Začpouliti, čpul, lil, en, ení; začpulovati,
den Mund verziehen. — co jak. Ušklibačně
hubu, ústa z. Hlas.

Začréti, el, en, ení, začírati = nabrati,
einschöpfen. Němc. — abs. I pošle raz tú
slúžku na vodu. Ta ide, začrje a vidí vo
vode krásnu postavu. Er. Sl. Čít. 56. — kam.
Začrel do studánky. Dbš. Sl. pov. V. 47.
Začrie si do pŕs a tak zaspieva. Dbš. Obyč.
68. — čím kam. Bála sa zakrojiť do ude-
niny, alebo začréť varechou do bielej múky.
Phld. III. 433. Švec pustil čižmu, začrel
hrnečkom do putienky v pitvore a podal
vodu žene. HVaj. BD. I. 17. — si čeho. Z
si vody. Us. na Mor. Tč. — kde. Jen raz
smie začrieť v pláni cez jedon deň. Kyt. 1876.
20.

Začříti, vz Začírati, Začréti.

Začtu, vz Začísti.

Začtveračiti, il, ení. — si. On si rád
z-čí. Vz Čtveračiti. Us. Šd.

Začučeti se, hocken, lange verweilen. Za-
čučel se kdesi. Na Mor. Brt.

Začudování, n. = udivení, die Verwun-
derung. Z. a radosť miešaly sa na tvárech
divákov. Lipa 340.

Začudovati se = zadiviti se. Na Slov.
— čemu. Z-li sa všetkým týmto veciam.
Hlčk. V. 148., Dbš. Sl. pov. I. 464.

Začuchati = počíti k něčemu čuchati,
riechen. — k čemu. Ros.

Začuchlý, dumpfig, angelassen. Světnice,
šat je celý začuchlý. — čím. Kabát kouřem
začuchlý. Us. Šd. Vz Začuchnouti.

Začuchnouti, chnul a chl, utí = zapá-
chnouti, Geruch verbreiten, von sich geben,
duften, riechen (schlecht). Maso to už za-
čuchlo. Us. Šd.

Začuchnouti, chnul a chl, utí. — kde.
V úbočí, kde sypká půda puchne, zvlažovaná
čistou neba vlahou, tam pocestných dráhošum
začúchne. Lipa III. 176. Za druhým dubom
ticho začúchne, čo to má býť? sebe myslí.
Sldk. 38.

Začuchrati = začurchati. — koho zač:
za vlasy, bei den Haaren fassen. Na Ostrav.
Tč.

Začundrati, nass machen. — si co kde.
Z. si šaty ve vodě. Na Ostrav. Tč. — si
kde: na ledě = klouzati se, ein wenig
schleifen. Us. Tč.

Začuniti, il, ěn, ění = zakaňhati, be-
klecksen. — co čím: umazanými prsty. Us.

Začurati = zascati, bepissen. — co: pe-
řiny. Us. Tč.

Začurchati, vz Začuchrati. Na Ostrav. Tč.

Začuť, začúvati = vyčenichati, zaslech-
nouti, erriechen, erspüren, vernehmen. — co.
Začula princezka, začula ozvenu túto. Mt.
S. 1. 57. — co o kom. Začul sem o něm,
že ... Na Ostrav. Tč. — kdy odkud. Vo
všeobecnej veselosti začuť niekde z kúta
kričať ,eljen.' — kde. Za dveřmi začúva a
potym pomlúva. Na Ostrav. Tč.

Začvachtaný = zmáchaný, zmokřený,
nass gemacht, nass. Chodí celá z-ná. Mor. Šd.

Začvachtati se = začmachtati se, zmá-
chati se. Mor. Šd. Vz Začvachtaný.

Začvandati, nass machen. — si co kde:
šaty v rose. Na Ostrav. Tč.

Začvrlikati, vz Zacvrlikati. Kde muzika
z-ká, tam si zatancujem. Sl. ps. 267.

