Zahrazení, n. = ohrazení, die Ein-, Ab-
schrankung, Einplankuug, die Schranke. Vz
Zahraditi. Z. řeky, die Eindeichung. Vz Za-
hrážka.

Zahrazený; -en, a, o, vz Zahraditi. Tam
tudy neprojedeme, je tam zahrazeno. — čím.
Voda hrází z-ná.

Zahrázeti, vz Zahraditi.

Zahřaznouti, vz Zahřeznouti.

Zahrazovač, e, m., der Wehrer, Verstop-
fer, Versperrer. Jg.

Zahrazovati, vz Zahraditi.

Zahrázský, hinter dem Damme befindlich.
Šm.

Zahřazu, zastr., vz Zahřeznouti.

Zahražanský klášter. Vz Blk. Kfsk.
XX1V. 34., 209.

Zahražany, dle Dolany, něm. Saras, ves
u Mostu. Vz S. N.

Zahražení, n. = zahrazení. Vz Zahraditi.

Zahrazený = zahrazený. Vz Zahraditi.

— čím, komu. Vám již cesta vydražena
(gebahnt), nám budoucnost zahražena (ver-
sperrt-). Nitra VI. 35. Plotem z.

Zahrážeti, zahražovati, vz Zahraditi. Ešte
aj samá pri tom zle pochodíš! zahrážela sa
panička. Dbš. Sl. pov. 1. 14.

Zahrážka, y, f. = zahrazení. Z. jezní,
čas. Čech, mýtní, der Weguaauthschranken,
cestní, der Wegschranken. Šp. — Z. =
tkadlcovská tyč, kterou osnova se zahrazuje.
Mor. Knrz.

Zahražovati, vz Zahraditi. Arch. IV. 271.

Zahrbati = zahřebati. Na Ostrav. Tč.

Záhřbetný, was hinter dem Rücken ist.

Zahrbolcovati = na hrbolcích zadrnkati;
se kam = po hrbolcích zajeti, se zavésti.
V již. Mor. Šd.

Zahrbouceti čím. Vz Hrbouceti. U Olom.
Sd.

Zahrcnouti, cnul a cl, utí = zaprdnouti.
Vz Hrcati (hrtčeti, troubiti). — jak. Ten (si)
dobře zahrcl.) Mor. Šd. — kam. Zahrcl
(zatroubil) do té trouby, až by ohluchl. Ib.
Sd.

Zahrčati =V zahrčeti. Mor. Vck.

Zahrčeti, čí, hrč, hrče (íc), el, ení; za-
hrkati; zahrknouti, kl, utí = začíti hrćeti.
anfangen zu rasseln), zu schnurren, zu rieseln.

— abs. Hodiny zahrkly, einen Schnarrer
machen. Dch. Cosi tam zahrklo. Us. Tč
Vyletěla holuběnka od súsedů ze dvorenka;
jak letěla, zahrkala, na druženky zavolala
Sš. P. 442. — kde: Vůz na ulici, v prů-
jezdě zahrčel. Zahrklo ve mně jako ve starých
hodinách. Us. Šd. Voda mezi kamením za-
hrčela. Us. Tč Zahrčel vůz před domem,
na silnici. Us. Šd. — komu. Tak mně duša
zahrčala (říkají, když někdo někoho z ne-
nadání do zad udeří) U Vsetína. Vck. —
(co) čím. Zahrkati hrkačem, schnarren. Šd.
Zahrkati polívku smetanou a vejci, einrühren
(zakloktati, zakverlovati). Mor. Brt. Vz Za-
hrkotati.

Zahrdlení, n., vz Zahrdliti.

Zahrdlený; -en, a, o, vz Zahrdliti, Za-

hrdlitý.

(Zahrdliti, il, en, ení; zahrdlovati = za-
rdousiti, erwürgen, erdrosseln. — koho.
Ros. — čím: provazem. Us. — Z. = na

způsob hrdla súžiti, eingurgeln, einengen.

