kam proč: pro máslo. Us. — odkud. Ot

lánie tvého zabiehnu. Ž. wit. 103. 7., 113. 3
Zaběhú ot krále svého. Hr. rk. 161. Z ta-
diaľ na Vršatca skalné zabehneme temä,
tam zobrazím, co sme boli, snad aj čo bu-
deme. Ppk. I. 187. Tu Dvorský zaběhna
s jinej strany udeřil Řehně po druhé rati-
skem. NB. Tč. 108. — jak. Zabehne chytro,
ako jasietka. Zátur — komu čím. Zaběhly
mu slzami oči. Bern., Brt. S. 50. — si. Posel
si mnoho zaběhl. D., Šm. — někoho = 1.
někomu cestu zaskočiti, D.; 2. zmásti před-
sevzetí, Ros.; 3. během poraziti (dítě). D. —
že. Tak daleko zabíhali, že se až vadívali
(allzuweit gehen, sich weit versteigen). Us.
Dch.

Zaběhnutí, n., das Hinlaufen, Sichver-
laufen; das Verlaufen (die Versperrung) des
Weges; das Fliessen, der Ausfluss. Vz Za-
běhnouti. Bern.

Zaběhnutý; -ut, a, o, verloffen; versperrt,
abgeschnitten, verhindert; aufgeloffen. Bern.

Zabeknouti, vz Zabečeti.

Záběl, u, m., záběl, i, f. = pěna, der
Schaum, Gescht, der weissliche Hefenfaum, die
Hopfenhefen. D., Rostl. I. 199. b. Nežli pivo
zajde do kvasnic, táhne z. Suk. — Z. = po-
slední chmelnička, letztes Hopfenbier. Us.
Kram. exc. — Z., das Federweiss, klouzek,
mastek. Šp., Sl. les.

Zabělalý, weisslich. Us.

Zabělati se, weisslich erscheinen, weiss-
lich aufschimmern. — abs. Z-lal se obna-
žený vaz. Čch. Mch. 64. — kde. Cosi se
tam na trávníku zabělalo. Us. Šd. — komu
kudy. Ves, jež se tmou z-lá zrakům tvým.
Kká. K sl. j. 160.

Zábělčice, dle Budějovice, zaniklá ves
v Čáslavsku. Vz Blk. Kfs. 641., 694.

Zabělení, n., vz Zaběleti se.

Zabělený; -en, a, o, etwas weiss ge-
macht. Kká. Td. 154.

Zaběleti, el, ení; zabělívati, weiss wer-
den.— čím. Pole kostmi člověčími zabělelo.
Vinař. — se. Len čo sa ráno dník zabelel,
už naši povestní pustili sa na cestu. Dbš.
Sl. pov. I. 22. — se komu. Syn môj, radosť
moja! Vidíš, že sa mi hlava zabelala ako
tá jedla, keď ju biely snieh pokryje. Dbš.
Sl. pov. VII. 55. Brachu, tam sa mi čos'
zabelelo. Sldk. 30. — se kde. Zabělel se
blankyt na východě. Kká. K sl. j. 109.

Zabelhati (se) až do hor. Vz Belhati
se. Šd.

Zaběliti, il, en, ení, zabělovati, zabělívati,
weisslich machen o. anstreichen, zabíliti. —
co: malby. Šb. S. I. 337. — se = zaběleti
(se). D., Ros. Nebe se zabělilo. — kde. Na
horách se zabělilo. Us. Tč.

Zábelka, y, f. = zábylka.

Zábělka, y, f. = mouka prostředně bílá,
mittelfeines Mehl. Us. Dch.

Zábělník, u, m., comarum, das Blutauge,
rostl. Z. bahní, c. palustre. Vz Rstp. 498.,
Čl. Kv. 367., FB. 100., Slb. 498.

Zabelúchaný = velmi navlečený, šatstvem
proti zimě opatřený. Cf. Zababúlaný.

