láska vyhasnúti. Sl. ps. 187., Sl. spv. I. 1.
— se nač: na Boha. Bern. — V z Zabyti,
Zapomenouti.

Zabudnutí, n. = zapomenutí, das Ver-
gessen, die Vergessenheit. Na Slov. Do z.
prísť (přijíti), privesť; v z. býť, ležať. Bern.
Zo zabudnutia zamhlených svetov drahá sa
deva vrátila. Sldk. 318.

Zabudnutý; — ut, a, o = zapomenutý,
vergessen, in Vergessenheit gerathen. Na
Slov. Bern. Tu boly potom všecky zármutky,
útisky a prenásleduváňa z-té. Dbš. Sl. pov.
VIII. 83.

Zabudný, vergessend. Šm.

Zábudok, u, m. = zapomínka, zapome-
nutí. Na Slov. Zátur.

Zabudu, vz Zabyti.

Zabuchání, n., das Klopfen. Z. na dvéře.
Us. Z. srdce. Osv. I. 93.

Zabuchati, zabuchnouti, zabuchovati, an-
fangen zu pochen, ein wenig pochen. — abs.
Srdénko děvčátek zabuchá, zaklepe. Hdk.
C. 155. — kam. Zabuchal na dvéře, aby
mu otevřeli. Us. Tč. — komu. Srdce jí
zabuchalo. Us. — kde proč. Srdce v ní
radostí zabuchalo. Sá.

Zabukati, vz Zabučeti.

Zabulka = zabylka.

Zabumbati, zabumbávati = počíti bum-
bati, anfangen zu trinken (o dětech); počíti
chlastati, zu saufen anfangen. — Z. = zapiti,
nach-, vertrinken, versaufen. — co: lítosť. Jg.

Zabumlati. Len ti Zemotras zabumle pod
zemou ani dáky bujak. Dbš. Sl. pov. II. 38.

Zabundati, in warme Kleider eiuhüllen.
U Olom. Sd.

Zaburáceti, el, ení, Lärm machen. —
abs. Vášeň bludu zaburácí. Čch. Bs. 54. —
kde. Z-lo to kdesi za stodolou. Us. Tč. —
kudy. Jak orkán krajem zaburácí. Čch.
L. k. 62. — kdy jak. Hrom na to v novém
hněvu zaburácel. Čch. Mch. 74. Vítr zabu-
rácel každou chvíli od severu. Vrch.

Zaburcnouti, auflärmen. — komu kde.
Zaburcnulo mu v bruchu. Ostrav. Tč.

Zaburcovati, anfangen zu lärmen, zu
pokeru. — čím nač: holí na vrata.

Zabúřiti, anschlagen (lärmend). — čím
kam: pěstí na dvéře. Na Ostrav. Tč. Vz
Zabouřiti.

Zábuský, ého, m. Z. Václ- Vz Blk. Kfsk.
CXLI.

Zabůsti, vz Zabodnouti.

Zabušiti, il, en, ení = počíti bušiti, an-
fangen zu schlagen, pochen, hämmern; trochu
bušiti, ein wenig pochen usw. — komu.
Srdce jí zabušilo. Šbr. — kde. Srdce v dívce
zabušilo. Kká. Td. 288. Zabušil tlukot srdce
ve mně. Kyt. 1876. 79. — čím (kam kdy).
Kněz na květnici zabuší třikrát křížem na
dvéře. Slez. Šd. Z-šil kôň jednou nohou,
z-šil kôň druhou nohou. Dbš. Sl. pov. VII.
80. Z. na někoho, na vrata. Us. Tč. — Z.
koho = zabiti, todtschlagen. Us. Jg. Slov.

Zabyčeti, el, ení, aufbrüllen. Kráva za-
byčela. Na Ostrav. Tč. Vz Zabučeti.

Zabyčilý = býku podobný, stierartig.
Vůl na staro řezaný jest z-lý. Us. — Z. —
složitý, zavalitý, untersetzt. — Z. = divoký,
wild, störrig. Us.

