Záclon, a,- m = záclona. Čsk.

Záclona, vz Záslona.

Zaclonění, n. — zaslonění, die Be-, Uiber-
schattung. Vz Zasloniti.

Zacloněný, -ěn, a, o, beschattet, im Schat-
ten stehend. Vz Zasloněný.

Zaclonitel, e, m., protector. Ž. wit. 17. 31.

Zacloniti, vz Zasloniti.

Zaclonitka, y, f., acetabularia, der Schild-
schwamm. Z. obecná, a. mediterranea. Vz
Rstp. 1864., Ves. IV. 121.

Zacloňovací svítilna, die Blendlaterne.
Puch. Vz Záslona.

Zacluňati = zacláněti. Na Ostrav. Tč.

Zacluniti = zacloniti. Na Ostrav Tč.

Zacmírati, bepantschen. — co: Us.

Zacmouditi, il, ěn, ění, verrauchen. —
co čím: světnici loučí.

Zacmurati, beschmieren. — se čím kde.
Na Ostrav. Tč.

Zacneti se = zachtíti se. — se komu.
I úfala sa, že hádam z voľakterej strany
pribehne, keď by zacnelo sa mu za ňou
Dbš. Sl. pov. VI. 90.

Zacoufati, zacoufnouti, fnul a fl, utí =
trochu coufati. Kos. — co komu. Kdo po
zpátku chodí, zacoufá si rodiče (tomu prý
rodiče brzy umrou). U Kr. Hrad. Kšť.

Zacouratec, vz Zacúranec.

Zácpa, y, f. = zacpání, die Verstopfung,
Stauung, Austauung, Stockung. Z. ledu, die
Eisschoppung, Eisanstopfung, Eissperre, Eis-
stauung; nastala z.; zácpu strouhy proko-
pati; z. pospoje v ulicích, vollständige Ver-
kehrsstockung. Dch. Z. (zacpání) trub, die
Röhrenverstopfung. Šp. Z. vody, lidí, lidu,
lidstva, zástupů (tlačenice). Z lejna, die
Obstruktion, coprostasis. Nz. lk. Z. života
(zacpání, zástava, zatvrdlosť, tvrdosť v životě,
zacpání v zadku). Jg., Šp., Lk. Z. v životě,
zatvrzení, tuhavka, stipsis, obstructio, obsti-
patio alvi, die Vorstopfung = odcházení vý-
kalu buďto příliš tuhého aneb příliš skrov-
ného aneb pravidelného sice, ale po delším
čase tak, že tím organismus trpí. Vz více
v S. N. Z. jater, plic, Byl., sleziny, moče
(V.). Šp. Proti zácpě starých lidí; z. u-ko-
jenců: z. osmidenní. Čs. lk. IX. 22., 251., X.
183. Vz Zacpati.

Zacpal, a, m., osob. jm. J. Z., redaktor
a vydavatel Opavského týdenníku. Šd.

Zacpalosť, i, f., die Verstopfung. Z. ži-
vota. Byl. Vz Zácpa.

Zacpalý = zacpaný, verstopft. Aqu.

Zacpání, n. (vz Zácpa, Zacpati), die Zu-,
Verstopfung. Z. lalaková v plících, ve slezině,
ledvinách, játrech, z. ústrojů dužninových
atd. Křž. 439. a j. Z. otvoru, Us., roštu
škvarami, die Verschlackung des Rostes.
Šp. Z. moře. Bern. Kosatcový kořen od z.
otvírá. Byl. Kolika od z. Ja.

Zacpanosť, i, f. = zacpání, die Verstop-
fung. Z. žaludku, ve slezině. Ja.

Zacpaný; -án, a, o, verstopft. Z. dírky
(cedníku) prošťouchati. Us. Dch. Z. žaludek,
život, moč. Vz Zácpa.

Zacpatelný, verstopfbar.

Zacpati, zacpám (zastr. zacipám) a zacpu;
zacípati, zacpávati (zastr. zacipovati, zaci-
pávati) = zandati, zatkati, ver-, zustopfen.

V., Jg. — co: hubu, ústa, V., sud, Us., nos.
Kom. Jídlo mne zacpává D. Zacípá jedno
ucho své. Hugo. Zacpej tlamu (zavři hubu,
mlč.) Us. BR. II. l40. a. — co čím: skuliny
koudelí, D., se jídlem. Ros. Uši bavlnou,
prstem si z. Us. — co komu: ústa, hubu
(= k mlčení jej přivésti). Ros. Ústa jim
zacpal. BR. II 99. Mlčel, jakoby mu ústa
zacpal. BR II. 99. b. Láska mu zaslepila
oči a zacpala uši. Jda. — co před čím: uši
před napomínáním. Br. Uši své před tako-
vou modlitbou zacpává. BR. II. 27. a. — co
kde. Pivo některé v člověku život zacpává.
Jir. Ves. čt. 378. — se. Zacpeš-li se přece
jednou (najíš-li se)? Dhn. Led se zacpal.
Dch.

Zacpávačka, y, f., die Stopfbüchse. Šp.

