Předchozí (44)  Strana:45  Další (46) |
|
|||
45
|
|||
|
|||
Th. Zadržalé pohledanosti, ausstehende For-
derungen, služné, rückständiger Gehalt, z. summa, aushaftende Summe, J. tr.; zadržalé pohledávky, Aktivausstände, zadrželá daň, der Steuerrückstand, Šp., berně, platy. Mus. 1880., 24., 31., 253. Zadržalá mzda. Arch. II. 72. Císař nedal pustiti Boleslava před sebe, dokud nezapraví od 12 let zadržalý poplatek 500 liber. Ddk. III. 61. Také úro- kové z-lí miňte a daně neobyčejné nebuďte rozpisovány. Pal. Děj. III. 3. 176. Kdož by pohnal ze škod, nežaluj z úrokóv zadržalých; Zadržali úroci odhadují se bez třetiny, summa jistinná a úrok roční třetinú výš. Vz Vš. Jir. 50., 206. Jim tu summu jistiny svrchu- psané dáme úplně a docela zaplatíme i s úroky zadržalými, ačby který zadržán byl. List z r. 1520. (Tč exc.). Pakli nebéře pro úrok sva- tojirský až sv. Havel mine aneb též zase, již není jemu povinnovat dáti zadržalého úroku. Zř. T. I. G. XXXI. Bude moci mne z takové summy za ten rok a čas zadržalé napomínati; Aby na nás mohla za kterýžkoli rok neb termín téhož platu z-ho tím vším způsobem dobývati. Faukn. 52., 92. Zadržání, n. = zadržení. Na Slov. Bern.
Zadržaný; -án, a, o = zadržený. Na
Slov. Bern. Zadržati = zadržeti. Na Slov. Bern.
Zádržek, žku, m. = zadržalosť, der Rück-
stand, Rest, Ausstand. Výkaz zádržků, der Rückstandsausweis; zádržky = neodbyté, nevyřízené úřední práce, Rückstände von Amtsgeschäften. Vz Zadržalosť. Šp. Zadrželosť, i, f. = zadržalosť. Dch., Šp.
Zadrželý = zadržalý. Z. dluhy. Šp.
Zadržení, n., die Behaltung einer Person
o. Sache. Z. příjmů, die Einbehaltung (Sperre)
der Bezüge. Dch. Klášterníci almužny z-ním hřeší. Hus. I. 476. Z. povozného, die Ein- behaltung der Fracht. — Z. — podržení, die Beibehaltung. Z. zvyků. — Z., die Ver- zögerung, Zurückhaltung. Z. návalu nepřátel. Us. — Z., die Zurückhaltung. Z. moče, is- schuria. Nz. lk. Vz Zadržeti. Zadrženlivosť, i, f., das Ansichhalten. Šm.
Zadrženosť, i, f., der Rückstand.
Zadržený; -en, a, o, zurückbehalten, nicht
ausgezalt. Z. činže, úroky. Půh. II. 605, I. 155. Z. peníze, plat. Šp. — Z. = podržený, beibehalten. Z. zvyky. -- Z. = nevpuštěný, aufgehalten. Z. nepřítel. — Z. = nepustený, zurückbehalten. Z. moč. Byl z-ný na tom ostrově za šest mesiacov. Phld. III. 483. — Z. = aufbewahrt, aufgehoben. Zloba dlouho zadržená. Dch. Máme mnoho z-né práce. Dch. — Z. = neodpuštěný, nicht verziehen, reser- virt. Z. případ, hřích (peccatum reservatum). Šd., Dch. Z. léta. Pal. Děj. IV. 1. 13., Arch. I. 247. — Z. = zamlčený, verschwiegen.
