1. Zádušní = co na spasení duše se leoná,
Seelen-, Stift-, Todten-, Jahres-, Gedächt-
niss-. Z. mše (za mrtvé), V., Br., oběd chu-
dým, V., lázeň, V., Kom., dům., špitál, Zlob.,
oběť. Aqu. Mše z. spievaná za ty, ktož jsú to
kaplanstvie nadali. 1402. Nách. 327. Z. hody
(pietantia). Dch. Z. den (vš. dušiček). Us. Tč.
Z. služby boží. Dch., Ddk. IV. 300., Št, Kn.
š. 275. Z. hostina. Sl. let. II. 106. — Z. =
k záduší náležející, kostelní, církevní, Kirchen-,
kirchlich. Z. peníze, statky (Dal. 134.), V.,
rolí, stodola, louka, kráva, úroky, kniha, účty,
Us., kapitál, potřeby, nadací, Šp., dluh, pole,
Th., úřad. Rk. Z. starosta, der Kirchenvogt,
jistina, das Kirchenkapital, J. tr., statek,
kniha. Šp. On že hotov bude vydati od
sebe, cokoli držel statků z-ních. Pal. Děj.
III. 3. 114. V témž naučení na ten kus, co
sě z-ních peněz tkne, zvláštní od vás správa
nepřišla; Tehdy nejstarší dluh zvláště, ježto
k z-ním věcem záleží, nejprve zaplacen jmá
býti. NB. Tč. 131., 146. Z-ní a obecní pla-
tové se nepromlčují. Vz Kol. Jir. LIX. Drží
nám 19 hř. platu z-ho, ježto nám nebožčík
p. Zdenek z Lukova za svú duši i za svých
předkóv věčně dal. Půh. II. 430. Žádných
z-ních důchodů nebylo, odkudby se kněží
vychovati mohli. V. Vz také S. N. — Z.,
vz Zádušný.

2. Zádušní, ího, m. = zádušník, zádušní
otec, der Kirchenvater. Mus. 1841. 155.

3. Zádušní, Zaduschny, mlýn u Kumžaka.
PL.

Zádušnice, e, f. = mše, modlitba za mrtvé,
Gebet für die Verstorbenen. Pulk., Kál.,
Něm. Pieseň spievaná na z-ci Jana Kollara.
Phld. III. 92. Pri slavnostných z-ciach za
nebohého Venceslava Hanka. Let. Mt. S.
VIII. 1. 103.

Zádušník, a, m. = správce zboží záduš-
ního, der Kirchenvater. Ros. — Z. — osad-
ník, das Pfarkind. Boč. — Z., u, m. =
popenec obecný, budra, vopenec, openec, gle-
choma hederacea, die Gundelrebe. Vz Po-
penec. Rstp. 1180., Slb. 341.

Zádušníky, dle Dolany, Zaduschnik, ves
u Terezína. PL.

Zádušný = zadušlivý, záduch mající,
engbrüstig, keuchend, dampfig. Zlob. — Z.
kašel. Čs. lk. III. 210. Vz Záduch.

Zadušovati se, vz Zadušiti se.

Zádušství, n. = záduší. Z. při městech.
Zř. zem. op. a rat. 1562. Co od kterého
špitálu z. a zákonných věcí odjali. Ib. Z.
u sv. Mikuláše, za městem Kozlím. Arch.
II. 405.

Zadutí, n. — zafouknutí, das einmalige
Wehen.

Zadutý = zafoukaný.

Záduv, u, m. = zadutí. Rk.

Zadúvati = zafukovati. Bern.

Zadvárati, vz Zatvírati.

Zádveří, n. = místo za dveřmi. Šd.

Zádveřice, dle Budějovice, Zadweritz,
ves u Vyzovic. PL., Vck.

Zadvihnouti = zdvihnouti, aufheben. Č.
— co komu. Agneško! poď mi z. Slez.
Šd. Poď sem šuhaj z druhé strany, zadvih-
neš mi noši trávy. Slez. ps. Šd.

