Zafačlovati = zafačovati. Na Slov. Bern.

Zafačovati = fáčem (obinadlem) zavá-

zati, zavinouti, einwinden, einwickeln, ein-
fatschen. — koho: dítě.

Zafajčiti si, il, en, ení = zakouřiti si,
eine Pfeife Tabak sich anrauchen. Na Mor.
Tč., Mtl.

Zafajfčiti si = zafajčiti si. Us. Sá. Rád
si z-čí. Us. Kšť.

Zafakati = podělati, posrati, bemachen,
bescheissen. Vz Fákati.

Zafaldovati = faldy založiti, einfalten;
zamásti. Reš.

Zafaňhářiti, il, en, ení = zahaňfářiti,
zašantročiti. Na mor. Val. Vck. Vz Zafraň-
hářiti.

Zafarbiti, il, en, ení = zabarviti. Na
Slov. Bern. — co čím. Horou, chlapci,
horou, já pojdem dolinou, zafarbím si líčka
červenou kalinou. Sl. ps. Tč.

Zafasovati, z něm. einfassen = zadělati,

zasaditi. — co kam: kámen do zlata. Us.

V z ona čes. slovesa.

Zafašlovati = zafáčovati. Na Slov. Bern.

Zafatinkovati se, vz Fatinkovati se.

Bern.

Zafercovati = zastehovati, zusammen-
heften. Na Slov. Bern.

Zafialovělý, ein wenig veilchenfärbig.
Rostl.

Zafičeti, el, ení, zu pfeifen, zischen, schwir-
ren anfangen. — abs. Letící koule zafičela.
Us. Cep zafičel. Čch. Bs. 70. — kudy:
vzduchem. Ostrý hvizd zafičel povětřím a
vjel do vnitra země. Němc. I. 253. — kdy.
Naproti v tom husté zafičí strel mračno.
Hol. 114.

Zafifati, zafufňati, durch die Nase einen
Laut ertönen lassen. U Uh. Hrad. Tč.

Zafikati, zafiknouti, knul a kl, ut, utí,
zu ficken, zu schmitzen anfangen. — čím:
prutem (zamrsknouti). Us., Ros. — Z. =
fiknutím něco zahoditi, wegficken, weg-
schmitzen. Jg. — se čím kam. Zafiknouti
se nožem do prstu, sich schnell schneiden.
Na Ostrav. Tč.

Zafikati = fíkáním zastříkati, bespritzen.
V již. Mor. — koho. Celého mě to zafíkalo.
Us. Šd. — co komu. Vůz mu kabát zafí-
kal. Šd.

Zafilosofovati si, ein wenig philosophi-
ren. Us., Osv. I. 189.

Zafír, u, m., drahokam, der Saphir. Z.
jest kámen, jenž má nebe jasného barvu.
Hus III. 68. Vz Safír.

Zafirnajsovati co, z něm. firnissen =
pohostiti, pokostovati, fermežiti.

Zafírový, Saphir-. Vz Safírový.

Zaflaganý = zaflákaný. Na Hané. Bkř.

Zaflákání, vz Zaflákati.

Zaflákaný; -án, a, o = zamazaný, be-
schmutzt. — Z. — zadlužený, verschuldet.
— čím. Má knihu (pozemkovou) samými
dluhy z-nou. Mor. Šd. — jak. Je až po
uši z-ný. Us. Bkř.

Zaflákati; zafláknouti, knul a kl, ut, utí
= zamazati, pokáleti, beschmutzen. — co
čím: zeď blátem (poházeti) — se = zadlu-
žiti se, sich mit Schulden beladen. Us. —

se v čem: v řeči (zasekati se, sich im Re-
den verhauen). D.

Zafláknouti, vz Zaflákati.

Zafleciti, vz Zaflekati.

Zaflekání, n., vz Zaflekati.

Zaflekaný; -án, a, o, vz Zaflekati. Už
je celý z-ný (zadlužený). Us. Šd.

Zaflekati; zafleknouti, knul a kl, ut, utí;
zafleciti, il, en, ení; zaflekávati, zaflekovati
= zapleštiti, zandati, zadělati, zalátati, ver-
patschen, verplätzen, vermachen, zuflicken;
zamazati, pošpiniti, besudeln. Jg. — co
čím: díru hlinou. Us. — se čím kde do
čeho. Tím lékařením zaflekal jsem se v lé-
kárně do hrozných dluhů (zadlužil jsem se).
Us. Sych. — si co: sukni (zamazati, po-
špiniti). V z Zaflekaný.

Zaflekovati, z něm. zuflicken = zalátati,
spraviti. — co: šaty. Ros. — Z. = zama-
zati, zašpiniti, beflecken, besudeln, beschmie-
ren. Ros.

Zafňučeti, el, ení = zafňukati.

Zafňukati, zafňuknouti, ein wenig raun-
zen, greinen. Us. Šd. Sama Cerovská z-la.
HVaj. BD. I. 130.

Zafochrovati, z něm. = provívati, za-
vívati, zaváti, anfangen zu fächern, wehen.

Zaforovati co kam, irgend wohin thun,
wegschaffen. Na Ostrav. Tč.

Zafouk, a, m. Z. Rudolf, český sochař,
nar. 1830. Vz S. N.

Zafoukání, n., das Ausblasen. — Z.,
das Zuwehen. Bern.

Zafoukaný; -án, a, o, ausgeblasen; zu-
geweht. Vz Zafoukati.

Zafoukati; zafouknouti, kl, ut, utí; za-
foukávati, zafukovati, anfangen zu blasen;
ver-, wegblasen; vollblasen, zublasen; durchs
Blasen löschen. — abs. Jak vítr zafoukne,
hned to sletí. Ani větříček nezafoukl; Za-
fukuje tam studený vítr. Šd. — co. Vítr
dvéře zafoukl (zavřel), svíci (shasil). Us.
Vítr ji (cestu) zafouká. Er. P. 204. — kam:
do uhlí. Us. Vítr ten list na jinou stranu
zafoukl. Us. Jak naň vítr zafoukne, už
stůně. Us. Vítr zafoukne do každého kouta.
Němc. I. 24. — odkud. Zafoukej, větříčku,
z dunaje. Er. P. 85.

Zafouknouti, vz Zafoukati.

Zafouknutí, n., der Windstoss.

Zafouknutý; -ut, a, o. Jestliže ze z-té
svíčky kouř jde do dveří, je znamení, že
v roce tam někdo umře. Kld. II. 284.

Zafoulati, zafouliti = pošpiniti, pošma-
tati, mit den Fingern beschmutzen. Koll.

Zafoulenec, nce, m., der Beschmutzte.
Slez.

Zafoulený; -en, a, o = zašpiněný, be-
schmutzt. Slez.

Zafouliti, il, en, ení, vz Zafoulati.

Zafrajmarčiti, il,en, ení = na frajmarku
prodati, vertauschen. A ty lúky moci bude
s tú spravedlností a tiem právem, jakož jest
sám držel, podlé práva městského prodati,
dáti, poručiti, zaměniti, zafrajmarčiti a s tiem
jako svým vlastním erbem učiniti. List
z r. 1495. Tč. — Z., verschachern, vergeu-
den. — co kde: svůj statek v hospodě.
U Uh. Hrad. Tč.