Th. Zadržalé pohledanosti, ausstehende For-
derungen, služné, rückständiger Gehalt, z.
summa, aushaftende Summe, J. tr.; zadržalé
pohledávky, Aktivausstände, zadrželá daň,
der Steuerrückstand, Šp., berně, platy. Mus.
1880., 24., 31., 253. Zadržalá mzda. Arch.
II. 72. Císař nedal pustiti Boleslava před
sebe, dokud nezapraví od 12 let zadržalý
poplatek 500 liber. Ddk. III. 61. Také úro-
kové z-lí miňte a daně neobyčejné nebuďte
rozpisovány. Pal. Děj. III. 3. 176. Kdož by
pohnal ze škod, nežaluj z úrokóv zadržalých;
Zadržali úroci odhadují se bez třetiny, summa
jistinná a úrok roční třetinú výš. Vz Vš.
Jir. 50., 206. Jim tu summu jistiny svrchu-
psané dáme úplně a docela zaplatíme i s úroky
zadržalými, ačby který zadržán byl. List z r.
1520. (Tč exc.). Pakli nebéře pro úrok sva-
tojirský až sv. Havel mine aneb též zase,
již není jemu povinnovat dáti zadržalého
úroku. Zř. T. I. G. XXXI. Bude moci mne
z takové summy za ten rok a čas zadržalé
napomínati; Aby na nás mohla za kterýžkoli
rok neb termín téhož platu z-ho tím vším
způsobem dobývati. Faukn. 52., 92.

Zadržání, n. = zadržení. Na Slov. Bern.

Zadržaný; -án, a, o = zadržený. Na
Slov. Bern.

Zadržati = zadržeti. Na Slov. Bern.

Zádržek, žku, m. = zadržalosť, der Rück-
stand, Rest, Ausstand. Výkaz zádržků, der
Rückstandsausweis; zádržky = neodbyté,
nevyřízené úřední práce, Rückstände von
Amtsgeschäften. Vz Zadržalosť. Šp.

Zadrželosť, i, f. = zadržalosť. Dch., Šp.

Zadrželý = zadržalý. Z. dluhy. Šp.

Zadržení, n., die Behaltung einer Person

o. Sache. Z. příjmů, die Einbehaltung (Sperre)
der Bezüge. Dch. Klášterníci almužny z-ním
hřeší. Hus. I. 476. Z. povozného, die Ein-
behaltung der Fracht. — Z. — podržení,
die Beibehaltung. Z. zvyků. — Z., die Ver-
zögerung, Zurückhaltung. Z. návalu nepřátel.
Us. — Z., die Zurückhaltung. Z. moče, is-
schuria. Nz. lk. Vz Zadržeti.

Zadrženlivosť, i, f., das Ansichhalten. Šm.

Zadrženosť, i, f., der Rückstand.

Zadržený; -en, a, o, zurückbehalten, nicht
ausgezalt. Z. činže, úroky. Půh. II. 605, I.
155. Z. peníze, plat. Šp. — Z. = podržený,
beibehalten. Z. zvyky. -- Z. = nevpuštěný,
aufgehalten. Z. nepřítel. — Z. = nepustený,
zurückbehalten. Z. moč. Byl z-ný na tom
ostrově za šest mesiacov. Phld. III. 483. —
Z. = aufbewahrt, aufgehoben. Zloba dlouho
zadržená. Dch. Máme mnoho z-né práce. Dch.
— Z. = neodpuštěný, nicht verziehen, reser-
virt. Z. případ, hřích (peccatum reservatum).
Šd., Dch. Z. léta. Pal. Děj. IV. 1. 13., Arch.

I. 247. — Z. = zamlčený, verschwiegen.
Z. pohyb vojska. Dch. — Z., verzögert. Z.
návštěva. Us. Vz Zadržeti.

Zadržeti, el, en, ení; zadržívati, zadržovati
= odpadení uchovati, zachytiti, podepříti, auf-
halten, nicht fallen lassen; nedati zahynouti,
erhalten, bewahren ; zastaviti, dále nepustiti,
zdržeti, ein-, auf-, zurückhalten, hemmen, ver-
zögern; zaměstnávati, bechäftigen, zurück-
halten; chytati, stíhati, věziti, arretiren, an-
halten; tajiti, zurückhalten, in sich halten, ver-

