Předchozí (12)  Strana:13  Další (14) |
|
|||
13
|
|||
|
|||
kam proč: pro máslo. Us. — odkud. Ot
lánie tvého zabiehnu. Ž. wit. 103. 7., 113. 3
Zaběhú ot krále svého. Hr. rk. 161. Z ta- diaľ na Vršatca skalné zabehneme temä, tam zobrazím, co sme boli, snad aj čo bu- deme. Ppk. I. 187. Tu Dvorský zaběhna s jinej strany udeřil Řehně po druhé rati- skem. NB. Tč. 108. — jak. Zabehne chytro, ako jasietka. Zátur — komu čím. Zaběhly mu slzami oči. Bern., Brt. S. 50. — si. Posel si mnoho zaběhl. D., Šm. — někoho = 1. někomu cestu zaskočiti, D.; 2. zmásti před- sevzetí, Ros.; 3. během poraziti (dítě). D. — že. Tak daleko zabíhali, že se až vadívali (allzuweit gehen, sich weit versteigen). Us. Dch. Zaběhnutí, n., das Hinlaufen, Sichver-
laufen; das Verlaufen (die Versperrung) des Weges; das Fliessen, der Ausfluss. Vz Za- běhnouti. Bern. Zaběhnutý; -ut, a, o, verloffen; versperrt,
abgeschnitten, verhindert; aufgeloffen. Bern. Zabeknouti, vz Zabečeti.
Záběl, u, m., záběl, i, f. = pěna, der
Schaum, Gescht, der weissliche Hefenfaum, die Hopfenhefen. D., Rostl. I. 199. b. Nežli pivo zajde do kvasnic, táhne z. Suk. — Z. = po- slední chmelnička, letztes Hopfenbier. Us. Kram. exc. — Z., das Federweiss, klouzek, mastek. Šp., Sl. les. Zabělalý, weisslich. Us.
Zabělati se, weisslich erscheinen, weiss-
lich aufschimmern. — abs. Z-lal se obna- žený vaz. Čch. Mch. 64. — kde. Cosi se tam na trávníku zabělalo. Us. Šd. — komu kudy. Ves, jež se tmou z-lá zrakům tvým. Kká. K sl. j. 160. Zábělčice, dle Budějovice, zaniklá ves
v Čáslavsku. Vz Blk. Kfs. 641., 694. Zabělení, n., vz Zaběleti se.
Zabělený; -en, a, o, etwas weiss ge-
macht. Kká. Td. 154. Zaběleti, el, ení; zabělívati, weiss wer-
den.— čím. Pole kostmi člověčími zabělelo. Vinař. — se. Len čo sa ráno dník zabelel, už naši povestní pustili sa na cestu. Dbš. Sl. pov. I. 22. — se komu. Syn môj, radosť moja! Vidíš, že sa mi hlava zabelala ako tá jedla, keď ju biely snieh pokryje. Dbš. Sl. pov. VII. 55. Brachu, tam sa mi čos' zabelelo. Sldk. 30. — se kde. Zabělel se blankyt na východě. Kká. K sl. j. 109. Zabelhati (se) až do hor. Vz Belhati
se. Šd. Zaběliti, il, en, ení, zabělovati, zabělívati,
weisslich machen o. anstreichen, zabíliti. — co: malby. Šb. S. I. 337. — se = zaběleti (se). D., Ros. Nebe se zabělilo. — kde. Na horách se zabělilo. Us. Tč. Zábelka, y, f. = zábylka.
