země rodily se. Pal. Děj. III. 1. 310. Statků
manských koruny české v z. Ib. V. 2. 76.
Hynek vystrojil se na obchodní cesty do
z. Nitra VI. 275.

Zahraničiti, = zameziti, abgränzen. —
co čím: pole, zahradu hraničníky. Us. Tč.

Zahraniční, = co za hranicemi jest, cizo-
krajný, fremd, fremdländisch. Jg. Z. důle-
žitosti, Jg., manství, Mus., úřad. Ministerstvo
z-ních věcí, záležitostí. Us. Dch., J. tr. Z.
nebezpečenství, äussere Gefahr. J. tr. Z. po-
litika, Us., mocnosť. Ddk. Činnosť svou k za-
hraničním věcem obraceti; Zaneprazdňoval
ho za mnoho let bez přetržení v cizině a to
věcmi z-mi; Domácí i z-ční soupřísežníci.
Ddk. III. 48., 195., V. 102. Z. spisovatel. Šf. I.
577. Z. válka. Pal. Navrátili ku koruně od-
cizené od ní kraje a statky z-čné; Přijat
za ministra záležitostí z-čných. Pal. Děj. IV.
1. 31., IV. 2. 342. (Šd.).

Zahraničník, a, m. = cizozemec, cizinec,
der Fremdling. Rk. Bráti z-ky do vojenské
služby. Exc. Č.

Zahraničný, vz Zahraniční.

Zahráti, zahraji, zahrám, al, ál, án, ání;
zahrávati = počíti hráti, zu spielen anfan-
gen, auf-, anspielen, ein wenig spielen; po-
hrávati, spielen, scherzen, schäkern. Vz Hráti.

— abs. Zvěř zahrává (hlásí se) Škd. exc.

— co: Již to zahral (již se to zahralo, již
jest zahráno; ve hře v karty = obmeškati).
Ros. — nač: na housle. Ros. Zahrajte mně
na housličky, na tu basu, na ty dudy. Er.
P. 258. Z. si na slepou bábu, na řemesla.
Šd. Maćejko, Maćejko, zahraj mi na ćenko,
na tu čeňku strunu : hej dzunu, dzunu, dzunu.
Sš. ps. 230. Na pána si z. Dch. Tak budu
mít svatého podobu, když si na čerta nejlíp
zahraju. Shakesp. Mutina zahrál si tedy na
chytráka. Ddk. II. 401. Zahrajte mi na hú-
sličky, že já mosím od matičky, čes. mor.
ps. 247. Zahrajte mi na tú basu, ať rozve-
selím všecku chasu. Brt. Ps. 32., 615. Tak
spíval Kozorád a po ňom spolu spívali všetci
ostatní a na pastýrsku zahrávali hudbu. Hol.
367. — komu. Zahrajte mně. Us. Dej si
zahráti = dej si pokoj! S takovými žerty
dej si z. Us. Kšť. Nehořekaj si, daj sobě
z. Brt. P. 84. Páni sa pobijú a ty sedliak
trp; páni sa zahrajú a ty sedliak plať. Phld.
III. 403. Zahrál mu = vyplatil ho, er hat
ihm einen Tanz gemacht. Zahrej nám muziko,
zahrej nám vesele, nevěsta nám plače, ať
se nám zasměje. Sš. P. 525., 487. Dej si z.
domů (kliď se, lass dir heim geigen). Dch.
Zahrajem vám jednou freško. Hdk. A keď
si od zeme chlapci zadupkajú, dvanástim
stoliciam žilky zaihrajú. Btt. Šp. 57. Do kola
zastala, tvár jej zaihrala a ústmi sa pieseň
sladká rozlievala. Sldk. 456. — co komu:
píseň. Us. — v co: v karty. D. Z. si v pulku
(v míč). Mor. Šd. Lepší karty nežli kabát,
můžeme si někdy zahrát. Us., Sš. P. 608.

