Zafraňhářiti, il, en, ení = začachrovati.
Na Zlínsku. Brt. Vz Zafaňhářiti.

Zafraškovati = zašaškovati, anfangen
zu scherzen, Possen zu treiben. Ros.

Zafrckati = zafrkati. — Z. = zastříkati,
bespritzen. Na Slov. — se čím: jídlem.
Bern.

Zafrčeti, vz Zafrkati.
Zafrejiti se, il, en, ení, sich verbuhlen.
Šm.

Zafrejmarčiti = zaměniti, směniti, ver-
tauschen, in den Tausch geben. Vz Zafraj-
marčiti.

Zafremarčiti, il, en, ení = zašantročiti.
Vz Zafrajmarčiti. Kdl.

Zafrflati = zadudlati, zu dudeln anfan-
gen; zaškamrati, zu brummen, zu schelten
anfangen. Na Slov. Bern.

Zafrfňaviti, il, en, ení = zasopliti, be-
rotzen.

Zafrfotati = zaškamrati. Na Slov. Bern.

Zafrfrati = zafrflati. Na Slov. Bern.

Zafrkání, n., vz Zafrkati.

Zafrkaný; -án, a, o, vz Zafrkati. Z. šá-
tek = umazaný, potřísněný. Cf. Zfrkaný.
Us.

Zafrkati; zafrčeti, čí, frč, frče (íc), el,
ení; zafrknouti, knul a kl, utí, zu schnau-
ben anfangen; zaprskati, bespritzen. — abs.
Kůň zafrčel. Jg. Vystřelený šíp zafrčel. Us.
Tč. Neúnavní vranci zafrkali a již byli zase
princovi z očí. Němc. I. 26. — kde. Když
mu to v uších zafrčí (zavzní, ertönt). Ros.
— se. Celý se zafrkal (zaprskal, sich be-
räuspern. Beschmutzen). Jg. — co: šátek
(smrkáním umazati, schneuchzend beschmut-
zen). — co jak. Utekala ces všetke tie
dvanásť chyže a všetke jich krvou zafrkala
(pokálela) až do kuchyne. Dbš. Sl. pov. I.
83. — kde odkud kam. Kamen z praku
zafrknul ve vzduchu až nad stodolu; Šíp
z kuše zafrknul až na střechu. Us. Tč.

Zafrknouti, vz Zafrkati.

Zafrumpnúť = zaběhnouti, zaskočiti, za-
letěti někam. Hned tam zafrumpnu. Ve Skří-
pově u Opavy. Šd.

Zafučati = zafučeti. Na Slov. Bern.

Zafučeti, el, ení, zu sausen, blasen, brau-
sen, pfeifen anfangen. — abs. Zafučí vetor
a princesna z koča zmizla. Dbš. Sl. pov. I
429. Jak vítr zafučí, hned svíčku zafoukne.
Us. Tč. — kde. Než slovo dořekl, zafučelo
to kolem něho jako zlá vichřice. Němc. I.
39. — odkud kudy. Vítr na jednou od
severu zafučel lesem.

Zafufňati = zafifati. U Uh. Hrad. Tč.

Zafujati, verwehen. — co čím. Vítr
sněhem příkop zafujal. Na Ostrav. Tč.

Zafúkati, vz Zafoukati.

Zafukotati, zu wehen anfangen. U Uh.
Hrad. Tč. Vz Zafoukati.

Zafúlaný = zašpiněný, zamazaný. Zbr.
Hry 110. Vz Zafoulati. Z. ruky. Hdž. Slb.
19.

Zafúlati, vz Zafoulati.

Zafundžati = zafinčeti, zasvištěti. Na
Slov. A tu jedním chmatom oddrapí roh
stola: zafundží a zradný Gajdošík mrtvola.
Btt. Sp. 12. Tak pod okamžením, jakoby
strela zafundžala. Mt. S. I. 96.

