Předchozí (42)  Strana:43  Další (44) |
|
|||
43
|
|||
|
|||
Zádrha, y, f. = klut, výtluka v cestě,
der Anstoss im Wege. Us. — Z. = zádrhel, der Knoten, die Verfitzung. Dch. Zadrhati, vz Zadrhnouti.
Zádrhel, hlu, m. = uzel, der Knoten,
die Schlinge, Verfitzung. — Přenes. Píseň bude v zpívání libá a hladká bez těch z-hlů snadná zpívati. Bl. Mus. Těžkosti, nesnady, zádrhly. Brt. exc. Nejedno uzavření napo- máhalo velice k upokojení země a k roz- vázání všelikých zádrhlů mezi národem a sborem basilejským; Ve sporu měst se stavy šlechtickými nalezly se na tomto sjezdu nové zádrhly a uzly, jichžto rozvázati lze nebylo. Pal. Děj. III. 3. 167., V. 2. 285. — Z. = klička v řeči, chytlavá slova, die Ver- fitzung, verfängliche Worte. Zádrhlička, y, f. = klička, oko, eine
kleine Schlinge. Nz. lk.
Zádrhlík, u, m., der Hemmschuh. Na
Ostrav. Tč. Zádrhlina, y, f. = zádrhel. Na Mor. Džl.
Zádrhlitosť, i, f. = zádrhlivosť.
Zádrhlitý, zádrhlivý = zádrhel v sobě
mající, lapavý, chytlavý. Z-hlá otázka, ver- fänglich. Th. Z. záhady. Us. Šd. Zádrhlivosť, i, f., die Verfänglichkeit.
Ač vezdy nějaká z. a protislednosť se v něm (v překladu) nalezá. Sš. Sk. 129. Zádrhlivý, vz Zádrhlitý. Leč ti a jiní
výkladové nuceni, točiti, motavi a z-vi jsouce prvnějšímu místo postupují. Sš. II. 160. Zadrhlý, verfitzt. Z. provaz. To je moc
zadrhlé. Us. Vazba myšlének těch s přede- šlými nad míru z-hlá a sukovitá jest. Věta ta je nad míru z-hlá v textu řeckém. Sš. I. 104., Sk. 128. Zadrhrno = na uzel, einen Knoten schlin-
gend. — Na zadrhmo, Us., Na zádrhmo, D., na zádrmo (zastr.) zavázati = zadrhnouti, na uzel zavázati, bez kličky. V. Jsou spolu na zádrhmo (nesvorni, na štíru). Us. Jde mu všecko na z. (nic se mu nedaří). Us. Kšť., Dch., Jg. Je to s ním na zádrmo (daří se mu špatně). U Kr. Hrad. Kšť. Uzel zádrhmo (dvojitý), der Doppelringknoten. Zadrhnouti, hnul a hl, ut, utí; zadrhati,
zadrhovati. — si co: třísku, sich einen Schiefer o. Splitter einziehen; kam: z. si třísku do masa, pod nehet, za nehet. Za- drhli provaz na krk mládencovi. Kld. II. 7. — co: uzel (zauzliti), oko, pytel, verknüpfen,
verschlingen, einen Knoten machen. Us. Z. koho, na Slov. také = zadusiti, erwürgen, ersticken. Koll. Vlkodlak hneď zadrhnul šesť oviec (udávil). Dbš. Obyč. 117. Zadrhnouti hlavní žílu. Tyl. Zadrhni to prekljato ftáča, lebo ťa ešte skrvaví. Er. Sl. čít. 59. Pořád zadrhuje němčinu (míchá ji do řeči). Us. Vck. — jak. Na uzel z., in einen Knoten schlingen.
