Záheb, hbu, m. = záhyb.

Zahejniti, vz Zahyniti.

Zahejsati, aufjauchzen. — nad čím. Us.

Zahekati; zaheknouti, knul a kl, utí, an-
fangen zu ächzen. — abs. Nemocný zahekl.
Musel jsem stonať a drobet zahekať. Us. —
kde. Praštil ním o zem, až to tak v něm
zaheklo. Mor. Šd. Hrabe, hrabe a to cosi
na hřbitově zaheká. Sk.

Zahelekati = zazpívati hele a p. Vz
Helekati. Na mor. Zlínku. Brt. Mládenci za-
zpívajte, družičky zahelekajte. Mor. Zlínsk.
Brt. Než se pracovati začne, některá dobrá
zpěvačka zaheleká silným hlasem: ichuchu!
Brt. P. 92.

Zahemzati = hemzaje zalézti, krabbelnd
sich verkriechen. Eos.

Zahláběti, vz Zahlobiti.

Záhlada, y, f. = zahlazení, zhouba, die
Vertilgung, Vernichtung. Obracení k víře
zajisté výminku nevyhnutelnou z-dy hříchu
činí. Sš. I. 119.

Zahladce, e, m. = zahladitel.

Zahládeť sa, vz Zahleděti.

Zahladitel, e, m., der Vernichter, Ver-
tilger. BO.

Zahladiti, hlaď, dě (íc), il, zen, ení; za-
hlazovati = hlazením zarovnati, zandati,
verglätten, durchs glätten unkenntlich ma-
chen; shladiti, zkaziti, vykořeniti, vertilgen,
ausrotten. V.— co, koho: něčí jméno, Jel.,
hříchy, D., Římany, Flav., pohany. Háj. Ne-
přízeň doby jména jejich zahladila. Ddk.
IV. 65. Aby církev tu novotnou z-dil. Sš.
Sk. 141. Z. člověka. BO. Z. spisy, známky
zločinu. J. tr. Z. stopu něčeho. Us. — co
komu. Otec často z-dil mi vlasy. Phld. III.
1. 50. — co kde: v někom pověry, Ojíř;
něco ve vodě. Mand. Jak pohané, kteréž
Hospodin z-dil před tváří vaší, tak zhynete.
Br. — co jak: Knížectví do gruntu (do
kořen) z. Kr. mosk. — co čím. Troj. Město
mečem a ohněm z. Us. Císař hleděl nepří-
znivý dojem z. císařským manifestem. Ddk.
III. 222. Z. zrak slzami, verglätten. Dch.
Svatovíta porubal a věčným zahladil ohňom.
Hol. 191. A hleděli jej (Pavla) z. buď ná-
strahami buď nějakým soudem horlivosti.
Sš. Sk. 115.

Zahládnouti, dnul a dl, utí = hladem
umříti, Hungers sterben. U Počátek. Zlný.

Zahlaholati, vz Zahlaholiti.

Zahlaholiti, il, en, ení = začíti hlaholiti,
anfangen zu sprechen, tönen; drobet hlaho-
liti, ein wenig sprechen, tönen. Ros. — abs.
Zvon z-lil, Vlč., trouby z-ly. Us. Trouba
ať z-lí. Msn. Or. 141. — po kom. Č. — jak.
Z-lil si ku houslím po chuti (zazpíval, co
hráli). Us. Zvon z-lil vážně a velebně: Hos-
sanah! Hrts. Z. zvonovým akordem. Mus.
1880.277. (Skřivánkové) z-lí plesem blaženým.
Květy III. 111. Pravou vroucností ze srdce
zaníceného z-lí píseň tehdy. Brt. Orodným
z-hol mi ohlasem. Kká. — kudy. Varhany
zahlaholily chrámem. Vlč. — odkud. S věže
z-ly zvony. Vlč. — se = hlasitě se ozvati,
zasmáti. Div. z ochot.

Zahlamoziti, vz Zalamoziti.

Zahlásati, verkünden. — co komu. A Slá-
vovi slávu zahlásá. Hol. 304.

