Předchozí (67)  Strana:68  Další (69) |
|
|||
68
|
|||
|
|||
šiti. — Z. = zakliti, einen Fluch ausstossen.
Z-šil, až se dům otřásl. Us. Šd. Z-li Turci. Hdk. C. 224. — nač. Mor. Tč. — si. Hned z rána vstana si zahřeší. Šd. Zahřetí, n., die Erwärmung.
Záhřev, u, m. = zahřití, zatopení, die
Erwärmung. Víd. list., Šp. — Z. = zatopení u barvířů pod kotlem, jen co by barva se prohřála, die Einwärmung. Mladý z., frisches Einmachen. Šp. Záhřeva, y, f. = záhřev. Keď sa pukajú
ľadi od z-vy ohňou. Phld. I. 1. 8. (Šd.) Zahřevadlo, a, n. Z. ložní, der Bettwärmer,
die Bettflasche. Šp. Zahřevárna, y, f., = zahřívací káď, der
Wärmestock (beim Rothgärber). Vz Zahří- várna. Šp. Záhřevek, vku, m. = záhřivek.
Záhřevka, y, f. = záhřevna, výhřevna
= malá bouda u bělidel, kde se plátno za- hřívá, das Wärmhaus (bei der Bleiche). Us. — Z. = topírna, sklenník, zahřívárna, das Treib-, Glashaus. Svět. — Jg. Záhřevna, y, f. = zahřívárna, die Wärme-
stube. Z. k umělému líhnutí drůbeže. Hosp. listy. Záhřevník, u, m., der Brustwarmer.
Záhřevný = zahřívající, wärmend. Z.
oheň. Mus. Z. plocha, die Wärmefläche, světlo, erwärmendes Licht, Dch., láhev, die Bettflasche. Šp. Ten je záhřevný. U Rychn. Záhřevnější paprskové sluneční proudili ho- lými korunami stromů. Jrsk. Zahřezlosť, i, f. = jakosť zahřezlého,
zahřeznutí, uváznutí, za-, pohřížení-se, po- noření-se, ponořenosť, das Steckenbleiben, Versunkensein, die Versunkenheit. Posedlost víme býti obrazem zabředlosti a zahřezlosti v zlovášních a zlochtíčech a zvláště v ne- čistotě; Bůh jim dal ducha z-sti; Lidstva v bludech a nepravostech z. Sš. Mr. 24., J. 208., II. 8. (Hý.). Zahřeznouti, zahřaznouti, zastr. = uváz-
nouti, záhřížiti se, stecken bleiben. — s kým kde. Ludé zahrzazu (zahraznou) v onom piesce. Alx. V. 2184. (St. skl. II. 252.). Du- chovně mrtví, jenž ve smutných stínech po- hanstva zahřezli. Sš. J. 90. Zahriaknúť = zakřiknouti. — koho.
Ty mlč a netáraj do sveta! zahriaknul ju pan Lipoltský. P. Tóth. Trenč. M. 73. Vz Zahráknouti. Zahřiesti, zastr. = zakopati, vz Zahře-
bati. Výb. I. 1103. 14. Zahřímati, vz Zahřměti.
Zahříšný = smírný, Sühn-, Versöhnungs-,
Sünd-. Z. oběti. Bibl., Sš. Sk. 217. Vz Oběť, Zahříti, vz Zahřáti.
Zahřití, n., die Erwärmung, Erhitzung.
Z. kůže. Šp. Běhati do z. Dch. Zahřitý; -it, a, o, erwärmt, erhitzt. Jg.
Sbr. sp. 1841. 138. Zahřívací, zahřivací, Wärm-. Z. kámen,
láhev, Dch., plotna, die Feuerplatte. Šp. Z. pánev. Techn. Z. roury. NA. IV. 204. Zahřívač, zahřivač, e, m., der Wärmer.