Kottův česko-něm. slovník. V.

Zadvoj, e, m. = zadní voj, die Nachhut.
Čsk.

Zadvojiti si, il, ení = z obou hlavní
dvojky rány vystřeliti. Šp.

Zádvoř, Zádvoří, něm. Zadwoř, před-
městí v Místku. Škd., PL.

Zádvoří, n. = místo za dvorem, Ort hinter
dem Hofe. Us. Dch. — Z. = jm. polí v Ja-
kubčovicích na Opavsku. Šd. — Z., vz Zá-
dvoř.

Zádvorní dvéře, fiítavlog. Vz Vlšk. 78.,
79.

Zádvorník, a, m. = kdo za dvorem obývá.
Us. Šd.

Zádych, u, m. = záduch, das Asthma.
Dbš. Obyč. 106.

Zadýchaný; -án, a, o, schwer athmend,
erschöpft, keuchend. Během jsem už celý
z-ný. Us. Šd. Cf. Zadychčaný.

Zadýchati, vz Zadechnouti.

Zadychceti se, vz Zadychtiti.

Zadychčaný = zadýchaný. Na Slov.
Chlapec pribehnul domov z-ný. Zbr. Báj.
13. A v tom Martinko náš z-ný prikvitne
v 1'ohúčkom skoku. Sldk. 23. Hnula se
tlupa z-ných Kadičov. Lipa I. 123. V tom
pribehl z. burík rovno ku kraľovi. Dbš. Sl.
pov. I. 325. (I. 60., V. 44. — Šd.).

Zadychčati sa, zadychčiti se = zadýchati
se. Phld. III. 1. 24., IV. 23. (Šd.). — jak.
Verím, že jej dá Bôh rozriešenia k oprav-
danému nám životu, bo to vrahov naších
na nás vrenia zadychčí sa skoro do zmo-
renia. Hdž. Rkp. (Šd.).

Zadychtělosť, i, f. = zadychtěnost.

Zadychtělý = zadychtěný. Omyl.

Zadychtěnost, i. f. = zadychtělosť, ja-.
kosť zadychtěného. Jg.

Zadychtěný; -ěn, a, o, keuchend. Vz
Zadychtiti.

Zadychtiti, il, ění, etwas begehren, sich
sehnen, Sehnsucht empfinden. — po čem.
Vz Dychtiti. — Z. se, zadychceti se = schvá-
titi se, schwer athmen, keuchen. D.

Zadykovati, erdolchen. Krok II. 165.

Zadýmati, ein wenig blasen, das Feuer
anfachen. — jak: prudce. Hrts. — čím
kam: měchem do ohně. Us. Pdl.

Zadymiti, vz Zadymniti.

Zadymniti (na Slov. zadymiti), il, ěn,
ění = dýmem naplniti, anräuchern, voll
Rauch machen. — co: jídla. Ros. — co
čím: jizbu fajčením. Koll.

Zadyněk, ňku, m. = zadní obilí. Vz Za-
dina. Us. Dch.

Zadyšaný, zadyšený; -en, a, o = za-
dýchaný. U Opav. Klš.

Zadyšiti, il, en, ení. — se, ausser Athem
kommen, keuchend werden. — čím: během.
— od čeho: od běhu. Na Ostrav. Tč.

Zadžgati = začknúť. Na Slov. Šd.

Zadžmúriť = zamhouřiti. — co. Ale
dievča nezadžmúrilo oči; Milý pútnik ani
oko nezadžmúril; Zadžmúril oči, aby ani
nevidel, koľko letí a skočil. Dbš. Sl. pov.
I. 51., 197., III. 35. (Šd.).

Zaeržati = zařehtati, anfangen zu wie-
hern. Tu kôň zaeržal. A kobyla mu nazpät
zaeržala; V tom vranník zaeržal, šabľka
zacenkala, Dbš. Sl. pov. III. 84., Čjk. 50.

293