Začasiti, il, en, ení. — se komu. To
se nám pěkně z-lo (založilo na časy), es ist
eine schöne Witterung eingetreten. Us. Msk.

Začasté, začasto = za časté, oft, oft-
mals, öfters. Z. tam se zdržoval. V. Z. je
tam vídali. Němc. Z. král Vladislav na týchž
Horách Kutných obejval. Dač. I. 41. Na
zámek za časté přicházeli. Aug. 7. Hnev
pomste podlej za často slúži. Sldk. 276.

Začastovati si čím, zutrinken. Na Ostrav.
Tč.

Začastý (lépe: častý),öfter, oftmalig. Bern

Začátečně, anfänglich, ursprünglich. V.
Byl hned z. proti tomu. Berg.

Začáteční = počáteční, Anfangs-, an-
fänglich, Erstlings-, Elementar-. Z žák, vo-
ják, Us., práce, Ros, slovo. Rk. Z. písmena.
Ddk. IV. 329. Z. člen řady, das Anfangs-
glied einer Reihe, list, das Eröffnungsfolio,
Nz., bilance, die Eingangsbilanz, rozvaha,
die Eröffnungsbilanz, Vorbilanz. Nz.

Začátečnice, e, f., die Anfängerin. —
Z. = začáteční písmeno. Šim. 9. 76.

Začátečnický, Anfänger-. Z. pokus. Mus.
1880. 277.

Začátečnictví, n., die Anfängerschaft.

Začátečníček, čka, m, der kleine An-
fänger. Kos. 01. I. 107.

Začátečník, u, m., der Anfänger. Šim.
28., Ros. Z-ci v duchovním životě. Sš. II. 177.

Začátečný = začáteční. Bern. Z. bod,
Pdl., umění, die Elementarwissenschaft. Lpř.

Začátek, tku, m., začátkové. Z. = začetí,
počátek, der Anfang, Beginn. Brzo při za-
čátku ; z. učiniti, udělati; z. řeči učiniti; z.
dne. V. Bez z-ku žádná věc není. Ze z-ku,
da capo (v hudbě). Us. Dch. Aby učinili z.
od soukromých modliteb. Skl. I. Začátky
bývají jiné než konce (Cf. Nové koště dobře
mete); Z. je nejhorší; Na z-tku spisu; Bylo
tak od z-tku. Us. Dch. Kteréž (právo) na
spravedlnosti založeno jest a od ní z. jména
svého má. Kol. 3. Z. střílení, věku, vinobraní,
nového couku. D., Šm. Byl tam od z-tku
až do konce; A začala jí povídať od začátku
až do konce. Us. Šd. Výprava měla sama
v sobě již ode všeho začátku zárodek ne-
zdaření. Ddk. III. 162. Dyť sem ti pravila
od prvu začátku: Nedělaj chodníčku přes
našu zahrádku. Brt. P. 22. Pátek zlý z. Sl.
let. 11. 146. Braň z-tkům, principiis obsta.
Reš. Až sem vás věrně z-tkům křesťanského
náboženství vyučil. BR. II. 538. b. Kdo se
chce ženiti, to nejprv ušima činí, potom
ústy a tuto pak od posledního začátek či-
niti chce. Žer. 314. Jsi v začátku pilný,
budeš v konci silný. Us. Tč. Kde není za-
čátku není i konce. Č. M. 317. Dobrý z.
půl práce pryč. Ros. Dobrý z. poloviční
skutek (za polovic práce stojí). Bern. Každý
z. tvrdý (těžký); Z. hezký, třeba jenom ještě
konče.Č. Z. dobrý konec mívá podobný.
Hkš. — Z. = povstání, původ. der Anfang,
Ursprung, die Entstehung. V. Z. vzíti, míti;
v začátcích; z. života, řeky; Labe řeka
v Čechách svůj z. béře. V. Řezavka kamene
z. jest. Kom. Z. vzalo to Město. Har. Z.
ohně. D. To nám buď za z a základ. V.
Začátkové nějakého umění (první pravidla),
D., křesťanského učení. Kom.

Začati, vz Začnouti.

Začatí, n. = začetí. Slov. a mor. Tč.

Začátkový, Anfangs- Z-vý bod souřad-
nic, der Anfangspunkt der Coordinaten. Nz.
Z. umění, učení, Elementarkenntnisse, Ele-
mentarlehren. Lpř.

Začátník, a, m. = začátečník. Sych., Šf.

Začatý; začat, a, o, angefangen. Dílo z.
dokonati. V. Z-tou řeč vykonati. Solf. Žebra
od paždí jsouce začatá v slabině se skoná-
vají. Kom. Z. práce. Us. Deň po deň spolu
čosi čakáme a vždy len, sotva čo sa na-
zdáme, slnce jak pred tým zapadá: nieto
tu konca, ďaleké pole, smútok sa končí
v začatom bôle, nádeja nádeju hľadá. Čjk.
52. Bez baveňá každý začatú hneď prácu
opustí. Hol. 18.

Začazení, n., die Berussung, Verräuche-
rung.

