rád seděl (vz Všadybyl). Mor. Mrk. Suknice
krátké mají, jimiž nemohou zadku přikryti.
Chč. (Pal. Děj. IV. 1. 419.). Zřebci včul
predkom na vysosť sa pnú, včul zadkami
hádžu. Hol. 151. Nerob si z úst zadok (Cf.
Dělá si z huby řiť = lže. Mor.). Na Slov.
Zátur. Počúvaj ušima, ne zadkem. Na již.
Mor. Šd. Počúvaj ušami, nie zadkom. Na
Slov. Zátur. Pi po zadku, keď si si pohár
zabil (rozbil. Odpovídají na výstrel, keď
nevedia, kde a kdo to strelil); Teraz mu už
môžeš i do zadku trúbiť (hovoria vytýkave
nad umretým kričiacemu, nemavšiemu oň
za živa po čas nemoce starosti, alebo živ-
šiemu s ním v mrcha vôli). Perom písal,
zadkom pečatil (nevyplnil, co písemně slí-
bil) ; Nedôveruj vozu z predku, koňovi od
zadku a pokrytcovi zo žiadnej strany. Na
Slov. Zátur. Chraň se koňského zadku atd.
Vz Předek. Metlou přes z. pasovati; Na z.
kozího sena přikládati (bíti), vz Trest; Ne
darmo se dal v zadek mrskati (chytrý. Vz
Moudrý); Darmo se dal v z. mrskati (ni-
čemu se nenaučil; o hloupém); Výše chce
zadkem, než může hlavou dosáhnouti (vz
Pyšný); Dosedl holým zadkem na zemi (na
vochli; vz Nesnáze). Č. Na zajíci sedí, ktož
se zadkem vrtí. Mus. Tučné svini z. maže
(bohatému přidává). Mus. Tučné svini ne-
třeba zadku mazati. Ros.— Z. = konečník.
der After. Statek skrze hrdlo a z. prolínati
(projísti, utratiti). V. Však mu v zadku ne-
svítá (říkají nemravné šenkéřky). Mus.

Zaděkovati, vz Zaďakovati. — komu.
Na Ostrav. Tč. Komu že já, komu, pekne
zadekujern? Sl. ps. Šf. I. 67. Zadekuj Bohu,
žes živý do toho dňa prišel. Na Slov. Tč.

Zádel, e, f. = zadina, das Hintere. Us.
Vz Zadina, Zadek.

Záděl, u, m. = nevěsta u koželuha, die
Braut. Šp., Bž. 78. V zádělu barviti. Šp. —
Z. = zadělané těsto, Us., zadělání na kvas,
eingemachter Teig Knrz.

Zadělání, n., vz Zadělati.

Zadělanina, y, f. = zadělávanina.

Zadělaný; -án, a, o, eingemacht. Z. kvas.
BR. II. 253. — kam, kde. Drahokam ve
zlato, ve zlaté zadělaný. Us. Dch.

Zadělati, zadělávati = zandati, zahra-
diti, zavříti, zacpati, zastrčiti, ver-, zu-
machen ; vsaditi, obložiti, um-, einfassen;
učiniti, upraviti, zadělati, den Teig ein-
machen, anmachen, einrühren, anrühren,
ansäuern; zakutiti, zahrabati, verscharren;
zaorati, zasiti, zavláčeti, anbauen. Jg. —
abs. Už by bylo třeba času (pěkného), aby
mohli zadělávat Us. — co: díru, Ros.,
dvéře, Jel., klenoty, D., šňůrku u košile
(zastrčiti), Us., Vck., těsto (mícháním mouky,
vody, mléka, kvasnic atd. učiniti, upraviti),
V., mouku, D., ovoce, ořechy, jídlo, maso,
kuře, Us., oheň (udělati, roznítiti; 2. za-
hrabati, zakutiti), V., Ros., pole (zaorati,
zasiti, zavláčeti). Sych. — co kam: svíci
do svícnu, Us., kámen do prstenu. Rk.
Jaký roh zaděláváme do koláčů (tva-roh)?
Hádanka. Tč., Šd. Do otvoru rourku těsně
z. Mj. 128. Zátku do láhve dobře z. Dch.
Peněz do něčeho z. Er. P. 430. Z. zápražku
do zelí. Us. Mtl. — co jak: těsto na buchty.

