pokud možná největší zahájil sněm; Krá-
lovská listina zabezpečuje mu plný církevní
statek v celé olomoucké dioecesi; Král hodlá
země ty synům z. Ddk IV. 6., V. 270., IV.
181. - se kde. Z-čiv se takto na všech
stranách zdvihnul se Břetislav na Brno. Ddk.
II. 369. — jak. Zabezpečovati stéblo za
stéblem pečí a prací postavení své. Bes.
mlád. — co, se čím. Z. se něčím. Bl. 112.
Tím listem zabezpečuje se klášteru rněstys
Ztranice. Ddk. V. 101. (Tč.).

Zábezpčený, Geleit-. Z. list. Sl. let. III.
149.

Zábezpečovna, y, f., das Asyl. Z. pravdy.
Phld. l. l. 9.

Zabezďuřiti = zašpiniti. Mor. Škd.

Záběžek, žku, m., der Einschnitt. Hra-
nice činila z. na území turecké. Hlč.

Zaběželý = zaběhlý. Pro nějakou z-lou
žárlivosť. Sš. Sk. 146.

Záběžka, y, f. = záběha, zajití, zacházka.
Vz Záběha.

Zabi, zastr. = zabil, a, o. Kat.

Zábí = zebe. U Opavy. Pk.

Zabictví, n. = zabití, Rkp.

Zábičí, n., zábičina, zábička, y, f. = poutko,
kterým se bič k násadě přivazuje, die Peit-
schenschlinge. Dch. Us. v Kunv.. Msk. Vz
Zábička.

Zábičina, y, f. = zábičí.

Zábička, y, f. = zábičí. Us. u N. Bydž.
Mý.

Zabidovice, dle Budějovice = Zabědov.
PL.

Zabíhati, vz Zaběhnouti.

Zabíhavě, exkursiv. Nz.

Zabíhavý, v myslivectví, gängig (Hund).
Šm.

Zabijácký, Mord-, mordsüchtig. Šm.

Zabijáctví, n., die Mordsucht. Šmb. S. I.
518.

Zabijáč, e, m. = zabiják.

Zabijáčka, y, f., die Tödterin, Mörderin.
Bern. — Z., die Schlächterei. Dch. — Z.,
das Schlachten, das Schweinschlachten. Us.
Té. Po z-ce hospodyně vyškvařuvají sádlo
a oškvarky nechávají na omastu k zelí, k ze
mákům. Mor. Šd. — Z. = večeře, která se
po zabití prasete známým strojí. Der Sau-
tanz. Dnes máme z-ku. Mor. Tč. Přijďte
k nám na z-ku. Ib. Vck. Učitel bývá po-
zván na z-ku, kněz na hody. Mor. Hrb.—
Z. = výsluha, která se na venkově posýlá,
když se prase zabilo. Cf. Šperky. U Hostě-
radic. Kšť. Mor. Šd.

Zabijáčník, a, m., der Bandit, Mörder.

Zabijáčný, Mord-, mordsüchtig.

Zabiják, a, m. = kdo lidi zabíjí, der
Schlager, Todtschläger. D. Z. svobody, spra-
vedlnosti. Šb. S. I. 536. — Z. = rváč,
člověk, který se rád bije, pere. Nech toho
zabijáka. Mor. Šd. — Z., u, m. = nástroj
k zabíjení; silný dlouhý nůž, das Mordwerk-
zeug. Vůl na z. D., Ntk., Dch. — Z. = víno
a) silné, b) špatné, ein starker o. auch ein
schlechter Wein. D. Ukážem vám, jako sa
z. pije. Chlpk. 29. — Z. = silná kořalka,
ein starker Branntwein. Us. Ktk. — Z. =
záhuba. To bude jeho z. Us. Jg.

Zabíjati = zabíjeti.

Zabijce, e, rn. = zabiják, vrah, der Mör-
der Sš., Ddk. IV. 229.

Zabíječ, e, m. = zabijce. Když mnoho
lidu zbito s obou stran, vymlouval ty zabí-
ječe. Chč. (Pal. Děj. IV. 1. 418.). Zabíječ
člověčí chápá se pomsty. Hus I. 157.

Zabíjení, n., das Schlachten. Dch. Ve
všech takových z-ních nebrzy bez hřiechu
bude zabitie. Hus I. 159. Když bitva hro-
zila na se vzíti povahu z , obě strany za-
lekly se ukrutného zapasu. Ddk. II. 384.
To z. duchovnie živosti činí před Bohem
nehodnosť kněžstvie viece ohavnú nežli za-
bitie tělestné. Hus I. 158.

Zabíjeti, vz Zabiti.

Zabikarna, y, f., hospoda u Labské Tý-
nice. PL

Zábíleční, appositus, anliegend; kel pří-
bíleční na straně bílku umístěný, u trav atd.
Rst. 521.

Zabílení, n., die Venveissung, Uibertün-
chung.

