Předchozí (31)  Strana:32  Další (33) |
|
|||
32
|
|||
|
|||
z. smrti. Jel. — Z. = povstání, původ, die
Entstehung, der Anfang, Ursprung. Králov- ství od z. svého. Plác. Začetmo, adv., angefangen, innbegriffen.
Tpl. Začež = zač, za co, wofür. Z. hodnou
vzali mzdu. Har. Vz Zač. Začičati (o dětech), zu harnen anfangen.
Ros. Začíhati si na koho = počíhati si, auf-
lauern, aufpassen. Us. Šd. Začíhnouti = zajíti, zatíhnouti, hinziehen,
hingeratnen. Ros. Začichati, vz Začichnouti.
Začichnouti, chnul a chl, utí; začicho-
vati, začichati, zu riechen anfangen, Geruch von sich geben. — abs. Nějaká vůně tu začichla (zavoněla). Ros. Začichovati, vz Začichnouti.
Začiji, vz Začiti.
Záčn, u, záčinek, nku, m. = příhrada,
das Fach; přístodolek, perna, die Banse. Na Slov. Kd. Z. v stodole (obilnice). Koll. Na humnu: holohumenica, záčin, ôder. Hdž. Ľudia mí vravia, že som gazda zlý: o matko božej a z. prázdny; Prázdny z. u sedliaka; Hej vy dva sivoňky moje, cože bych ja počal bez vás? V truhle groša by nebolo, v záčine ni ovsäný klas. Čjk 54., 77., 117. (Šd.). A tá jaseň dává chaseň, do komory ovocinu, žito jarec do záčinu. Hdž. Šlb. 18. Začínání, n., das Beginnen. Z. = tvoření
ok (smyček) z příze kolem jehlic; z. jedno- duché, řetízkové, pletené, podvojné, uzlové, krajkové, krátkými sloupky, zoubečkové, z kulatých zoubků, jetýlkové, s pikotem, gympové, s křížovými sloupky. Škol. žen. pr. Z. dvojnásobné, der Doppelanschlag. Šp. Začínaný; -án, a, o, begonnen. Vz Za-
čnouti. Začínatel, začinatel, e, m., der Anfänger,
Beginner, Urheber. 1585. Příd. k Cyr. Začínati, vz Začnouti.
Záčinek, nku, m. = začinění, provinění,
das Vergehen. Každý z., pro nějž člověk vinu vezme. Ms. pr. cí. — Z. , vz Záčin. — Z., der Beginn, Anfang. NB. Tč. — Vz Záčinok. Začinění, n., vz Začiniti. Bern.
Začiněný; -ěn, a, o, vz Začiniti.
Začíněti, vz Začiniti.
Začiniti, il, ěn, ění; začíniti, ějí, ěl, ěn,
ění; začinívati = učiniti, einem etwas thun, verüben, sich gegen ihn vergelten. - co komu. L. — se čím (proviniti se, sich vergehen). Ms. pr. cís. Vz Záčinek. — co proti komu. Nic nezačinil proti obci. ZN. — Z. = zadělati, zatkati, zahraditi, zacpati, vermachen, ver- sperren, verstopfen. — co čím. Šm. — co kde. Chléb v díži (připraviti, anmachen, einmachen, einrühren). L. — co čím. Us Tč. Záčinky, pl., m. = záčin. Hospodáři ob-
zerajú pilne z. Mt. S. I. 178., Dbš. Obyč. 50. Záčinok, nku, m. = záčinek. Vinšujem
vám moc konopí, mecu řepy, z. púčkov, plevienec detí. Mt. S. I. 176. Začírání, n., vz Začírati.
Začíráný; -án, a, o, vz Začírati.
|
Začírati, začérati, začříti, na Slov. =
nabírati, vážiti, schöpfen. D. — co čím: lopatami. Plk. — co kde. Pod smrečkom vodičku si začíral, kosil — nic na lúčke nepreberal. Sl. ps. — Vz Začréti. Začirikať. Ani len vrabec na streche
nezačerikal (nezacvrlikal). Dbš. Sl. pov. I. 67. Začírniti = začerniti. Na Slov. Bern.
Začísti, začítati, vz Čísti. — se do čeho
(do čtení něčeho se zahloubiti), sich ins Lesen vertiefen. Us. Vck. Začistiti, il, ěn, ění, = hladkým učiniti,
einputzen, ausglätten. — co: Nohy u židlice. trám; čím: sekerou, hoblíkem. Dch. Začišeti, el, ení, zu wehen anfangen. —
kde. Vítr začišel v háji. Zacítač, e, m. = bosorák, der Zauberer.
Vz Začítatel. Na Slov. Bern. Začítačka, y, f. = bosorka, die Zaube-
rerin. Na Slov. Bern. Začítání, n. = pochybení v počítání, das
Verzählen, die Verzählung. — Z. = zabo- sorování. Na Slov. Začítaný; -án, a, o = zaříkaný, zakletý,
začarovaný, be-, verzaubert, verhext. Na Slov. Šd., Němc. Vím, tys začítaná, překrásná královno. Hdk. C. 44. Na vše světa strany slovenské sirotě svět je z-ný. Hdk. C. 143. Vz Začítati. Začítati, začítávati, začitovati = spatně
počítati, falsch zählen, verzählen. — co: peníze. Bern. Kde žáby nunúkajú, ústa ne- otvor (neotevři) bo ti žába začíta (spočítá) zuby. Vz Zub. Dbš. Obyč 112. — Z. = za- čarovati, verhexen. Bern.; Sl. ps.- - komu. Nemohli poľa stroma prejst, lebo jim Lud- mila takto začítala: Volky, volky . . . Dbš. Sl. pov. I. 48. Iďže teda, začítaj si chrbát predo palicovým krúpobitím. Bo t'a v pravde omlátím jako snop. Zbr. Lžd. 56. Tomuto bolo trochu lepšie, lebo mu staré baby začítali. Zbr. Báj. dod. 7. -- koho kam. Začítam tě do prsténku. Pokr. Z hor. 79. Jesú bohyně také na nebi, čo začítajú hviezdy na zemi. Sl. ps. 377. — se = v počítání chybiti, sich verzählen, Bern.; do čtení se zabrati, sich ins Lesen vertiefen. Us. Tč. Začítávací, Spruch-, Z. formule. Na jiho-
vých. Mor. Brt. Začiti, začiji, il, it, ití; začívati = učiti,
ucítiti, empfinden. — co. Gníd. Začíti, vz Začnouti.
Začitovač, e, m.. = bosorák, čarodějník,
der Zauberer. Na Slov. Začitovačka, y, f. = bosorka, čarodějnice.
Na Slov. Bern., Zbr. Lžd. 18. Začitování, n. = zaříkání, zaklínání,
začítání, čarování. Na Slov. Bern., Sl. let. I. 90. Začitovatel, e, m. = začitovač. Na. Slov.
Bern. Začitovatelka, y, f. = začitovačka. Na
Slov. Bern. Začitovati = začítati. Niektoré ženy,
ktoré znajú ochvat začitovať a zmývať. Phld. III. 3. 291. Začknouti, čkl. utí = něco kratičkého
zachytiti, lassen. Us. — Z.= zaškytnouti, aufschluchzen. Na Slov. Bern. Nech sa začkne |
||
|
|||
Předchozí (31)  Strana:32  Další (33) |