Zacpávadlo, zacpavadlo, a, n., das Stopf-
mittel. Rohn. — Z., der Spund. Rohn.

Zacpávající = ucpávající. Z. léky, obsti-
pantia. Nz. lk.

Zacpavák, u, m. = zátka, čep, čípek, der
Stöpsel. D.

Zacpávání, n., die wiederholte Verstop-
fung.

Zacpávaný; -án, a, o, wiederholt ver-
stopft.

Zacpávati, vz Zacpati.

Zacpávka, y, f. = zátka, čípek, der Stöpsel.
D., Koll. — Z., der Verschluss, die Stopf-
büchse, boîte à garniture. Podej sem z-ku
(od trouby, od kamen), der Schieber. Šd.
Trubka vytahovací se z-kou, Stopfbüchsen-
züge ; táhlo vytahovací se z-kou, Zugstange
mit Stopfbüchse. Šp. Z. boty pumpové,
válce parního. Vz KP. II. 107., 353. — Z. =
zacpání. Bern.

Zácpavý, obstruirend. Z. lék. Nz. lk.

Zacrčeti, el, ení, anfangen zu rieseln, zu
fliessen, zu siekern. — odkud. Zacrčelo
víno z díry. Ros.

Zacrkati; zacrknouti, knul a kl, utí, an-
fangen zu zwitschern. — kde. Pták zacrkl
v kleci. Us.

Zacucati, zacícati, zacuclati, zaciclati,
anfangen zu saugen. — abs. Zacucal a přestal.
Ros.

Zacuckovati, zausen. Us.

Zacuděný = zašpiněný, beschmutzt. Na
mor. Val. Vck.

Zacukrovati = cukrem zasypati, ver-
zuckern. — co: jídlo. — Z. = zavolati,cukru'.
Hrdlička zacukrovala. Us. Kšť., Šd.

Zacumlati si, anfangen zu zulpen, schlo-
tzen. Us. — si co: cigaro (opovržlivě). Us.
Tč.

Zacundraný; -án, a, o, = zacouraný,
zašpiněný, beschmutzt, besudelt. Mor. Šd.

Zacundrati = zašpiniti, Beschmutzen.

— se kde: na louce, v rose (zacourati se).
Šd.

Zacupati; zacupnouti, pnul a pl, utí;
zacupávati, anfangen zu stampfen. — co čím:
nohama. Us. — kde. V předsíni zacupaly
malé nožky. Ksm., Šd.

Zacúranec, nce, m. = zacouranec, kdo
se zacoural, ucoural. Mor. Šd.

Zacvakati; zacvaknouti, kl, utí, anfangen
zu klirren. — abs. Něco tam zacvaklo. Ros.

— čím: ostruhami. Č.