Zabílený; -en, a, o, verweisst, übertüncht.

Zabíliti (dříve a posud na Slov. zaběliti),
zaběl, zabílil, en, ení; zabělovati, überweis-
sen anstreichen, übertünchen. V. co čím
kde: štěrbiny ve stěně vápnem. Us. Z.
obraz vápnem; Obraz na stěně. Us. Vetry
tedáž zafučí, mraky zastrú slnko a chladný
sňah léta i kolem zelené už lúky zabíli.
Hol. 114.

Zabilka, y, f. = vzteklice, rostl. Vz Vzte-
klice.

Zabilství, n. = zabití, der Todtschlag,
Mord.

Zabily, samota a) u Rokytnice, b) u Ji-
lemnice.

Zabilý = bláznivý, vesanus. Člověk z-lý.

Bj.

Zabírací kolo, das Schöpfrad. Šp.

Zabírati, vz Zabrati.

Zabíravosť, i, f., die Empfindsamkeit.
U Olom. Sd.

Zabíravý, empfindsam. U Olom. Sd.

Zábit, u, m. = zabití. Zviažete ho a bi-
jete na zábit. Zbr. Sion III. 33.

Zabitá, é, f., jm. vrchu a lesa na Vsacku.
Vck.

Zabitec, tce, m. = zabitý, der Erschla-
gene. Sš. P. 98., Brt., Ben. — Z., osob. jm.
Tk. V. 111., 113.

Zabiti, zabiji (zabím), zabij (v ob. mluvě
zabí) a zab, il, it, ití; zabíjeti, ejí, ej, el,
en, ení = vbíti něco za něco, hinter etwas
hineinschlagen; zatlouci, vraziti, ein-, hin-
einschlagen ; zahraditi, zapažiti, ver-, zu-
schlagen, verkeilen, vernageln, vermachen,
verstopfen, zumachen; do smrti ubiti, usmrtiti,
umbringen, todt schlagen, erschlagen, töd-
ten, todt stechen o. schiessen usw.; na Slov.
také roztlouci, zerschlagen. Jg. — abs. Ne-
zabiješ. Us. Dněska buděmy zabíjať, zazy-
várny (zazýváme = zveme) vás na hrdel-
nicu (hrdelní maso). Na Ostrav. Tč. Zabijó-li.
zabijó, nechají mě ležeť. Sš. P. 362. Nech
sa nikdo nevyhovára, že nechcel zabiť. Zátur.
Nemáme práva zabiti. RB. II. 375. b. Zloděj
nepřichodí, jedné aby kradl a zabíjel; Laje li
dietě otci neb mateři, má zabito býti. Hus



