Zádrha, y, f. = klut, výtluka v cestě,
der Anstoss im Wege. Us. — Z. = zádrhel,
der Knoten, die Verfitzung. Dch.

Zadrhati, vz Zadrhnouti.

Zádrhel, hlu, m. = uzel, der Knoten,
die Schlinge, Verfitzung. — Přenes. Píseň
bude v zpívání libá a hladká bez těch z-hlů
snadná zpívati. Bl. Mus. Těžkosti, nesnady,
zádrhly. Brt. exc. Nejedno uzavření napo-
máhalo velice k upokojení země a k roz-
vázání všelikých zádrhlů mezi národem a
sborem basilejským; Ve sporu měst se stavy
šlechtickými nalezly se na tomto sjezdu
nové zádrhly a uzly, jichžto rozvázati lze
nebylo. Pal. Děj. III. 3. 167., V. 2. 285. —
Z. = klička v řeči, chytlavá slova, die Ver-
fitzung, verfängliche Worte.

Zádrhlička, y, f. = klička, oko, eine

kleine Schlinge. Nz. lk.

Zádrhlík, u, m., der Hemmschuh. Na
Ostrav. Tč.

Zádrhlina, y, f. = zádrhel. Na Mor. Džl.

Zádrhlitosť, i, f. = zádrhlivosť.

Zádrhlitý, zádrhlivý = zádrhel v sobě
mající, lapavý, chytlavý. Z-hlá otázka, ver-
fänglich. Th. Z. záhady. Us. Šd.

Zádrhlivosť, i, f., die Verfänglichkeit.
Ač vezdy nějaká z. a protislednosť se v něm
(v překladu) nalezá. Sš. Sk. 129.

Zádrhlivý, vz Zádrhlitý. Leč ti a jiní
výkladové nuceni, točiti, motavi a z-vi jsouce
prvnějšímu místo postupují. Sš. II. 160.

Zadrhlý, verfitzt. Z. provaz. To je moc
zadrhlé. Us. Vazba myšlének těch s přede-
šlými nad míru z-hlá a sukovitá jest. Věta
ta je nad míru z-hlá v textu řeckém. Sš. I.
104., Sk. 128.

Zadrhrno = na uzel, einen Knoten schlin-
gend. — Na zadrhmo, Us., Na zádrhmo, D.,
na zádrmo (zastr.) zavázati = zadrhnouti,
na uzel zavázati, bez kličky. V. Jsou spolu
na zádrhmo (nesvorni, na štíru). Us. Jde mu
všecko na z. (nic se mu nedaří). Us. Kšť.,
Dch., Jg. Je to s ním na zádrmo (daří se
mu špatně). U Kr. Hrad. Kšť. Uzel zádrhmo
(dvojitý), der Doppelringknoten.

Zadrhnouti, hnul a hl, ut, utí; zadrhati,
zadrhovati. — si co: třísku, sich einen
Schiefer o. Splitter einziehen; kam: z. si
třísku do masa, pod nehet, za nehet. Za-
drhli provaz na krk mládencovi. Kld. II. 7.

— co: uzel (zauzliti), oko, pytel, verknüpfen,
verschlingen, einen Knoten machen. Us. Z.
koho, na Slov. také = zadusiti, erwürgen,
ersticken. Koll. Vlkodlak hneď zadrhnul šesť
oviec (udávil). Dbš. Obyč. 117. Zadrhnouti
hlavní žílu. Tyl. Zadrhni to prekljato ftáča,
lebo ťa ešte skrvaví. Er. Sl. čít. 59. Pořád
zadrhuje němčinu (míchá ji do řeči). Us. Vck.