	28

	Záclon, a,- m = záclona. Čsk. Záclona, vz Záslona. Zaclonění, n. — zaslonění, die Be-, Uiber- schattung. Vz Zasloniti. Zacloněný, -ěn, a, o, beschattet, im Schat- ten stehend. Vz Zasloněný. Zaclonitel, e, m., protector. Ž. wit. 17. 31. Zacloniti, vz Zasloniti. Zaclonitka, y, f., acetabularia, der Schild- schwamm. Z. obecná, a. mediterranea. Vz Rstp. 1864., Ves. IV. 121. Zacloňovací svítilna, die Blendlaterne. Puch. Vz Záslona. Zacluňati = zacláněti. Na Ostrav. Tč. Zacluniti = zacloniti. Na Ostrav Tč. Zacmírati, bepantschen. — co: Us. Zacmouditi, il, ěn, ění, verrauchen. — co čím: světnici loučí. Zacmurati, beschmieren. — se čím kde. Na Ostrav. Tč. Zacneti se = zachtíti se. — se komu. I úfala sa, že hádam z voľakterej strany pribehne, keď by zacnelo sa mu za ňou Dbš. Sl. pov. VI. 90. Zacoufati, zacoufnouti, fnul a fl, utí = trochu coufati. Kos. — co komu. Kdo po zpátku chodí, zacoufá si rodiče (tomu prý rodiče brzy umrou). U Kr. Hrad. Kšť. Zacouratec, vz Zacúranec. Zácpa, y, f. = zacpání, die Verstopfung, Stauung, Austauung, Stockung. Z. ledu, die Eisschoppung, Eisanstopfung, Eissperre, Eis- stauung; nastala z.; zácpu strouhy proko- pati; z. pospoje v ulicích, vollständige Ver- kehrsstockung. Dch. Z. (zacpání) trub, die Röhrenverstopfung. Šp. Z. vody, lidí, lidu, lidstva, zástupů (tlačenice). Z lejna, die Obstruktion, coprostasis. Nz. lk. Z. života (zacpání, zástava, zatvrdlosť, tvrdosť v životě, zacpání v zadku). Jg., Šp., Lk. Z. v životě, zatvrzení, tuhavka, stipsis, obstructio, obsti- patio alvi, die Vorstopfung = odcházení vý- kalu buďto příliš tuhého aneb příliš skrov- ného aneb pravidelného sice, ale po delším čase tak, že tím organismus trpí. Vz více v S. N. Z. jater, plic, Byl., sleziny, moče (V.). Šp. Proti zácpě starých lidí; z. u-ko- jenců: z. osmidenní. Čs. lk. IX. 22., 251., X. 183. Vz Zacpati. Zacpal, a, m., osob. jm. J. Z., redaktor a vydavatel Opavského týdenníku. Šd. Zacpalosť, i, f., die Verstopfung. Z. ži- vota. Byl. Vz Zácpa. Zacpalý = zacpaný, verstopft. Aqu. Zacpání, n. (vz Zácpa, Zacpati), die Zu-, Verstopfung. Z. lalaková v plících, ve slezině, ledvinách, játrech, z. ústrojů dužninových atd. Křž. 439. a j. Z. otvoru, Us., roštu škvarami, die Verschlackung des Rostes. Šp. Z. moře. Bern. Kosatcový kořen od z. otvírá. Byl. Kolika od z. Ja. Zacpanosť, i, f. = zacpání, die Verstop- fung. Z. žaludku, ve slezině. Ja. Zacpaný; -án, a, o, verstopft. Z. dírky (cedníku) prošťouchati. Us. Dch. Z. žaludek, život, moč. Vz Zácpa. Zacpatelný, verstopfbar. Zacpati, zacpám (zastr. zacipám) a zacpu; zacípati, zacpávati (zastr. zacipovati, zaci- pávati) = zandati, zatkati, ver-, zustopfen.	V., Jg. — co: hubu, ústa, V., sud, Us., nos. Kom. Jídlo mne zacpává D. Zacípá jedno ucho své. Hugo. Zacpej tlamu (zavři hubu, mlč.) Us. BR. II. l40. a. — co čím: skuliny koudelí, D., se jídlem. Ros. Uši bavlnou, prstem si z. Us. — co komu: ústa, hubu (= k mlčení jej přivésti). Ros. Ústa jim zacpal. BR. II 99. Mlčel, jakoby mu ústa zacpal. BR II. 99. b. Láska mu zaslepila oči a zacpala uši. Jda. — co před čím: uši před napomínáním. Br. Uši své před tako- vou modlitbou zacpává. BR. II. 27. a. — co kde. Pivo některé v člověku život zacpává. Jir. Ves. čt. 378. — se. Zacpeš-li se přece jednou (najíš-li se)? Dhn. Led se zacpal. Dch. Zacpávačka, y, f., die Stopfbüchse. Šp. Zacpávadlo, zacpavadlo, a, n., das Stopf- mittel. Rohn. — Z., der Spund. Rohn. Zacpávající = ucpávající. Z. léky, obsti- pantia. Nz. lk. Zacpavák, u, m. = zátka, čep, čípek, der Stöpsel. D. Zacpávání, n., die wiederholte Verstop- fung. Zacpávaný; -án, a, o, wiederholt ver- stopft. Zacpávati, vz Zacpati. Zacpávka, y, f. = zátka, čípek, der Stöpsel. D., Koll. — Z., der Verschluss, die Stopf- büchse, boîte à garniture. Podej sem z-ku (od trouby, od kamen), der Schieber. Šd. Trubka vytahovací se z-kou, Stopfbüchsen- züge ; táhlo vytahovací se z-kou, Zugstange mit Stopfbüchse. Šp. Z. boty pumpové, válce parního. Vz KP. II. 107., 353. — Z. = zacpání. Bern. Zácpavý, obstruirend. Z. lék. Nz. lk. Zacrčeti, el, ení, anfangen zu rieseln, zu fliessen, zu siekern. — odkud. Zacrčelo víno z díry. Ros. Zacrkati; zacrknouti, knul a kl, utí, an- fangen zu zwitschern. — kde. Pták zacrkl v kleci. Us. Zacucati, zacícati, zacuclati, zaciclati, anfangen zu saugen. — abs. Zacucal a přestal. Ros. Zacuckovati, zausen. Us. Zacuděný = zašpiněný, beschmutzt. Na mor. Val. Vck. Zacukrovati = cukrem zasypati, ver- zuckern. — co: jídlo. — Z. = zavolati,cukru'. Hrdlička zacukrovala. Us. Kšť., Šd. Zacumlati si, anfangen zu zulpen, schlo- tzen. Us. — si co: cigaro (opovržlivě). Us. Tč. Zacundraný; -án, a, o, = zacouraný, zašpiněný, beschmutzt, besudelt. Mor. Šd. Zacundrati = zašpiniti, Beschmutzen. — se kde: na louce, v rose (zacourati se). Šd. Zacupati; zacupnouti, pnul a pl, utí; zacupávati, anfangen zu stampfen. — co čím: nohama. Us. — kde. V předsíni zacupaly malé nožky. Ksm., Šd. Zacúranec, nce, m. = zacouranec, kdo se zacoural, ucoural. Mor. Šd. Zacvakati; zacvaknouti, kl, utí, anfangen zu klirren. — abs. Něco tam zacvaklo. Ros. — čím: ostruhami. Č.