Zahlásiti, il, šen, ení; zahlašovati — za-
volati, erschallen. — co komu. Každý třikrát
Svatovítovi slávu z-sil. Hol. 187. — se ke
komu, einsprechen, besuchen, sich melden.
Panna Maria se k ní jednou zahlásila a pra-
vila, aby si nic nestýskala. Kid. II 82. —
Z. = dar přinésti, ein Geschenk bringen.
Us.

Zahláskovati = hláskem se ozvati, mit

feiner Stimme sich hören lassen. Div. z ochot.

Zahlavčí, Lesche, ves u Zábřehu. PL.

Záhlavec, vce, m. = záhlavek, pohlavek

(na zadní čásť hlavy, das Koptstück). Cf.

Sklopec. Mor. Šd., Ktz., Bkř.

Záhlavek, vku, m. = poduška pod hlavu,
záhlaví, das Kopfkissen. L. — Z. = záhlavec.
Dal mu z., div neklesl. U Kr. Hrad. Kšť. —
Z. = hlaveň ručnice, der Gewehrlauf. Dbš.
Obyč. 90.

Záhlaví, n. = zadní čásť hlavy, occiput,
der Hinterkopf. Ras., Ja., Nz. lk,, Nz., Tč.
Šátky pod čakou nositi, aby z. a šíje se
jimi přikryly. Ddk. Poloha plodu z-vím.
Křž. 52.—54. Z. brouků. Kk. Br. 4. — Z.
na sloupích = makovice, das Kapitul. 1488.
— Z. = polštář, das Polster. — Z., die
Uiberschrift. Pod z-vím. Mus. 1880. 169.,
Škd. exc. Z. spisu, die Rubrik einer Schrift.
Čsk.

Zahlaviti, il, en, ení = zabiti, zavražditi,
umbringen, tödten. Mach. — koho. Tři děti
z-la. U Rychn. Vk. U Skutče. Brv. Na Mor.
Sš. Sk. 65. — Z., kapitelartig vollenden.
Rk. — co. Šd.

Záhlavník, u, m., = záhlavek. Mm. Ezech.
13.

Záhlavný = týlný, occipitalis. Z. otvor,
die Hinterhauptsöffnung. Nz. lk.

Zahlazení, n., vz Zahladiti

Zahlazovací, Vertilgungs-. Z. válka. Rk.

Zahlazovati, vz Zahladiti.

Zahlcovati, vz Zahltiti.

Zahlédati, vz Zahlédnouti.

Záhledčivý = snadně pozorující, kdo

hned vše zahlídne a přehlídne, scharfsichtig.

Oko hospodářovo z-vo. Slov. mudr. 428.

Zahleděti, vz Zahlédnouti

Zahlédnouti, zahlídnouti, dnul a dl, ut,
utí; zahlédati, zahlídati; zahlízeti, obec. za-
hlížeti, ejí, el, en, ení; zahleděti, ěl, ěn, ění.
Z. = maličko uviděti, erblicken, wenig sehen;
po oka hleděti, schel sehen o. ansehen, ge-
hässige Blicke auf Jem. werfen; se = na
něco až do zapomenutí-se hleděti, sich über
dem Anschauen vergessen, sich vergaffen;
o těhotných: zhlídnouti se, sich versehen.
Jg. — abs. Zahlíží, jakoby chtěl vypáliti
celou ves (škaredí se). Us. Kšť. — co, koho.
Br., Ros. Sel do zahrady, kde Marii zahlídl.
Němc. I. 132. Poustevník to zahledl, ale
netroufal si mu to říci. Kld. II. 119. Ó pre-
milá děvčičko, prvýkrat som ta zahľadol.
Hol. 355. — (se) kam (do čeho, več, nač,
k čemu). Zpoza peca na stůl zahledovati.
Na Ostrav. Tč. Do něčeho se zahleděti. Us.
Dch. Zahleděti se do dálky, v něčí oko, Us.,
do prázdna. Hrts. V zem se zahleděv. Čch.
Mch. 38. Nechal mě stát před hospodou a
šel na víno. Za hodinu jsem šel zahlídať
do dveří, on tam hrál v karty. Us. Šd. Za-



