Zabaviti, il, en, ení; zabavovati = za-
držeti, nepustiti, překaziti, závadu udělati,
aufhalten, verzögern; zaměstknati, zane-
prázdniti, beschäftigen: zadlužiti, einschul-
den ; právně zadržeti, zapověděti, in Beschlag
nehmen, anhalten, arretiren; se = meškati
se, zdržeti se, sich aufhalten, verweilen, sich
unterhalten. Jg. Vz Zabávati, Obstaviti. —
co, koho: škodu, Berg., kradenou věc. Us. Z.
spis, časopis, list. Dch. Tony milostné sluch
náš zabávajú. Sldk. 391. Z-li mu statky a
požitky. Ddk. III. 97. Kdo že mne už teraz
zabávati bude? Sl. ps. Šf. II. 91. —co kde
(proč, jak). Někoho v cestě z. Us. Noviny
v redakci, v kavárně, Us., pro závadný člá-
nek úvodní, dle nařízení úředního z. Us. Pe-
stúnka, čo chlapca práve vtedy na rukách za-
bávala, chcela skoro zvedieť, čo to za krik.
Dbš. SI. pov. III 87. Po krajích se zabavovati
(těkati). Němc. Žádný hajný nesmí nikomu
na cestě nebo na trhu věci z. Ddk. IV.
232. Zabavil sem se u něho pro déšť. Na
Mor. Té. — se. Půjdu k vám se zabavit.
Us. Vk. Mocnosti dvou protivných představ
se vespolek zabavují. Dk. P. 29. A tam
tancujú a zabávajú sa, dokiaľ sa jim ľubí.
Sl. let. VI. 290. Chlapče, poď von! ale on
nepočúval, len sa zabával; Nemám kedy za-
bávať sa; Deťom dovolil, aby si pobraly po
zlatom kajku a zabávaly sa; Starý táta
drahý, dobre nám je vnukom pri vás sa
zabávať. Dbš. Sl.. pov. I. 249., II. 52., III.
64., Zátur.I. 20. — koho, se čím: hospo-
dářstvím. Šml. 1. 48. Z. koho dlouhou řečí.
Z. se zbytečnostmi. Kom. Z. se něčím ve
škole. Koll. Své paní sluch zabavte zvukem
nejsladším. Shakesp. Tč. Páni zo súsedstva
si zachádzajú hlboko do hor a zabávajú sa
poľovačkou až do dobrej vôle. Vlčk. V.
112. — co komu: list, knihu, Us., cesty,
chmel., vola, Us., loď. Sych. — koho jak
dlouho. Zabavovali jsme ho až do večera.
Us. Tč. — se s čím. Striehla by som oč-
kama ho sivýma, že by sa mi nezabával
s druhýma. Dbš. Obyč. 166. Ale príď k nám,
šuhaj, v nedeľu, keď budem mať čistú ko-
šeľu; potom sa budem môcť shovárať, dľa
ľubosti s tebou zabávať; A ja nechcem starú
babu, s tou sa nechcem zabávať, ja si vez-
mem mladé dievča, čo mňa bude rado mať;
Často se vykradla do zahrady a tam si
s pekným kuchtíkom zabávala; Tieto dvie
dietky nastoľko zapáčily sa jej, že jim da-
rovala po zlatom jabľčku, aby maly s čím
zabávať sa; Aha, mladé vtáča, uchyťme ho,
Budú mať s čím zabávať sa nám deti doma;
Hneď ju laskave privítal a s ňú sa zabával,
Až milo: Mt. S. I. 14., Sl. spv. 1. 39., Dbš.
Sl. pov. I. 275., II. 68., VIII. 16., 79. (Šd.).
Uliana princezňa nechcela sa s druhým za-
bávať len s Matejom. Dbš Slov. pov. —
jak. Vyndite vy, má maměnko, vyndite vy
ven, zabavte ho na slovečko, až zametu
zem. Sš. P. 3. Svými žerty nás dobře za-
bavil. Mor. Tč. Tam sa móžete do dobrej
vóle zabávať a hráť. Dbš Sl. pov. I. 66.
Zabavili sa dakde naši po našsky, po slo-
vensky; Keď sa chceš dobre zabaviť, to
musíš isť 'len medzi Slovákov. Phld. III.
3. 167., 317. Na cudzí rováš sa zabávať;

Zabavme sa v tichosti. Zátur. Priat. I. 15.,
Vinš. I. 48.

