bata na zádech (výprask, až měl modřiny).
Us. Dch. Nastav záda. Již musím nastaviti
záda (již neujdu bití). Us. Záda komu vy-
prášiti. D. Dostal Buchtu do zad. Sych.
Zmlátil ho, až mu záda zmodrala. Sych.
Za zády někoho pomlouvati; Ať si dá záda
vyrnrskati (o tom, kdo nic nedovede); K ně-
komu zády se obrátiti (neposlouchati ho,
nevšímati si ho); Ten rád za zády křivdí,
zrazuje a p. Dch. Dal mu, až mu záda brní
(pálí)! Us. To ti povídám, ať si to nepo-
ložíš za záda (ať na to nezapomeneš)! Us.
Ptř. Nemam krytých zad, ty v bezpečí máš
kvasy (= nemám co na sebe, jemu vše
pod hubu přinášejí). U Žamb. Vlez mně na
záda (dej mi pokoj, polib mi šos). Us. Kšf.
Nepřiléhá to dobře k zádám: Obrací se ke
mně zádama; Stál ke mně obracený zádama.
Us. Šd. Na den toho svatého uhodí mi už
šedesátka na záda (bude mi 60 let). Us. Sd.
Měla sem já muže ráda, až sem měla modré
záda. Sš. P. 706. Poloha na zádech (zádová),
Die Rückenlage. Nz. lk. Z. posice vojenské.
NA. III. 79. Tím opatřením postaven jest
Lipoltu rakouskému nepřítel do zad. Ddk.
II. 301. Pak ovšem byla z. kryta a Ota za-
tlačen k hranicím moravským. Ib. IV. 57.
Kdo o kom za zády mluví, jistě se ho bojí.
Prov. Tč. Kdo ve přítomnosti se tě bojí,
ten ti za zády škodí. Exc. Když jsou na
očích, k nohám padají, ale za zády rohatí
berani. Třbz. Nechval v oči, nehaň za zády.
Prov. Šd. Po napití studánce záda ukazuješ,
po pomoci dobrodiní potupuješ. Kmp. 147.
Dokud prosí; zlatá slova nosí a před plácí
záda obrací. Prov. Tč. Z. ukazovati (utíkati).
Chmel. Záda někomu dřevěným olejem na-
mazati ; Nepáleným popelem koho (někomu
záda) posypati (bíti); Svrbí ho záda (chce
bití). V z Trest. Č. — Z. = plece, die Ach-
sel. Na zádech něco nésti. Kos. Sedla mu
na záda; Sedí mu na zadech. Vz Opilý.
Sn. Vem to na z. a nes. Us. Šd. Nesl ho
na zádech. Us. Na záda vzíti. D. Dluh nosí
lež na zádech. Prov. Jg., Šm. — Z. u ku-
žele (op. přída), der Hintertheil des Rückens.
— Z. v rostl., dorsum, der Rücken, plocha
vněšná naproti vnitřní, od osy odvrácená.
Rst. 521., 150., Kk. 196. — Z. (při hře
v karty) = značí hráče, jenž od rozdávače
v pravo sedí. V Kunv. Msk.

Zaďáblovati = říci ďábel, den Teufel
nennen, fluchen. Us. Šd.

Zadajky, zadajmo = se zadáním. Sr.
Nezadajky. Šd.

Zadajnosť, i, f., die Preisgebung. Dch.

Zadajný, vergebbar, verkaufbar; preis-
gebbar.

Zadák, a, m. = zadní muž, ku př. žnec
(opp. předák), der Hintermann. Dch. Z. na
prámu. Z. = zadní lovec ryb. Šp. Z. ve
vojen. = muž za zadvojem postupující, der
Nachläufer. Čsk. Z. = zápětník, muž, který
v šiku za jiným stojí, der Hintermann. Čsk.,
S. N. XI. 306. — Z. Václ., vz Blk. Kfsk.
1069. — Z., u, m. = zadní čásť lodí, prámu,
voru, der Schiffshintertheil, die Flossprame.
D., Špd. — Z. = druhý závitník válcovitý,
který závit v matce šroubové dodělává, der
Nachschneider. Vz Předák, Slepák,Včř. II.52.

