Záduchlivý = dýchavičný, engbrüstig,
schwer Athem holend. Nu Slov. Bern.

Zaduchuouti, vz Zaduchati.

Záduchy, v horn., die Nachsehwaden.
Bc.

Zadule, e, f., gonorhynchus, ryba prso-
plýtevná, kaprovitá. Krok I. d. 109.

Záduma, y, f. = těžká krev, melancholia,
die Melancholie. Zpěv z-mou obedchnutý.
Dch., L. Z. = domněnka, hypothesis. Marek,
Rostl. — Z. = zamyšlení, die Vertiefung
in Gedanken. Z-mám oddaný. Rostl., Jg. —
Z. = duma, dumna či žalná píseň, das
Klagelied, lamentatio. Jeremiji .... jenžto
sedě druhdy na rumu usadavou pěje z-mu
ulevovaľs srdce svého ráně. Sš. Bs. 194.

Zadumaně, in Gedanken vertiert. Čch.
Ptr. 15., 42. Hleděl z. na protější stěnu.
Več. pov. I. 13.

Zadumání, n., nachsinnende Melancholie,
tiefes Nachdenken. Dch. Z. žalné, hluboké.
Vrch.

Zadumanosť, i, f. = zadumání. Sá.

Zadumaný; -án a, o, in Gedanken ver-
tieft. Cs. Tč., Kká. Td. 53., 293., 95. Z.
čelo, Tč., jedle, smrk. Šml. I. 17. Bohatým
dal Boh všetky statky, chudobným všetku
veselosť. Prizri sa na poľu. Bedári, čo za
pár krajciarov pracujú v potu tvári, samý
spev, žart, smiech; pán stojí pri nich ako
z-ná sova Zbr. Hry. 215.

Zadumati = začíti dumati, in Gedanken
gerathen, dem Gedanken nachhängen. L. —
Z. se = oddati se myšlení, sich in Gedan-
ken vertiefen. Us. Jg., Vrch., Šml. — se
jak. Bolestně se zadumal. Šml. I. 41. Všecko
v tichý klid se zadumá. Osv. V. 636. Do
šumu vln se zadumal. Ib. VI. 463. (Pdl.).

Zádumčivé, trübsinnig. Z. hleděti. Us.
Lesy z. Hučí. Kyt. 1876. 73.

Zádumčivec, vce, m. = zamyšlený, těžko-
myslný, ein in Gedanken vertiefter Mensch;
Schwärmer. Mus. III. a. 97. — Z., agelastica,
brouk. Z. olšový, a. alni. Kk. Br. 398.

Zádumčivosť, i, f., hypochondria, melan-
cholia, těžkomyslnosť, die Hypochondrie, Me-
lancholie, der Schwermuth. Nz., Nz. lk.

Zádumčivý = zamyšlený, těžkomyslný,
hypochondrisch, melancholisch, schwermü-
thig. Z. olšiny, Wtr., píseň (elegisch). Tč.
Pomaly odznel z-vý cengot malého zvonca.
Lipa 253. Stran pořekadel vz Hleděti, abs.;
Smích.

Zadumeno = zadumaně. Na Slov. Všetci
mlčali, z. hľadiac do širokej doliny. Tóth.
Trenč. M. 183.

Zadumenosť, i, f. = zadumanosť. Milena
jeho z-sťou pohnutá tiež trošku zamyslela
sa. Lipa 304.

Zadumený = zadumaný. Na Slov. Šel
do úradu z-ný. Nitra VI. 342. V duši mej
sa mysel mení z-ná v cit jemný. Ppk. I.150.
Medzi tým stal sa z-ným uprostred dobrého
rozmaru svojho. Lipa 191.

Zaduměti, ěl, ěn, ění; zadumívati =
zádumným se státi, gedankenvoll werden,
traurig, melancholisch werden. Na Ostrav.
Tč.

Zádumivosť, i, f. = zádumčivosť. Dch.

Zádumivý = zádumčivý. Dch.

