Zadlabnouti, bnul, ut, utí = dlabem
opatřiti, einfalzen. — co: při vratech točnu
z. Us. — si co: kus chleba (= zakrojiti).
Us. u N. Kdyně. Rgl.

Zadlabožďiť koho kde, erschlagen, zum
Krüppel schlagen. Na Ostrav. Tč.

Zadlachmaný; -án, a, o, zašlapaný, nie-
dergetreten. Obilí pod stromy bývá všecko
z-né. Mor. Šd.

Zadlachmati = zašlapati, niedertreten.
Vz Zadlachmaný.

Zadláviti, il, en, ení, zadlavovati = za-
dlábiti. — koho. Ti bezbožníci ho z-li (za-
dávili, erwürgen.). Lípa 327. Jdeš mi z očí!
hneď ťa z-vím! Mt. S. I. 52. Svet nebeský
tvoj cit z-ví. Sldk. 246. A šuhaja bolby
medvěď z-vil. Dbš. Sl. pov. III. 21.

Zadlažení, n., vz Zadlažiti, Dlažení.

Zadlažený; -en, a, o, vz Zadlažiti, Dlažený.

Zadlažiti, zadlažditi, il, en, ení; zadla-
žovati, zadlažďovati = dlažením zadělati,
zupflastern. — co: místo. Ros., Dbv.

Zadlažovati, vz Zadlažiti.

Zadlho = za dlouho. Na Slov. Ale z.
nikde nič. Dbš. Sl. pov. VII. 48.

Zadložiti = zadlažiti. Na Ostrav. Tč.

Zadlužba, y, f., zadlužení, die Verschul-
dung. Us. Šd.

Zadlužení, n., die Verschuldung. Dch.

Zadluženosť, i, f., vz Zadlužilosť.

Zadlužený; -en, a, o, mit Schulden be-
haftet, in Schulden steckend, verschuldet.
Z. statek. Us. Musí lid utiskovati, poněvadž
je tuze zadlužen. Němc. I. 248. — jak. Jest
až po krk z-žen. — čím. A vám jsem nejvíc
z-žen tož penězi i láskou. Shakesp. Tč. —
kde. Země v cizině z-né. Kaizl. 234. Vz
Zadlužilý.

Zadlužilosť, i, f. = zadluženosť, břímě
dluhů, die Schuldenlast, Nz., der Schulden-
stand. Ssk.

Zadlužilý = zadlužený, verschuldet. Z.
senator, V., obec, Apol., statek, D., kněží.
V. Aby vás z-lé o vaše statečky připravili.
BR. II. 783. b.

Zadlužiti, il, en, ení; zadlužovati = v dlu-
hy uvrci, prodlužiti, ver-, einschulden, mit
Schulden beladen. — co: statek. D., Ros. —
čím: hýřením, směnkami atd. U jehožto
(Boha) spravedlnosti zadluženi jsme byli ne-
konečným dluhem. Sš. l. 47. Z. statek půj-
čkami. Us. Tč. — se = dluhy se zasekati,
obsypati, sich verschulden, Schulden machen.
Ros., Kom. — se čím: rukojemstvím. Sych.
— se u koho. Br. — se kde jak. Z. se
u někoho v jistou summu peněz. J. tr. Po
krk se z. Km. Každým hříchem člověk se
zadlužuje u Boha. Sš. Sk. 41. Zadlužil se
až po uši. Zbr. Lžd. 79.

Zadlžený; -en, a, o = zadlužený. Na Slov.

Zadmouti, anfangen zu wehen, ein wenig
wehen. Vz Dmouti. — kde. Vítr zadmul
v lese, po polích. Us.

Zadmuchati, zadmuchnouti, chnul a chl,
ut, utí, zadmuchovati, anfangen zu blasen
o. zu wehen; blasen, wehen. — kudy. Dziu-
rama větr zadmuchuje. Sš. P. 594. — co =
shasiti, auslöschen. Já to světlo v lampě
zadmuchám. Slez. Šd.

Za dna = za dne. Na Slov. Ssk.

Za dne, bei Tage. Vz Den.

Zadně = od zadu, von Hinten. Vz Zad.
Bern. Nejzaze. Ab. z Gr. I. 321.