Začazený; -en, a, o, verräuchert, rauch-
geschwärzt, berusst, geschwärzt A tvár mel
na veky začadenú. Mt. S. I. 51. Tye krásne
valašky každá vyšterbená; tye krásnejšie
pušky, každá začadená. Chlpk. Sp. 112.
Hlädiacemu takým začadeným sklom na nás
všetko sä čierno ukazovať musí. Hdž. Vět.
151.

Zače, zastr. = začal. Kat. 1063.

Záče, ete, n. = zárodek (embryo) živo-
čišný. Lískové ořechy velmi ještě mladé,
nezralé, se začátky jader slují také začaty
(od začíti). Mor. Knrz.

Začečeřiti, il, en, ení = zaježiti, strup-
pig machen; se, struppig werden; zako-
houtiti se, böse, zornig werden. Us Jg.

Začechrati = čechráním zamásti; počíti
čechrati, lockern, zerzausen. — co čím.
Ros. — co kde. Mouku na vále, v mouč-
nici. Us.

Záčel, u, m. = zácpa ledu, vz Zácpa. D.

— Z., kurze Biegung eines Flusses. Z-ly.
Šp.

Zaceliti, il, en, ení; začelovati, einen
Balken an seinem Ende behauen. — co:
trám = na konci zatnouti a zakulatiti. Us.

— kam, oč = čelem vraziti, zavaditi, an-
stossen. Z. na sloup, o sloup. Ros. — se.
Led se začeluje (staví, cpe, stauet). D. —
k čemu. Všeho báť sa, cožkoľvek začelí
k nejakej len záhube krajiny. Hol. 16.

Začelový záhyb. Vz Záčel. Osv. I. 419.

Začení, n. = začátek, der Anfang. Na
Slov. Bern.

Záčep, u, záčepek, pku, m. = začepení,
das Anhaken, der Angriff. L.

Začepčení, n., das Behauben; die Be-
haubung, Aufsetzung der Haube. Bern.

Začepčený; -en a, o, behaubt. Už je z-na
(už není pannou). Bern. Už ta rozmarija po-
košena, už moja frajirka začepčena. Sl. spv.
II. 6. Vz Začepený.

Začepčiti = očepiti, bebauben. Na Slov.
Bern. — koho. Dievku z-ly. Dbš. Sl. pov.
VII. 30. Jednu začepčily, druhů čepčíc majú.
Sl. spv. VII. 30., II. 66. Vz Začepiti.

Začepení, n. = začepčení.

Začepený; en. a, o = začepčený. A už
je lóčka vesečena (vysečena), už je Kačenka
začepena. Sš. P. 445. Z. nevěsta (které šátek
okolo hlavy zatočily; čepců tam nemají).



