Předchozí (24)  Strana:25  Další (26) |
|
|||
25
|
|||
|
|||
láska vyhasnúti. Sl. ps. 187., Sl. spv. I. 1.
— se nač: na Boha. Bern. — V z Zabyti, Zapomenouti. Zabudnutí, n. = zapomenutí, das Ver-
gessen, die Vergessenheit. Na Slov. Do z. prísť (přijíti), privesť; v z. býť, ležať. Bern. Zo zabudnutia zamhlených svetov drahá sa deva vrátila. Sldk. 318. Zabudnutý; — ut, a, o = zapomenutý,
vergessen, in Vergessenheit gerathen. Na Slov. Bern. Tu boly potom všecky zármutky, útisky a prenásleduváňa z-té. Dbš. Sl. pov. VIII. 83. Zabudný, vergessend. Šm.
Zábudok, u, m. = zapomínka, zapome-
nutí. Na Slov. Zátur. Zabudu, vz Zabyti.
Zabuchání, n., das Klopfen. Z. na dvéře.
Us. Z. srdce. Osv. I. 93. Zabuchati, zabuchnouti, zabuchovati, an-
fangen zu pochen, ein wenig pochen. — abs. Srdénko děvčátek zabuchá, zaklepe. Hdk. C. 155. — kam. Zabuchal na dvéře, aby mu otevřeli. Us. Tč. — komu. Srdce jí zabuchalo. Us. — kde proč. Srdce v ní radostí zabuchalo. Sá. Zabukati, vz Zabučeti.
Zabulka = zabylka.
Zabumbati, zabumbávati = počíti bum-
bati, anfangen zu trinken (o dětech); počíti chlastati, zu saufen anfangen. — Z. = zapiti, nach-, vertrinken, versaufen. — co: lítosť. Jg. Zabumlati. Len ti Zemotras zabumle pod
zemou ani dáky bujak. Dbš. Sl. pov. II. 38. Zabundati, in warme Kleider eiuhüllen.
U Olom. Sd. Zaburáceti, el, ení, Lärm machen. —
abs. Vášeň bludu zaburácí. Čch. Bs. 54. — kde. Z-lo to kdesi za stodolou. Us. Tč. — kudy. Jak orkán krajem zaburácí. Čch. L. k. 62. — kdy jak. Hrom na to v novém hněvu zaburácel. Čch. Mch. 74. Vítr zabu- rácel každou chvíli od severu. Vrch. Zaburcnouti, auflärmen. — komu kde.
Zaburcnulo mu v bruchu. Ostrav. Tč. Zaburcovati, anfangen zu lärmen, zu
pokeru. — čím nač: holí na vrata. Zabúřiti, anschlagen (lärmend). — čím
kam: pěstí na dvéře. Na Ostrav. Tč. Vz Zabouřiti. Zábuský, ého, m. Z. Václ- Vz Blk. Kfsk.
CXLI. Zabůsti, vz Zabodnouti.
Zabušiti, il, en, ení = počíti bušiti, an-
fangen zu schlagen, pochen, hämmern; trochu bušiti, ein wenig pochen usw. — komu. Srdce jí zabušilo. Šbr. — kde. Srdce v dívce zabušilo. Kká. Td. 288. Zabušil tlukot srdce ve mně. Kyt. 1876. 79. — čím (kam kdy). Kněz na květnici zabuší třikrát křížem na dvéře. Slez. Šd. Z-šil kôň jednou nohou, z-šil kôň druhou nohou. Dbš. Sl. pov. VII. 80. Z. na někoho, na vrata. Us. Tč. — Z. koho = zabiti, todtschlagen. Us. Jg. Slov. Zabyčeti, el, ení, aufbrüllen. Kráva za-
byčela. Na Ostrav. Tč. Vz Zabučeti. Zabyčilý = býku podobný, stierartig.
Vůl na staro řezaný jest z-lý. Us. — Z. — složitý, zavalitý, untersetzt. — Z. = divoký, wild, störrig. Us. |
Zabyknouti, vz Zabučeti.
