Předchozí (63)  Strana:64  Další (65) |
|
|||
64
|
|||
|
|||
1. Zahrada (na Slov. záhrada), zahrádka,
zahradečka, zahradenka, y, f. = zahrozené místo, der mit einem Zaum, Mauer, Planke usw. eingeschlossene Besitz im Gegensatze zum offenen Felde, der eingehegte Platz, z. B. der Turnierschrank. Zahrách, zahrás = zahradách, zastr. Bž. 21., 48. Tristan běžel v zahradu (šraňk). Bruncv. Boží zahrada — hřbitov. Bdl. — Z. = zvl. ohrazené místo na stromy ovocné, sad, štěpnice, der Garten. Us. Z. pletená. Sš. P. 314. Zahradenka, za- hradočka. Sl. ps. č. 212., 143. Z. kuchyňská (na zeleniny), květinová (na květiny). Vz S. N. Z. na zeleniny také: zeleniště. Šp. Z. štěpím vysázená. V. Z. se zvěří n stromy lesními: obora. Us. Z. rozkošná, fiolová, pro vaření (kuchyňská, zelná, Us.), zvířecí (obora), V., růžová atd. Us. Z. rozkošná, Výb. II. 20., kobercová. Zpr. arch. VII. 80. Z. akklimatisačná, zoologická. Vz KP. III. 280., 279., 300., 301. Z. římské a řecké. Vz Vlšk. 78., 85., 90., 91., 104., 113., 114. Za- hrada hostinská, Restaurationsgarten, ka- vární, Kafégarten, dětská, Kinder-. Dch. Z. botanická. Us. Z. živočišná = zoologická. Osv. I. 197. Z. ozdobná, Zier-, kořenná. Mus. 1880. 90. Zahradu zakládati, založiti. V z-dě květiny atd. pěstiti, pěstovati. Koll. Z-du plotem, příkopem obehnati. Us. V čer- tové zrostl zahrádce. Hněvk. Z. zoologická (obora). Vz S. N. Byt se zahradou. Us. Dch. Visuté z-dy v Babyloně. Lep. J. I. 42. Jaro- bujná z. národních dějin našich. Šmb. S. II. 147. Pojď na z-du, do z-dy. Us. Šd. Na pravo zahradôčka malá. Phld. IV. 5. Hra- bala baba zahradu, přišel k ní synek na radu; Co sem viděl, nepovím, trhala tam na z-dě rozmarýn. Brt. P. 128., 157. (Šd.). Pred námi je zahradenka trním pletená. Sl. ps. 107. Pred okienkom zahradenka. Sl. ps. Šf. I. 85. Ach, že už mi zarůst' od mého milého přes z-du chodníček; Já mám mari- jánek v zahrádce na hřádce, ale ne pro tebe, pro jiné mládence; U súseda zahra- dečka, nasila tam ta dzěvečka marijánku do ní, co un (on, který) pěkně voní. Sš. P. 206., 234., 318. Šiel som kolo ohradenej kvetnistej zahrady, Neskôr oznajúc sa so mnou dievča krásne, mladé, často spolu sedali sme samotní v zahrade. Ppk. I. 64., 65. (Šd.). Uviaž si koníčka na našu z-dku. Sl. spv. III 102. Bzence na z-dy najďál výchyrné. Hol. 59. Pred vydutým oknom pekná je zahrádka na kvíti. Hol. 356. Ty jahódky toho chotě zahrádkám apatékář- ským se přirovnávají, kteréžto vonnými věcmi dobře zpósobeny a zřiezeny sú a rozkoš i zraku i vóni dávají těm, jenž na ně hledie; Ty zahrádky sú nasazeny od apatečníkóv; Z. ořechová jest tento život. Hus III. 67., 76. (Tč.). Kozel v z-dě. Vz Mol. Studený máj v zahradách ráj. Us. Sv. ducha koření v jeho zahradě neroste (= je hloupý). Bdl. Je to kvítek z čertovy za- hrádky (= nezbeda). Us. Šd., Pdl. Zahrada častá (malá) náhrada. Tč. V naší z-dě mů- žeme dělati, co chceme. Tč. Z. zlá rada. Vz Plat, Chybník. Májový kvítek z aprílové zahrady, říkají mu kopřiva. Jir. Ves. čt. 359. Oholená brada a pustá zahrada — trada |
rada (nijaká řeč). Poř. Zátur. Z-da je ako
všivavá hlava (vždy v ní práce, musí se v ní pléti, okopávati atd). Poř. Zátur. — Z. = podsedek. Gl., NB. Tč. 164. — Z. Malá děvčata bývají pletena do zahrádky = vlasy jsou pleteny hned od pútce (aby do oči nelezly) a povstalý z nich pletenec vroubí celé čelo až do zadu tak, že vrch hlavy jest jako v zahrádce. Proč jí nepleteš do z-dky? U Fryšt. Džl. 2. Zahrada, y, f., předm. v Litomyšli;
samota u Tišnova a ves tamtéž (také Za- hrádka). Cf. Blk. Kfsk. 1457. Zahrádka slo- venská = Turec. Pokr. Pot. 189., 197. — Zahrady, jm. polí u Vsetína. Vck. Záhrada, y, f., der Ersatz, das Erspar-
niss. Na vojně, když sem hrách musel ku- povať, to nebyla žádná z. U Chocer. Vk. Zahradčice, dle Budějovice, Zahradschitz,
ves u Dolních Kralovic, u Želiva. Vz Tk. I. 406., Blk. Kfsk. 905., Arch. 531., PL.