Z. (ohřívač, kotel k zahřívání), der Vorwär- mer, Šp.: Z. kolenní, der Kniewärmer, Tp., tepny, der Pulswärmer. Dch. |
Zahříváček, čku, m., der Seelenwärmer
(oděv k zahřívání prsou, trupu). Us. Zahřívadlo, zahřivadlo, a, n. = náčiní
k zahřívání, die Wärmpfanne, -flasche. Us. Z. rourové. Zpr. arch. VII. 25. U Římanů, vz Vlšk. 52., 143., 144. Zahřívání, n., die Erwärmung. Z. půso-
bením chemickým, třením, tlakem. NZ. Způsob z., die Eiwärmungsuiethode. Šp. Z. vzduchu ve výhni. Vz Včř. Z. II. Ib. Zahřívárna, y, f. = zahřevárna, zahří-
vací káď, der Wärmestock. — Z., die Wär- mestube. Us. — Z. = sklenník, das Glas- haus. Plk. Zahřívati, vz Zahřáti.
Záhřivek, vku, m., záhřivka, y, f. = teplý
obkladek, das Foment, warmer Umschlag. Ja., Nz. lk. V. vlhká. Z-ky krupkové. Us. Záhřivka, vz Záhřivek.
Zahříti = pohřížiti, versenken. Orb.
p. 87. Zabrkati, vz Zahučeti.
Zahrkotati, zahrkútati = zahrkati, vz
Zahrkati, Hrkati. — abs. Potůček zahrko- tal. Us. Tč. Cukrůvka (hrdlička) zahrkotala, fing an zu girren. Na Ostrav. Tč. Prileteli k nej tri zlaté holúbky a zahrkútaly. Dbš. Sl. pov. I. 85. — koho jak. A milá holu- bička hneď na prvé zahrkútala si kolo svojho šuhaja: Jaj, len za teba pôjdem, lebo ty vysvobodil si ma. Dbš. Sl. pov. VIII. 55. — si. Tam si zahrkútal môj sivý holúbek. Sl. ps. 85. — kde. Na prieddomí zahrkotal voz. Phld. III. 1. 20. Príď, holubica biela, príď, zahrkútaj nad verných temenami. Sldk. 15. — jak. Zahrkútaj ľúbosťou svätou nad tým národom holubičím. Sldk. 15., 204. Zahrkútati, vz Zahrkotati.
Zahřmění, n., das Donnern. Po každém
z. spustí se silnější déšť. Us. Tč. Zahřměti, hřmi, ěl, ění; zahřmívati, za-
hřímati = začíti hřmíti, losdonnern, anfan- gen zu donnern, aufdonnern, donnern; křičeti, Jemanden mit Worten andonnelrn; hřímáním zahnati, wegdonnern. — abs. Zahřmělo tam. Us. Dělo zahřmělo. Us. Tu bratr tvůj zahřměl (zkřikl). Us. Už hromy zahrmely, huk letí horami a všetko sa ozýva šírymi Tatrami. Lipa II. 278. Jak on zahřmí, hned všeci trnou. Us. Šd. Už hromy zahrmely, hrom ztriasa horami. Btt. Sp. 42. A tak sobě za- zpívala, až ty hory zahřměly. Sš. P. 675. Tak len zahrmíme, že už Slovák vstáva. Na Slov. Tč. Tak ťa prásknem, že zem za- hrmí. Mt. S. I. 116. V tom zpadá a v ryzém na znak roztáhne sa písku. Zem vókol zahrmí a štít sa pozatrasel nad ním. Hol. 24. — odkud. Dariův kůň nejprve zařehtal a k tomu z jasného nebe zahřmělo. V. — jak: na holo zahřmělo (= 1) neuhodilo; 2) slib bez skutku; 3) nezdařilo se). Ros., Č. Z. na koho urputnými slovy (zkřiknouti). Ros. Z. hlasem tura zuřícího. Jbl. 130. Ani to dobře nedo- poviedal už z čista jasna prosto nad nimi zahrmelo. Dbš. Sl. pov. I. 168. Anděl zvučně zahřmí na tróbu. BO. Tu z nenazdajku zahrmí hyntov na dvore. Dbš. Sl. pov. I. 373. Zahřmí hlasem své velikosti. Mohutným hlasem tak zahřmí. Kyt. 1876. 17. Ohlasem jí vesmír zahřmí zpět. Čch. Bs. 60. — na |
||
|
|||
Předchozí (67)  Strana:68  Další (69) |