Brt. Ps. 27., Šd. Včil bela panna, jož je
žena z-ná. Brt. P. 119. Vz Začepčený. —
Z., zugezapft. Vz Začepiti.

Začepiti, il, en, ení = čepec na hlavu
dáti, aufhauben, Haube aufsetzen. Zlob. —
koho: nevěstu. Vz Zababiti. Brt. P. 119.
A včil když mě začepily, líčka se mně pro-
měnily. Sš. P. 345. — Z. = zadělati, vsaditi,
einmachen, einzapfen, einkämmen, zuzapfen.
— co: sud. Us. — co kam: bidlo v sloup.
Příčky Rámové v ramice z. Vys. Z. do
čeho. Us. Pdl., KP. IV. 65.

Začepování, n., vz Začepiti.

Začepovaný, vz Začepený, Začepiti.

Začepovati, vz Začepiti.

Začepýřiti, il, en, ení; začepýřovati, sträu-
ben. — co kde: Kohout začepýřil na krku
peří (zaježil). Jg.— se: Páv se začepýřil
(čepýřením se rozšířil). Jg. Začepýřil se =
zakohoutil se, zarděl se. D. — se proč:
studem, hněvem, roth werden. Jg.

Začérati, vz Začírati.

Začerený; -en, a, o = učarovaný, be-
hext. Z. kráva. Dbš. Obyč. 60.

Začerchaný; -án, a, o = začerněný. Ne-
zamaž se od hrnce, je začerchaný. U Rychn.
Vk.

Začeřiti, il, en, ení. Vz Čeřiti. — čím.
Vítr vlasem začeří. Osv. V. 639.

Začernalosť, i, f., die Schwärzlichkeit.

Začernalý = náčerný, příčerný, trochu
černý, schwärzlich. D. Z list, mrtvola. Us.
Tč. Z. liška, der Schwarzfuchs, polívka
(hnědá), die Braunsuppe, omáčka, schwärz-
liche Sauce. Šp.

Začernati, začernávati = černým se státi,
schwarz werden. — abs. Všecken začernal.
Ros. Rána začernala. Us. Tč. — se = po-
čínám se černati, anfangen schwarz zu werden.
Něco se tam začernalo. Ros. — se kde.
Z-la se tam za lístkem zralá třešně na ha-
lousce. Us. Šd.

Začerněně, schwärzlich. Bern.

Začerněnec, nce, m., der Verrusste. Mor.
Šd.

Začernění, n., das Schwarzmachen, die
Verschwärzung; das Schwarzwerden. Us.
Bern.

Začerněný; -ěn, a, o, schwarz gemacht,
verschwärzt. Us. Z. mužové. Zbr. Lžd. 104.

Začerněti, ěl, ění, schwarz werden. —
se kde. Rozletia sa na všetky strany tie
oblaky, iba jako bodky sa po nebi začer-
nely. Dbš. Sl. pov. I. 23. — se kdy. V tom
sa začernely tmavé oblaky. Dbš. Sl. pov I.
370. — se komu. A to sa milému začerněly
oči. Brt. Anth. 53.

Začerniti, il, ěn, ění; začerňovati, schwarz
machen, schwärzen. — co, koho čím =
zamazati, zatříti. Ros. Z. koho rusem. Us.
Prádlo nošením (ušpiniti). Na Slov. Plk. -
koho: osočiti, pomluviti, ver-, anschwärzen.

Začerňovati, vz Začerniti.

Začerpnouti, ul, pl, ut, utí, začerpati, ein
wenig schöpfen, erhalten. L.

Začerstvěti, ěl, ění, rasch, frisch wer-
den. Us.

Začertovati = jméno čerta vysloviti, beim
Teufel fluchen, den Namen Teufel nennen.
Us. Šd.

Začertuvaný; -án, a, o, erpicht. — do
čeho. Čo keď zloboch videu (viděl), že je
chudobný člověk do svojej žiadosti začer-
tuvaný, hodí mu vrece. Dbš Sl. pov. I. 472.

Začervenale = náčerveně. Bern.

Začervenalosť, i, f., die Röthlichkeit.
Ros.

Začervenalý = trochu červený, röthlich,
roth. Z oko. Ja. — čím proč: studem,
hanbou. V. Slnko začerveňalé krvavými sa
rmútilo ústmi. Hol. 400. Jak na hlave zlatem
skví sa šišák a z-lé na šišáku chocholce.
Hol. 104.

Začervenati, začervenávati se, 1. = počíti
červenati, anfangen roth zu verden, roth wer-
den. — Všechno se začervenalo. Ros. — se
komu. Všetci prijali jej návrh; len lvovi
začervenaly sa oči. Zbr. Báj. 49. — kde.
Jablka na stromě už se z-la. Us. Tč. —
2. == začíti se červenati, zapýřiti se, zardíti
se, roth werden, erröthen. V., Ros. Roz-
hněval se tak náramně, až se i z-nal. Tč. —
se proč: studem. V. — «se jak. Až za uši,
po uši se začervenala. Tab. diet. Při tom
se z-la jako pivoňka. Us. Šd. Z-ly se jako
krev. Dbš. Sl. pov. VIII. 30. Bielé líčko
dievčete začerveňalo sa jako raňajšia zor-
nička. Lipa 303.

Začervenělosť, i, f. = červenosť, die
Röthlichkeit, Röthe.

Začervenělý, roth, roth geworden. Bern

Začerveněti, ěl, ění, roth werden; er-
röthen, schamroth werden. Bern., Ros.

Začerveniti, začervěňovati, roth machen,
färben, röthen, beröthen. — co čím: tužkou.

Záčes, u, m. = začíska vlasů k týli, eine
Art Frisur. — Z. = zajíždění či zasahování
do polí sousedových. Přes ty meze z-sů do
polí nečiniti. Záp. mě. 1452.

Začesání, n., vz Začesati.

Začesanice, e, f. = dřevo při voru, ve
kterém zadělána jest opáčenice skobami
nebo háky. Us. Jg. Slov.

Začesaný; -án, a, o, gekämmt; in Folge
Des Kämmens mit Haaren bedeckt. — jak.
Vlasy nazad z-né, nach rückwärts gekämmt.
Dbš. Obyč. 9. Vlasy voľno poza uši z-né.
Ib. 10. Pod dubom sedí na skale starec
s gusľami; vlasy jeho sú poza uši ako venec
z-né, bo vrch hlavy holý. Klčk. V. 190. Na
pravý bok z-né vlasy len nedokonale za-
krývajú veľkú lysinu Obšívalovi. Phld. III.
543.

Začesati; začésnouti, začísnouti, snul a
sl, ut, utí; začesávati, začesovati = vlasy
česanými něco zakrytí, zu kämmen anfangen ;
verkämmen, glatt kämmen. Ros. - co: ránu,
bouli, strup. Zavolal, aby mu doniesli hrebeň
začesat' vlasy; Evička prosila macochu, aby
ju trochu začesala; Len vypýtaj sa hore
k nej, že ju budeš vyčesávať. Dbš. Sl. pov.
I. 53., 232., VII. 70. — si co jak. A biele
si vlásky začesal za vazy. Chlpk. Sp. 21.
Vlasy za uši si z. Us. Tč.

Záčet, čtu, m. = záminka, der Vorwand.
Kb. Vz Zámět.

Začetí, n., das Beginnen, der Beginn,
Anfang, Antritt, die Anhebung, Eröffnung,
Unternehmung. V. Z. a vykonání věci; OD
svého z. neupouštěti. V. Počátek života jest