— jak. Na uzel z., in einen Knoten schlingen.
Na Ostrav. Tč. — co, se komu: Někomu
zadrhnouti, Einern etwas vereiteln, das Hand-
werk legen. Dch. Pocit zadrhl mu hlas. Šml.
I. 52. Z. někomu krk (zaškrtiti ho). Us. Šd.
Začala jej hroziť, že zlatovlasého chlapca
jej zadrhne. Dbš. Sl. pov. I. 14. Hrdlo se jí
zadrhlo (umlkla). Šml. — se. Zadrhl se a
uvázl. Br. Honem mi udělej míšek, co by
se zadrhovať mohl. Kld. II. 333. Zle se to
dnes seče, pořád se to zadrhuje. Us. Šd. —

co, se čím proč. Rybou pro chvat se za-
drhl = udávil se. Baiz. Jazyk se mi strachem
zadrhuje. Pam. Trag., Šm. Něco provazem
zadrhnouti. Kura zadrhla se (udávila se)
trnkou. Mt. S. I. 156., Dbš. Obyč. 170. Hrdlo
se mu úzkostí zadrhlo. Šml. — kde. V řeči
zadrhovati, anstossen (mit der Zunge), stocken.
Jel. Výkřik zadrhl se mu v hrdle (uvázl).
Včř. Pov. I. 63. Maš-li, ty děvečko, zlaty
pas při sobě, zadrhni te sani. zadrhni na
hlavě. Sš. P. 776. On jich (ďáblů) v tom
pytli zadrhnul a nechal jich u toho hospod-
ského. Kld. II. 199. — koho v čem. Ta
ji v práci zadrhne (překoná). U N. Kdyně.

Rgl.

Zadrhnutí, n., vz Zadrhnouti. Z. rtů bo-
lestí, das Verziehen. Z. ovec (zadávení). Us.

Zadrhnutý; -ut, a, o, vz Zadrhnouti. Z.
uzel, verfitzt. Z. ovce (udávená). Us.

Zadrhoun, u, m., die Katze (auf den
Ufern stehende Pfahle, um die Schiffe zu
befestigen). Šm.

Zadrhovač, e, m., der Verfitzer. — Z.,
der Würger. Vz Zadrhnouti.

Zadrhovačka, y, f, vz Odrhovačka, Za-
drhovač.

Zadrhování, n., das Verfitzen — Z. v řeči,
das Stocken, Anstossen. — Z., das wieder-
holte Würgen. Us.

Zadrhovati, vz Zadrhnouti.

Zadrhovátko, a, n. = smyčec, ein Werk-
zeug zum Schlingen, der Knotenschnürer.
Nz. lk.

Zadrchanosť, i, f. = zamodrchanosť, die
Verworrenheit. D.

Zadrchaný; -án, a, o, = zamodrchaný,
verworren.

Zadrchati = zmodrchati, zaplésti, ver-
wirren, verfitzen. D., Dch.

Zadrchmati si = zadřímnouti si. Mor.
Šd.

Zadřímalý, schläfrig. Vstal časně ráno
a jest proto ještě z-lý. Na Ostrav. Tč.

Zadřímání, n., das Einschlummern.

Zadřímaný; -án, a, o = ospalý, ver-
schlafen, schläfrig. Čjk. 46. Po poledni spal
a včil je celý zadřímaný. Na Ostrav. Tč.

Zadřímati, mám a mu = počíti dřímati,
anfangen zu schlummern, einschlummern. —
abs. Sotva jsem zadřímal, již mne zase pro-
budili. Moja milá zadrímala, ja so.n spal.
Sl. ps. 264., Brt. P. 69. — kdy (kde). Po
jídle si trocha zadriemal na rukách svojej
ženičky. Dbš. Sl. pov. I. 131. Ale dlho za-
spať nemohla; iba nad samým ránom trochu
zadriemala. Dbš Sl. pov. II. 28. — se komu.
Zadřímalo se mně a měla sem sen. Kld. II.
139. — Z. = prodřímati, verschlummern. D.

Zadřímlý břeh. Nrd. Bld. 15.

Zadřinčeti = zabřinčeti, ertönen, rasseln.
Sklo zadřinčelo, pila z-la (jak do ní vrazil).
Us. Tč.

Zadřístaný; -án, a, o = pokálený, po-
dělaný, posraný, bemacht, beschissen. Je
celý z-ný. Mor. Šd.

Zadřístati = podělati, pokáleti, posrati,
bemachen, bescheissen. — co: peřinu. — Z.
= měkkým dřistem pomazati. — se kde =
do povídání se pustiti, sich verplauschen.
Na Ostrav. Tč.