z. smrti. Jel. — Z. = povstání, původ, die
Entstehung, der Anfang, Ursprung. Králov-
ství od z. svého. Plác.

Začetmo, adv., angefangen, innbegriffen.
Tpl.

Začež = zač, za co, wofür. Z. hodnou
vzali mzdu. Har. Vz Zač.

Začičati (o dětech), zu harnen anfangen.
Ros.

Začíhati si na koho = počíhati si, auf-
lauern, aufpassen. Us. Šd.

Začíhnouti = zajíti, zatíhnouti, hinziehen,
hingeratnen. Ros.

Začichati, vz Začichnouti.

Začichnouti, chnul a chl, utí; začicho-
vati, začichati, zu riechen anfangen, Geruch
von sich geben. — abs. Nějaká vůně tu
začichla (zavoněla). Ros.

Začichovati, vz Začichnouti.

Začiji, vz Začiti.

Záčn, u, záčinek, nku, m. = příhrada,
das Fach; přístodolek, perna, die Banse.
Na Slov. Kd. Z. v stodole (obilnice). Koll.
Na humnu: holohumenica, záčin, ôder. Hdž.
Ľudia mí vravia, že som gazda zlý: o matko
božej a z. prázdny; Prázdny z. u sedliaka;
Hej vy dva sivoňky moje, cože bych ja
počal bez vás? V truhle groša by nebolo,
v záčine ni ovsäný klas. Čjk 54., 77., 117.
(Šd.). A tá jaseň dává chaseň, do komory
ovocinu, žito jarec do záčinu. Hdž. Šlb. 18.

Začínání, n., das Beginnen. Z. = tvoření
ok (smyček) z příze kolem jehlic; z. jedno-
duché, řetízkové, pletené, podvojné, uzlové,
krajkové, krátkými sloupky, zoubečkové,
z kulatých zoubků, jetýlkové, s pikotem,
gympové, s křížovými sloupky. Škol. žen.
pr. Z. dvojnásobné, der Doppelanschlag. Šp.

Začínaný; -án, a, o, begonnen. Vz Za-
čnouti.

Začínatel, začinatel, e, m., der Anfänger,
Beginner, Urheber. 1585. Příd. k Cyr.

Začínati, vz Začnouti.

Záčinek, nku, m. = začinění, provinění,
das Vergehen. Každý z., pro nějž člověk
vinu vezme. Ms. pr. cí. — Z. , vz Záčin. —
Z., der Beginn, Anfang. NB. Tč. — Vz
Záčinok.

Začinění, n., vz Začiniti. Bern.

Začiněný; -ěn, a, o, vz Začiniti.

Začíněti, vz Začiniti.

Začiniti, il, ěn, ění; začíniti, ějí, ěl, ěn,
ění; začinívati = učiniti, einem etwas thun,
verüben, sich gegen ihn vergelten. - co komu.
L. — se čím (proviniti se, sich vergehen).
Ms. pr. cís. Vz Záčinek. — co proti komu.
Nic nezačinil proti obci. ZN. — Z. = zadělati,
zatkati, zahraditi, zacpati, vermachen, ver-
sperren, verstopfen. — co čím. Šm. — co
kde. Chléb v díži (připraviti, anmachen,
einmachen, einrühren). L. — co čím. Us
Tč.

Záčinky, pl., m. = záčin. Hospodáři ob-
zerajú pilne z. Mt. S. I. 178., Dbš. Obyč. 50.

Záčinok, nku, m. = záčinek. Vinšujem
vám moc konopí, mecu řepy, z. púčkov,
plevienec detí. Mt. S. I. 176.

Začírání, n., vz Začírati.

Začíráný; -án, a, o, vz Začírati.

Začírati, začérati, začříti, na Slov. =
nabírati, vážiti, schöpfen. D. — co čím:
lopatami. Plk. — co kde. Pod smrečkom
vodičku si začíral, kosil — nic na lúčke
nepreberal. Sl. ps. — Vz Začréti.

Začirikať. Ani len vrabec na streche
nezačerikal (nezacvrlikal). Dbš. Sl. pov. I.
67.

Začírniti = začerniti. Na Slov. Bern.

Začísti, začítati, vz Čísti. — se do čeho
(do čtení něčeho se zahloubiti), sich ins Lesen
vertiefen. Us. Vck.

Začistiti, il, ěn, ění, = hladkým učiniti,
einputzen, ausglätten. — co: Nohy u židlice.
trám; čím: sekerou, hoblíkem. Dch.

Začišeti, el, ení, zu wehen anfangen. —
kde. Vítr začišel v háji.

Zacítač, e, m. = bosorák, der Zauberer.
Vz Začítatel. Na Slov. Bern.

Začítačka, y, f. = bosorka, die Zaube-
rerin. Na Slov. Bern.

Začítání, n. = pochybení v počítání, das
Verzählen, die Verzählung. — Z. = zabo-
sorování. Na Slov.

Začítaný; -án, a, o = zaříkaný, zakletý,
začarovaný, be-, verzaubert, verhext. Na
Slov. Šd., Němc. Vím, tys začítaná, překrásná
královno. Hdk. C. 44. Na vše světa strany
slovenské sirotě svět je z-ný. Hdk. C. 143.
Vz Začítati.

Začítati, začítávati, začitovati = spatně
počítati, falsch zählen, verzählen. — co:
peníze. Bern. Kde žáby nunúkajú, ústa ne-
otvor (neotevři) bo ti žába začíta (spočítá)
zuby. Vz Zub. Dbš. Obyč 112. — Z. = za-
čarovati, verhexen. Bern.; Sl. ps.- - komu.
Nemohli poľa stroma prejst, lebo jim Lud-
mila takto začítala: Volky, volky . . . Dbš.
Sl. pov. I. 48. Iďže teda, začítaj si chrbát
predo palicovým krúpobitím. Bo t'a v pravde
omlátím jako snop. Zbr. Lžd. 56. Tomuto
bolo trochu lepšie, lebo mu staré baby
začítali. Zbr. Báj. dod. 7. -- koho kam.
Začítam tě do prsténku. Pokr. Z hor. 79.
Jesú bohyně také na nebi, čo začítajú hviezdy
na zemi. Sl. ps. 377. — se = v počítání
chybiti, sich verzählen, Bern.; do čtení se
zabrati, sich ins Lesen vertiefen. Us. Tč.

Začítávací, Spruch-, Z. formule. Na jiho-
vých. Mor. Brt.

Začiti, začiji, il, it, ití; začívati = učiti,
ucítiti, empfinden. — co. Gníd.

Začíti, vz Začnouti.

Začitovač, e, m.. = bosorák, čarodějník,
der Zauberer. Na Slov.

Začitovačka, y, f. = bosorka, čarodějnice.
Na Slov. Bern., Zbr. Lžd. 18.

Začitování, n. = zaříkání, zaklínání,
začítání, čarování. Na Slov. Bern., Sl. let.
I. 90.

Začitovatel, e, m. = začitovač. Na. Slov.
Bern.

Začitovatelka, y, f. = začitovačka. Na
Slov. Bern.

Začitovati = začítati. Niektoré ženy,
ktoré znajú ochvat začitovať a zmývať. Phld.
III. 3. 291.

Začknouti, čkl. utí = něco kratičkého
zachytiti, lassen. Us. — Z.= zaškytnouti,
aufschluchzen. Na Slov. Bern. Nech sa začkne