Zaďakovati = poděkovati, dík vzdáti,
danken, Dank abstatten. — abs. Zdvíhal
oči, zaďakuval. Er. Sl. čít. 58. Princ sa na-
pil do chuti, zaďakoval a poviedal jej, aby
sa zajtra zas tam ustanovila. Dbš. Sl. pov.
I. 209. — komu zač. A jeho povinnosťou
bolo sa zaňho zaďakovati. Lipa I. 120. Za
jejéj dobrotu pekne zaďakuval. Sl. ps. 109.
Zaďakuj, dievčatko, otcovi, materi, že ťa
zachovali od všelikej škody. Sl. pov. V.
187., SI. ps. 384. Já mu: ,Dobré ráno', on
mi zaďakuje, líčka pocaľuje. Čjk. 45. Ej
pane, ešte sme sa vám ani nezaděkovali.
Klčk. V. 122. Zaděkuje hospodárovi za pred-
ložené dary. Dbš. Obyč. 17. (148.). Nehodní
sme z. Bohu za tú bohatú úrodu; Hneď
prišel ko kamarátom a srdečne im zaďako-
val za jejich službu. Dbš. Sl. pov. I. 270.,
VIII. 31. — komu jak: pekne, srdečne,
šumne, uctive. Dbš. Obyč. 44.

Zadáliti, il, en, ení; zadalovati = vzdá-
liti, entfernen. Na Slov. — Z. si = zajíti
si, einen Umweg machen. Kdybysme tadyto
jeli, tu bysme si zadálili. Mor. Šd.

Zadanákati = zazpívati· danaj, danaj.
A sedliaci kedy zadanákali, kedy zavískali,
kedy zapili ,na stále zdravie'. P. Tóth. Treč.
M. 111.

Zádanek, nku, m. = litkup, das Reu-
geld, Angeld, der Leihkauf, der Gottes-
pfemiig. Na Slov. — Z. = závdavek, das
Angeld, Handgeld.

Zadání, n,das Schmälern. Bern. — Z. =
zádanek. — Z. = přípitek, připití, das Zu-
trinken. — Z. = odeslání, das Verschicken.
Bern. — Z. das Vergeben. Z. práce, stavby.
Us. — Z. das Einreichen. Úřad z. (prosby,
žádosti), das Einreichungsbureau. Us. Vz
Zadati, Zadací.

Zadaný; -án, a, o, geschmälert. Bern. —
Z., zum An-, Handgeld gegeben. Bern. —
Z. = připitý, zugetrunken. Bern. — Z. =
odeslaný, verschickt. Bern. — Z., vergeben.
Z. práce (při stavbě) a p. Us. — komu.
Stavba tohoto domu zadaná jest panu sta-
viteli N. — Z. = podaný, eingereicht. Z.
žádosť k úřadu. Vz Zadati.

Zadařiti, il, en, ení, zadarovati = darem
zadati, nějakým darem se odsloužiti, daro-
vati, als Geschenk geben. Ros. — se komu
čím. Za milú tu lásku a za všetky dary,
čím že sa vám vnučka zadarí. Zátur. Vinš.
I. 22.

Zadarmo, umsonst. Vz Darmo. Za darmo
smrť. Č. M. 49. Len vás už o to prosíme,
Navlečte to voljak, abyste nás neprezradili;
veď vám, hádám, ani my nechceme zadarmo.
Dbš. Sl. pov. IV. 36. Dnes za peníze a zejtra
za darmo pij a jez a nedělej larmo. Us. Tč.

Zadarovati, vz Zadařiti.

Zadatek, tku, m. = závdavek, das Hand-
geld. D. Z. mu děvče dalo lásky (= hu-
bičku). U Rychn. Dbv. — Z., die Dosis.
Dva z tky prášku. Zbr. Lžd. 100.

Zadatel, e, m. = žadatel, der Einreicher,
Gesuchsteller, Bittsteller.

Zadati, dám, dej, daje (íc), dal, án, ání;
zadávati = pryč dáti, vzdáti, postoupiti,
hinwegthun, vergeben, aufgeben; poslati,
wegschicken; podati, einreichen; na Slov.

292*