Zadní, kompar. zadnější, zazší = který
zadu jest, ne přední, der Hintere. Z. noha,
díl, pokoj (také: záchod), vojsko, šik, steh,
Us., díl lodí, (zadek), místo (se zadu), dvéře,
vrata, dům, zub, V., z. strana břevna, Flav.,
prkno, kosť (řitní), D., střevo (konečník),
Byl., šíje, kýta, Kom., kolo, náprava. Šp.
Z. mozek, das Nachhirn, Nz. lk., noha, nožina,
der Hinterfuss, ciz, das Nachfilter, hřbet
(cemr, das Blumenstück), Šp., luk, das Hinter-
gestell am Sattel, Čsk., jeviště, die Hinter-
bühne, maso hovězí, das Hinterfleisch; Sta-
viti se na z. nohy, bockbeinig sein. Dch.
Kůň vyhodil z-ma nohama. Us. Šd. Z. pec
(pekařská). Z. peníze, die letzte Post bei
der Intabulation. Mor. Šd. Z. křídla brouků.
Kk. Br. 6. Z. útok. NA. III. 79. Bohdaj ha-
nebně zabit byl, nejsi hoden, abychom tebe
v z, líce líbali, nešlechetný nešlechetníku!;
Políbili ste mne v zadní líce. NB. Tč. 254.,
284. Vyliž mi z. líce (nebo: kde se mi ba-
choro končí). Us. Tč. Když štěstí blyští se,
nevěř, zlé příhody boj se: zadní touž neběží
kolejí kolo veždy za předním. Kom. Kat.
p. Z. stánek (západ), die Hinterrast im Ge-
wehre. Čsk. Z-ho koně vypřáhnouti. Sl. spv.
III. 110. Loď pluje zadním větrem (po větru,
vor dem Wind). Čsk. Kolo se zadním ná-
padem, rückenschlägiges Rad. Nz. Z. či hřbe-
tový šev, die Rückennaht. Nz. Pamatuj (ohlé-
dej se) na z. kola. Ohlédejte se také na
zadní. Ros. Když ti kvete štěstí, na zadní
hleď kola. Dch. Karol, daj pozor na zadné
kolesa, eště si ani ty nepreskočil. Phld. III.

1. 1. Ohledąj sa pozorlivě na zadné kolesa,
bys nechodil pre chudobu na huby (houby)
do lesa. Na Slov. Tč. Bodejž tě husa kopla
zadní nohou. Prov. — Z. = poslední, na
konci jsoucí, der hintere, letzte. Z. krmě
(jídlo poslední), Vus., dvůr, Har., krajina.
Šm. Jednorožec v nejzadnějších pustinách
bydlí. Kom. Z nejzadnější Arabie přichází.
Har. Z. voj (na konci). Rk.. Z. voj, die Ar-
riergarde, Čsk., hlídka, houfec. Čsk. Na nej-
zazším severu. Us. — Z. = špatný, schlecht,
geringen Werth habend, geringfügig. Bosák,
nezadní kazatel. Bl. Nezadnej strážnica
krásy. Hol. 59. Na vydaj (vdáni) súce a na
krásu nezadňé panny trhať sa dajú. Hol. 73.
Pakli jsou lidé zadnější (opp.: vznešenější),
tehdy aby ztrestáni byli na těle. Bdž. 185.
Amerikánské ženy ve formě a kráse nejsou
našich zadnější. Lex. Med (lesní) planý a
zadní. BR. II. 12. b. Levi Melchisedechovi
jako zadnější přednějšímu desátky dal. BR.

II. 755. Z. chléb, žáček, stavové, V., pivo,
Ros., práce, Br., hedbáví, D., mouka, obilí
(zadina), víno; na zadním místě. Us. — kde.
Mezi předními městy kupeckými není zadní.
Har. — Z., ves u Kutné Hory. — Z., chalupy,
Hinterhäuser, ves u Nýrska; Z. dvůr, Hinter-
hof, dvůr u Jind. Hradce; Z. Hora, hosp.
u Jevíčka; Z. Leč, samota u Benešova;
Z. mlýn, Hintermühle, a) u Police, b) u Hlin-
ska; Z. pole, samota u Dolních Cerekvic;
Z. ves, Hinterdorf, u Holešova na Mor. —
Z., jm. polí u Radvanovic na Mor. Pk.