Zad, u, m. = týl, zadní čásť, der Hinter-
theil. Na Zlínsku kompar.: zaděj (weiter
hinten). Brt. Zad domu, lodí, hlavy, vojska.
Us. Zadem ujíti. D. Vz Záda. Jdi zadem,
přišel zadem. Us. Šd. - - S předložkami. a)
kam: na zad, do zadu, v zad = na týl.
Pochod na zad. Čsk. Dnes-li jecháš k předu,
snad zítra v zad. Kká. Td. 282. V tom při-
hučala iná čata a udrela nepriateľom v zad.
Chlpk. Sp. 193. Stále na zad pádi. Hol.
153. Vlasy k zadu roztrása. Hol. 402. Po-
staviti se do zadu. Us. Dch. Jdi na zad.
Us. Půjdem buď v před buď v zad v vsě
pótky luté. Rkk. — kde = v týle: zadu,
v zadu, v zadech, na zad. Zůstával v zadu.
Kom. Zdělej sobě zálohy k městu po zadu.
Br. Pověz mi, sedláčku, co mi v zadu tyčí
(povídá strnad). Slez. Šd. Nemůžeš zavříti,
co máš v zadu oje ? Mor. Šd. Zvieřata, ješto
i na před i na zad plna očí byla. Št. Kn.
š. 2. V některé vědě v zadu býti, zurück
sein. J. tr. Vozy sem napřed poslala, sama
v zadu zůstala. Sš. P. 104., Brt. P. 129. Jdi
po zády. Na Ostrav. Té. Falešný jako kočka,
z předu líže, po zadu škrábe. Prov. Šd. Na
zad býti. V zadu státi. Obětuj bohóm za
vícestvie v zadech, za vícestvie v předě.
Rkk. — odkud : po zadu, ze zadu, od zadu,
ze zad, od zad. Od zadu co stál najbližší.
Hol. 147. Daleko z zadu za dveřmi zůsta-
nou; Otec maje do boje táhnouti nechal
by někde dítek z zadu v místě pevném.
BR. II. 87., 121. Je první od zadu. Us. Šd.
S předu i z zadu. Br. Přistoupil k němu
po zadu. Ros. A on z zadu na lodí spal.
Br. Od zadu přepadnouti. D. Od zadu kryt
a bezpečen. Ddk. II. 427. Z zadu v hlavu
ránu mu dal. NB. Tč. 135. Ruce se zadu
někomu svázati. Pass. mus. 320. Přistúpila
jest z zadu a dotkla sě jest podolka rúcha
jeho. (Mat.). Hus II. 402. Od zadu připad-
nouti. D. Vele Čstmír z zad udeřiti na hrad.
Rkk. 19.

Záď, i, f. = zadní čásť, der Hintertheil,
Hintergrund. Ze zádi přichází. Lum. 1880.
Sedni na záď (dále k zadu, weiter rück-
wärts). Seděl záď nás (za námi, hinter uns).
V již. Mor. Šd. Záď lodi, der Schiffshinter-
theil, dle Pk. lépe: korma, puppis.

Zada, pl., n. = zadní pozemky; humna.
Dnes sečeme na zadech. Vyjel zady (po
humnech). Na mor. Knrz.

Záda, gt. zad, pl., n. = čásť těla lidského
prsům na zad ležící, hřbet, der Rücken,
Buckel. V. Záda primitus dualis masc. zad,
non vero plur. neut. esse videtur. Č. Záda
mají hřbet (dorsum, krajinu zád prostřední
nad celou hrudní pateří), meziplecí (inter-
scapuleurn, místo mezi lopatkami), zadek
(uraeum, meziplecí až k řiti), bedro (regio
lumbalis, naproti břichu), kříž (regio sacra-
lis, od beder až k řiti). Vz více o tom
v S. N. Něco za něčími zády činiti (krom
očí jeho). D. Široká záda míti. Vz Hřbet.
Šp., D. Zanícení v zádech. Sych. Vybral
mu hezky na záda (zbil ho). Ros. Od tebe
ulehčenie zádoma mýma. Modl. ms. Svezl se
mu po zádech (pomstil se). Us. Dostal holou-