Na Ostrav. Tč. — co, se komu: Někomu zadrhnouti, Einern etwas vereiteln, das Hand- werk legen. Dch. Pocit zadrhl mu hlas. Šml. I. 52. Z. někomu krk (zaškrtiti ho). Us. Šd. Začala jej hroziť, že zlatovlasého chlapca jej zadrhne. Dbš. Sl. pov. I. 14. Hrdlo se jí zadrhlo (umlkla). Šml. — se. Zadrhl se a uvázl. Br. Honem mi udělej míšek, co by se zadrhovať mohl. Kld. II. 333. Zle se to dnes seče, pořád se to zadrhuje. Us. Šd. — |
co, se čím proč. Rybou pro chvat se za-
drhl = udávil se. Baiz. Jazyk se mi strachem zadrhuje. Pam. Trag., Šm. Něco provazem zadrhnouti. Kura zadrhla se (udávila se) trnkou. Mt. S. I. 156., Dbš. Obyč. 170. Hrdlo se mu úzkostí zadrhlo. Šml. — kde. V řeči zadrhovati, anstossen (mit der Zunge), stocken. Jel. Výkřik zadrhl se mu v hrdle (uvázl). Včř. Pov. I. 63. Maš-li, ty děvečko, zlaty pas při sobě, zadrhni te sani. zadrhni na hlavě. Sš. P. 776. On jich (ďáblů) v tom pytli zadrhnul a nechal jich u toho hospod- ského. Kld. II. 199. — koho v čem. Ta ji v práci zadrhne (překoná). U N. Kdyně. Rgl.
Zadrhnutí, n., vz Zadrhnouti. Z. rtů bo-
lestí, das Verziehen. Z. ovec (zadávení). Us. Zadrhnutý; -ut, a, o, vz Zadrhnouti. Z.
uzel, verfitzt. Z. ovce (udávená). Us. Zadrhoun, u, m., die Katze (auf den
Ufern stehende Pfahle, um die Schiffe zu befestigen). Šm. Zadrhovač, e, m., der Verfitzer. — Z.,
der Würger. Vz Zadrhnouti. Zadrhovačka, y, f, vz Odrhovačka, Za-
drhovač. Zadrhování, n., das Verfitzen — Z. v řeči,
das Stocken, Anstossen. — Z., das wieder- holte Würgen. Us. Zadrhovati, vz Zadrhnouti.
Zadrhovátko, a, n. = smyčec, ein Werk-
zeug zum Schlingen, der Knotenschnürer. Nz. lk. Zadrchanosť, i, f. = zamodrchanosť, die
Verworrenheit. D. Zadrchaný; -án, a, o, = zamodrchaný,
verworren. Zadrchati = zmodrchati, zaplésti, ver-
wirren, verfitzen. D., Dch. Zadrchmati si = zadřímnouti si. Mor.
Šd. Zadřímalý, schläfrig. Vstal časně ráno
a jest proto ještě z-lý. Na Ostrav. Tč. Zadřímání, n., das Einschlummern.
Zadřímaný; -án, a, o = ospalý, ver-
schlafen, schläfrig. Čjk. 46. Po poledni spal a včil je celý zadřímaný. Na Ostrav. Tč. Zadřímati, mám a mu = počíti dřímati,
anfangen zu schlummern, einschlummern. — abs. Sotva jsem zadřímal, již mne zase pro- budili. Moja milá zadrímala, ja so.n spal. Sl. ps. 264., Brt. P. 69. — kdy (kde). Po jídle si trocha zadriemal na rukách svojej ženičky. Dbš. Sl. pov. I. 131. Ale dlho za- spať nemohla; iba nad samým ránom trochu zadriemala. Dbš Sl. pov. II. 28. — se komu. Zadřímalo se mně a měla sem sen. Kld. II. 139. — Z. = prodřímati, verschlummern. D. Zadřímlý břeh. Nrd. Bld. 15.
Zadřinčeti = zabřinčeti, ertönen, rasseln.
Sklo zadřinčelo, pila z-la (jak do ní vrazil). Us. Tč. Zadřístaný; -án, a, o = pokálený, po-
dělaný, posraný, bemacht, beschissen. Je celý z-ný. Mor. Šd. Zadřístati = podělati, pokáleti, posrati,
bemachen, bescheissen. — co: peřinu. — Z. = měkkým dřistem pomazati. — se kde = do povídání se pustiti, sich verplauschen. Na Ostrav. Tč. |
||
|
|||
Předchozí (42)  Strana:43  Další (44) |