dosti zhusta, ač nesprávně, když se věřitelem movitá věc v základ béře aneb i tenkráte, když se taková věc obsta- vuje. Vz Obstávka, Základ a více v S. N. Zabavený; -en, a, o, vz Zabaviti. Z. ča- sopis. — čím: hospodářstvím. Us. Šml. I. 48.