wahnsinnig sein (V.); dováděti, zahrávati,
sich unterhalten, herumtreiben ; zaměstkná-
vati se, sich womit bescbäftigen, abgeben,
unterhalten. Jg. — abs. Zabývaj, šuhajko.
Ja som už zabola. Ťažko je zabývať, čo
viděly oči. Sl. ps. 65. Musíš, milá, zabývať,
nebudem k vám chodívat; zarástly mi chod-
níčky zelenými trávničky. Sl. ps. Šf. I. 59.,
Sl. spv. III. 116. — co, koho. Zabývati
koho, Einen beschäftigen. Dch. Čis zabola
moju smlúvu? Kyt. 1876. 23. Žal zabudu.
Sl. ps. 2. Šohaj, šohaj černooký, nemožu ťa
zabudnúti! ani ťa já nezabudu, pokud kolvěk
živa budu. Sš. P. 350. Vazba slov těchto
nemálo vtip vykladatelů zabývala. Sš. II.
19. — čeho. Nespívam si preto, bych veselá
bola, ale si já spívam, bych žále zabola.
Sl. ps. 10. — komu koho. Zabulo mu jí
líto. Na Mor. Kld. 251., Tč., Vck. — komu
co. Keď som išol (šel) na dol, fajku som
si zabol (zapomněl), keď som išol zdola,
vítaj, fajko moja. Na Slov. Tč. — co kde.
Zabude (zapomene) v nožici bolný trn. Rkk.
62. Zobola kutáč, železnej v peci. Dbš. Sl.
pov. VIII. 71. Člověk se tak u té hry za-
bude. U Rychn. Hajný zabyl se ve dvoře
déle než ostatní. Nár. poch. Slav. 79. Jak
půjdete okolo, zabuďte se u nás. Na Ostrav.,
u Uher. Hrad. Tč. Tak zajala ho táhľa vec,
že až i širák zabol v ruke. Phld. IV. 14.—
nač (se). Z. na Boha, na svou poctivosť,
na práci, na křivdu, na svůj stav. Us. na
Slov. Nemôžem ťa zabudnúli, am ťa ja ne-
zabudem, dokálkolvek živá budem. A keď
ty na ma zabudeš, trestu božieho neujdeš.
Sl. ps. 65. Na tebja, duše má, jak živ neza-
budem. Sš. P. 797. S Bohem putujte aj vy
nazpät a nezabývajte na mňa. Dbš. Sl. pov.
Vl. 39. Náruživosť vysmieva se nebezpe-
čenstvu a zabudá na povinnosť. Lipa 387.
Zabývals se na mne. Bj. Na všecko zabývaš.
81. ps. 149. Nezabývaj na chudobu. Mt. S.
1. 108. — se. Kterýž potok voden (rozvodněn)
bude, ten se vždy viece zabude (zdivočí).
Výb. I. 1097. 18. Zabyť se někde = pobyti,
zdržeti se. Na Mor. Brt., Tč., Vck. To máš,
milá, to máš za to, strávili sme spolu leto;
ale zimu nebudeme, jako sa my zabudeme
(die Zeit verthun)? Sš. P. 81. Mně bude
můj král domlouvať, kde jsem se tak dlouho
zabyl. Kld. I. 129. Ženich opatrně se vy-
ptával, jak se a kolikrát jest zabývala roz-
košnická panenka. Jel. Enc. m. 22. Druhdy
nevědie, co řiekají mysléce jinam a zabý-
vajíce se, a viece mysléce o smilství, o freji,
než o pánu Bohu. Hus. II 189. Řekli sú:
zabýváš sě (insanis). ZN. Zabývavají sě, když
sú veselí (insaniunt, dum laerantur). BO. —
se, koho. Z. se hudbou (baviti se). D. Za-
bývati se hospodářstvím, chovem dobytka,
řemeslem, obchodem. Lpř. J. Z. se nějakou
věcí. Us. Kněžic Jindřich právě přibyl z Pa-
říže, kdež zabýval se studiemi bohoslovec-
kými ; Výpravou tou zabýval se rovněž sněm
zemský v Brně; Mimo to zabýval se včelař-
stvím. Ddk. IV. 38., 7., 165. (Tč.). Svými
myšlénkami se zabývati. Us. Dch. Z. se
smyslem (zuřiti, blázniti). Výb. I. 270. — se
s kým, s čím. Já se nejraději s češtinou
zabývám. Us. Tč. Ešče temu horší zažnú