Zabyknouti, vz Zabučeti.

Zabylanský, ého, rn. Z. Jiří. Vz Jir. H.
1. II. 343.

Zabylec, lce, m. = člověk zabylý. Vz
Zabylý. Proč přišel tento z. (insanus) k tobě?

Bj.

Zabylka, y, f. = druh trávy v ovse a
ječmeně ráda rostoucí, vzteklice, lilek, mato-
noha, jilek mylný, opilka, mýlek, ocaska,
šmatouch, lolium temulentum, der Lolch.
Vz Jg. Slov., Rstp. 1762.

Zabylosť, i, f., die Tollheit, Raserei.

Zabylství, í, zabylstvo, a, n, = šílenosť,
šálenosť, bezsmyslnosť, vesania, die Thorheit,
Tollheit, Raserei. M Ó, kterak šťastný je
ten, kterýž je nezašel po lstivé kratochvíli
zabylstvu! St. Kn. š. 301. 2. Ale když mi
dal pán Buoh poznánie v písme, již jsem
tu rubriku t. j. ustavenie toho zabylstvie
z své hlúposti vymazal. Hus I. 302. Z. stro-
jiti = ztekati se. Aqu. — Pulk., Tkad. —
Z. = zábava, kratochvíle a) s příhanou. Hus.
V hrání a z. život vésti. Jel. En. m. 16.
Po z. běhati. Kon. Jenž frejóv, tancóv,
z-tvie, her a jiných zlých obyčejóv za hřiech
nemají. Hus. III. 108. b) U novějších = za-
bývání se, der Unterhalt, die Unterhaltung,
das Vergnügen. Ráj, Krok. — Z.= převrhlosť,
nešlechetnosť, die Ruchlosigkeit, Verrucht-
heit. Aqu. D.Div se tomu jejich nešlechetnému
zabylstvu. M. Někdo se směje ze závisti,
někdo z nevěry, někdo z z-stvie, někdo
z nemúdrosti a někdo múdře. Hus I. 272.

Zabylstvo, a, n., vz Zabylství.

Zabylý = zapomnělý, bezpamětný, bez-
smyslný, nemoudrý, bláznivý, vergesslich,
unverständig, närrisch, toll. Od sebe ji jako
zabylú honieše. Výb. I. 270. Nikdy by se
nerovnal psovi z-mu (vzteklému) kmotra
svého. Arch. I. 384. Zabylí lidé. D. — St.
skl. — Bohatý, v úmysle neřádný podobenť
jest zabylému. Kšch. 4. Z-lý národe = bláz-
nivý, nemoudrý. Hr. rk. 149. Nedajte sebú
točiti vlnami tohoto světa z-ho. Št. Kn. š.
130. 4., 222. 23. Z. muž, insanus vir. BO.
Lajce zlí jako zabylí ujímají pomoci a tak
škodie. Hus I. 250. Tento zabylý súdce
trpkými tě mukami ztrýznil. Pass. 209. —
Z. = převrhlý, verrucht, ruchlos. D. (Jg.
praví, že tento význam jest podezřelý).

Zabystřeti, el, ení, = bystrým se státi,
scharf werden. — čím kam. Člověk více
nabývá, když do lidu zabystří ušima, než
očima do slovníku. Zvěstov. 1822.

Zabystřiti, il, en, ení; zabystřovati =
bystrým učiniti, zaostřiti, scharf machen,
aus-, verschärfen. — co: oko. L. — se,
hell, klar werden. — komu kde. Z-lo se
mu před očima. Us. Tč.

Zábyt, u, m. = zabytí, zapomenutí, das
Vergessen. — Z. = zádava, překážka, das
Hinderniss. Ms. 1550.

Zábytek, tku, m. = zbytek, das Uiber-
bleibsel aus der Vergessenheit z. B. aus dem
Alterthume. L., Č.

