Předchozí (37)  Strana:38  Další (39) |
|
|||
38
|
|||
|
|||
rád seděl (vz Všadybyl). Mor. Mrk. Suknice
krátké mají, jimiž nemohou zadku přikryti. Chč. (Pal. Děj. IV. 1. 419.). Zřebci včul predkom na vysosť sa pnú, včul zadkami hádžu. Hol. 151. Nerob si z úst zadok (Cf. Dělá si z huby řiť = lže. Mor.). Na Slov. Zátur. Počúvaj ušima, ne zadkem. Na již. Mor. Šd. Počúvaj ušami, nie zadkom. Na Slov. Zátur. Pi po zadku, keď si si pohár zabil (rozbil. Odpovídají na výstrel, keď nevedia, kde a kdo to strelil); Teraz mu už môžeš i do zadku trúbiť (hovoria vytýkave nad umretým kričiacemu, nemavšiemu oň za živa po čas nemoce starosti, alebo živ- šiemu s ním v mrcha vôli). Perom písal, zadkom pečatil (nevyplnil, co písemně slí- bil) ; Nedôveruj vozu z predku, koňovi od zadku a pokrytcovi zo žiadnej strany. Na Slov. Zátur. Chraň se koňského zadku atd. Vz Předek. Metlou přes z. pasovati; Na z. kozího sena přikládati (bíti), vz Trest; Ne darmo se dal v zadek mrskati (chytrý. Vz Moudrý); Darmo se dal v z. mrskati (ni- čemu se nenaučil; o hloupém); Výše chce zadkem, než může hlavou dosáhnouti (vz Pyšný); Dosedl holým zadkem na zemi (na vochli; vz Nesnáze). Č. Na zajíci sedí, ktož se zadkem vrtí. Mus. Tučné svini z. maže (bohatému přidává). Mus. Tučné svini ne- třeba zadku mazati. Ros.— Z. = konečník. der After. Statek skrze hrdlo a z. prolínati (projísti, utratiti). V. Však mu v zadku ne- svítá (říkají nemravné šenkéřky). Mus. Zaděkovati, vz Zaďakovati. — komu.
Na Ostrav. Tč. Komu že já, komu, pekne zadekujern? Sl. ps. Šf. I. 67. Zadekuj Bohu, žes živý do toho dňa prišel. Na Slov. Tč. Zádel, e, f. = zadina, das Hintere. Us.
Vz Zadina, Zadek. Záděl, u, m. = nevěsta u koželuha, die
Braut. Šp., Bž. 78. V zádělu barviti. Šp. — Z. = zadělané těsto, Us., zadělání na kvas, eingemachter Teig Knrz. Zadělání, n., vz Zadělati.
Zadělanina, y, f. = zadělávanina.
Zadělaný; -án, a, o, eingemacht. Z. kvas.
BR. II. 253. — kam, kde. Drahokam ve zlato, ve zlaté zadělaný. Us. Dch. Zadělati, zadělávati = zandati, zahra-
diti, zavříti, zacpati, zastrčiti, ver-, zu- machen ; vsaditi, obložiti, um-, einfassen; učiniti, upraviti, zadělati, den Teig ein- machen, anmachen, einrühren, anrühren, ansäuern; zakutiti, zahrabati, verscharren; zaorati, zasiti, zavláčeti, anbauen. Jg. — abs. Už by bylo třeba času (pěkného), aby mohli zadělávat Us. — co: díru, Ros., dvéře, Jel., klenoty, D., šňůrku u košile (zastrčiti), Us., Vck., těsto (mícháním mouky, vody, mléka, kvasnic atd. učiniti, upraviti), V., mouku, D., ovoce, ořechy, jídlo, maso, kuře, Us., oheň (udělati, roznítiti; 2. za- hrabati, zakutiti), V., Ros., pole (zaorati, zasiti, zavláčeti). Sych. — co kam: svíci do svícnu, Us., kámen do prstenu. Rk. Jaký roh zaděláváme do koláčů (tva-roh)? Hádanka. Tč., Šd. Do otvoru rourku těsně z. Mj. 128. Zátku do láhve dobře z. Dch. Peněz do něčeho z. Er. P. 430. Z. zápražku do zelí. Us. Mtl. — co jak: těsto na buchty. |
Rk. Z. těsto na koláče, na chléb. Šd. Z.
