Zadávaní, n., vz Zadati, Zadáni. Z. žá-
dostí, Us., prací veřejnými offertami. Kaizl.
131.

Zádavek, vku, m. = závdavek, das Da-
ran-, Daraufgeld. Na Slov.

Zadávení, n., die Erwürgung, Erstickung.
Bern.

Zadávený; -en, a, o = udávený, udu-
šený, erwürgt, erstickt. Bern.

Zadáviti, zadav, dávil, en, ení; zadavo-
vati = zamačkati, zadusiti, erdrücken, er-
drosseln. Výb. 1. 313. — co, koho. Vlk
ovci zadávil. Ros. Pec z. = učiniti, aby
přecpáním náhle vyhasla. Vys. Hlad zadáví
zemi. BO. Z-la ho smrť. Us. Šd. — Dal. —
koho, se čím. Z. někoho provazem, Mar-
tina., závojem. Dal, 45. Z. se kusem masa.
Us. Zlostí jsúc popadena nohú zadáví dietě,
obrátiec jinam oči. Hus I. 203. — jak. Do
smrti jej zadávi. Dal. Jir. 146. — koho
kdy: dítě ve spaní (spíc) zadávila. Us. —
se komu. Pec se nám zadávila (zacpáním
náhle vyhasla). Vys.

Za dávna. Velehrad, kde za dávna krá-
lov bylo sídlo. Hol. 59.

Zádavně = závdavně, pfändlich. Bern.

Zádavní = plný zádavy, drangvoll, ver-
derblich. Z. časové. Ms. 1619. Z. a těžká
léta. Plk. Us. u Rychn. Dbv.

Zádavný, zádanný = závdavný, Pfand-.
Z. peníze. Bern.

Zadavovač, e, m., der Ersticker, Erwür-
ger. Bern.

Zadavovati, vz Zadáviti.

Zadávovný, was Jemand ersticken kann,
erstickend. Bern.

Zadažditi = zadeštiti. — čím. Pože-
hnáním z. Phld. IV. 10.

Zadážďuvať sa = zadeštiti se. Mračí sä,
oblačí sä, zaďážďuje sä. Na Slov. Hdž. Šlb.
55.

Zadček, ečku, m. = zadeček. Bern.

Zadebniti, il, ěn, ění, zadebňovati = za-
bedniti, vermachen. — co kam. Zadebnil
črepy do súdkov. Mt. S. I. 74. Tu jich on
pekne rúče z-bnil do prázdnych sudov. Dbš.
Sl. pov. III. 73.

Zadebnovaný; -án, a, o = zabedněný,
vermacht, verschlossen. — kde. Ty celé
srdce svoje máš z-né v majetku a pýche
tohoto sveta. Zátur. Priat. IV. 98.

Zadeček, čku, m. = malý zadek. Vz
Zadek.

Zadeční = řitní, Hinter-, Steiss-. Z.
kůstka, Krok, fík (nádor), bolení, Ja., ne-
žit, vřed, Us., hák.

Zádech, u, m., der Duft. Libý z. zkvet-
lých sadů. Hdk. C. 116. Síň byla nacpaná
k zádechu, war zum Ersticken vollgestopft.
Dch.

Zadechčati sa = zadechnouti se. Na
Slov. Aj podkovaná strega, kod sa už dos
(dosť) sem a tam nabehala a zadechčala,
zonkla zo seba kantár. Mt. S. I. 77.

Zadechnouti, chnul a chl, utí, zadýchati
a zadechnouti se = dechem zahřáti, athmend
erwärmen. — co. Us. Kšt. — se = zadusiti,
se, ersticken. To se člověk do kopce (jda)
zadýchá! Us. Šd. Tak sem běžel, až sem
se celý zadýchal. Us. Šd. Neotvírali dveří

ani oken, aby se zadýchali. Us. Kšá. Zmínka
se činí o neslýchaném horku ve žněch, tak
že lidé pracujíce se zadýchali. Pal. Děj. III.
2. 239. — se čím: během, Ros., ohněm,
Leg., Lk., dýmem, Zlob., Lk., horkem. Star.
let. — kdy: při chůzi, při práci se za-
dýchati. Sych. — se kde. Z. se v dýmu
plamenův. Msn. Or. 82. Zadechl se v kono-
pích (oběsil se). Prov. Bl. 296.