	40

	Zadlabnouti, bnul, ut, utí = dlabem opatřiti, einfalzen. — co: při vratech točnu z. Us. — si co: kus chleba (= zakrojiti). Us. u N. Kdyně. Rgl. Zadlabožďiť koho kde, erschlagen, zum Krüppel schlagen. Na Ostrav. Tč. Zadlachmaný; -án, a, o, zašlapaný, nie- dergetreten. Obilí pod stromy bývá všecko z-né. Mor. Šd. Zadlachmati = zašlapati, niedertreten. Vz Zadlachmaný. Zadláviti, il, en, ení, zadlavovati = za- dlábiti. — koho. Ti bezbožníci ho z-li (za- dávili, erwürgen.). Lípa 327. Jdeš mi z očí! hneď ťa z-vím! Mt. S. I. 52. Svet nebeský tvoj cit z-ví. Sldk. 246. A šuhaja bolby medvěď z-vil. Dbš. Sl. pov. III. 21. Zadlažení, n., vz Zadlažiti, Dlažení. Zadlažený; -en, a, o, vz Zadlažiti, Dlažený. Zadlažiti, zadlažditi, il, en, ení; zadla- žovati, zadlažďovati = dlažením zadělati, zupflastern. — co: místo. Ros., Dbv. Zadlažovati, vz Zadlažiti. Zadlho = za dlouho. Na Slov. Ale z. nikde nič. Dbš. Sl. pov. VII. 48. Zadložiti = zadlažiti. Na Ostrav. Tč. Zadlužba, y, f., zadlužení, die Verschul- dung. Us. Šd. Zadlužení, n., die Verschuldung. Dch. Zadluženosť, i, f., vz Zadlužilosť. Zadlužený; -en, a, o, mit Schulden be- haftet, in Schulden steckend, verschuldet. Z. statek. Us. Musí lid utiskovati, poněvadž je tuze zadlužen. Němc. I. 248. — jak. Jest až po krk z-žen. — čím. A vám jsem nejvíc z-žen tož penězi i láskou. Shakesp. Tč. — kde. Země v cizině z-né. Kaizl. 234. Vz Zadlužilý. Zadlužilosť, i, f. = zadluženosť, břímě dluhů, die Schuldenlast, Nz., der Schulden- stand. Ssk. Zadlužilý = zadlužený, verschuldet. Z. senator, V., obec, Apol., statek, D., kněží. V. Aby vás z-lé o vaše statečky připravili. BR. II. 783. b. Zadlužiti, il, en, ení; zadlužovati = v dlu- hy uvrci, prodlužiti, ver-, einschulden, mit Schulden beladen. — co: statek. D., Ros. — čím: hýřením, směnkami atd. U jehožto (Boha) spravedlnosti zadluženi jsme byli ne- konečným dluhem. Sš. l. 47. Z. statek půj- čkami. Us. Tč. — se = dluhy se zasekati, obsypati, sich verschulden, Schulden machen. Ros., Kom. — se čím: rukojemstvím. Sych. — se u koho. Br. — se kde jak. Z. se u někoho v jistou summu peněz. J. tr. Po krk se z. Km. Každým hříchem člověk se zadlužuje u Boha. Sš. Sk. 41. Zadlužil se až po uši. Zbr. Lžd. 79. Zadlžený; -en, a, o = zadlužený. Na Slov. Zadmouti, anfangen zu wehen, ein wenig wehen. Vz Dmouti. — kde. Vítr zadmul v lese, po polích. Us. Zadmuchati, zadmuchnouti, chnul a chl, ut, utí, zadmuchovati, anfangen zu blasen o. zu wehen; blasen, wehen. — kudy. Dziu- rama větr zadmuchuje. Sš. P. 594. — co = shasiti, auslöschen. Já to světlo v lampě zadmuchám. Slez. Šd. Za dna = za dne. Na Slov. Ssk.	