něco na kyselo, sauer einmachen. Dch. Na- nynka Kovářovic chce se vdávat, neumí na buchty zadělávat. Popadne měchačku, běží k mámě: Mámo, jak pak ty buchty zaděláme? Čes. mor. ps. 218., Sš. P. 677. Chasa se diví, že má gazděna vdolky, ač na ně nezadělávala. Kld. II. 270. Z. něco S hořčicí, mit Senf einmachen, s cukrem, s mlékem. Šp. Díru pěkně z. Us. — co komu. Zaděláme si píseň (zanotíme, na- cvičíme). U Žamb. Dbv. Milostnému souke- níčku pár kuřátek zadělej. Čes. mor. ps. 207. Zadělal mu čep (= zkazil mu živnosť). Us. Dbv. — co čím: zlatem; olejem (napustiti). D. Řehot svým koňům kouzlami z. (učiniti, aby neřehtali). Háj. Studenou vodou chléb zadělává. Er. P. 353. Udělati ráčil rybník nový, kterýmžto rybníkem zadělal jest dva toky. Arch. IV. 210. — co kde: kvas v mouce, Br., kořen v cukru. Byl. — co s čím jak. To vše s medem v lektvař za- dělej. Byl. — se = zamazati se, sich be- schmutzen. Us. Zadělávání, n., das Einmachen usw. Vz
Zadělati. Zadělávanina, y, f., Eingemachtes. Vz
Zadělávaný, Zadělanina. Zadělávaný; -án, a, o, eingemacht. Vz
Zadělati. Z. maso, jazyk, Tč.; kapusta k masu z-ná, eingemachter Grünkohl. Dch. Zadělávati, vz Zadělati.
Zadělávka, y, f. = zadělání. Ten kou-
sek masa nechám na z-ku. Us. Šd. Zádělný postup, der Brautprocess. Vz
Záděl. Zádeň, dně, f. = přístodolek, perna ve
stodole, prostor ve stodole po obou stranách mlatu; u Jílov. také oploteň. Ve vých. Čech. Ml., Brnt. Vz Zádění. Záděnek, nku, m. = zadní obilí, zadina.
Vz Zadek. Us. — Z. = zádeň. Žlutá plnosť v záděncích dosahuje už samého krovu F. Schlz. v Osv. 1881. Zádění, n. = pažeň, pažení, oplota, oplo-
teň, die Bahsenwand. Nz. — Z. = pírna, záteň, die Banse. V Bolesl. Vz Zádeň. Zaděnka, y, f. Z-ky, cytherida, měkkýši
mlži, eine Art Muscheln. Z. křižmopásná, venus decussata, z. hrbolatá, v. verucosa. Vz Frč. 222., 209. Zadepsati = zadupati, zašlapati, eintre-
ten, einstampfen. — co čím kam. Nohou něco do prachu zadepsal. Sá. Zadepsiti, il, en, ení = zadepsati. Na
Ostrav. Tč. Zadeptati = zadepsati. — co: trávu,
zertreten. Na Ostrav. Tč. — co čím. Všetko mi tam z-li dobytkoma. Dbš. Sl. pov. V. 35. Zader, dra, Zadar, a, m., lat. Zadera, něm.
Zara, hlav. mě. Dalmacie. Vz více v S. N. — Zadeřan, a, m. — Zaderský. Záděr, u, záděrek, rku, m., záděra, y,
zádeř, e, f. = odtrhující se kůže za nehtem, odděrěk, oděra, dřizha, der Neider, Räuber. Ja., D. Kšá., Vrň., Rgl., Šd. — Z. = tříska (do kůže) zadřená. Hrt. Špatným hoblová- ním udělají se záděry v desce (Risse). Na Ostrav. Tč. |
||
|
|||
Předchozí (37)  Strana:38  Další (39) |