Předchozí (35)  Strana:36  Další (37) |
|
|||
36
|
|||
|
|||
také: závdavek dáti, Hand-, Darangeld ge-
ben; zavdati, připiti, zutrinken. — abs. Už jsem zadán, ich bin schon vergeben. Us. Dch., Jg. — co: svůj statek, právo (postou- piti). D. Z. úřad. D. Dceru, syna z. = vdáti, oženiti. Zlob. Svůj prospěch zadala. Us. Dch. Jak ju zadala (provdala), to jí zakázala chodníček do sebe. Sš. P. 485. Zadati prosbu (podati k úřadu), spis, žádosť atd., lépe.- podati; pročež: protokol podávací (poda- vací), ne: zadávací. Šb., Š. a Z., Jd., Brs. 2. vd. 267. — koho. Nepokutovvli bysme vás, keby vás učitel a farár neboli zadali, že neposielate děti svoje do školy. Zátur. — co komu (proč). Zadati statek svůj někomu pro smrť (postoupiti). Ros. Zadati komu práci, Kram., dceru, Šm., ránu (zatíti). Us. Nelekej se, děvo má, žes milosť někomu nehodnému zadala. U Žamb. Dbv. Z. ně- komu práci. Bdl. Ujedná se, co který kte- rému zadává, napřed otec ženichův, pak nevěstin. Brt. Tu hned byla po vsi jedna řeč, že kmotr Palička se čertu zadal. Er. Sl. čít. 25. Jak nejmladší vdával, sto peněz jí zadal (věnoval). Sš. P. 119. Hlava mia nebolí, ale život celý, že sem tebe zadal Turku pohanovi; Vychovala ti jej v kleci jaborové a zadala ti jej dceři Trávníčkové (zasnoubila). Sš. P. 147., 663. — co, koho kam. Na vojnu mne dali, do světa zadali (poslali). Č. Něco ku právu z. (lépe: podati. Vz nahoře) D. Z. (podati) něco k vojenské kanceláři. Čsk. — co k čemu. Lekci k učení z. Zlob. — co kde. Myšlénky sice v sobě samých nezadávají toli trudu. Sš. I. 104. Z. prosebnou písemnost u země pána (po- dati). Sych. U práva něco z. (Vz Z. prosbu atd., nahoře). Berg. — co proti komu: žalobu (podati). Chmel. — si čím: nedů- stojným chováním. Us. — Rk. — komu čeho: jedu. Sych., Chmel. — se. Loď se zadala (zpříčila). Puch. Vydávať sa budem, za teba nepôjdem, nezadaj sa. Dbš. Obyč. 167. Kuchta se zadal (zdal), že spí, ale ne- spal. Dbš. SI. pov. I. 284. — se komu v co. Tím tedy .... navrženo, že se mu- žové ti Bohu ve službu co ustavičná oběť zadali. Sš. Sk. 70. — co jak. Práce se zadají buď nedílně nebo kumulativně. Us. Pdl. Žádný moravský kníže není oprávněn nějaké zemské zboží z. na věčné časy na některý klášter. Ddk. IV. 115. Aby svým starého zákona nezachovávaním jim příčiny ku provedení kramolů nějakých nezadal. Sš. II. 24. S radostí mu lásku zadám. Hlč. Ni- čím jemu nezadá, vergiebt ihm nichts. Vona ti synáčka vychovala, včil ti jej zadává do věčnosti. Brt. P. 122. Stavba nové školní budovy zadá se buď v celku nebo jedno- tlivé práce stavební zvlášť o sobě. Us. Pdl. Z. své právo na všechny časy. Dch. Práce ta zadána byla cestou offertní panu D-vi. Us. — co odkud. Zadala (vdala) máti, zadala dceru daleko od sebe; zakázala jí, přikázala jí, nechoď dcero ke mně. Sš. P. 484. — si na čem. Zadal si tím na své cti. Us. — si před kým. Sá. Zádav, u, m., zádava, y, f. = zadušení,
die Erstickung. Us. u Vorl. Dítě, jemuž od zádavy lékař pomoci nemohl, podivně vy- |