— co: hrnec. Us. — V., Ros, — Z. = za-
cpati, zustopfen. — co: próduch n. cievy.
Sal.

Zahrdlitý = zahrdlený, úzké hrdlo mající,
hrdlatý, tabulirt, halsig, engen Hals habend.
Z. nádoba, Ros., báně, Br., sklenice, Reš.,
křivule (retorta), die Tabulatretorte. Nz. Mě-
jieše každý z nich húsličky (citharas) a zlaté
z-té báné (phialas). ZN.

Zahrduputi, dnul a dl, utí, stolz werden.

— čím. Žebrák chlebem zahrdnul a vzal
radši krejcar, ablehnen. Us. Tč.

Zahrdousiti, vz Zardousiti. — Z. = za-
drhnouti. — co: uzel. Na Slov. Zátur., Šd.

Zahrdoušení, n., vz Zahrdousiti, Zardou-
šení.

Zahrdoušený; -en, a, o, erwürgt. Us.

Zahrdzavený. Z. zámok (zámek). Dbš.
Sl. pov. I. 483. Vz násl.

Zahrdzaveť = zarezavěti. Na Slov. HVaj.
BD. I. 16.

Záhřeb, u, m. = čelesten, das Ofenloch.
V. Z-bem oheň pálá. Vz Pálati. Sych. —
Z. = ohniště, der Herd, Küchenherd. D. —
Z. (chrv. Zagreb), Záhrab, a n. u, m., hl.
město v Chorvatech, lat. Zagrabia, něm.
Agram. Vz S. N., Tk. HI. 544. — Záhřeban,
a, m., pl. -né — Záhřebský, Agramer.

Zahřebati (zastr.); zahřébstí, zahřísti (za-
hříbsti), zahřésti, hřebu, bl, en, ení; zahřeb-
nouti, ul, ut, utí; zahřebovati = zahrabati,
begraben, beerdigen, verscharren. — koho.
Rkk., St. skl., Leg. Z. oběšeného. Šd. Ká-
zachu (je) živy zahřiesti. Alx. V. v. 448.
(HP. 11.) — koho, se kde. Z. se v domě
(zamknouti), v nauce (pohřížiti se). Zahřeben
v rovečce. Rkk. 65. — co čím. Cizíma ru-
kama dobře uhlí zahřebati. Č. M. 381. Z.
něco lopatou. — co kam: do země, do
hrobu. Us. Tč. Vz Zahrbati. Dítě zahřebla
do hnoje. 1666. Pk.

Zahřebíkovati, vernageln. — co čím.
Us. Tč.

Zahřebiti, il, en, ení = zaklinovati, ver-
bolzen. Nz.

Záhřebný, vergrabbar. L.

Zahřebovati, vz Zahřebati.

Záhřebský, vz Záhřeb. Z hory. Krč. 253.

Zahrejcený chléb. Vz Zahrejtiti. Jg.

Zahřeji, vz Zahřáti.

Zahřejný = záhřevný. Šm.

Zahrejtiti, il, cen, ení, derb einmachen.
Jg.

Zahrejtlý, derb. Jg. Z. chléb.

Záhreň, é, f. = ňádra, der Busen. Na
Slov. Němc. III. 309. A tie časi ma ai po
z-ni rukou kus vytiapkau. Slov. Nář. černo-
hronské. Šd. Vzal si svoj svietací kameň
za záhreň, aby si posvietil. Dbš. Sl. pov.
VII. 77.

Záhrení, n. = záhreň. Vytiahol si pátriky
zo záhrenia (ze záňadří). Dbš. Obyč. 57.
Zapäl hrdina surku za zahrenie, aby prúd
krve oko nevidelo. Sldk. 148.

Zahření, n., die Erwärmung. Vz Zahřáti.
Kože pro z. V.

Zahřésti, vz Zahřebati.

Zahřešiti, il, en, ení, zahřešovati = začíti
hřešiti, anfangen za sündigen. Us. Vz Hře-

294*