také: závdavek dáti, Hand-, Darangeld ge-
ben; zavdati, připiti, zutrinken. — abs. Už
jsem zadán, ich bin schon vergeben. Us.
Dch., Jg. — co: svůj statek, právo (postou-
piti). D. Z. úřad. D. Dceru, syna z. = vdáti,
oženiti. Zlob. Svůj prospěch zadala. Us. Dch.
Jak ju zadala (provdala), to jí zakázala
chodníček do sebe. Sš. P. 485. Zadati prosbu
(podati k úřadu), spis, žádosť atd., lépe.-
podati; pročež: protokol podávací (poda-
vací), ne: zadávací. Šb., Š. a Z., Jd., Brs.
2. vd. 267. — koho. Nepokutovvli bysme
vás, keby vás učitel a farár neboli zadali,
že neposielate děti svoje do školy. Zátur.
— co komu (proč). Zadati statek svůj
někomu pro smrť (postoupiti). Ros. Zadati
komu práci, Kram., dceru, Šm., ránu (zatíti).
Us. Nelekej se, děvo má, žes milosť někomu
nehodnému zadala. U Žamb. Dbv. Z. ně-
komu práci. Bdl. Ujedná se, co který kte-
rému zadává, napřed otec ženichův, pak
nevěstin. Brt. Tu hned byla po vsi jedna
řeč, že kmotr Palička se čertu zadal. Er.
Sl. čít. 25. Jak nejmladší vdával, sto peněz
jí zadal (věnoval). Sš. P. 119. Hlava mia
nebolí, ale život celý, že sem tebe zadal
Turku pohanovi; Vychovala ti jej v kleci
jaborové a zadala ti jej dceři Trávníčkové
(zasnoubila). Sš. P. 147., 663. — co, koho
kam. Na vojnu mne dali, do světa zadali
(poslali). Č. Něco ku právu z. (lépe: podati.
Vz nahoře) D. Z. (podati) něco k vojenské
kanceláři. Čsk. — co k čemu. Lekci k učení
z. Zlob. — co kde. Myšlénky sice v sobě
samých nezadávají toli trudu. Sš. I. 104.
Z. prosebnou písemnost u země pána (po-
dati). Sych. U práva něco z. (Vz Z. prosbu
atd., nahoře). Berg. — co proti komu:
žalobu (podati). Chmel. — si čím: nedů-
stojným chováním. Us. — Rk. — komu
čeho: jedu. Sych., Chmel. — se. Loď se
zadala (zpříčila). Puch. Vydávať sa budem,
za teba nepôjdem, nezadaj sa. Dbš. Obyč.
167. Kuchta se zadal (zdal), že spí, ale ne-
spal. Dbš. SI. pov. I. 284. — se komu
v co. Tím tedy .... navrženo, že se mu-
žové ti Bohu ve službu co ustavičná oběť
zadali. Sš. Sk. 70. — co jak. Práce se
zadají buď nedílně nebo kumulativně. Us.
Pdl. Žádný moravský kníže není oprávněn
nějaké zemské zboží z. na věčné časy na
některý klášter. Ddk. IV. 115. Aby svým
starého zákona nezachovávaním jim příčiny
ku provedení kramolů nějakých nezadal. Sš.
II. 24. S radostí mu lásku zadám. Hlč. Ni-
čím jemu nezadá, vergiebt ihm nichts. Vona
ti synáčka vychovala, včil ti jej zadává do
věčnosti. Brt. P. 122. Stavba nové školní
budovy zadá se buď v celku nebo jedno-
tlivé práce stavební zvlášť o sobě. Us. Pdl.
Z. své právo na všechny časy. Dch. Práce
ta zadána byla cestou offertní panu D-vi.
Us. — co odkud. Zadala (vdala) máti,
zadala dceru daleko od sebe; zakázala jí,
přikázala jí, nechoď dcero ke mně. Sš. P.
484. — si na čem. Zadal si tím na své cti.
Us. — si před kým. Sá.