(svíce), co má v domě svoju ženu a se s ji-
nýma zabývá, ten hriech odpuštěn nebývá.
Sš. P. 380. Již v Lombardii zabýval se s touto
uherskou záležitostí; Jak dlouho král s touto
myšlénkou se zabýval, nedá se ovšem více
dokázati; S cisterciáky král Přemysl v po-
slední době hojně se zabýval; S Filippem
salcpurskýrn budeme se ještě později zabý-
vati; Vojsko české zabývalo se ještě s tak-
tickým rozestavením. Ddk. III. 240., 289.,
V. 38., 284., 338. (Tč.). Potom ode třinácté
kapitoly do konce Naší knihy s ním (Pavlem)
se zabývá. Sš. Sk. 116 Zabývala se s svými
milými (insanivit). BO. Zabývati se s někým
(dováděti, pohrávati). Ben. V., Kom., Jel.,
Kram. (Jg. Slov.) Z. se s čím (zaměstnávati
se). Cos. (Jg. Slov.). — o čem. Zabývaj
(zapomínej) děvčátko o svojej svobodě. Zpěv.
244. Zabudol (zabyl) si, šuhaj, zabudol si
o mně. Sl. ps. 299. Teraz neprídeš, už si
zabou o mne. Sl. ps. 298. — kdy. Po mši
zabýval se ruční prací. Ddk. IV. 265. Právě
tou dobou zabýval se stavěním pohraničně
pevnosti hradišťské. Ddk. V. 326. — se
kde jak dlouho. Já myslela, že se tam
delší chvíli zabude. Us. u Dobruš. — s infinit.
Skoro bych ból zaból na Boha volati. Sl.
ps. 140. Zima mi je, zima pod okienkom
státi, zabol som si, zabol halenečku vzati.
Sl. ps. (Tč.). — Vz Zabudnouti.

Zabytí, n. = zapomenutí, das Vergessen,
die Vergessenheit. Na Slov.

Zábyv, u, m, = funkce, die Funktion,
slovo novější, Rostl , Ssav., Krok, Čs. lk.,
Nz. lk.; lépe: úkon. Rk. Po celý životný
z. jest duše neměnivá. Ztk. Z. svůj konati.
Nz. lk. Z. šestinedělní, porodní, processus
puerpuralis. Vz Křž. 48., 237., 317., 419. a j.
Řekové počítali hospodářství polní k nej-
ušlechtilejším z-vům. KP. Vz Zábyvný.

Zábyva, y, f. = zábyvka. Mus. VIII. 165.

Zabývání, n., iusania. BO. Ostatně vz
Zabyti.

Zabývati, vz Zabyti.

Zabývka, zábyvka, y, f. = zabývání se,
hry, řeči příjemné, die Unterhaltung. Z-ky
s někým míti. Vrat. Dny v zahálce, v za-
bývkách atd. tráviti. Kram. — Kom. Prax.
p. 16. Panny zábyvky počínaly. BN.

Zábyvný, = výkonný, funktionell. Nz.
Vz Zábyv.

Zabzděc, e, m. = bzděc, der Furzer.

Zabzděti, ěl, ění, = uprdnouti se, einen
Funz fahren lassen, furzen. Bern., V. — Z.
= málo zatopiti. Trochu tu zabzděte Us.
Kšť.

Zabzdíti = zabzděti, V. Vz Bzdíti. —
co: jizbu, světnici, mit Gestank anfüllen;
ein wenig erwärmen. Us. Tč.
Zabzučeti, el, ení, zu summen anfangen,
ein wenig summen. Kká. Td. 362. — co komu
kam: do ucha. Hrts

Zacáganý; -án, a, o, = zaházený, ušpi-

něný. U Nezamysl. na Mor. Bkř.

Zacachtati = blátem zamazati, ušlapati,

mit Koth beschmutzen. — co: podlahu —

se = zastříkati se, sich bespritzen. Přišel

domů celý zacachtaný. U Kr. Hrad. Kšť.

Zacákaný; -án, a, o = postříkaný, be-
spritzt. — čím: blátem.