Zabyti, zabudu, yl, ytí (na Slov. zabud-
nouti); zabývati = zapomenouti, vergessen;
baviti, unterhalten; se = zapomenouti se,
sich vergessen; pominouti se smyslem, ne-
moudrým býti, blázniti, rasen, toben, wüthen,



	25

	láska vyhasnúti. Sl. ps. 187., Sl. spv. I. 1. — se nač: na Boha. Bern. — V z Zabyti, Zapomenouti. Zabudnutí, n. = zapomenutí, das Ver- gessen, die Vergessenheit. Na Slov. Do z. prísť (přijíti), privesť; v z. býť, ležať. Bern. Zo zabudnutia zamhlených svetov drahá sa deva vrátila. Sldk. 318. Zabudnutý; — ut, a, o = zapomenutý, vergessen, in Vergessenheit gerathen. Na Slov. Bern. Tu boly potom všecky zármutky, útisky a prenásleduváňa z-té. Dbš. Sl. pov. VIII. 83. Zabudný, vergessend. Šm. Zábudok, u, m. = zapomínka, zapome- nutí. Na Slov. Zátur. Zabudu, vz Zabyti. Zabuchání, n., das Klopfen. Z. na dvéře. Us. Z. srdce. Osv. I. 93. Zabuchati, zabuchnouti, zabuchovati, an- fangen zu pochen, ein wenig pochen. — abs. Srdénko děvčátek zabuchá, zaklepe. Hdk. C. 155. — kam. Zabuchal na dvéře, aby mu otevřeli. Us. Tč. — komu. Srdce jí zabuchalo. Us. — kde proč. Srdce v ní radostí zabuchalo. Sá. Zabukati, vz Zabučeti. Zabulka = zabylka. Zabumbati, zabumbávati = počíti bum- bati, anfangen zu trinken (o dětech); počíti chlastati, zu saufen anfangen. — Z. = zapiti, nach-, vertrinken, versaufen. — co: lítosť. Jg. Zabumlati. Len ti Zemotras zabumle pod zemou ani dáky bujak. Dbš. Sl. pov. II. 38. Zabundati, in warme Kleider eiuhüllen. U Olom. Sd. Zaburáceti, el, ení, Lärm machen. — abs. Vášeň bludu zaburácí. Čch. Bs. 54. — kde. Z-lo to kdesi za stodolou. Us. Tč. — kudy. Jak orkán krajem zaburácí. Čch. L. k. 62. — kdy jak. Hrom na to v novém hněvu zaburácel. Čch. Mch. 74. Vítr zabu- rácel každou chvíli od severu. Vrch. Zaburcnouti, auflärmen. — komu kde. Zaburcnulo mu v bruchu. Ostrav. Tč. Zaburcovati, anfangen zu lärmen, zu pokeru. — čím nač: holí na vrata. Zabúřiti, anschlagen (lärmend). — čím kam: pěstí na dvéře. Na Ostrav. Tč. Vz Zabouřiti. Zábuský, ého, m. Z. Václ- Vz Blk. Kfsk. CXLI. Zabůsti, vz Zabodnouti. Zabušiti, il, en, ení = počíti bušiti, an- fangen zu schlagen, pochen, hämmern; trochu bušiti, ein wenig pochen usw. — komu. Srdce jí zabušilo. Šbr. — kde. Srdce v dívce zabušilo. Kká. Td. 288. Zabušil tlukot srdce ve mně. Kyt. 1876. 79. — čím (kam kdy). Kněz na květnici zabuší třikrát křížem na dvéře. Slez. Šd. Z-šil kôň jednou nohou, z-šil kôň druhou nohou. Dbš. Sl. pov. VII. 80. Z. na někoho, na vrata. Us. Tč. — Z. koho = zabiti, todtschlagen. Us. Jg. Slov. Zabyčeti, el, ení, aufbrüllen. Kráva za- byčela. Na Ostrav. Tč. Vz Zabučeti. Zabyčilý = býku podobný, stierartig. Vůl na staro řezaný jest z-lý. Us. — Z. — složitý, zavalitý, untersetzt. — Z. = divoký, wild, störrig. Us.	