Zacválati, ein wenig galoppiren, anfah-
gen zu gallopieren. Us.

Zacvaňhati = zakáleti, besudeln. — co.
Ros.

Zacvekovati, mit Zwecken beschlagen.
Us. Tč.

Zacvendžati = zazvoniti, zabřinčeti, er-
tönen, erdröhnen. — abs. Poháre zacven-
džaly. Phld. III. 2. 115. Šable z-ly. Vlčk.
Zb. IV. 75. — kde (jak). Tu sriebornými
hlasmi zacvendžaly retiazky na kantároch.
Sldk. 203. Celý jich pluk ide tichúnko,
ani jedna podkova nezazvoní ani ohnivo
na retiazke nezacvendží. Phld. III. 2. 146.
No duchom božím zastienený zdvihol v poli
kameň malý a padol vrah cudzoplemenný,
zbraně nad ním zacvendžaly. Btt. Šp. 210.

— oč. Cepík o holohumnicu zacvendžal a
frndžiac povetrím preletal ponad srub a pad-
nul do šopu. Phld. IV. 73.

Zacvikování, n. = zaklínění, die Ver-
keilung.

Zacvikovaný; -án, a, o = zaklíněný,
verkeilt. Bern.

Zacvikovati = zaklíniti, verkeilen. Bern.

— co: dělo. NA. III. 162.
Zacviňkaťi = zacinkati, klirren, klingeln.

— na koho čím. Lom.
Zacvočkovati — co: botu, auf-, ver-

zwecken. Us.

Zacvrčeti, vz Zacvrkati.

Zacvrkati; zacvrčeti, el, ení; zacvrknouti,
knul a kl, utí; zacvrkovati, anfangen zu
zirpen. — abs. Cvrček zacvrkal. Us.

Zacvrlikati, anfangen zu zwitschern. —
abs. Vrabec zacvrlikal. Us. — kde: na stromě,
ve křoví. Vz Cvrlikati.

Zacvrnkati, ein wenig klirren. — čím
kde: kladivem na kose. Mor. Tč.

Zač = za co (m.: za če. Vz Co), wofür,
um was, wie theuer? Zač to dal pryč? D. Co
zač stojí. V. Zač jest to? Zač přijde ten
dům? Míti koho zač. Zač mne máš? Co zač
= jaký. Také v rus. a pol. Jir. Za to věc
stojí, zač se prodati může. Us. Tč. Má milá
se mne ptá, co su já zač? Já sem jí povídal,
že su oráč. Čes. mor. ps. 274. Musím věděti,
cos zač. D. Co jest to zač? Nedbám, co zač
jste. Sych. Zač (proč) nestrážiš, zač nebráníš
tvoje biedne deti?; Zač v otroctve tá ubohá,
tvoja raja upí? Zač dovolíš, keď sa dívaš,
jak ju pohán lúpi? Ppk. I. 182.—183. (Šd.).
Povím ti, zač je toho loket! Us. Šd., Smil.
Nevěděl bych zač! Toho bych neudělal, ani
nevím zač! Us. Tč. Hulaj nynaj a neplač,
pil by pivo kolébač, kúpil by si, nemá zač.
Sš. P. 510. Za ty (peníze) jsme mu nikdy
neslíbili, neb jsme neměli zač. NB. Tč. 147.
Zač byla ta kráva? Us. Zač se modlili? BR.
II. 404. Slýchal sem, žeby bylo odprodáno
Mrzákovi, ale nevím zač. Arch. I. 165.

Začabrati se. Kam se to začabral? Vz
Čabrati se. Mor. u Bzence. Šd.

Začabrňaný; -án, a, o = zašplýchaný,
zastříkaný. Na Slov. Bkř.

Začabrňati = zašplíchati, zastříkati =
se čím: blátem. Mor. Bkř.

Začadění, n. = začazení. Na Slov. Bern.

Začadený; -ěn, a, o = začazený. Na
Slov. Bern. Také na Mor. Šd. Vz Začazený.

Začaditi, il, děn a zen, ení; začazovati,
berussen, berauchen. — co čím: stěnu svíč-
kou. Us. Z. jizbu dýmem. Us. Tč.

Začadlosť, i, f., das Bernsstsein. U.

Začadlý = začazený, beraucht, räucherig,
berusst. Z. obraz, zeď. Ros. Pilně sa bude
chrániť začadlej svady. Phld. I. 3. 121.

Začadnouti, dnul a dl, utí, berusst, be-
raucht werden. Ros. — čím: kouřem.

Začahnouti = zasáhnouti, erreichen. Na
Slov. — koho čím: čaganem. Mor. a Slov.
Šd. Tu šibal na pravo na ľavo a koho za-
čiahnul prutom, naraz bylo po ňom. Dbš.
Sl. pov. I. 246.

Začáchnouti, nieder-, todttreten. — co,
koho. U Olom. Sd.

Začachrovati = zašantročiti, verscha-
chern. D. — co komu.

Začaj, e, m., pactolus, korýš krátkoocasý.
Krok II. 247.

Začákání, n. = zacákání. Mor. Šd.

Začákaný;-án, a, o = zacákaný — čím:
vodou. Mor. Šd., Vck.

Začákati = zacákati. Vz Zašťákati. —
koho čím: vodou.

Začal, a, m. Z. z Biletína, jm. rodiny
erbovně v Čech a na Mor. v 17. stol. Vz
S. N., Blk. Kfsk. 1143.

Začandraný; -án, a, o = zašplíchaný,
zamokrený, zamáchaný. Chodí celá z-ná.
Slez. Šd.

Začandrati = zašplíchati, zamokřiti, za-
máchati. — koho, se čím: vodou. Slez. Šd.

Začání, n. = začetí. Na Slov. Bern.

Začany, dle Dolany, něm. Satschan, sa-
mota u Ledče.

Začárání, n. = počárání, das Liniren,
Uiberziehen mit Strichen. Bern.

Začáraný; -án, a, o = počáraný, linirt,
mit Linien überzogen. Vz Začárati.

Začárati, začárnouti, začarovati, = ča-
rami popsati, zamazati, ver-, überstreichen.
= co. Brs. — Vz Začarovati.

Začarbati = špatně sepsati, schlecht zu-
sammenschreiben. Na Slov. Bern.

Začarování, n., die Uiberziehung mit
Strichen. — Z., die Verzauberung.

Začarovaný; -án, a, o, inirt, mit Stri-
chen überzogen. — Z., verzaubert, ver-
wünscht. Us. Ten krkavec byl začarovaný
Bratr. Pohad. Šd.

Začarovati, vz Začárati. — Z., verzau-
bern, verhexen, verwünschen. Us. Tč. —
koho, komu. To děvče mi začarovalo. Us.
Tč. — kam jak. Čarodějnice z-la jich pod
zemi s celým zámkem. Kld. I. 290. Z. ně-
koho na skleněnou horu. Kld: I. 255. — co
v co. V ráj ti luzně začaruje kraj ten. Kká.
K sl. j. 149. — Z. = čarami zahnati, durchs
Zaubern entfernen. — co komu. Ros. —
se v co = čarami se proměniti. Jg.

Začarušiti, il, en, ení, vermachen, ver-
barikadiren. Nelza sa ani hnút, všecko je
začarušeno. Nechceš-li, aby tam chodili, třá
to z. Slez. Šd.

Začarúvati = vyměniti, austauschen. Hrn-
čiari začarúvajú svoj tovar za obilie. Dbš.
Obyč. 102.

Začas, eine Zeit lang. Z. člověk tak či-
nil. Zbr. Báj. 63.