	56

	Záheb, hbu, m. = záhyb. Zahejniti, vz Zahyniti. Zahejsati, aufjauchzen. — nad čím. Us. Zahekati; zaheknouti, knul a kl, utí, an- fangen zu ächzen. — abs. Nemocný zahekl. Musel jsem stonať a drobet zahekať. Us. — kde. Praštil ním o zem, až to tak v něm zaheklo. Mor. Šd. Hrabe, hrabe a to cosi na hřbitově zaheká. Sk. Zahelekati = zazpívati hele a p. Vz Helekati. Na mor. Zlínku. Brt. Mládenci za- zpívajte, družičky zahelekajte. Mor. Zlínsk. Brt. Než se pracovati začne, některá dobrá zpěvačka zaheleká silným hlasem: ichuchu! Brt. P. 92. Zahemzati = hemzaje zalézti, krabbelnd sich verkriechen. Eos. Zahláběti, vz Zahlobiti. Záhlada, y, f. = zahlazení, zhouba, die Vertilgung, Vernichtung. Obracení k víře zajisté výminku nevyhnutelnou z-dy hříchu činí. Sš. I. 119. Zahladce, e, m. = zahladitel. Zahládeť sa, vz Zahleděti. Zahladitel, e, m., der Vernichter, Ver- tilger. BO. Zahladiti, hlaď, dě (íc), il, zen, ení; za- hlazovati = hlazením zarovnati, zandati, verglätten, durchs glätten unkenntlich ma- chen; shladiti, zkaziti, vykořeniti, vertilgen, ausrotten. V.— co, koho: něčí jméno, Jel., hříchy, D., Římany, Flav., pohany. Háj. Ne- přízeň doby jména jejich zahladila. Ddk. IV. 65. Aby církev tu novotnou z-dil. Sš. Sk. 141. Z. člověka. BO. Z. spisy, známky zločinu. J. tr. Z. stopu něčeho. Us. — co komu. Otec často z-dil mi vlasy. Phld. III. 1. 50. — co kde: v někom pověry, Ojíř; něco ve vodě. Mand. Jak pohané, kteréž Hospodin z-dil před tváří vaší, tak zhynete. Br. — co jak: Knížectví do gruntu (do kořen) z. Kr. mosk. — co čím. Troj. Město mečem a ohněm z. Us. Císař hleděl nepří- znivý dojem z. císařským manifestem. Ddk. III. 222. Z. zrak slzami, verglätten. Dch. Svatovíta porubal a věčným zahladil ohňom. Hol. 191. A hleděli jej (Pavla) z. buď ná- strahami buď nějakým soudem horlivosti. Sš. Sk. 115. Zahládnouti, dnul a dl, utí = hladem umříti, Hungers sterben. U Počátek. Zlný. Zahlaholati, vz Zahlaholiti. Zahlaholiti, il, en, ení = začíti hlaholiti, anfangen zu sprechen, tönen; drobet hlaho- liti, ein wenig sprechen, tönen. Ros. — abs. Zvon z-lil, Vlč., trouby z-ly. Us. Trouba ať z-lí. Msn. Or. 141. — po kom. Č. — jak. Z-lil si ku houslím po chuti (zazpíval, co hráli). Us. Zvon z-lil vážně a velebně: Hos- sanah! Hrts. Z. zvonovým akordem. Mus. 1880.277. (Skřivánkové) z-lí plesem blaženým. Květy III. 111. Pravou vroucností ze srdce zaníceného z-lí píseň tehdy. Brt. Orodným z-hol mi ohlasem. Kká. — kudy. Varhany zahlaholily chrámem. Vlč. — odkud. S věže z-ly zvony. Vlč. — se = hlasitě se ozvati, zasmáti. Div. z ochot. Zahlamoziti, vz Zalamoziti. Zahlásati, verkünden. — co komu. A Slá- vovi slávu zahlásá. Hol. 304.	