— s kým. D. Dnes se mnou ďas zahrává.
Sych. Nyní bys se mnou zahrávati chtěla,
schäckern. Jir. Ves. čt. 280. Zahrávati s děv-
čaty. Er. P. 385. S ohněm si zahrávati.
Us. Šd. Milenci spolem si zahrávají; Kočka
s myškou si zahrává. Us. Šd. Zahrávala sa
tu dievča s bielym berancom a zabával sa

šuhaj s krásnym dievčatom. Dbš. Sl. pov.
VIII. 42. Synček mal pri sebe loptu, s tou
sa zaihrával. Dbš. Sl. pov. I. 272. V krá-
lovskom paláci, kde sa s krásnou Uliankou
zaihraval. Ib. 1. 32. Smrť si s ním zahrává
(umírá). Č., Tkč. — čím. Větrové korábem
zahrávali. Sych. Již každý blázen umí slovy
zahrávati. Shakesp. Tč. — kom (kde,
komu). Zahrejte u dveří o té její dceři.
Er. P. 467. Zahrejte vy jí o dceři Barbore.
Hudci jali hráti a máti plakati. Sš. P. 144.

— kde. V líčku zahrál ruměn. Osv. V. 763.
Hneď mu slzy v očiach zaihraly. Dbš. Sl.
pov. I. 214., VII. 60., Sldk. 138., Mt. S, I.
111. Hneď všetky zahrajú v ňom žíly. Zbr.
Lžd. 28. Ďalej zahráva, jak i tu zas opustili
krajnu (hrá na harfu). Hol. 66. Těmto na-
dešla zase chuť z. si v západní Europě na
pány. Ddk. II. 55. Úsměv nikdy nezahrál
kol jeho rtů. Hrts. — jak. A to dievča
je jen mazna, čo sä pekne zahrať nezná.
Hdž. Čít. 105. Zle někomu zahráti; S ně-
kým zle zahráti, mit Einem arg umspringen ;
Z. někomu pořádně, lehkomyslně, podivně,
kruté, opovážlivě, nebezpečně. Dch. Zahraj
do hajduka. Kol. ván. 153. A jedným veľkým
citom serdcia ím zahraly a jeden strašný
ohlas ústa jim vydaly: Mor ho! krikla
družina slovanská od razu. Chlpk. Šp. 8.
K tanci zahráti. Us. To zahrává všemi bar-
vami. Us.

Zahřáti, zahříti, hřeji, hříl n. hřál n.
hřel (v již. Čech. zařel, Kts.), hřín n. hřán
n. hřen n. hřát n. hřet n. hřít, hřání n. hřatí
n. hřití; zahřívati (na Slov. zahrévati) =
otepliti, er-, anwärmen, erhitzen. Jg. — abs.
Kořen planého galganu zahřívá. Byl. Zem
a práca zahřieva. HVaj. BD. I. 13. — co.
Nikde místa nezahřeje (tulák). Č. Předca
ťa ženička, předca ťa zahřeje. Sš. P. 681.
Dílo jej zahřálo, hat ihm warin gemacht.
Dch. Hořčice jest perná, avšak žaludek za-
hřívá. BR. II. 60. b. — se. Vítr se zahřál.
Šd. Nemohl se z. Us. Dch. Tak se nohy
zahřiechu. Pass. 23. — komu. Já mu za-
hřeji (zatopím), že bude na mne pamatovati.
Us. Té. — co komu: postel. — co, koho,
se čím : horkým vínem, Us., světnici kamny,
Kom., se prací, chůzí, D., se hněvem. Troj.
Chudoba se mrazem zahřívá. Osv. 1871. 94.
Dechem jí ruce zahříval. Vrch. — co, koho,
se kde: v posteli. Ros. Mladý se má i na
ledě zahřáti. Hkš. Až se meč v mé krvi
zahřeje. Troj. — co, se jak. Z. se až do
potu. Sych. Z. něco na 60° R., do červena,
ku 60. stupni. Kk. Něco mírně z. Mj. 36. —
se ke komu. K této ženě zahříl se duch
můj. V. — co od čeho. Od zimy ho za-
hřívajú. Brt. P. 163.

Zahřatí, n., die Erwärmung. Něco pro
z. Us. Šd.

Zahřátý; -át, a, o, erwärmt, erhitzt. Us.

— jak: na 60° R. Pdl.

Zahrávač, zahravač, e, m., das Schäker.

Zahrá(a)vačka, y, f., die Schäkerin. —
Z. = hudba před svatbou nevěstě a ženi-
chovi. U Buděj.

Zahrávati, vz Zahráti.

Zahrazditi, il, ěn, ění = zahraditi. —
co: studnici. GR.