Zabylanský, ého, rn. Z. Jiří. Vz Jir. H.
1. II. 343. Zabylec, lce, m. = člověk zabylý. Vz
Zabylý. Proč přišel tento z. (insanus) k tobě? Bj.
Zabylka, y, f. = druh trávy v ovse a
ječmeně ráda rostoucí, vzteklice, lilek, mato- noha, jilek mylný, opilka, mýlek, ocaska, šmatouch, lolium temulentum, der Lolch. Vz Jg. Slov., Rstp. 1762. Zabylosť, i, f., die Tollheit, Raserei.
Zabylství, í, zabylstvo, a, n, = šílenosť,
šálenosť, bezsmyslnosť, vesania, die Thorheit, Tollheit, Raserei. M Ó, kterak šťastný je ten, kterýž je nezašel po lstivé kratochvíli zabylstvu! St. Kn. š. 301. 2. Ale když mi dal pán Buoh poznánie v písme, již jsem tu rubriku t. j. ustavenie toho zabylstvie z své hlúposti vymazal. Hus I. 302. Z. stro- jiti = ztekati se. Aqu. — Pulk., Tkad. — Z. = zábava, kratochvíle a) s příhanou. Hus. V hrání a z. život vésti. Jel. En. m. 16. Po z. běhati. Kon. Jenž frejóv, tancóv, z-tvie, her a jiných zlých obyčejóv za hřiech nemají. Hus. III. 108. b) U novějších = za- bývání se, der Unterhalt, die Unterhaltung, das Vergnügen. Ráj, Krok. — Z.= převrhlosť, nešlechetnosť, die Ruchlosigkeit, Verrucht- heit. Aqu. D.Div se tomu jejich nešlechetnému zabylstvu. M. Někdo se směje ze závisti, někdo z nevěry, někdo z z-stvie, někdo z nemúdrosti a někdo múdře. Hus I. 272. Zabylstvo, a, n., vz Zabylství.
Zabylý = zapomnělý, bezpamětný, bez-
smyslný, nemoudrý, bláznivý, vergesslich, unverständig, närrisch, toll. Od sebe ji jako zabylú honieše. Výb. I. 270. Nikdy by se nerovnal psovi z-mu (vzteklému) kmotra svého. Arch. I. 384. Zabylí lidé. D. — St. skl. — Bohatý, v úmysle neřádný podobenť jest zabylému. Kšch. 4. Z-lý národe = bláz- nivý, nemoudrý. Hr. rk. 149. Nedajte sebú točiti vlnami tohoto světa z-ho. Št. Kn. š. 130. 4., 222. 23. Z. muž, insanus vir. BO. Lajce zlí jako zabylí ujímají pomoci a tak škodie. Hus I. 250. Tento zabylý súdce trpkými tě mukami ztrýznil. Pass. 209. — Z. = převrhlý, verrucht, ruchlos. D. (Jg. praví, že tento význam jest podezřelý). Zabystřeti, el, ení, = bystrým se státi,
scharf werden. — čím kam. Člověk více nabývá, když do lidu zabystří ušima, než očima do slovníku. Zvěstov. 1822. Zabystřiti, il, en, ení; zabystřovati =
bystrým učiniti, zaostřiti, scharf machen, aus-, verschärfen. — co: oko. L. — se, hell, klar werden. — komu kde. Z-lo se mu před očima. Us. Tč. Zábyt, u, m. = zabytí, zapomenutí, das
Vergessen. — Z. = zádava, překážka, das Hinderniss. Ms. 1550. Zábytek, tku, m. = zbytek, das Uiber-
bleibsel aus der Vergessenheit z. B. aus dem Alterthume. L., Č. Zabyti, zabudu, yl, ytí (na Slov. zabud-
nouti); zabývati = zapomenouti, vergessen; baviti, unterhalten; se = zapomenouti se, sich vergessen; pominouti se smyslem, ne- moudrým býti, blázniti, rasen, toben, wüthen, |
||
|
|||
Předchozí (24)  Strana:25  Další (26) |