Předchozí (38)  Strana:39  Další (40) |
|
|||
39
|
|||
|
|||
Záděř, e, f. = záděr.
Záděra, vz Záděr.
Zaděráč, e, m., feuillea, die Feuillee,
rostl. Z. trojlaločný, f. trilobata, srdcolistý, f. cordifolia. Vz Rstp. 614. Zaděráčovitý. Z. rostliny, rhandirobeae:
zaděráč. Vz Rstp. 614. Zadérati = zadírati. Na Slov.
Záděrčivý = mající záděry, malé suky,
dříví srostlé, které se špatně štípe. U Cho- cerad, u Rychn. Vk. Záděrek, vz Záděr.
Záděrovitý = mající záděry. Z. kopyto.
Zadeštiti, il, ěn, ění. Vz Zadažditi. —
se. Celé nebe se zadeštilo (se zatáhlo, na déšť připravilo). Na Ostrav. Tč. Zadešťuje se. U Vsetína. Vck. Z-lo se. Us. Zadetý, zaditý; -it, a, o = oblečený,
angezogen. Na Slov. — jak. Do vládneho Romy samostroja chcejúc ju (osvětu) mať (míti) navždy zadetú. Hdž. Rkp. (Šd.). Zadchlý = zaschlý. Má zadchlou duši
(o těžce nemocném, který se pozdravil). Tkč. Zadchnouti se, chnul a chl, ut, utí =
zalknouti se, sich verschlucken, den Athem verlieren. — čím. A druzí se horkem a žiezní zadchli v odění a zemřeli. Let. 67. Zlostí chtěchu se z. M. Zadí, n. = zad, zadek, der Rücken. Z.
armády, der Rücken der Armee. Čsk. Zadibliti, il, en, ení = zašpiniti, začer-
niti, besudeln, anschwärzen. — co čím. Sych. Zadílsky, jméno pole a několika domů
u Vsetína. PL., Vck. Zadina, y, f. = něco zadního, špatněj-
šího, das Hititere. Z. obilí (zadnina, pozadek), das Hintergetreide. Pt., Bž. 228., Kšá., Džl., D., Sych. Vz Zadek. — Z., y, m., osob. jm. Šd. — Z., psí jméno. Škd. exc. Zadinka, y, f. = dvířka ze síně do za-
hrady. Vyšli zadinkou. U Kr. Hrad. Kšf. U Rychn. Vk. Zadirachta, y, f., azadirachta, das Za-
dirach, rostl. Z. indská, a. indica. Rstp. 239. Zadírati, vz Zadříti.
Zadíravosť, i, f., die Rauhigkeit, Z. v hrdle,
raucedo. Čern. Zadíravý = ne hladký, rauh. Z. hlas,
Čern., práce (těžká). Zadíti, zadívati (vz Nadíti), vollstopfen,
einmachen. Mor. Tč. Zaditý, vz Zadetý.
Zádiv, u, m. = zadivení, die Verwun-
derung, das Staunen. Koll. Zn. 499. Zádivadlí, n., der Hintergrund der Bühne.
Chmel. Zadívati, vz Zadíti. — se, sich in den
Anblick versenken, den Blick in etwas ver- senken , vertiefen, sich schauend vertiefen. Dch., Šd. — abs. Ježibaba ho pri vrátach s holým mečom čakala a zadívala sa, keď ho na kobolách domóv ísť videla. Dbš. Sl. pov. I. 153. Ako ju zazrel, len zadíval sa, kde ztratila sa z nej ta velká krása. Ib. II. 65. — kam (jak). Z-val se do krásné tváře, kterou živě zobrazil. Us. Tč. Zabudol aj na zlaté jabľka a celý sa zadíval na tú nevídanú krásu. Dbš. Sl. pov. I. 224. Z. se zkoumavě na něčí tvář; Z. se do krajiny. |
Hrts. Z. se k zemi. Osv. VI. 56. Ve strhaný
můj zrak smrť zadívá se. Vrch. Myth. I. 218. Z-val se do milenky se vší láskou. Sá. Povedz mi, dzievčatko, čo sa mi to stalo, keď sa moje oko v tvoje zadívalo. Sl. ps. 177., Sl. spv. I. 33. V myšlénkách jsa, v my- šlénky jsa pohroužen, zadíval se. Us. Zadívčiti si, il, ení, als Mädchen frei
leben. Z-čírn si, než se vydám. Us. na Mor. Zadiveně = udiveně, verwundert. Bohu-
rád pozrel z. na Angelu. Phld. III. 338. Zadivení, n., die Verwunderung.
