Potom zadováděli sme si na pastvisku. Us.
Šd. — s kým kde. Zadováděli se mnou
na starobylé pecince. Kos. v Km. 1884.

Zadovážiti si, il, en, ení = koupiti, zje-
dnati, získati si. Na Slov. — co komu.
Tam sa oženil a malý majetok si zadovážil.
Zátur. Priat. II. 53. Myslela aj na storaké,
čo by si asi kúpila. Tu radovala sa, jako
ju mamka chváliť bude, keď si zadováži
pekné naušnice. Frsc. Zor. I. 20. Požehnaná
buď matka, ktorá zrodila Vladimíra Ivano-
viča. Jeho slovo zadovážilo nám cenných
priateľov. Phld. III. 482. Čo si človek uverí,
že mu je treba, to si potom hľadí aj zado-
vážiť. Zátur. Priat. II. 46.

Zadoveslař, e, m., der hintere Ruderer.
Ros.

Zadovis, u, m., das Hinterleik (in der
Schiffsspr.). Šm.

Zadovka, y, f. = palná zbraň, která se
vzadu přímo komorou hlavně nabíjí: drey-
sovka n. jehlovka, chassepotka (ve Francii),
sniderovka (v Anglii), krnkovka, wänzlovka,
werndlovka atd., das Hinterladungs-, Kam-
merladungs-, Rückladungsgewehr, der Hinter-
lader. Hlaveň z-ky. Vz více v S. N.

Zadožabrý. Z-bří, opistobranchiata, die
Hinrerkiemer = plžové mající žabry za srd-
cem : vláknovky, hvězdnatky, haluzatěnky,
dutenky. Vz tato slova. Frč. 229.

Zadr, vz Zader.

Zadra, y, f. = tříska, která ještě na
dřevě visí, která se může do těla zadříti
a potom i tříska, která se do těla zadřela,
der Splitter. Na Ostrav Tě.

Zadraha, y, f., samota u Hodkovic.

Zádraha, y, f. = zádraží. Šd.

Zádrapa, y, f. = zádrapka. Na Slov.
I preto rozličných vyhľadávali příčiny zádrap,
jakby ze knížatskej mohli ma vlády zraziť.
Hol. 387. — Z., y, m., osob jm. na Mor.
Šd., Vck.

Zadrápati; zadrápnouti, pnul a pl, ut,
utí; zadrápiti, zadrapovati, verkratzen; zu
kratzen anfangen, ein wenig an-, aufkratzen ;
einen Ritz machen, an-, aufreissen; auf klauen,
mittels Geisfusses einbinden. (Nz). — se kde:
v hlavě. Us. — (se) do koho (svárů s ním
hledati, Händel suchen, sticheln.). Na Slov.
Bern. Vždy do mne zadrapuje. Bern. Jedo-
valo ju to, že se nemohla do pastorkyni
zadrapiť, dala tedy len pokoj; A kde len
mohla zadrapiť sa do nej, no, a zádrapku
našla si hneď. Dbš. Sl. pov. I. 442., IV. 44.
Z. se do něčeho, sich in etwas fest klammern,
einklammern. — koho jak. Hoc i daktorý
trochu neútle zadrapnul druhého, to nepo-
rušilo lásku. Zbr. Báj. 58. — co kam. Z.
své pazoury do něčeho. Us. Dch. Tma —
závrat bral ho nehorázne, i jakby tonul, do
halieny zadrapil prsty. Phld. IV. 10.

Zadrápiti, vz Zadrápati.

Zádrapka, y, f. = záškrabek, eine Ritze.
Vrch bol vysoký a hladký-, z-ky něbolo na
ňom žjadnej. Er. Sl. čít. 54. Z-ky na ňom
(na strome) žiadnej ani zač zachytiť sa. Dbš.
Sl. pov. VII. 52. — Z. = příčina k sváru,
Ursache zum Hader, der Anstoss, Vorwand
des Anstosses. Už si on len vždycky jakú
takú na člověkovi z-ku najde. Bern. Z-ku,

kdo krivdiť chce, vždy hotovú míva. Zbr.
Báj. 63. (Šd.). Vz Zadrápati.