Záběr, u, m., die Eingreifung, der Ein-
griff. Z. zubní, der Zahneingriff, hluboký,
tiefer Eingriff, mělký, seichter Eingriff, ku-

želitý, konischer Eingriff; z. má mnoho
(málo) zubní volnosti, der Engriff hat viel
(wenig) Zahnluft. Šp. Z. = zářez ve pni zá-
vorky, do kterého zub klíče zapadá, aby
se závorkou hýbati mohlo; Uspořádání z-rů
v zámku; Z. ve klíči pohyblivý, fliegender
Eingriff. Vz Včř. Z. I. 53., 54., 57.

Zaběráček, čku, m. Z. čtvrthodinový,
der Viertelstundenschöpfer. Šp.

Zaběrák, u, m. = zaběráček. Šp. Z. čtvr-
ťový, der Viertelschöpfer; z. hodinový, der
Stundenschöpfer; Z. se zpírá, der Schöpfer
spiesst sich. Šp.

Zaběrákový, Schöpfer-. Z. lopatka, der
Schöpferlappen, zpruha, die Schöpferfeder,
křídlo, der Schöpferflügel. Šp.

Zaberanění, n., vz Zaberaniti.

Zaberaněný; -ěn, a, o, verrammt. Vz
Zaberaniti. Z. kůl, jehla.

Zaberaniti, il, ěn, ění; zaberaňovati, ver-
rammen, verrammeln. — co čím kam: kůl
beranem do země, D., Vys., do řečiště. Us.,
Stat. př. kn. 1877. 97.

Zaberati = odcházeti, ubírati se, utíkati,
weggehen, davongehen, davonlaufen. — abs.
Zaberal, že by ho ozaj ani na troch koňoch
nedohonil. Mt. S. I. 75. Oj, ti dvoja zabe-
rali ďalej ; Dievky zaspaly (usnuly). A otec
ti už ak zaberá tak zaberá, aby ho žiadna
nedohonila; A ježibaba keď videla, ako
svadobníci zaberajú, parila ešte popredku;
On vyskočil, korunu uchytil a zaberal, že
by ho ani na tátošoch nebol dohonil. Dbš.
Sl. pov. I. 92., 336., V. 30., VIII. 29. (Šd.).
— kudy. Oj, kebys sa bol na to prizeral,
ako ten zajac stráňou zaberal zbadajúc, že
zostal zdravý. Sldk. 35. — odkud jak.
Mužním krokom zaberá sa od nás. — se.
Vz předcházející. Zaberá se a na déšť se
chystá, die Wolken ziehen sich zusammen.
Bern.

Zabern, a, m., Saverne, lat. Tabernac,
mě. v Elsasu. Vz více v S. N. — Zabernský.

Záběrní, Eingreif-. Vz Záběrník.

Záběrník, u, m. = záběrní kružidlo, der
Eingreifzirkel.

Záběrový. Z. rameno v zámku. Vz Zá-
běr. Včř. Z. I. 54.

Zaberu, vz Zabrati.

Zabestiovati = říci bestie, zaklíti. Us.
Šd.

Zabetonovati, betoniren. — co. St. př.
kn. 1877. 107.

Zabezpečení, n., die Sicherstellung. Z.
trvání ústavu, lépe: pojištění, že ústav bude
zachován. Slovesa ,zabezpečiti' v Čechách
méně se užívá. Šb., Š. a Ž. Z. důchodu.
Stč. Alg. 191. Bez z. práva nemožný je po-
krok a sloboda. Lipa 172.

Zabezpečenosť, i, f., bezpečnosť, die Ver-
sicherung, Sicherstellung, Sicherheit. Bern.,
Kaizl 7.

Zabezpečený; -en, a, o, sichergestellt,
sicher, obyčejněji: pojištěný. Vz Zabezpečiti.

Zabezpečiti, il, en, ení = ubezpečiti,
sicherstellen. Bern. — co komu. Fabrikant
zabezpečil svým dělníkům podporu = slíbil
(pojistil) dělníkům podporu. Slova zabez-
pečiti' lid v Čechách a na Moravě málo
užívá. Šb. Chtěje výpravě této z. prospěch