Z. pohyb vojska. Dch. — Z., verzögert. Z. návštěva. Us. Vz Zadržeti. Zadržeti, el, en, ení; zadržívati, zadržovati
= odpadení uchovati, zachytiti, podepříti, auf- halten, nicht fallen lassen; nedati zahynouti, erhalten, bewahren ; zastaviti, dále nepustiti, zdržeti, ein-, auf-, zurückhalten, hemmen, ver- zögern; zaměstnávati, bechäftigen, zurück- halten; chytati, stíhati, věziti, arretiren, an- halten; tajiti, zurückhalten, in sich halten, ver- |
halten ; za sebou zadržeti, nevraceti (co povi-
nen), vorenthalten, zurückbehalten; podržeti, ein wenig halten: neodpustiti, nerozhřešiti koho, die Sünde behalten, nicht vergeben, nicht absolviren; neztratiti, behalten, nicht ver- lieren, nicht weggeben; schovati, aufbewah- ren, aufheben; zdržeti, enthalten; se = chy- titi se, aby nepadl, sich anhalten; prodlíti, verweilen, sich aufhalten; zdržeti se, sich enthalten, sich mässigen; zachovati se, sich betragen, sich verhalten. Jg. — abs. Za- držte! Haltet inne! Dch. — co, koho. Z. něco (aby nepadlo). V. Kyj palicu málo kdy zadrží (slabý silnějšímu neodolá). Prov. Šd., Rkk. 22. Z. trestníka, J. tr., povoz; Kolo osudu z., dem Schicksalsrade in die Speichen fallen. Dch. Z. dech, nepřítele, Us., postup nepřátelský. Ddk. III. 214. Kúpi z. Hus I. 218. Z. koho (zastaviti, zaměstkná- váti, chytiti). V. Z. duch, Bern., žádosti, Jel., zboží, D., vůz, koně, Us.; zvyk, oby- čej, právo (podržeti), česť (neztratiti). Bern. — komu co: peníze, Ros., ústa, knihu, svíci, mzdu nuzným, D., užitek z hor, Vys., hříchy (neodpustiti). Bern. Zadrž si to (scho- vej). Bern. Kdě že si mu zadržal, Jano (kams ho postřelil)? Rovno na komoru! Na Slov. Šd. Lidem placení zadržoval. Dač. I. 143. A ty (úroky) mu zadržel a nedal; Za- držel jí pět hřiven. Půh. II. 100., 137. Ihned by hřiechy jemu zadrželi. Hus II. 103. — co, koho kde. Někoho v životě zadržeti. L. K tomu ho přidržíte, aby cizích věcí u sebe z úmysla nezadržoval. Sl. let. I. 68. Mne mezi tím zadrževše v Brně několik dní. Půh. II. 301. Iďte pre milého, a on v nej zadrží sám ducha živého. Mt. S. I. 8., Sš. P. 585. Rozpukl by se, kdyby co v sobě zadržel (zamlčel). Us. Šd. V sobě moč, pláč, smích, V., hněv. D. Z. něco u sebe (zamlčeti). Bern. — co čím: koně rukou. — co za kým (jak). Něco za sebou z. D. Svěřený statek za sebou z., zurückhalten, vorenthalten. Nz., J. tr. Kdoby k ujmě druhému výpověď za sebou zadr- žel. Er. — od čeho (proč): něčí ruku od bití z. Bern. Poutník Koloman bera se z Irska skrze Rakousy do Palaestiny, za- držán jest od lidu v domnění, že je špehem cizím. Ddk. II. 76. — jak. Z-žel však hněv svůj ze všech sil. Kká K sl. j. 170. Ešte sa raz dobre zadrž, halte dich gut, sei stand- haft; Po sedem rokoch si preňho prídete, ak nie, tak si ho ja na večnosť zadržím; Pútnik ho za to veľmi pochválil, že sa tak dobre zadržal. Dbš. Sl. pov. I. 170., 174., 193. Z-žel mi mocí úroky. Půh. I. 372. — koho při čem. Zaumienil som si, že jestli ma Boh při životě zadrží, teba za ženu vezmem. Lipa 213. — se kde proč. Když křížem opásáni byli proti Prušanům, zpět s(. z-li k výpravě proti císaři. Ddk. V. 204. Dosti bych bol sám rád k vám prišiel, ale sa mosím doma zadržati pre isté příčiny; Preto si to všetko pre seba zadržala a při- svojila. Dbš. Sl. pov. VI. 328., VIII. 76.— co kdy. Zadrž prátelstvo i pri naščastí prátela. Na Slov. Tč. — co ke komu. Mysleli, jestli ku ním spravedlnost, jestli porádný mír zadržá, že pokoj mať sami |
||
|
|||
Předchozí (44)  Strana:45  Další (46) |