Zafungotati = zafičeti? Na Slov. Zafun-
gotal meč v povetrí. Dbš. Sl. pov. V. 65.

Zagabnouti, gierig, mit beiden Händen
nach etwas greifen. — kam. Do něčeho
z. Mor. Šd.

Zagágati, aufgackern. Na Ostrav. a Slov.
Husy z-ly. Tč. — proč jak. I z-ly húsky
žiaľnym hlasom, na rozlučnú tak žiaľne
z-ly. Sldk. Mart. 47., 229.

Zagajdovati = na dudy zahráti, auf dem
Dudelsack zu spielen anfangen. Mor. Tč.,
Šd. — nač: na gajdy. Na Slov. Tč. Zagaj-
duj na svoju kozičku, co sa utopila, keď
vodenku pila. Sl. ps. — co komu. Gajdoš
mu jednu zagajduje. Sl. let. VI. 290.

Zagalky, pl., f. = padanky, spadlé ne-
zralé ovoce. Ve Slez. Šd.

Zagániť, il, ěn, ení = pohleděti.— čím:
očima. Na Slov. Šd. Už neviem, akým okom
som zagánil. Klčk. VI. 104. — čím na koho
kdy. Divo z-nil očima na ňu. Zátur. Priat.
II. 37. Po slovách tých zaškrýpal som zu-
bami, zagánil som očima na Helenu i na
strýka. Klčk. VI. 105. No keď prešla uli-
com mladá deva, z-nil na neobvyklý zjev
závistným okom. HVaj. BD. I. 23. — na
koho jak. No, no, no, zamumlal dedko a
kosom zagánil na Annu. HVaj. BD. II. 134.

Zagazdovauý; -án, a, o = zahospoda-
řený, erwirthschaftet, erspart. Z-ho nič ne-
máme. Dbš. Sl. pov. I. 173., Němc.

Zagazdovati, erwirtschaften, ersparen.
— si co. Na Slov. Mtl., Šd. Z. si také =
býti hospodářem, gazdou, hospodařiti. Šd.
— kde, odkud. Pamätaj, že si sa u nás
z-val. U vás, ale nic z vašeho. Zbr. Hry 42.

Zagdokať = zakdákati. Kura z-la, snesla
vajco. Na Ostrav. Tč.

Zagecaný = zakecaný.

Zagichati, überschütten. — co. Déšť
silný z-chal všecko zboží. Na Ostrav. Tč.

Zaglániti, il, ěn, ění = zaplaviti, über-
schwemmen. — co: louku, pole. Vz Pod-
glániti, Přiglániti. Na mor. Val. Vck.

Zaglcati, zaglcnouti = zaklímati. — čím.
Kdo seďa dříme, zaklcal hlavou. Mor. Šd.

Zaglejiti, il, en, ení = zaklížiti. Mor.
Šd.

Zaglejtovati = glejtem zadělati, mit
(Silber)glätte überziehen. Na Ostrav. Tč.

Zaglgati, zaglgnouti. — si. On si rád
zaglgá (rád se napije). Mor. Šd.

Zaglumiti, il, en, ení = zabahniti, ver-
schlämmen. — co čím: trávu blátem (glu-
mein). Na Ostrav. Tč.

Zaglurati = zamíchati. U Brušperka.
Mtl.

Zagnáviti, il, en, ení = zamačkati, er-
drücken, zu Tode drücken. — koho čím.
Na Slov. Bern.

Zagordovati = zahrtmaniti, zadrhnouti.

— co: uzel. Na Slov. Zátur. — co čím.
Mi si celý tento svitok zavijeme a zagor-
dujeme. Hdž. Vet. 97.

Zagrcati co kde, bespeien, beschmutzen.

— co čím: grcačkou. Na Ostrav. Tč.
Zagreb = Záhřeb.

Zagrovací = vycezovací, Seiger-. Z. pec,
Techn., ohniště. NA. IV. 162., 169. Vz Za-
grovati.

293*