hleděti se do něčí duše. Šml. I. 52. Tak
v jeho líce se zahleděl. Kká. Td. 127. Za-
hlídnouti ke komu (navštíviti ho). Na Ostrav.
Tč. Ona mu nic neřekla, jenom naň špatně
zahledla a odešla. Kld. II. 262. Zahleděl se
k zámku, Kká. Td. 53., v zelený kachel,
Wtr., v děvu. Sš. Sm. bs. 185. Tu sa všetci
na neho zahľadeli; Všetko sa na ňu zahľa-
delo; Obrázok vykrútil a zahľadal se naň,
až tak menilo sa mu v očách. Zahľedal sa
milý Janko do neba, jakoby za bieleho dňa
chcel hviezdy čítať. Dbš. Sl. pov. I. 315.,
340., IV. 46., VIII. 46. (Šd.). Zahľadel sa
ako hvezdar do nebe. Mt. S. I. 98. Všetci
sa zahľadeli v tu stranu, kade skákal. Mt.
S. I. 54. — co (kam) jak. Jen z daleka
jsem ho zahlídl. Sych. Co tu na spěch a
po kusích zahlédl. Kom. Závisť pošmúrně
na zásluhy zahlíží. Mark. Škaredě na něho
zahlídal. Us. Šd. Tak povedá. I hneď, ška-
redým čo zahľádali pred tým naňho okom,
premeňá se na srdci a od hnevu puštá. Hol.
107. Zahleděl se do dívky s lítostí. Sá. Se
slzami se zahleděli v Zošku. Kká. Td. 333.
Zahleděli se na chvíli do krajů českých.
Šml. S potěšením naň se zahleděl. Osv. 1.
260. Zkoumavě se naň zahleděli. Hrts. —
se. Co to je za móda, dy se zahledne, hledí
jak do slúpa. Slez. Šd. — kde. Zahlídl ho
na dvoře, za stromem, v lese a p. A tamo
u rozcestí tvář písničkáře bledá v kraj dálný
zahlédla se. Hdk. A tam milú pri kahanci
zahľadol. Hol. 356. — kudy. Zahledl jsem
listím tebe. Čch. Mch. 49.

Zahlechnouti, zahluchnouti = ohluch-
nouti, taub werden. Jád.

Zahleněný; -ěn, a, o, verschleimt. Dch.

Zahlenice, dle Budějovice, Zahlenitz, ves
u Hulína. PL.

Zahleniti, il, ěn, ění; zahleňovati, = za-
šlemovati (z něm. verschleimen). Rk.

Zahlesnouti, snul a sl, utí = ozvati se,
Laut von sich geben. Chmel. — jak: zpurně
z. Čch. Bs. 73.
Zahlídati, vz Zahlédnouti.

Zahlídavosť, i, f. zahlízení, po oku hle-
dění zvl. ze závisti, die Schelsucht. D.

Zahlídavý = který zahlízí na koho, schel-
süchtig. Vz Zahlídavosť. D.

Zahlídnouti, vz Zahlédnouti.

Zahliní, n., Eisengrub, ves u Plané. PL.
— Z., zaniklá ves v Hradecku. Vz Blk.
Kfsk. 836.

Zahliniti, il, ěn, ění, zahlinovati. — co:
pole = hlinou zavésti, mit Thon düngen.
Koll. — Z. = hlinou zašpiniti, zamazati,
mit Thon beschmutzen. Plk. — co: kamna.
Jg., Tč.

Zahlízeti, vz Zahlédnouti.

Zahlížeti, vz Zahlédnouti.

Zahlíživec, vce, m., ein Sauersichtiger. Šm.

Zahlíživý, sauersichtig. Šm.

Zahloběti, vz Zahlobiti.

Záhlobek, bku, m. = klín. Na Slov. Ssk.

Zahlobiti, il, en, ení; zahláběti, ěl, ěn,
ění = zaklíniti, zabiti, upevniti, einkeilen,
einschlagen, einpfählen, einrammeln. — co
kam: kůl do země, klínek do dreva. Us.
Tč. Našel ten klínek tak, jak jej byl před
několika léty do stěny zahlobil. Kld. II.