Zádav, u, m., zádava, y, f. = zadušení,
die Erstickung. Us. u Vorl. Dítě, jemuž od
zádavy lékař pomoci nemohl, podivně vy-

hojil. Sš. P. 721. — Z. = utiskování, ná-
tisk, ujma, škoda, das Drangsal, Bedräng-
niss, die Bedrückung, Schädigung, Unter-
drückung, der Druck. A skrze to další dra-
hota a z-vy povstati měly. Břez 180. Činiti
někomu zádav. Výb. I. 704. Z. činiti. Dal.
Veliký z. a ujmu svých požitků majíce. Ms.
kron. trub. Toho času zádava veliká činila
se, tak že jedni druhým chléb vydírali. Star.
let. A tudy lid obecný že by velikou zá-
dávu a těžkosť nésti měl. Jdn. 240. Veliká
zádava zemi se stala; A oni nájemničí ko-
morníkové chudým lidem velikú zádavu
činí berúc hrubě s lidí. O. z D. Lid vo-
jenský sme velmi dlouho dosti nesnadně a
s mnohou těžkostí vyživovati, na něj peníze
hotové vynakládati, na to pak se dlužiti
musili a tudíž v takové zádavy upadly, že
mnozí z nás, dokud živi budeme, z nich se
nevyvadíme. 1623. Nách. 166. O všecko jmění
sme přišli, veliké z-vy na sebe, své ženy
a děti uvedli, že .... Ib. 169. Časy bíd a
závad plné. Ib. 170. Když pánu naše veliké
z-vy a těžkosti předloženy budú, máme za
to, že se ráčí nad námi slitovati. 1623. Nách.
166. Útoky, válkou, berněmi a jinou záda-
vou. Br. Rozličná příkoři a zádavy činiti.
Karyon. Loupeží a jinými zádavami zemi
poplenili. Výb. I. 469. Hřešie, kteříž dary
berú, aby přezřeli něco, ješto by byl zádav
obci; Zlí a ješto by zádavu činili chudině,
ti nejspieše úřady zakupují. Št. Ta velká od
tvých nebes dálava by byla jistá pro nás
zádava. Sš. Srn. bs. 80. Obecný lid trpí
mnohé zádavy. Pal. Stěžovali si na činěné
jim zádavy od posádek římských. Pal. Děj.
I. 66. (IV. 2. 57. a 584.). Spasiž nás od
útiskův a zádav nepřítele zlého. Ehr. Pá-
chal vraždy a rozličné z-vy. MP. Děj. bibl.
I. 257. Z-va těžká by na ty tři úředníky
najvyššie uvedena byla; Z. se děje; Aby
z. byla přetržena; Skrze desk ohledánie
takové nesnáze těžké a zádavy mezi lidmi
mohly by hned přetrženy býti a srovnány;
Kdyby na kšaft ve dsky neuvedený komor-
ník nebyl puštěn, zádava by se mnohým
lidem i škoda stala; Skrze kterýchžto vý-
minek opustenie lidé škody, zádavy, róznice,
súdy, nesnáze znamenité mívají. Vš. Jir.
116., 168., 169., 238., 317., 320. Trojí věci
se žásá srdce, násoky městské a zádavy
lidské. Bibl. Zádavu činí pútnikovi; Městu
zádav učiniti (opprimere); Přijde na vy
smutek i z-va (tribulatio et angustia); Pro
z-vy (injuria). BO. Bude veliká z. na zemi
(pressura); Budete jmieti zádavu na světě.
ZN. Z-vu trpěti. M. Oblehli sú hrad tábor-
ský, s něhož lidem mnohé zádavy činili;
A v tom učinili zemanóm z-vu. Let. 91.,
118. Léta téhož byl veliký zádav v Čechách
mezi lidmi obecnými o ty peníze německé
černé. Ib. 173. Vymyšlené stavenie služby
božie jest veliký zádav, jenž by rád kázal,
ale lidu, jenž by rád slyšal; Mezi kterými
zádavy najtěžšie jest, kdyby krstiti nechtěli.
Hus II. 11. Činiti komu zádav. Št. Kn. š.
149. 25., 155. 28.

Zádava, y, f., vz Zádav.

Zadávací, zadavací, Einreichungs-. Z. pro-
tokol, lépe: podavací, podací. Šb. Vz Podati.