Zadrapkati = zaškrábati, zadrbati, ein
wenig kratzen. Na Slov. Bern. — co čím:
nohu nehty. Us.

Zadrapovati, vz Zadrápati.

Zadrastiti, il, štěn, ění, mit Hobelabfällen
bedecken, verunreinigen (beim Hobeln) Slez.
Šd. — co komu: světnici. Us.

Zadratování, n., das Uiberziehen mit
Draht.

Zadratovaný; -án, a, o, mit Draht über-
zogen. Z. hrnec, Šd., láhev. Osv. I. 91.

Zadratovati, mit Draht überziehen. —
co čím. Drátař zadratoval hrnec bílým drá-
tem. Us. Šd.

Zadražany, dle Dolany, Zadraschan, ves
u N. Bydžova. Vz Zadražďany, Blk. Kfsk.
1048.

Zadražďany, vz Zadražany.

Zádraží, n. = místo za drahou, ein Ort
hinter der Bahn. Dch. — Z. = jm. polností
(za drahou) jsoucích. Na Zlínsku Brt.

Zadražil, a, m., osob. jm. Šd.

Zadražilý = draho prodávající, drahý,
theuer. Lom.

Zadražiti, il, en, ení; zadražovati = zdra-
žiti, vertheuern, steigern. — co. Bk.

Zadražkovaný; -án, a, o. Z. stěžejka.
NA. III. 116. násl.

Zadražkovati = drážkou opatřiti. Vz
Drážka, Dražkovati.

Zadrbání, n., Vz Zadrbati.

Zadrbati; zadrbnouti, bnul a bl, ut, utí;
zadrbovati, ver-, wegkratzen; anfangen zu
kratzen. — se kde: za uchem, Ros., v hlavě.
Jg. Židovka porodila nedvěda živého a ten
zadrbav se za uchem umřel. Dač. I. 195. —
co. Darmo se za uchem drbeš, té starosti
nezadrbeš. Brt. — kam: do rány. Na Mor.
Tč.

Zadrhnouti, vz Zadrbati.

Zadrbovati, vz Zadrbati.

Zadrcnouti, cnul a cl, utí, ein wenig
anstossen. — kam. Zadrcl do mne, do stolu
(vrazil, strčil). — oč. Jenom drobet sem
o něho, o stůl zadrcl. Us. Šd.

Zadrčeti, el, ení, ein wenig dröhnen,
schmettern, rasseln Trouba zadrčela. Us. Vlč.

Zadrdati, cf. Drdati. Večer zadrdaj, ráno
oddrdaj (okenica. Hádanka). Mt. S. I. 135.

Zadřelý, hineingestochen. Byl. 217. Z.
tříska.

Zadrémati = zadřímati. Na Slov. Bern.

Zadření, n., die Hineinstechung, Hinein-
stossung. Z. třísky do nohy. Us.

Zádrenie, n. = záňadří. Má hada v z.
Na Slov. Zátur. Padlo mu z úst do zádrenia
(čím preklínal iného, to sa jemu samému
stalo). Na Slov. Zátur.

Zadřený; -en, a, o, hineingestossen, hin-
eingestochen. Z. čep, eingeriebener Zapfen.
Šp. — kde. Mám trn v noze z-ný. Us. Šd.

Zadreti = zadříti. Na Slov. Bern.

Zadřetí, n., = zadření. Na Slov. Bern.

Zadřetý = zadřený. Na Slov. Bern.

Zadrgnúť = zadrcnouti. — koho, kam.
Zadrgni ho, do něho. Na již. Mor. Šd.

Zádrh, u, m. = zádrhel, Přistupme k zá-
drhům (k nejasnostem). Sš. Mt. 25.