Rk. Z. těsto na koláče, na chléb. Šd. Z.
něco na kyselo, sauer einmachen. Dch. Na-
nynka Kovářovic chce se vdávat, neumí
na buchty zadělávat. Popadne měchačku,
běží k mámě: Mámo, jak pak ty buchty
zaděláme? Čes. mor. ps. 218., Sš. P. 677.
Chasa se diví, že má gazděna vdolky, ač
na ně nezadělávala. Kld. II. 270. Z. něco
S hořčicí, mit Senf einmachen, s cukrem,
s mlékem. Šp. Díru pěkně z. Us. — co
komu. Zaděláme si píseň (zanotíme, na-
cvičíme). U Žamb. Dbv. Milostnému souke-
níčku pár kuřátek zadělej. Čes. mor. ps. 207.
Zadělal mu čep (= zkazil mu živnosť). Us.
Dbv. — co čím: zlatem; olejem (napustiti).
D. Řehot svým koňům kouzlami z. (učiniti,
aby neřehtali). Háj. Studenou vodou chléb
zadělává. Er. P. 353. Udělati ráčil rybník
nový, kterýmžto rybníkem zadělal jest dva
toky. Arch. IV. 210. — co kde: kvas
v mouce, Br., kořen v cukru. Byl. — co
s čím jak. To vše s medem v lektvař za-
dělej. Byl. — se = zamazati se, sich be-
schmutzen. Us.

Zadělávání, n., das Einmachen usw. Vz
Zadělati.

Zadělávanina, y, f., Eingemachtes. Vz
Zadělávaný, Zadělanina.

Zadělávaný; -án, a, o, eingemacht. Vz
Zadělati. Z. maso, jazyk, Tč.; kapusta k masu
z-ná, eingemachter Grünkohl. Dch.

Zadělávati, vz Zadělati.

Zadělávka, y, f. = zadělání. Ten kou-
sek masa nechám na z-ku. Us. Šd.

Zádělný postup, der Brautprocess. Vz
Záděl.

Zádeň, dně, f. = přístodolek, perna ve
stodole, prostor ve stodole po obou stranách
mlatu; u Jílov. také oploteň. Ve vých. Čech.
Ml., Brnt. Vz Zádění.

Záděnek, nku, m. = zadní obilí, zadina.
Vz Zadek. Us. — Z. = zádeň. Žlutá plnosť
v záděncích dosahuje už samého krovu F.
Schlz. v Osv. 1881.

Zádění, n. = pažeň, pažení, oplota, oplo-
teň, die Bahsenwand. Nz. — Z. = pírna,
záteň, die Banse. V Bolesl. Vz Zádeň.

Zaděnka, y, f. Z-ky, cytherida, měkkýši
mlži, eine Art Muscheln. Z. křižmopásná,
venus decussata, z. hrbolatá, v. verucosa.
Vz Frč. 222., 209.

Zadepsati = zadupati, zašlapati, eintre-
ten, einstampfen. — co čím kam. Nohou
něco do prachu zadepsal. Sá.

Zadepsiti, il, en, ení = zadepsati. Na
Ostrav. Tč.

Zadeptati = zadepsati. — co: trávu,
zertreten. Na Ostrav. Tč. — co čím. Všetko
mi tam z-li dobytkoma. Dbš. Sl. pov. V. 35.

Zader, dra, Zadar, a, m., lat. Zadera, něm.
Zara, hlav. mě. Dalmacie. Vz více v S. N.
— Zadeřan, a, m. — Zaderský.

Záděr, u, záděrek, rku, m., záděra, y,
zádeř, e, f. = odtrhující se kůže za nehtem,
odděrěk, oděra, dřizha, der Neider, Räuber.
Ja., D. Kšá., Vrň., Rgl., Šd. — Z. = tříska
(do kůže) zadřená. Hrt. Špatným hoblová-
ním udělají se záděry v desce (Risse). Na
Ostrav. Tč.