Předchozí (49)  Strana:50  Další (51) |
|
|||
Zafačlovati = zafačovati. Na Slov. Bern.
Zafačovati = fáčem (obinadlem) zavá-
zati, zavinouti, einwinden, einwickeln, ein-
fatschen. — koho: dítě. Zafajčiti si, il, en, ení = zakouřiti si,
eine Pfeife Tabak sich anrauchen. Na Mor. Tč., Mtl. Zafajfčiti si = zafajčiti si. Us. Sá. Rád
si z-čí. Us. Kšť. Zafakati = podělati, posrati, bemachen,
bescheissen. Vz Fákati. Zafaldovati = faldy založiti, einfalten;
zamásti. Reš. Zafaňhářiti, il, en, ení = zahaňfářiti,
zašantročiti. Na mor. Val. Vck. Vz Zafraň- hářiti. Zafarbiti, il, en, ení = zabarviti. Na
Slov. Bern. — co čím. Horou, chlapci, horou, já pojdem dolinou, zafarbím si líčka červenou kalinou. Sl. ps. Tč. Zafasovati, z něm. einfassen = zadělati,
zasaditi. — co kam: kámen do zlata. Us.
V z ona čes. slovesa.
Zafašlovati = zafáčovati. Na Slov. Bern.
Zafatinkovati se, vz Fatinkovati se.
Bern.
Zafercovati = zastehovati, zusammen-
heften. Na Slov. Bern. Zafialovělý, ein wenig veilchenfärbig.
Rostl. Zafičeti, el, ení, zu pfeifen, zischen, schwir-
ren anfangen. — abs. Letící koule zafičela. Us. Cep zafičel. Čch. Bs. 70. — kudy: vzduchem. Ostrý hvizd zafičel povětřím a vjel do vnitra země. Němc. I. 253. — kdy. Naproti v tom husté zafičí strel mračno. Hol. 114. Zafifati, zafufňati, durch die Nase einen
Laut ertönen lassen. U Uh. Hrad. Tč. Zafikati, zafiknouti, knul a kl, ut, utí,
zu ficken, zu schmitzen anfangen. — čím: prutem (zamrsknouti). Us., Ros. — Z. = fiknutím něco zahoditi, wegficken, weg- schmitzen. Jg. — se čím kam. Zafiknouti se nožem do prstu, sich schnell schneiden. Na Ostrav. Tč. Zafikati = fíkáním zastříkati, bespritzen.
V již. Mor. — koho. Celého mě to zafíkalo. Us. Šd. — co komu. Vůz mu kabát zafí- kal. Šd. Zafilosofovati si, ein wenig philosophi-
ren. Us., Osv. I. 189. Zafír, u, m., drahokam, der Saphir. Z.
jest kámen, jenž má nebe jasného barvu. Hus III. 68. Vz Safír. Zafirnajsovati co, z něm. firnissen =
pohostiti, pokostovati, fermežiti. Zafírový, Saphir-. Vz Safírový.
Zaflaganý = zaflákaný. Na Hané. Bkř.
Zaflákání, vz Zaflákati.
Zaflákaný; -án, a, o = zamazaný, be-
schmutzt. — Z. — zadlužený, verschuldet. — čím. Má knihu (pozemkovou) samými dluhy z-nou. Mor. Šd. — jak. Je až po uši z-ný. Us. Bkř. Zaflákati; zafláknouti, knul a kl, ut, utí
= zamazati, pokáleti, beschmutzen. — co čím: zeď blátem (poházeti) — se = zadlu- žiti se, sich mit Schulden beladen. Us. — |
se v čem: v řeči (zasekati se, sich im Re-
den verhauen). D. Zafláknouti, vz Zaflákati.
Zafleciti, vz Zaflekati.
Zaflekání, n., vz Zaflekati.
Zaflekaný; -án, a, o, vz Zaflekati. Už
je celý z-ný (zadlužený). Us. Šd. Zaflekati; zafleknouti, knul a kl, ut, utí;
zafleciti, il, en, ení; zaflekávati, zaflekovati = zapleštiti, zandati, zadělati, zalátati, ver- patschen, verplätzen, vermachen, zuflicken; zamazati, pošpiniti, besudeln. Jg. — co čím: díru hlinou. Us. — se čím kde do čeho. Tím lékařením zaflekal jsem se v lé- kárně do hrozných dluhů (zadlužil jsem se). Us. Sych. — si co: sukni (zamazati, po- špiniti). V z Zaflekaný. Zaflekovati, z něm. zuflicken = zalátati,
spraviti. — co: šaty. Ros. — Z. = zama- zati, zašpiniti, beflecken, besudeln, beschmie- ren. Ros. Zafňučeti, el, ení = zafňukati.
Zafňukati, zafňuknouti, ein wenig raun-
zen, greinen. Us. Šd. Sama Cerovská z-la. HVaj. BD. I. 130. Zafochrovati, z něm. = provívati, za-
vívati, zaváti, anfangen zu fächern, wehen. Zaforovati co kam, irgend wohin thun,
wegschaffen. Na Ostrav. Tč. Zafouk, a, m. Z. Rudolf, český sochař,
nar. 1830. Vz S. N. Zafoukání, n., das Ausblasen. — Z.,
das Zuwehen. Bern. Zafoukaný; -án, a, o, ausgeblasen; zu-
geweht. Vz Zafoukati. Zafoukati; zafouknouti, kl, ut, utí; za-
foukávati, zafukovati, anfangen zu blasen; ver-, wegblasen; vollblasen, zublasen; durchs Blasen löschen. — abs. Jak vítr zafoukne, hned to sletí. Ani větříček nezafoukl; Za- fukuje tam studený vítr. Šd. — co. Vítr dvéře zafoukl (zavřel), svíci (shasil). Us. Vítr ji (cestu) zafouká. Er. P. 204. — kam: do uhlí. Us. Vítr ten list na jinou stranu zafoukl. Us. Jak naň vítr zafoukne, už stůně. Us. Vítr zafoukne do každého kouta. Němc. I. 24. — odkud. Zafoukej, větříčku, z dunaje. Er. P. 85. Zafouknouti, vz Zafoukati.
Zafouknutí, n., der Windstoss.
Zafouknutý; -ut, a, o. Jestliže ze z-té
svíčky kouř jde do dveří, je znamení, že v roce tam někdo umře. Kld. II. 284. Zafoulati, zafouliti = pošpiniti, pošma-
tati, mit den Fingern beschmutzen. Koll. Zafoulenec, nce, m., der Beschmutzte.
Slez. Zafoulený; -en, a, o = zašpiněný, be-
schmutzt. Slez. Zafouliti, il, en, ení, vz Zafoulati.
Zafrajmarčiti, il,en, ení = na frajmarku
prodati, vertauschen. A ty lúky moci bude s tú spravedlností a tiem právem, jakož jest sám držel, podlé práva městského prodati, dáti, poručiti, zaměniti, zafrajmarčiti a s tiem jako svým vlastním erbem učiniti. List z r. 1495. Tč. — Z., verschachern, vergeu- den. — co kde: svůj statek v hospodě. U Uh. Hrad. Tč. |
||
|
|||
Předchozí (49)  Strana:50  Další (51) |