Zahlásiti, il, šen, ení; zahlašovati — za- volati, erschallen. — co komu. Každý třikrát Svatovítovi slávu z-sil. Hol. 187. — se ke komu, einsprechen, besuchen, sich melden. Panna Maria se k ní jednou zahlásila a pra- vila, aby si nic nestýskala. Kid. II 82. — Z. = dar přinésti, ein Geschenk bringen. Us. Zahláskovati = hláskem se ozvati, mit feiner Stimme sich hören lassen. Div. z ochot. Zahlavčí, Lesche, ves u Zábřehu. PL. Záhlavec, vce, m. = záhlavek, pohlavek (na zadní čásť hlavy, das Koptstück). Cf. Sklopec. Mor. Šd., Ktz., Bkř. Záhlavek, vku, m. = poduška pod hlavu, záhlaví, das Kopfkissen. L. — Z. = záhlavec. Dal mu z., div neklesl. U Kr. Hrad. Kšť. — Z. = hlaveň ručnice, der Gewehrlauf. Dbš. Obyč. 90. Záhlaví, n. = zadní čásť hlavy, occiput, der Hinterkopf. Ras., Ja., Nz. lk,, Nz., Tč. Šátky pod čakou nositi, aby z. a šíje se jimi přikryly. Ddk. Poloha plodu z-vím. Křž. 52.—54. Z. brouků. Kk. Br. 4. — Z. na sloupích = makovice, das Kapitul. 1488. — Z. = polštář, das Polster. — Z., die Uiberschrift. Pod z-vím. Mus. 1880. 169., Škd. exc. Z. spisu, die Rubrik einer Schrift. Čsk. Zahlaviti, il, en, ení = zabiti, zavražditi, umbringen, tödten. Mach. — koho. Tři děti z-la. U Rychn. Vk. U Skutče. Brv. Na Mor. Sš. Sk. 65. — Z., kapitelartig vollenden. Rk. — co. Šd. Záhlavník, u, m., = záhlavek. Mm. Ezech. 13. Záhlavný = týlný, occipitalis. Z. otvor, die Hinterhauptsöffnung. Nz. lk. Zahlazení, n., vz Zahladiti Zahlazovací, Vertilgungs-. Z. válka. Rk. Zahlazovati, vz Zahladiti. Zahlcovati, vz Zahltiti. Zahlédati, vz Zahlédnouti. Záhledčivý = snadně pozorující, kdo hned vše zahlídne a přehlídne, scharfsichtig. Oko hospodářovo z-vo. Slov. mudr. 428. Zahleděti, vz Zahlédnouti Zahlédnouti, zahlídnouti, dnul a dl, ut, utí; zahlédati, zahlídati; zahlízeti, obec. za- hlížeti, ejí, el, en, ení; zahleděti, ěl, ěn, ění. Z. = maličko uviděti, erblicken, wenig sehen; po oka hleděti, schel sehen o. ansehen, ge- hässige Blicke auf Jem. werfen; se = na něco až do zapomenutí-se hleděti, sich über dem Anschauen vergessen, sich vergaffen; o těhotných: zhlídnouti se, sich versehen. Jg. — abs. Zahlíží, jakoby chtěl vypáliti celou ves (škaredí se). Us. Kšť. — co, koho. Br., Ros. Sel do zahrady, kde Marii zahlídl. Němc. I. 132. Poustevník to zahledl, ale netroufal si mu to říci. Kld. II. 119. Ó pre- milá děvčičko, prvýkrat som ta zahľadol. Hol. 355. — (se) kam (do čeho, več, nač, k čemu). Zpoza peca na stůl zahledovati. Na Ostrav. Tč. Do něčeho se zahleděti. Us. Dch. Zahleděti se do dálky, v něčí oko, Us., do prázdna. Hrts. V zem se zahleděv. Čch. Mch. 38. Nechal mě stát před hospodou a šel na víno. Za hodinu jsem šel zahlídať do dveří, on tam hrál v karty. Us. Šd. Za-