	30

	Začasiti, il, en, ení. — se komu. To se nám pěkně z-lo (založilo na časy), es ist eine schöne Witterung eingetreten. Us. Msk. Začasté, začasto = za časté, oft, oft- mals, öfters. Z. tam se zdržoval. V. Z. je tam vídali. Němc. Z. král Vladislav na týchž Horách Kutných obejval. Dač. I. 41. Na zámek za časté přicházeli. Aug. 7. Hnev pomste podlej za často slúži. Sldk. 276. Začastovati si čím, zutrinken. Na Ostrav. Tč. Začastý (lépe: častý),öfter, oftmalig. Bern Začátečně, anfänglich, ursprünglich. V. Byl hned z. proti tomu. Berg. Začáteční = počáteční, Anfangs-, an- fänglich, Erstlings-, Elementar-. Z žák, vo- ják, Us., práce, Ros, slovo. Rk. Z. písmena. Ddk. IV. 329. Z. člen řady, das Anfangs- glied einer Reihe, list, das Eröffnungsfolio, Nz., bilance, die Eingangsbilanz, rozvaha, die Eröffnungsbilanz, Vorbilanz. Nz. Začátečnice, e, f., die Anfängerin. — Z. = začáteční písmeno. Šim. 9. 76. Začátečnický, Anfänger-. Z. pokus. Mus. 1880. 277. Začátečnictví, n., die Anfängerschaft. Začátečníček, čka, m, der kleine An- fänger. Kos. 01. I. 107. Začátečník, u, m., der Anfänger. Šim. 28., Ros. Z-ci v duchovním životě. Sš. II. 177. Začátečný = začáteční. Bern. Z. bod, Pdl., umění, die Elementarwissenschaft. Lpř. Začátek, tku, m., začátkové. Z. = začetí, počátek, der Anfang, Beginn. Brzo při za- čátku ; z. učiniti, udělati; z. řeči učiniti; z. dne. V. Bez z-ku žádná věc není. Ze z-ku, da capo (v hudbě). Us. Dch. Aby učinili z. od soukromých modliteb. Skl. I. Začátky bývají jiné než konce (Cf. Nové koště dobře mete); Z. je nejhorší; Na z-tku spisu; Bylo tak od z-tku. Us. Dch. Kteréž (právo) na spravedlnosti založeno jest a od ní z. jména svého má. Kol. 3. Z. střílení, věku, vinobraní, nového couku. D., Šm. Byl tam od z-tku až do konce; A začala jí povídať od začátku až do konce. Us. Šd. Výprava měla sama v sobě již ode všeho začátku zárodek ne- zdaření. Ddk. III. 162. Dyť sem ti pravila od prvu začátku: Nedělaj chodníčku přes našu zahrádku. Brt. P. 22. Pátek zlý z. Sl. let. 11. 146. Braň z-tkům, principiis obsta. Reš. Až sem vás věrně z-tkům křesťanského náboženství vyučil. BR. II. 538. b. Kdo se chce ženiti, to nejprv ušima činí, potom ústy a tuto pak od posledního začátek či- niti chce. Žer. 314. Jsi v začátku pilný, budeš v konci silný. Us. Tč. Kde není za- čátku není i konce. Č. M. 317. Dobrý z. půl práce pryč. Ros. Dobrý z. poloviční skutek (za polovic práce stojí). Bern. Každý z. tvrdý (těžký); Z. hezký, třeba jenom ještě konče.Č. Z. dobrý konec mívá podobný. Hkš. — Z. = povstání, původ. der Anfang, Ursprung, die Entstehung. V. Z. vzíti, míti; v začátcích; z. života, řeky; Labe řeka v Čechách svůj z. béře. V. Řezavka kamene z. jest. Kom. Z. vzalo to Město. Har. Z. ohně. D. To nám buď za z a základ. V. Začátkové nějakého umění (první pravidla), D., křesťanského učení. Kom.	Začati, vz Začnouti. Začatí, n. = začetí. Slov. a mor. Tč. Začátkový, Anfangs- Z-vý bod souřad- nic, der Anfangspunkt der Coordinaten. Nz. Z. umění, učení, Elementarkenntnisse, Ele- mentarlehren. Lpř. Začátník, a, m. = začátečník. Sych., Šf. Začatý; začat, a, o, angefangen. Dílo z. dokonati. V. Z-tou řeč vykonati. Solf. Žebra od paždí jsouce začatá v slabině se skoná- vají. Kom. Z. práce. Us. Deň po deň spolu čosi čakáme a vždy len, sotva čo sa na- zdáme, slnce jak pred tým zapadá: nieto tu konca, ďaleké pole, smútok sa končí v začatom bôle, nádeja nádeju hľadá. Čjk. 52. Bez baveňá každý začatú hneď prácu opustí. Hol. 18. Začazení, n., die Berussung, Verräuche- rung. Začazený; -en, a, o, verräuchert, rauch- geschwärzt, berusst, geschwärzt A tvár mel na veky začadenú. Mt. S. I. 51. Tye krásne valašky každá vyšterbená; tye krásnejšie pušky, každá začadená. Chlpk. Sp. 112. Hlädiacemu takým začadeným sklom na nás všetko sä čierno ukazovať musí. Hdž. Vět. 151. Zače, zastr. = začal. Kat. 1063. Záče, ete, n. = zárodek (embryo) živo- čišný. Lískové ořechy velmi ještě mladé, nezralé, se začátky jader slují také začaty (od začíti). Mor. Knrz. Začečeřiti, il, en, ení = zaježiti, strup- pig machen; se, struppig werden; zako- houtiti se, böse, zornig werden. Us Jg. Začechrati = čechráním zamásti; počíti čechrati, lockern, zerzausen. — co čím. Ros. — co kde. Mouku na vále, v mouč- nici. Us. Záčel, u, m. = zácpa ledu, vz Zácpa. D. — Z., kurze Biegung eines Flusses. Z-ly. Šp. Zaceliti, il, en, ení; začelovati, einen Balken an seinem Ende behauen. — co: trám = na konci zatnouti a zakulatiti. Us. — kam, oč = čelem vraziti, zavaditi, an- stossen. Z. na sloup, o sloup. Ros. — se. Led se začeluje (staví, cpe, stauet). D. — k čemu. Všeho báť sa, cožkoľvek začelí k nejakej len záhube krajiny. Hol. 16. Začelový záhyb. Vz Záčel. Osv. I. 419. Začení, n. = začátek, der Anfang. Na Slov. Bern. Záčep, u, záčepek, pku, m. = začepení, das Anhaken, der Angriff. L. Začepčení, n., das Behauben; die Be- haubung, Aufsetzung der Haube. Bern. Začepčený; -en a, o, behaubt. Už je z-na (už není pannou). Bern. Už ta rozmarija po- košena, už moja frajirka začepčena. Sl. spv. II. 6. Vz Začepený. Začepčiti = očepiti, bebauben. Na Slov. Bern. — koho. Dievku z-ly. Dbš. Sl. pov. VII. 30. Jednu začepčily, druhů čepčíc majú. Sl. spv. VII. 30., II. 66. Vz Začepiti. Začepení, n. = začepčení. Začepený; en. a, o = začepčený. A už je lóčka vesečena (vysečena), už je Kačenka začepena. Sš. P. 445. Z. nevěsta (které šátek okolo hlavy zatočily; čepců tam nemají).