Zádumnosť, i, f. = zádumivosť, Die Nach-
denklichkeit, Tiefsinnigkeit. Dch.

Zádumný = zádumčivý. Dch. Z-né zpí-
najú skály k nebesiam hrdé vrchole, v strie-
borných šatách zakryté pod nimi spočíva
pole. Čjk. 30.

Zadunajan, a, m. = Zadunajec.

Zadunajec, jce, m. = kdo bydlí za Du-
najem, wer jens-eits der Donau wohnt. Na
Slov. Keď Z-jci zápasili za smrť, nespojili
sa s nimi iní pravoslavní. Lipa 14. Od Drávy
začína mluva maďarská, ktorú i všeci Z-jci
užívajú. Sl. let. I. 74.

Zadunají, n. = Zadunajsko. V uherském
Z. Šd., Šf. I. 460.

Zadunajina, y, f. = Zadunajsko. Šd.

Zadunajsko, a, n. = krajina za Duna-
jem, das Land jenseits der Donau, Transda-
nubien, die jenseitige Donaugegend. Šd.,
Tč. Kresťanstvo v Z-sku zničiť sä usiloval.
Chlpk. Sp. 185. Rímania si časom podma-
nili Pannoniu čili Z-sko. Let. Mt. S. VIII.
1. 67.

Zadunajský, jenseits der Donau gelegen.
Něco starým Čechům a Srbům z-ským spo-
lečného. Pal. Děj. I. 2. 297. Slovenčina pred-
dunajská rodná sestra zadunajskej staro-
slovenčiny cyrillskej. Hdž. Vet. 94. Už vám
dozrávajú žita z-ské. Sš. P. 560. Čásť z-ské
Moravy. Lipa 8.

Zadunčati = zaduněti. Slov. Mt. S. I.
112.

Zaduněti, ěl, ění, erdröhnen, dumpf er-
tönen. — abs. Štít zaduněl, rána hromu
zaduněla, hrom z-něl. Vrch. V tom zápoľa
veľkým praskotom sa zatvorila, že tak za-
dunelo, ako čo by sto hromov hrmelo. Dbš.
Sl. pov. I. 249. — jak. Z. z hloubi. Kká.
K sl. j. 102. Rána temně, země dutě z-la.
Vrch. (Pdl.). — kde. Zadunělo poľe pod
kopyty koňom. Chlpk. Sp. 56. Tej sa na-
pred zmocníme pevnosti, potom celá z-ní
chorvatská zem pod našich koní kopytami.
Zbr. Hry 39. — kdy. O polnoci zadunie
zem. Dbš. Sl. pov. I. 517.

Zadupání, n., vz Zadupati.

Zadupaný; -án, a, o, vz Zadupati. —
Z. = zadupaný. Obujem papuče hodné z-né.
Val. pís. Šd.

Zaďúpaný; -án, a, o = zašpiněný, za-
blácený, beschmutzt. Na Mor. Vck. Vz Za-
dupaný.

Zadupati; zadupnouti, pnul a pl, utí,
anfangen zu stampfen. Ros. — čím kam:
na podlahu nohou. Us. Z-la nohama. Us.,
Chlpk. Sp. 125. — co čím: díru nohou.
Us. — co kam. Včely v hlínu zadupány.
Vrch. — si kde. Ještě si zadupám na tom
bílém stole. Němc. Dr. pov. 19. — na koho.
Když na tebe zadupá (zahartusí), nevíš, čí
jsi. Us. Kšť.

Zadupati (vz Dúpati) = zadupati, za-
špiniti, zablátiti, beschmutzen. — co: po-
dlahu. Mor. Vck.

Zadupkání, n., vz Zadupkati.

Zadupkati, ein wenig stampfen, derb
auftreten. — abs. A jako tichúnko umieš
kráčať! Nezadupkáš, nezaklopeš, nezašustíš
Zbr. Báj. 59. — si jak. A keď si od země
chlapci zadupkajú, dvanástim stoliciam žilky