298. — co čím. Chtěje násilným jejich řá-
děním trůn svůj z. či upevniti. MP. Žid ob-
staral transferovánie všetkého, čo nebolo
zahlobené (připevněno) k zemi klincami.
HVaj. BD. I. 134.

Zahlodati se kam: do kosti, sich hinein-
nagen. Us. Dch.

Zahlomožditi, il, ěn, ění = zabiti. Na
Slov. Baiz.

Zahloubání, n., das Sichvertiefen. Z.
mysli. Dk. P. 82.

Zahloubaný; -án, a, o, vertieft, versun-
ken. — v co: v práci. Dk. P. 111.

Zahloubati se kam, sich vertiefen, ver-
senken. Z. se do spisu, Dch., v sebe, Osv.
V. 749., v přemýšlení, Šbr., v vzpomínky.
Us. Jsem ponořen, zahloubán v dívání, lépe:
zahleděl, zadíval jsem se. Brt. — v čem.
Jsem ponořen, zahloubán v myšlénkách,
lépe: zamyslil jsem se. Brt. — Vz Zahlou-
biti.

Zahloubení, n., vz Zahloubiti, Zahlubení.
Duševní z. Dch.

Zahloubený; -en, a, o, vz Zahloubiti,
Zahlubený.

Zahloubilosť, i, f., = zahloubení, die

Vertiefung, die Möglichkeit sich zu vertiefen.
Z. citů náboženských. Bdl. Z. v myšlénkách. Č.

Zahloubilý, vertieft. — v čem: v my-
šlénkách. Jg.

Zahloubiti, il, en, ení; zahloubati, za-
hlubovati = hluboko zapustiti, vertiefen,
tief einlassen. — co čím: kůl kladivem,
palicí. — se kam: v považování něčeho.
Palac. Z. se v co. Mus. 1880. 214. — se
v čem (kde): v myšlénkách, v lovectví.
Č. Až v Dunaji se zahloubíš. Sš. Srn. bs.
45. — Vz Zahloubati se.

Zahloucený; -cen, a, o Z. chléb = bru-
sovitý, klihovitý, knedlíkovitý. Jg., Rk., Kšá.,
Msk. Vz Zákalec.

Zahloutiti, il, cen, ení, schliefig machen
(vom Brode). — co: chléb. Vz Zákalec

Záhltanový, retropharyngealis. Nz. lk.

Zahltiti, il, cen, ení, zahlcovati, zahlt-
nouti = pohltiti, verschlingen; naplniti, an-
füllen. — co. Lid úvoz zahltil. Č. — se. =
zakuckati se; zasytiti se. U Sadské. Kšť.

Zahlubati, zahlubovati, vz Zahloubiti.

Zahlubení, n. = zapuštění, die Versen-
kung. Vz Zahloubení.

Zahlubený, zapuštěný, gesenkt. Z. šroub,
gesenkte Schraube. Šp. Vz Zahloubený.

Zahlubiti = zahloubiti, versenken. Šp.

Zahlučeti, el, ení, ertönen, rauschen. —-
abs. Lid zahlučel. Us. — kdy. Nocí zahlučel
lidský krok. Kká. K sl. j. 234.

Zahlučiti, il, en, ení; zahlučovati = hlu-
kem zaraziti, überschreien, übertönen, über-
täuben. — koho čím. Svým množstvím zá-
stupové (zlých andělů) lidi zahlušují. Měst.
bož.

Zahluchnouti. Ale srdce bjedno vyschně
a pole predošlých dum tvojich ako step bez
vody zahluchně. Phld. I. 5. 198. Vz Zahlušiti.

Záhluk, u, m., das Erschallen, Erbrausen.
Dch.

Zahluniti, il, ěn, ění, schlecht binden. Šm.

Zahlušiti, il, en, ení; zahlušovati = ohlu-
šiti, betäuben, überschreien; zaraziti, omrá-