Zábavka, y, f. = malá zábava, posedka,
besiedka, večierek, eine kleine Unterhaltung,
ein kurzes Spiel. Dbš. Obyč. 67. Vyšla ve-
selá společnosť na z-ku do hájika. Syt. Táb.
317. V Neďalekom meste strojia sa veliké
plesy a z-ky. Mt. S. I. 60. Chlapec panský,
keď zunul všetky z-ky, frnkal v chyži bez
prestávky. Zbr. Báj. 37. Medzi z-kou ukáže
jej to zlatô jabľčko; Z-kami všakovými si
| čas krátil; Bola hostina a po hostině z.;
Po kuse prestávaly býť aj deťmi, ale jich
z-ky neprestávaly. Dbš. Sl. pov. I. 276.,
287., 400., II. 4. (Šd.). Vz Zábava.

Zábavna, y, f, der Vergnügungsort, die
Vergnügungshalle. Vlšk. 90., Dch. Zpěvní
a herní z., Singspielhalle, f. Dch.

Zábavní, vz Zábavný.

Zábavník, u, m. = časopis obsahující
články zábavné, die Unterhaltungsschrift
(Zeitschrift) Us. Džl., Šd., Let. Mtc. S.
Mládež slovenská, která do svých z-kov
najme povesti spisovala. Dbš. Sl. pov. I.
str. VIII.

Zábavno = zábavně. Hvaj. BD. II. 157.

Zábavný = zaměstknávající, zdržující, auf-
haltend. L. — Z. = kratochvilný, Unterhal-
tungs-, Sport-, unterhaltend, Vergnügungs-.
Nz. Z. vlak, výbor, Dch., hra, společnosť.
Tč. Z. člověk, věc, spis, kniha, list. Us. —
Z. = směšný, närrisch, lächerlich, spasshaft,
sonderbar, seltsam. — Z. = závadný, Haft-,
Beschlag-. Ros.

Zábavôčka, y, f.= zábavečka, zábavka.
Kyt. 1876. 28. Pekná z. Zátur. Háj. I. 28.
Co by tu doľ v pustom už hľadaly, keď
im z-ku všetci svätí vzali. Sldk. 458.

Zábavopis, u, m., die Belletristik. Ssk.

Zabavovací, Beschlags-. Z. pokázka. Šp.

Zabavovač, e, m., der Aufhalter. — Z.,
Der Unterhalter. Na Slov. Bern.

Zabavování, n., vz Zabavení, Zabaviti.

Zabavovati, vz Zabaviti.

Zabavovní = zábavný, aufhaltend, un-
terhaltend. Na Slov. Bern.

Zabaželosť, i, f. = baživosť, die Sehn-
sucht, das Verlangen, Gelüsten. Jg.

Zabaželý = baživý, bažící, lüstern, be-
gierig. — po čem: po řečech. Pal.

Zabažení, n., vz Zabažiti.

Zabažený; -en, a, o = vymýšlivý. V Ho-
lešov, na Mor. Kd.

Zabažiti, il, en, ení, gelüsten, begehren.
— čeho po čem. Rk. Z-žil po vdolkách.
Us. Vck. Po čem se jim zabaží Kos. Ol. I.
153. Po rozkošech přírodou rozlitých za-
bažil. Sš. I. 31. Z-lo se mu po nich. Kld.
II. 117. — se komu. Co se ti zabažilo
(čeho se ti zachtělo) Rybay, Šm. — s infint.
Zlo se jim sáhnouti i po samé koruně krá-
lovské. MP.

Zábažný = bažný, baživý, lüstern. Šd.

Zabděti se = nemoci spáti, so lange wa-
chen, bis man nicht mehr einschlafen kann.
Žid.

Zabeblati, anfangen zu lallen. — kdy.
V pláči zabeblalo dítě cosi. Na Ostrav. Tč.

Zabečák, a, m. = obyvatel za řekou
Bečvou na Mor. mezi Lipníkem, Hranicemi