halten ; za sebou zadržeti, nevraceti (co povi-
nen), vorenthalten, zurückbehalten; podržeti,
ein wenig halten: neodpustiti, nerozhřešiti
koho, die Sünde behalten, nicht vergeben, nicht
absolviren; neztratiti, behalten, nicht ver-
lieren, nicht weggeben; schovati, aufbewah-
ren, aufheben; zdržeti, enthalten; se = chy-
titi se, aby nepadl, sich anhalten; prodlíti,
verweilen, sich aufhalten; zdržeti se, sich
enthalten, sich mässigen; zachovati se, sich
betragen, sich verhalten. Jg. — abs. Za-
držte! Haltet inne! Dch. — co, koho. Z.
něco (aby nepadlo). V. Kyj palicu málo
kdy zadrží (slabý silnějšímu neodolá). Prov.
Šd., Rkk. 22. Z. trestníka, J. tr., povoz;
Kolo osudu z., dem Schicksalsrade in die
Speichen fallen. Dch. Z. dech, nepřítele,
Us., postup nepřátelský. Ddk. III. 214. Kúpi
z. Hus I. 218. Z. koho (zastaviti, zaměstkná-
váti, chytiti). V. Z. duch, Bern., žádosti,
Jel., zboží, D., vůz, koně, Us.; zvyk, oby-
čej, právo (podržeti), česť (neztratiti). Bern.
— komu co: peníze, Ros., ústa, knihu,
svíci, mzdu nuzným, D., užitek z hor, Vys.,
hříchy (neodpustiti). Bern. Zadrž si to (scho-
vej). Bern. Kdě že si mu zadržal, Jano
(kams ho postřelil)? Rovno na komoru! Na
Slov. Šd. Lidem placení zadržoval. Dač. I.
143. A ty (úroky) mu zadržel a nedal; Za-
držel jí pět hřiven. Půh. II. 100., 137. Ihned
by hřiechy jemu zadrželi. Hus II. 103. —
co, koho kde. Někoho v životě zadržeti.
L. K tomu ho přidržíte, aby cizích věcí
u sebe z úmysla nezadržoval. Sl. let. I. 68.
Mne mezi tím zadrževše v Brně několik
dní. Půh. II. 301. Iďte pre milého, a on
v nej zadrží sám ducha živého. Mt. S. I.
8., Sš. P. 585. Rozpukl by se, kdyby co
v sobě zadržel (zamlčel). Us. Šd. V sobě
moč, pláč, smích, V., hněv. D. Z. něco
u sebe (zamlčeti). Bern. — co čím: koně
rukou. — co za kým (jak). Něco za
sebou z. D. Svěřený statek za sebou z.,
zurückhalten, vorenthalten. Nz., J. tr. Kdoby
k ujmě druhému výpověď za sebou zadr-
žel. Er. — od čeho (proč): něčí ruku
od bití z. Bern. Poutník Koloman bera se
z Irska skrze Rakousy do Palaestiny, za-
držán jest od lidu v domnění, že je špehem
cizím. Ddk. II. 76. — jak. Z-žel však hněv
svůj ze všech sil. Kká K sl. j. 170. Ešte sa
raz dobre zadrž, halte dich gut, sei stand-
haft; Po sedem rokoch si preňho prídete,
ak nie, tak si ho ja na večnosť zadržím;
Pútnik ho za to veľmi pochválil, že sa tak
dobre zadržal. Dbš. Sl. pov. I. 170., 174.,
193. Z-žel mi mocí úroky. Půh. I. 372. —
koho při čem. Zaumienil som si, že jestli
ma Boh při životě zadrží, teba za ženu
vezmem. Lipa 213. — se kde proč. Když
křížem opásáni byli proti Prušanům, zpět
s(. z-li k výpravě proti císaři. Ddk. V. 204.
Dosti bych bol sám rád k vám prišiel, ale
sa mosím doma zadržati pre isté příčiny;
Preto si to všetko pre seba zadržala a při-
svojila. Dbš. Sl. pov. VI. 328., VIII. 76.—
co kdy. Zadrž prátelstvo i pri naščastí
prátela. Na Slov. Tč. — co ke komu.
Mysleli, jestli ku ním spravedlnost, jestli
porádný mír zadržá, že pokoj mať sami