Zábělka, y, f. = mouka prostředně bílá,
mittelfeines Mehl. Us. Dch. Zábělník, u, m., comarum, das Blutauge,
rostl. Z. bahní, c. palustre. Vz Rstp. 498., Čl. Kv. 367., FB. 100., Slb. 498. Zabelúchaný = velmi navlečený, šatstvem
proti zimě opatřený. Cf. Zababúlaný. Záběr, u, m., die Eingreifung, der Ein-
griff. Z. zubní, der Zahneingriff, hluboký, tiefer Eingriff, mělký, seichter Eingriff, ku- |
želitý, konischer Eingriff; z. má mnoho
(málo) zubní volnosti, der Engriff hat viel (wenig) Zahnluft. Šp. Z. = zářez ve pni zá- vorky, do kterého zub klíče zapadá, aby se závorkou hýbati mohlo; Uspořádání z-rů v zámku; Z. ve klíči pohyblivý, fliegender Eingriff. Vz Včř. Z. I. 53., 54., 57. Zaběráček, čku, m. Z. čtvrthodinový,
der Viertelstundenschöpfer. Šp. Zaběrák, u, m. = zaběráček. Šp. Z. čtvr-
ťový, der Viertelschöpfer; z. hodinový, der Stundenschöpfer; Z. se zpírá, der Schöpfer spiesst sich. Šp. Zaběrákový, Schöpfer-. Z. lopatka, der
Schöpferlappen, zpruha, die Schöpferfeder, křídlo, der Schöpferflügel. Šp. Zaberanění, n., vz Zaberaniti.
Zaberaněný; -ěn, a, o, verrammt. Vz
Zaberaniti. Z. kůl, jehla. Zaberaniti, il, ěn, ění; zaberaňovati, ver-
rammen, verrammeln. — co čím kam: kůl beranem do země, D., Vys., do řečiště. Us., Stat. př. kn. 1877. 97. Zaberati = odcházeti, ubírati se, utíkati,
weggehen, davongehen, davonlaufen. — abs. Zaberal, že by ho ozaj ani na troch koňoch nedohonil. Mt. S. I. 75. Oj, ti dvoja zabe- rali ďalej ; Dievky zaspaly (usnuly). A otec ti už ak zaberá tak zaberá, aby ho žiadna nedohonila; A ježibaba keď videla, ako svadobníci zaberajú, parila ešte popredku; On vyskočil, korunu uchytil a zaberal, že by ho ani na tátošoch nebol dohonil. Dbš. Sl. pov. I. 92., 336., V. 30., VIII. 29. (Šd.). — kudy. Oj, kebys sa bol na to prizeral, ako ten zajac stráňou zaberal zbadajúc, že zostal zdravý. Sldk. 35. — odkud jak. Mužním krokom zaberá sa od nás. — se. Vz předcházející. Zaberá se a na déšť se chystá, die Wolken ziehen sich zusammen. Bern. Zabern, a, m., Saverne, lat. Tabernac,
mě. v Elsasu. Vz více v S. N. — Zabernský. Záběrní, Eingreif-. Vz Záběrník.
Záběrník, u, m. = záběrní kružidlo, der
Eingreifzirkel. Záběrový. Z. rameno v zámku. Vz Zá-
běr. Včř. Z. I. 54. Zaberu, vz Zabrati.
Zabestiovati = říci bestie, zaklíti. Us.
Šd. Zabetonovati, betoniren. — co. St. př.
kn. 1877. 107. Zabezpečení, n., die Sicherstellung. Z.
trvání ústavu, lépe: pojištění, že ústav bude zachován. Slovesa ,zabezpečiti' v Čechách méně se užívá. Šb., Š. a Ž. Z. důchodu. Stč. Alg. 191. Bez z. práva nemožný je po- krok a sloboda. Lipa 172. Zabezpečenosť, i, f., bezpečnosť, die Ver-
sicherung, Sicherstellung, Sicherheit. Bern., Kaizl 7. Zabezpečený; -en, a, o, sichergestellt,
sicher, obyčejněji: pojištěný. Vz Zabezpečiti. Zabezpečiti, il, en, ení = ubezpečiti,
sicherstellen. Bern. — co komu. Fabrikant zabezpečil svým dělníkům podporu = slíbil (pojistil) dělníkům podporu. Slova zabez- pečiti' lid v Čechách a na Moravě málo užívá. Šb. Chtěje výpravě této z. prospěch |
||
|
|||
Předchozí (12)  Strana:13  Další (14) |