Zaděj, vz Zadu.

Záděj, e, f. = záděr.

Zadek, dku, zadeček a zadček, ečku, m.
(ze zad) = zad, zadní díl něčeho, der rück-
wärtige Theil, der Hintertheil, der Rück-
theil. Z. lodí, domu, V., ručnice, hlavně,
Šm., vojenského tahu (vozův), Mus., vozu.
Us. Postav košík na zadek do vozu. Us.
Šd. Zadkem ujíti (zadními dveřmi). Us.
Koně na předku i na zadku kovati. D. Z.
kabátu (zadní díl), Šířka, délka zadku. Šp.
Z. zálupku, der Hintertheil der Nuss; z.
čepového šroubu; der H. der Schwanz-
schraube; z. proudu, die Queue einer Ko-
lonne (Truppe); z. sedla, der After beim
Sattel; z. lože, der Laffettenschwanz, der
Protzstock. Čsk. Já půjdu pomalúčku na
předku před vámi, Zuzka bude poskakovať
na zadku s gajdami. Kol. ván. 95. Ze zadku
(ze zadu) ho udeřil. Us. Tč. Je první od
zadku. Us. Tu ho dakdo od zadku chmatnúl
za plece. Dbš. Sl. pov. I. 240. Vzal ho zad-
kem (zmocnil se ho lstí). Us. Dbv. Z. = čásť
brnění záda kryjící; zadní konec děla (das
Bodenstück); dno hmoždíře: z. posice vo-
jenské. NA. III. 12., 91., 98., 79. (Pdl.). Kdo
ide po zadku, nech si zavre (zatvorí) za-
hrádku (práce musí jíti jistým pořádkem).
Na Slov. Zátur. — Z. = zadina, zadní obilí,
špatné obilí, které při vití daleko nepadá.
Také: zadky. Na Mor. Brt. U Vys. Mýta.
Hrp. Z. se obyč. vaří kravám. Na mor. Val.
Vck. Dobré zboží (obilí) dává se na sýpku
a zadek zůstane dobytku. Na Ostrav. Tč. —
Z. zvířete (zajíce, vola), der Hintertheil,
Schluss, die Hinterkeule, der Rücken. Us.
Z., hřbet (zadní strana). V. Obrátiti se zad-
kem k někomu. Us. Kráva na zadek ro-
zešlá (slabá, šantavá). Na mor. Val. Vck.
Oba na galanku hleděli. A ja ji nechcu,
vem ju ty, bo ona má zadek zepsutý. Sš.
P. 691. Zakaváď nepřitáhnú svými ťa na
vlastném presvedčiť zadku obuchmi; Prestať
(bojovati) aniž nechcú a obrátiť k uteku
zadky. Hol. 39., 74. (148.). Dva cigáni ti ho
nesli na kole a ten prední išiel po zadku
(říkají, nemůže-li někdo něčeho najíti). Na
Slov. Zátur. Z. ukázati (paty ukázati, utéci).
V. Za z. něco vložiti (odložiti). Ze zadku
(ze zadu). Us. Z. zaječí. Ze zadku někoho
střeliti. Šm. — Z. = řiť, sedadlo, paní
manda, zadnice, zachule, der Hintere, After,
das Gesäss, der Arsch, Steiss, Hinterbacken.
Vstal dnes hore zadkem. Zbr. Hry. 59. V.
Nežit na zadku (fík). V. Z. vařeným kosat-
cem pařiti. Byl. Z. ptačí. Ros., Šm. Zadkem
vnitř (o koních), Krupe herein! Čsk. Kúpil
sem si hrubú sviňu, ta se mně také nepo-
vedla, proto že do zadku ďúru měla. Na
mor. Val. Brt. Kašle zadkem (prdí). U Rychn.
Grth. Jedním zadkem na dvúch svaďbách by