Zadnice, e, f. = zad, zadek, řiť, der Hin-
tertheil, Arsch, Hintere, After, das Gesäss.
Jg., Dch., Vrů. Dostal po zadnici; Dali, na-
měřili mu na z-ci. Us. Šd. — Z. = zadní
strana vůbec, der Hintertheil. Z. holénky,
der Hinterschafttheil. Z. konicová, der Ross-
lederhintertheil; z. košile, der Hemdhinter-
theil. Šp. — Z. pláště, Sych., kalhot (opp.:
přednice). Us. — Z. = rodní úd dobytčí,
das Geburtsglied der Hausthiere. Na Mor.
a na Slov. Plk.

Zadníček, čku, m., der Pumf. Divoký
vlas u z-čku, der Bartel.

Zadničný, After-. Z. (zadní) plýtvy, pinnae
anuales, die After-, Steissflossen. Nz. lk.

Zadník, a, m., der Hintere, Letzte. Šd.

— Z., u, m. = zadnice, der Hintertheil.
Šp. — Z., jm. pastviště u Louček na Mor.
Pk. — Z. = zadní strana střevíce. Na Slov.
Bern.

Zadnina, y, f. = zadní obilí, zadina,
Vz Zadina. V. — Z. = režné (žitné) slupky,
die Kornschalen. Z. pšenice jsou otruby, ze
žita zadnina. Na mor. Val. Vck.

Zadniti, il, ěn, ění = zabedniti, dnem
zastrčiti, zandati, vermachen. — co: láhvici.
Výb. I. 260., Hr. rk. 347. Ten nezaslúži,
len aby ho so všetkym parapúťom do suda
klincami vybitého zadnili a dolu vrchom
pustili. Dbš. Sl. pov. I. 237.

Zadný = zadní. Na Slov. Vz Zadní.

Zado = za. Slov. Jdú s ňou dolu do
chyži a vidia zado dvermi zlaté šaty. Dbš.
Sl. pov. I. 445.

Zaďobanec, nce, m. = uďobanec. Mor.
Šd.

Zaďobaný; -án, a, o = uďobaný. Na
Mor. Šd.

Zaďobati, zaďobnouti = uďobati. Mor.
Šd. — Z. = uštípati, zu Tode picken. —
co. Kvočka zaďobla kuřátko. Mor. Šd.

Zadobralka, y, f., apocope. Gr.

Za dobře s někým žíti, býti, auf gutem
Fusse leben. Na Ostrav. Tč. Na Hané a j.
Bkř.

Za dobré. Je s ním z. Us.

Zadobrořečiti, il, en, ení, Jemand Gutes
wünschen. — komu. Na Mor. Tč.

Zadodalka, y, f., epenthesis. Gr.

Zadodyšný = zády, trubicemi na zádech
dýchající. Z-šní, dorsibranchia (řád červů).
Krok II. 247.

Zadojiti, il, ení = začíti dojiti, zu melken
anfangen, losmelken, ein wenig melken. —
koho: dítě (mlékem od nového těhotenství
pokaženým dítě nemocným učiniti). Plk., Šm.

— komu. Zadoj mi trošku, až krávě dám
kunčiny (jetele). Na Ostrav. Tč.

Zadok, dku, m. = zadek. Na Slov.

Zádokořenný, notorhizus, rückenwurze-
lig, když kořínek kelový jest ohnut tak,
že leží na boku či zádech dělohy, u borytu.
Rst. 521.

Zádolí, n., das Hinterthal. Dch., Tč. —
Z., něm. Zadol, ves a) u Opočna, b) u Neve-
klova, c) u Vamberka, d) u Vys. Mýta; my-
slivna u Červ. Řečice. PL. Vz Blk. Kfsk.
682., 281., Sdl. I. 192., 213., II. 281.

Zádolíky, pl., m. = dolíky, die Thalge-
gend. U Rychn.

Zadolňodunajský. Z. Slovania. Sl. let.
V. 117.

Zádonec, nce, m. = kdo za Donem bydlí.
Až s družinou ho malá Z-cov potrela částka,
Hol. 258.

Zádoní, n. = kraj za Donem. Šd.

Zadonoh, a, m., dorippa, korýš. Vz Krok
II. 247.

Zadonožec, žce, m. = nohy na zad mající.
Z-ci, antipodes. Aqu.

Zádonský, hinter dem Fluss Don liegend.
Z-ští Sarmati. Šf. I. 479. Z. končiny. Hol.
258.

Zadopec, i, f. (in den Hüttenw.), die Hin-
tersässigkeit (die schräge Lage eines Floss-
ofens). Tra.

Zadopelník, u, m., cheirostemon, die
Handblume. Z. vodoklenovitý, ch. platanoi-
des. Vz Rstp. 148.

Zádor, u, m., = hřbet, das Riff. Presl.
Z. koralový, das Korallenriff. Vz Schld. II.
137., Nz. Aby na z. nějaký nevrazili. Sš.
Sk. 286.

Zadosklep, u, m., der Hohler, ein tiefer
Keller im felsigen Boden. Šm.

Zadospilka, y, f., das Hinterspill (auf
Schiffen). Šm.

Zadosť, zadosti = za dosť, dostatečně,
sattsam, genug. Zadosť učiniti, D., stačí:
dosti učiniti. Bl. Své povinnosti dosti (Bl.),
za dosti učinil. Vrat. Až potud zadosti po-
vědíno buď. Cap. Post. I. 38. Slibujíce ve
všech věcech činiti jemu zadosti. Troj. (Výb.
II. 137.). Já sem čekal se sevem, neměl sem
zadosť hnoja. Slez. Šd.

Zadosťčinění, vz Zadosťučinění.

Zadosťčiniti = zadosťučiniti. — čemu.
Tím vznikne trojúhelník, jenž daným pod-
mínkám úplně zadosťčiní. NA.

Zadosťučinění, n. = odčinění, dostičinění,
die Genugthuung. D., Ms. pr. cís. Z. = pro-
kázání něčeho příjemného neb užitečného
bližnímu za urážku v sobě samé nenapra-
vitelnou, die Genugthuung. Jeden ze tří způ-
sobů restituce, když ani navrácení (vz toto)
ani náhrada (vz toto) místa míti nemůže.
Vz Restituce. Hý. Z. páně náměstné. Sš. L.
37. Z. u přítomnosti biskupově se státi má;
Vždyť mělo na sněmě tomto také dostati
se z. důstojnosti císařské. Ddk. III. 111., IV.
6. (Tč.).

Zadosťučiniti, il, ění = dostičiniti, Ge-
nüge leisten, genugthun. J. tr.

Zadoušeti, vz Zadusiti.

Zadouti, duji, duj, duje (íc), ul, utí; za-
douvati — začíti douti, anfangen zu blasen
o. wehen, ein wenig blasen, wehen. — abs.
Vítr zadul a oheň se zvýšil. Us. — co kam.
Ponocný dvanáct zadul do své hlásnice. Div.
z ochot. Ach, to vaše preútle svedomie! Je
to pravá na týke zástava: vlaje vždy ta,
kam zaduje vetor. (Na Slov.). Zbr. Lžd.
210. — odkud. Libý větřík od východu
zadul. — kdy. O polnoci zaduje povichřica.
Dbš. Sl. pov. I. 516. — si nač. Zadul si
na píšťalku. Us. Dbv.

Zadov, a, m., několik domků u Kašper-
ských hor. PL.

Zadováděti, ěl, ění, ein wenig schäkern,
poltem, Mutliwillen treiben. Us. — si kde.