Zadiveno = zadiveně. Hovorila z. Elena;
Naľakaná mačka odskočila do kúta a z. hľadela na svoju velitelku. Phld. III. 2. 124., III. 3. 228. Zadivený; -en, a, o = udivený, verwun-
dert. Na Slov. Šd. Je dnes z-ný. Z-ný od- povídá. Nitr. Kde? do pekla? opytuje sa z-ný zbojník. Dbš. Sl. pov. H. 16. Zápäť za ňou išiel aj z-ný otec. Dbš. Sl. pov. I. 556. Slávičok sa v kroví ozve, včely hem- žia, hmyz sa rojí, a u hrobu z-ný samotný chlapčok stojí. Ppk. I. 154. Zadiviti, il, ení; zadivovati = divem na-
plniti, in Verwunderung setzen, staunen ma- chen. L. — se čemu (podiviti se, sich ver- wundern.). Koll., Rk. Na mor. Val. Vck., Brt. Na Mor. Tč. Já sem se sám zadivil, když jsem ho potkal opilého. Slez. Šd. V tom ale vkročil do izby otec a veľmi sa zadivil, čo sa to v jeho dome deje. Dbš. Sl. pov. I. 193. Zrazu, nech sa svet zadiví, chceš si brať za ženu rechtorovu dievku. Lipa II. 241. On sa zadivil, keď ho jeden sluha upo- mätal, že zajtra rytíra domov čekajú. Dbš. Sl. pov. I. 287. — se jak. Emil sa ani za mak nezadivil. Phld. III. 2. 131. — nad čím. Kupec se nad tým veľmi zadivil i zaradoval. Ht. Sl. ml. 229. Zádivný, befremdlich. Šm.
Zadivojice, dle Budějovice, zaniklá ves.
Tk. I. 436. Zadkokam, u, m., der Hysterolith. Šm.
Zadkovati, der letzte sein. Nemůžeš-li
v čem předkovati, není nejhorší i z. Us. u Rychn. Zadkový, Hinter-. Z. žíly. Us. Z. vlys,
der Bodenfries. Zadky, pl., m., jm. polí u Kelče na Mor.
Pk. Vz Zadek. Zádlab, u, m. = uroubení díry k čepu,
dlab, čepnice, das Zapfenloch. Nz. Plotna se z-by. Us. Pal. Zadlabání, n., vz Zadlabuti. Zámek k z.
Us. Pal. Zadlabaný; -án, a, o, vz Zadlabati.
Zadlabati, zadlabávati, zadlabovati, ein-
falzen. — co kam: kotel do zdi (stem- men), Šp., deštičky do oule. Rozml. o včel. — co proč kde: na konci remlíku díry pro nicohlavy z. Vys. Zadlabávati, vz Zadlabati.
Zadlábiti, il, en, ení, zadláviti, zadlabo-
vati — zadáviti, zadusiti, zamačkati, zu Tode drücken o. würgen, erdrücken, erwürgen. Ros., Puch. — koho. Jestřáb zadlábil sle- pici. Na Mor. Z. brouka, motýla. Us. na Mor. Vck. Pes zadlábil kuře, slepici. Šd. Z-bím tě jako psa. U Litovle. Kčr. Vz Zadláviti. |
||
|
|||
Předchozí (38)  Strana:39  Další (40) |