Za dne, bei Tage. Vz Den. Zadně = od zadu, von Hinten. Vz Zad. Bern. Nejzaze. Ab. z Gr. I. 321. Zadní, kompar. zadnější, zazší = který zadu jest, ne přední, der Hintere. Z. noha, díl, pokoj (také: záchod), vojsko, šik, steh, Us., díl lodí, (zadek), místo (se zadu), dvéře, vrata, dům, zub, V., z. strana břevna, Flav., prkno, kosť (řitní), D., střevo (konečník), Byl., šíje, kýta, Kom., kolo, náprava. Šp. Z. mozek, das Nachhirn, Nz. lk., noha, nožina, der Hinterfuss, ciz, das Nachfilter, hřbet (cemr, das Blumenstück), Šp., luk, das Hinter- gestell am Sattel, Čsk., jeviště, die Hinter- bühne, maso hovězí, das Hinterfleisch; Sta- viti se na z. nohy, bockbeinig sein. Dch. Kůň vyhodil z-ma nohama. Us. Šd. Z. pec (pekařská). Z. peníze, die letzte Post bei der Intabulation. Mor. Šd. Z. křídla brouků. Kk. Br. 6. Z. útok. NA. III. 79. Bohdaj ha- nebně zabit byl, nejsi hoden, abychom tebe v z, líce líbali, nešlechetný nešlechetníku!; Políbili ste mne v zadní líce. NB. Tč. 254., 284. Vyliž mi z. líce (nebo: kde se mi ba- choro končí). Us. Tč. Když štěstí blyští se, nevěř, zlé příhody boj se: zadní touž neběží kolejí kolo veždy za předním. Kom. Kat. p. Z. stánek (západ), die Hinterrast im Ge- wehre. Čsk. Z-ho koně vypřáhnouti. Sl. spv. III. 110. Loď pluje zadním větrem (po větru, vor dem Wind). Čsk. Kolo se zadním ná- padem, rückenschlägiges Rad. Nz. Z. či hřbe- tový šev, die Rückennaht. Nz. Pamatuj (ohlé- dej se) na z. kola. Ohlédejte se také na zadní. Ros. Když ti kvete štěstí, na zadní hleď kola. Dch. Karol, daj pozor na zadné kolesa, eště si ani ty nepreskočil. Phld. III. 1. 1. Ohledąj sa pozorlivě na zadné kolesa, bys nechodil pre chudobu na huby (houby) do lesa. Na Slov. Tč. Bodejž tě husa kopla zadní nohou. Prov. — Z. = poslední, na konci jsoucí, der hintere, letzte. Z. krmě (jídlo poslední), Vus., dvůr, Har., krajina. Šm. Jednorožec v nejzadnějších pustinách bydlí. Kom. Z nejzadnější Arabie přichází. Har. Z. voj (na konci). Rk.. Z. voj, die Ar- riergarde, Čsk., hlídka, houfec. Čsk. Na nej- zazším severu. Us. — Z. = špatný, schlecht, geringen Werth habend, geringfügig. Bosák, nezadní kazatel. Bl. Nezadnej strážnica krásy. Hol. 59. Na vydaj (vdáni) súce a na krásu nezadňé panny trhať sa dajú. Hol. 73. Pakli jsou lidé zadnější (opp.: vznešenější), tehdy aby ztrestáni byli na těle. Bdž. 185. Amerikánské ženy ve formě a kráse nejsou našich zadnější. Lex. Med (lesní) planý a zadní. BR. II. 12. b. Levi Melchisedechovi jako zadnější přednějšímu desátky dal. BR. II. 755. Z. chléb, žáček, stavové, V., pivo, Ros., práce, Br., hedbáví, D., mouka, obilí (zadina), víno; na zadním místě. Us. — kde. Mezi předními městy kupeckými není zadní. Har. — Z., ves u Kutné Hory. — Z., chalupy, Hinterhäuser, ves u Nýrska; Z. dvůr, Hinter- hof, dvůr u Jind. Hradce; Z. Hora, hosp. u Jevíčka; Z. Leč, samota u Benešova; Z. mlýn, Hintermühle, a) u Police, b) u Hlin- ska; Z. pole, samota u Dolních Cerekvic; Z. ves, Hinterdorf, u Holešova na Mor. — Z., jm. polí u Radvanovic na Mor. Pk.