hojil. Sš. P. 721. — Z. = utiskování, ná-
tisk, ujma, škoda, das Drangsal, Bedräng- niss, die Bedrückung, Schädigung, Unter- drückung, der Druck. A skrze to další dra- hota a z-vy povstati měly. Břez 180. Činiti někomu zádav. Výb. I. 704. Z. činiti. Dal. Veliký z. a ujmu svých požitků majíce. Ms. kron. trub. Toho času zádava veliká činila se, tak že jedni druhým chléb vydírali. Star. let. A tudy lid obecný že by velikou zá- dávu a těžkosť nésti měl. Jdn. 240. Veliká zádava zemi se stala; A oni nájemničí ko- morníkové chudým lidem velikú zádavu činí berúc hrubě s lidí. O. z D. Lid vo- jenský sme velmi dlouho dosti nesnadně a s mnohou těžkostí vyživovati, na něj peníze hotové vynakládati, na to pak se dlužiti musili a tudíž v takové zádavy upadly, že mnozí z nás, dokud živi budeme, z nich se nevyvadíme. 1623. Nách. 166. O všecko jmění sme přišli, veliké z-vy na sebe, své ženy a děti uvedli, že .... Ib. 169. Časy bíd a závad plné. Ib. 170. Když pánu naše veliké z-vy a těžkosti předloženy budú, máme za to, že se ráčí nad námi slitovati. 1623. Nách. 166. Útoky, válkou, berněmi a jinou záda- vou. Br. Rozličná příkoři a zádavy činiti. Karyon. Loupeží a jinými zádavami zemi poplenili. Výb. I. 469. Hřešie, kteříž dary berú, aby přezřeli něco, ješto by byl zádav obci; Zlí a ješto by zádavu činili chudině, ti nejspieše úřady zakupují. Št. Ta velká od tvých nebes dálava by byla jistá pro nás zádava. Sš. Srn. bs. 80. Obecný lid trpí mnohé zádavy. Pal. Stěžovali si na činěné jim zádavy od posádek římských. Pal. Děj. I. 66. (IV. 2. 57. a 584.). Spasiž nás od útiskův a zádav nepřítele zlého. Ehr. Pá- chal vraždy a rozličné z-vy. MP. Děj. bibl. I. 257. Z-va těžká by na ty tři úředníky najvyššie uvedena byla; Z. se děje; Aby z. byla přetržena; Skrze desk ohledánie takové nesnáze těžké a zádavy mezi lidmi mohly by hned přetrženy býti a srovnány; Kdyby na kšaft ve dsky neuvedený komor- ník nebyl puštěn, zádava by se mnohým lidem i škoda stala; Skrze kterýchžto vý- minek opustenie lidé škody, zádavy, róznice, súdy, nesnáze znamenité mívají. Vš. Jir. 116., 168., 169., 238., 317., 320. Trojí věci se žásá srdce, násoky městské a zádavy lidské. Bibl. Zádavu činí pútnikovi; Městu zádav učiniti (opprimere); Přijde na vy smutek i z-va (tribulatio et angustia); Pro z-vy (injuria). BO. Bude veliká z. na zemi (pressura); Budete jmieti zádavu na světě. ZN. Z-vu trpěti. M. Oblehli sú hrad tábor- ský, s něhož lidem mnohé zádavy činili; A v tom učinili zemanóm z-vu. Let. 91., 118. Léta téhož byl veliký zádav v Čechách mezi lidmi obecnými o ty peníze německé černé. Ib. 173. Vymyšlené stavenie služby božie jest veliký zádav, jenž by rád kázal, ale lidu, jenž by rád slyšal; Mezi kterými zádavy najtěžšie jest, kdyby krstiti nechtěli. Hus II. 11. Činiti komu zádav. Št. Kn. š. 149. 25., 155. 28. Zádava, y, f., vz Zádav.
Zadávací, zadavací, Einreichungs-. Z. pro-
tokol, lépe: podavací, podací. Šb. Vz Podati. |
||
|
|||
Předchozí (35)  Strana:36  Další (37) |