Zahradecký = bydlící za zahradou, hin- ter dem Garten wohnend. Z. strýc přišel. Us. Kšť. — Z., ého, m. Z. ze Zahrádek, jm. rodiny šlechtické. Vz S. N., Žer. Zps. II. 192., Blk. Kfsk. 1457., 866.
Záhradí, n., ein Ort hinter der Burg ge- legen. Vz Sdl. I. 9., 10., 16., 17., 19. Zahradil, a, m., osob. jm. Šd.
Zahradina, y, f., der Gartengrund. I ujal
tu z-nu, poněvadž T. povinností naň při- šlých zbývati nemohl. Pam. Val. Meziř. 227. Zahradiště, ě, n., Zahradischt, ves u Vel.
Meziříčí. PL. Zahraditi, hraď, dě (íc), il, zen, ení
(v obec. mluvě: -žen, ení; na S'ov. -děn, ění); zahrázeti (zahrážeti), el, en, ení; za- hrazovati (zahražovati) = zandati, zavříti, zadělati, zastříti, zacpati, obehnati, ver-, zumachen, verschlagen, verstopfen, sperren, schützen, einschränken, einzäunen, verdäm- men, verfrieden. Jg. — co: vodu (zastaviti), řeku, D., přístup k někomu, Jel., studnici, Bj., zvěř, Sl. les., díru, Ros., Kat. 2903., oboru. Dch. Neb tak sú zahradili to mi- strství, že nelze k němu přijíti. Hus I. 454. Zahraditi sud. Pdl. — co čím: zahradu plo- tem, D., sklenici čepem, Gern., díru věch- tem, Mus., se valy, Kom., vodu prknem. Červeným šátečkem okýnko zahradím. Er. P. 110. Z. ohlubni studnice velikým kame- nem; Z-dil jest cesty mé kamením čtvero- úhlým. BO. Rukú ústa jí z-dil. BN. Rukami oči si z-dil; Kloboukem si tvář z-dil. Ler. Z-dil mu ústa dary. Us. Z. něco násypem. Lpř. Slov. I. 85. Z-dil sem mu okna dubi- čím. NB. Tč. 78. Tím nic nezahradím (ne- pomohu); Ovocem člověk mnoho zahradí (si pomůže). Na Mor. Vck. — co komu: okno, Pr. měst., cestu. Jel. Z. a zacpati si uši. V., Arch. rk. Z-díme si zahrádku. Dbš. Obyč. 154. Aby háj městský, jejž sobě oso- bili a z-li, bez prodlévání zase rozhradili. Pam. Val. Meziř. 104. Dobře jsa živ, ne- chtěj mi dbáti na pomluvy lidské; zahradit ústa lidem aby mohl, na to mysliti darmo. Kom. Kat. pouč. — co, se kde. Z. se v lese. Us. Že na vodách zahrazují vrata. Pal. Děj. V. 2. 32. — co s čím = pomoci, uhraditi, spraviti něco k svému prospěchu, |
||
|
|||
Předchozí (63)  Strana:64  Další (65) |