	14

	pokud možná největší zahájil sněm; Krá- lovská listina zabezpečuje mu plný církevní statek v celé olomoucké dioecesi; Král hodlá země ty synům z. Ddk IV. 6., V. 270., IV. 181. - se kde. Z-čiv se takto na všech stranách zdvihnul se Břetislav na Brno. Ddk. II. 369. — jak. Zabezpečovati stéblo za stéblem pečí a prací postavení své. Bes. mlád. — co, se čím. Z. se něčím. Bl. 112. Tím listem zabezpečuje se klášteru rněstys Ztranice. Ddk. V. 101. (Tč.). Zábezpčený, Geleit-. Z. list. Sl. let. III. 149. Zábezpečovna, y, f., das Asyl. Z. pravdy. Phld. l. l. 9. Zabezďuřiti = zašpiniti. Mor. Škd. Záběžek, žku, m., der Einschnitt. Hra- nice činila z. na území turecké. Hlč. Zaběželý = zaběhlý. Pro nějakou z-lou žárlivosť. Sš. Sk. 146. Záběžka, y, f. = záběha, zajití, zacházka. Vz Záběha. Zabi, zastr. = zabil, a, o. Kat. Zábí = zebe. U Opavy. Pk. Zabictví, n. = zabití, Rkp. Zábičí, n., zábičina, zábička, y, f. = poutko, kterým se bič k násadě přivazuje, die Peit- schenschlinge. Dch. Us. v Kunv.. Msk. Vz Zábička. Zábičina, y, f. = zábičí. Zábička, y, f. = zábičí. Us. u N. Bydž. Mý. Zabidovice, dle Budějovice = Zabědov. PL. Zabíhati, vz Zaběhnouti. Zabíhavě, exkursiv. Nz. Zabíhavý, v myslivectví, gängig (Hund). Šm. Zabijácký, Mord-, mordsüchtig. Šm. Zabijáctví, n., die Mordsucht. Šmb. S. I. 518. Zabijáč, e, m. = zabiják. Zabijáčka, y, f., die Tödterin, Mörderin. Bern. — Z., die Schlächterei. Dch. — Z., das Schlachten, das Schweinschlachten. Us. Té. Po z-ce hospodyně vyškvařuvají sádlo a oškvarky nechávají na omastu k zelí, k ze mákům. Mor. Šd. — Z. = večeře, která se po zabití prasete známým strojí. Der Sau- tanz. Dnes máme z-ku. Mor. Tč. Přijďte k nám na z-ku. Ib. Vck. Učitel bývá po- zván na z-ku, kněz na hody. Mor. Hrb.— Z. = výsluha, která se na venkově posýlá, když se prase zabilo. Cf. Šperky. U Hostě- radic. Kšť. Mor. Šd. Zabijáčník, a, m., der Bandit, Mörder. Zabijáčný, Mord-, mordsüchtig. Zabiják, a, m. = kdo lidi zabíjí, der Schlager, Todtschläger. D. Z. svobody, spra- vedlnosti. Šb. S. I. 536. — Z. = rváč, člověk, který se rád bije, pere. Nech toho zabijáka. Mor. Šd. — Z., u, m. = nástroj k zabíjení; silný dlouhý nůž, das Mordwerk- zeug. Vůl na z. D., Ntk., Dch. — Z. = víno a) silné, b) špatné, ein starker o. auch ein schlechter Wein. D. Ukážem vám, jako sa z. pije. Chlpk. 29. — Z. = silná kořalka, ein starker Branntwein. Us. Ktk. — Z. = záhuba. To bude jeho z. Us. Jg.	Zabíjati = zabíjeti. Zabijce, e, rn. = zabiják, vrah, der Mör- der Sš., Ddk. IV. 229. Zabíječ, e, m. = zabijce. Když mnoho lidu zbito s obou stran, vymlouval ty zabí- ječe. Chč. (Pal. Děj. IV. 1. 418.). Zabíječ člověčí chápá se pomsty. Hus I. 157. Zabíjení, n., das Schlachten. Dch. Ve všech takových z-ních nebrzy bez hřiechu bude zabitie. Hus I. 159. Když bitva hro- zila na se vzíti povahu z , obě strany za- lekly se ukrutného zapasu. Ddk. II. 384. To z. duchovnie živosti činí před Bohem nehodnosť kněžstvie viece ohavnú nežli za- bitie tělestné. Hus I. 158. Zabíjeti, vz Zabiti. Zabikarna, y, f., hospoda u Labské Tý- nice. PL Zábíleční, appositus, anliegend; kel pří- bíleční na straně bílku umístěný, u trav atd. Rst. 521. Zabílení, n., die Venveissung, Uibertün- chung. Zabílený; -en, a, o, verweisst, übertüncht. Zabíliti (dříve a posud na Slov. zaběliti), zaběl, zabílil, en, ení; zabělovati, überweis- sen anstreichen, übertünchen. V. co čím kde: štěrbiny ve stěně vápnem. Us. Z. obraz vápnem; Obraz na stěně. Us. Vetry tedáž zafučí, mraky zastrú slnko a chladný sňah léta i kolem zelené už lúky zabíli. Hol. 114. Zabilka, y, f. = vzteklice, rostl. Vz Vzte- klice. Zabilství, n. = zabití, der Todtschlag, Mord. Zabily, samota a) u Rokytnice, b) u Ji- lemnice. Zabilý = bláznivý, vesanus. Člověk z-lý. Bj. Zabírací kolo, das Schöpfrad. Šp. Zabírati, vz Zabrati. Zabíravosť, i, f., die Empfindsamkeit. U Olom. Sd. Zabíravý, empfindsam. U Olom. Sd. Zábit, u, m. = zabití. Zviažete ho a bi- jete na zábit. Zbr. Sion III. 33. Zabitá, é, f., jm. vrchu a lesa na Vsacku. Vck. Zabitec, tce, m. = zabitý, der Erschla- gene. Sš. P. 98., Brt., Ben. — Z., osob. jm. Tk. V. 111., 113. Zabiti, zabiji (zabím), zabij (v ob. mluvě zabí) a zab, il, it, ití; zabíjeti, ejí, ej, el, en, ení = vbíti něco za něco, hinter etwas hineinschlagen; zatlouci, vraziti, ein-, hin- einschlagen ; zahraditi, zapažiti, ver-, zu- schlagen, verkeilen, vernageln, vermachen, verstopfen, zumachen; do smrti ubiti, usmrtiti, umbringen, todt schlagen, erschlagen, töd- ten, todt stechen o. schiessen usw.; na Slov. také roztlouci, zerschlagen. Jg. — abs. Ne- zabiješ. Us. Dněska buděmy zabíjať, zazy- várny (zazýváme = zveme) vás na hrdel- nicu (hrdelní maso). Na Ostrav. Tč. Zabijó-li. zabijó, nechají mě ležeť. Sš. P. 362. Nech sa nikdo nevyhovára, že nechcel zabiť. Zátur. Nemáme práva zabiti. RB. II. 375. b. Zloděj nepřichodí, jedné aby kradl a zabíjel; Laje li dietě otci neb mateři, má zabito býti. Hus