Zacákati, zacáknouti, knul a kl, ut, utí =

postříkati, bespritzen. — koho kde čím:
na ulici atd. blátem. Us.

Zacancati = zacandati, nass machen, be-
geifern. Us. Tč.

Zacandati, vz Zacancati.

Zacapání, n., vz Zacapati.

Zacapaný; -án, a, o, = zablácený, zbro-
děný, mit Koth beschmutzt. Vz Zacapati,
Zacachtati. Z. dlažka. Us. Šd. Přišel domů
celý z-ný. Mor. Šd.

Zacapati; zacapnouti, pnul a pl, ut, utí =
zacupati, zadupati, zašlapati, los-, betram-
peln. — čím: nohou. Us. — se = zajíti, sich
vertrampeln, trampelnd wohin gerathen. —
koho, (blátem zamazati, pokáleti). Na Slov.,
Jg., Šm.

Zacapiti, il, en, ení = zaťápnouti. —
koho. Medvedisko prednýma dlabama do
neho, len ho zacapí. Dbš. Sl. pov. III. 21.

Zacárati, zacourati (cáraje zašpiniti), be-
schlumpen. — se. Sych.

Zacásnouti, ul, sl, utí; zacásati, zacas-
novati = silně něčím trhnouti, stark an etwas
ziehen. Chm. — čím. Zacásl za zvonek
u dveří. Mor. Šd. Tele sebou zacasnovalo,
až z provazu se utrhlo. Vz Zakmasati. Mor.
Šd. — se na koho = utrhnouti se, barsch
anfahren. Zacasnoval se na mě. Mor. Šd.

Zacátati, nass machen. — co: dlážku.
U Olom. Sd.

Zacedění, n. = zacezení. Na Slov.

Zaceděný = zacezený. Na dlažbách mojmi
slzami prehorkými zacedených, benetzt. Sldk.
185.

Zacediti, il, zen, ení (na Slov. -děn, dění);
zacezovati, beseichen, seichend begiessen. —
co čím: pokrmy šťávou, Rostl., citronem.
Kos. Vz Zaceděný.

Zaceknouti, knul a kl, utí = ceknouti,
klesnouti, ein wenig mucksen, einen Laut
von sich geben. Ditě ani nezaceklo. Us. Sd.

Zacel, u, m. = dětel, datel, der Specht.
U Hrozenkova na Mor. Tč.

Zacelení, n. = zahojení, die Verheilung.
Nz. Ik.

Zacelenina, y, f., verharschte Stelle. Šp.

Zacelený; -en, a, o. Z. místo = zacelenina.

Zaceleti, el, ení; zacelívati = celým se
státi, zahojiti se, zarůsti, heilen, verharschen.

— abs. Již ta rána zacelela. Ros. Že hned
ta nemoc zacelí (zhojí se). Lom. Kanc. ned.

— čím. Nebo tím porušeniny zacelejí. Ras.
Zacelina, y, f. = jetelina. Na jihových.

Mor. Brt.

Zaceliti, il, en, ení; zacelívati = celým
učiniti, ganz machen, ergänzen; zahojiti,
heilen, verheilen. — co. Ros. Z. ránu. D.,
Ras., Nz. lk., GR., Dal. 53., Mat. 62. — co
komu. Bolí ma! Odpověď: Veď ti ho zacelí,
kým sa oženíš. (Na Mor.: však se ti zhojí,
než se oženíš). Zátur. Z. pec, díry ve stěně
(celinou zamazati, mit Lehm verschmieren).
Na Ostrav. Tč. — se. Rána se zacelila. Us. —
se jak. Aby to veřejné pohoršení jeho ve-
řejnou výtkou se zacelilo. Sš. II. 23. — se
po kom. Rozdvojená zacelí sa po nich jama.
Hol. 130.

Zacelo = cele, jistě, zajisté, gewiss. St.
skl., Lom. To věz z. Kat. 1952.

Zacelovací drát, der Futterdraht. Šp.

Zacementovati, mit Cement verschmie-
ren. Tč.

Zacendžati = zacinkati, zařinčeti. — kde.
Hupol s koňa; pri boku mu šabla zacendžala.
Chlpk. Sp. 78.

Zácenek, nku, m., das Aequivalent. Rk.

Zacenění, n., die Schätzung, Taxirung.

Zaceněný; -ěn, a, o, geschätzt, taxirt.

Zacengať komu, Böses anthun. Na Slov.
Ssk.

Zacengotati = zacinkati, zařinčeti =
komu. A Marko sa ztriasol ako osyka, zuby
mu zacengotaly. Na Slov. Vlčk. V. 183.

Zaceniti, il, ěn, ění, zaceňovati, schätzen,
taxiren, den Preis angeben. — abs. Zaceniť
jest ľahko (ale platiť těžko). Bern. — co:
zboží. Bern. Z. něco na 3 rýnské. Tč.

Zacenkati = zacinkati. Šabla z-la. Čjk.
50.

Zaceňovati, vz Zaceniti.

Zacepovati, anfangen zu dreschen. Ros.

Zácestek, stku, m. = pole za cestou. Na
Hané. Bkř.

Zácestí, n., der Abweg. Na z. zblouditi.
Dch.

Zacestovati, einen Weg machen — kam.
Z-val až do Břetislavi. Syt. Táb. 279

Zacicati = zacucati.

Zaciclati = zacucati.

Zaciganiti, il, ěn, ění = zpronevěřiti, vy-
louditi, veruntreuen, erschwindeln. — co:
něčí peníze. Na Mor. a ve Slez. Šd.

Zacíliti, il, en, ení, zielen. — abs. Kam
z-lil, tam šel. — na koho čím. Us. Tč.

Zaciněti, ěl, ění, erklingen. Jak ratolesť
ulomil, to zacinělo a královna zemdlela.
Kld. II. 155.

Zacingletati komu, klingeln, Todten-
glocke läuten. U Uher. Hrad. Tč.

Zacinkati, zacinknouti, anfangen zu klin-
geln, ein wenig klingeln. — komu. Až je-
denkrát poslední mi hodinka zacinká. Dch.

— kde. To konečně zase na věži zacinká.
Kos. v Km. 1884. — na koho čím: zvoncem.

Zacinovati, verzinnen. — co : mísu. Ros.

Zacipati, zacípati, vz Zacpati.

Zacítiti, il, ěn, ění; zacitovati, ein wenig
fühlen, anfangen zu fühlen. Ros. — co (kde):
bolesť v kloubech. Nech vás vykupuje ten
syn boží milý od všetkého zlého, čo ste
zacítili. Zátur. Vinš. I. 8. — se kam. To
mu bolo na ume a na srdci a preto sä tak
do toho zamyslel a zacítil. Na Slov. Hdž.
Šlb. 60. — Zaciťovati = zaříkávati. Dávají
se z. od bab (v nemoci). Na Slov. Němc.

Zaciťovati, vz Zacítiti.

Zaćj, e, na. = zeť, der Schwiegersohn.
A tacíček idže, dveři odviro (otvírá), na
svojeho zaćja ručičku dviho (dvíhá). Sš. P.
465. Počkaj zaćju ostre (ostrý), něbij moji
dcere, to je krev moja. Sš. P. 466. (Tč.).

Zacláněti, vz Zasloniti.

Zacláňky, pl., f., die Blenden einer Lampe.
Šm.

Zacléř, Zaclíř, Šaclíř, e, m., Schatzlar,
mě. v Krkonoších v Jičínsku. Vz o něm
více v S. N., Blk. Kfsk. 1422., Tk. IV. 206.

— Zacléřan, a, m. — Zacléřský.