Zabyknouti, vz Zabučeti. Zabylanský, ého, rn. Z. Jiří. Vz Jir. H. 1. II. 343. Zabylec, lce, m. = člověk zabylý. Vz Zabylý. Proč přišel tento z. (insanus) k tobě? Bj. Zabylka, y, f. = druh trávy v ovse a ječmeně ráda rostoucí, vzteklice, lilek, mato- noha, jilek mylný, opilka, mýlek, ocaska, šmatouch, lolium temulentum, der Lolch. Vz Jg. Slov., Rstp. 1762. Zabylosť, i, f., die Tollheit, Raserei. Zabylství, í, zabylstvo, a, n, = šílenosť, šálenosť, bezsmyslnosť, vesania, die Thorheit, Tollheit, Raserei. M Ó, kterak šťastný je ten, kterýž je nezašel po lstivé kratochvíli zabylstvu! St. Kn. š. 301. 2. Ale když mi dal pán Buoh poznánie v písme, již jsem tu rubriku t. j. ustavenie toho zabylstvie z své hlúposti vymazal. Hus I. 302. Z. stro- jiti = ztekati se. Aqu. — Pulk., Tkad. — Z. = zábava, kratochvíle a) s příhanou. Hus. V hrání a z. život vésti. Jel. En. m. 16. Po z. běhati. Kon. Jenž frejóv, tancóv, z-tvie, her a jiných zlých obyčejóv za hřiech nemají. Hus. III. 108. b) U novějších = za- bývání se, der Unterhalt, die Unterhaltung, das Vergnügen. Ráj, Krok. — Z.= převrhlosť, nešlechetnosť, die Ruchlosigkeit, Verrucht- heit. Aqu. D.Div se tomu jejich nešlechetnému zabylstvu. M. Někdo se směje ze závisti, někdo z nevěry, někdo z z-stvie, někdo z nemúdrosti a někdo múdře. Hus I. 272. Zabylstvo, a, n., vz Zabylství. Zabylý = zapomnělý, bezpamětný, bez- smyslný, nemoudrý, bláznivý, vergesslich, unverständig, närrisch, toll. Od sebe ji jako zabylú honieše. Výb. I. 270. Nikdy by se nerovnal psovi z-mu (vzteklému) kmotra svého. Arch. I. 384. Zabylí lidé. D. — St. skl. — Bohatý, v úmysle neřádný podobenť jest zabylému. Kšch. 4. Z-lý národe = bláz- nivý, nemoudrý. Hr. rk. 149. Nedajte sebú točiti vlnami tohoto světa z-ho. Št. Kn. š. 130. 4., 222. 23. Z. muž, insanus vir. BO. Lajce zlí jako zabylí ujímají pomoci a tak škodie. Hus I. 250. Tento zabylý súdce trpkými tě mukami ztrýznil. Pass. 209. — Z. = převrhlý, verrucht, ruchlos. D. (Jg. praví, že tento význam jest podezřelý). Zabystřeti, el, ení, = bystrým se státi, scharf werden. — čím kam. Člověk více nabývá, když do lidu zabystří ušima, než očima do slovníku. Zvěstov. 1822. Zabystřiti, il, en, ení; zabystřovati = bystrým učiniti, zaostřiti, scharf machen, aus-, verschärfen. — co: oko. L. — se, hell, klar werden. — komu kde. Z-lo se mu před očima. Us. Tč. Zábyt, u, m. = zabytí, zapomenutí, das Vergessen. — Z. = zádava, překážka, das Hinderniss. Ms. 1550. Zábytek, tku, m. = zbytek, das Uiber- bleibsel aus der Vergessenheit z. B. aus dem Alterthume. L., Č. Zabyti, zabudu, yl, ytí (na Slov. zabud- nouti); zabývati = zapomenouti, vergessen; baviti, unterhalten; se = zapomenouti se, sich vergessen; pominouti se smyslem, ne- moudrým býti, blázniti, rasen, toben, wüthen,