šiti. — Z. = zakliti, einen Fluch ausstossen.
Z-šil, až se dům otřásl. Us. Šd. Z-li Turci.
Hdk. C. 224. — nač. Mor. Tč. — si. Hned
z rána vstana si zahřeší. Šd.

Zahřetí, n., die Erwärmung.

Záhřev, u, m. = zahřití, zatopení, die
Erwärmung. Víd. list., Šp. — Z. = zatopení
u barvířů pod kotlem, jen co by barva se
prohřála, die Einwärmung. Mladý z., frisches
Einmachen. Šp.

Záhřeva, y, f. = záhřev. Keď sa pukajú
ľadi od z-vy ohňou. Phld. I. 1. 8. (Šd.)

Zahřevadlo, a, n. Z. ložní, der Bettwärmer,
die Bettflasche. Šp.

Zahřevárna, y, f., = zahřívací káď, der
Wärmestock (beim Rothgärber). Vz Zahří-
várna. Šp.

Záhřevek, vku, m. = záhřivek.

Záhřevka, y, f. = záhřevna, výhřevna
= malá bouda u bělidel, kde se plátno za-
hřívá, das Wärmhaus (bei der Bleiche). Us.
— Z. = topírna, sklenník, zahřívárna, das
Treib-, Glashaus. Svět. — Jg.

Záhřevna, y, f. = zahřívárna, die Wärme-
stube. Z. k umělému líhnutí drůbeže. Hosp.
listy.

Záhřevník, u, m., der Brustwarmer.

Záhřevný = zahřívající, wärmend. Z.
oheň. Mus. Z. plocha, die Wärmefläche,
světlo, erwärmendes Licht, Dch., láhev, die
Bettflasche. Šp. Ten je záhřevný. U Rychn.
Záhřevnější paprskové sluneční proudili ho-
lými korunami stromů. Jrsk.

Zahřezlosť, i, f. = jakosť zahřezlého,
zahřeznutí, uváznutí, za-, pohřížení-se, po-
noření-se, ponořenosť, das Steckenbleiben,
Versunkensein, die Versunkenheit. Posedlost
víme býti obrazem zabředlosti a zahřezlosti
v zlovášních a zlochtíčech a zvláště v ne-
čistotě; Bůh jim dal ducha z-sti; Lidstva
v bludech a nepravostech z. Sš. Mr. 24., J.
208., II. 8. (Hý.).

Zahřeznouti, zahřaznouti, zastr. = uváz-
nouti, záhřížiti se, stecken bleiben. — s kým
kde. Ludé zahrzazu (zahraznou) v onom
piesce. Alx. V. 2184. (St. skl. II. 252.). Du-
chovně mrtví, jenž ve smutných stínech po-
hanstva zahřezli. Sš. J. 90.

Zahriaknúť = zakřiknouti. — koho.
Ty mlč a netáraj do sveta! zahriaknul ju
pan Lipoltský. P. Tóth. Trenč. M. 73. Vz
Zahráknouti.

Zahřiesti, zastr. = zakopati, vz Zahře-
bati. Výb. I. 1103. 14.

Zahřímati, vz Zahřměti.

Zahříšný = smírný, Sühn-, Versöhnungs-,
Sünd-. Z. oběti. Bibl., Sš. Sk. 217. Vz Oběť,

Zahříti, vz Zahřáti.

Zahřití, n., die Erwärmung, Erhitzung.
Z. kůže. Šp. Běhati do z. Dch.

Zahřitý; -it, a, o, erwärmt, erhitzt. Jg.
Sbr. sp. 1841. 138.

Zahřívací, zahřivací, Wärm-. Z. kámen,
láhev, Dch., plotna, die Feuerplatte. Šp. Z.
pánev. Techn. Z. roury. NA. IV. 204.

Zahřívač, zahřivač, e, m., der Wärmer.
Z. (ohřívač, kotel k zahřívání), der Vorwär-
mer, Šp.: Z. kolenní, der Kniewärmer, Tp.,
tepny, der Pulswärmer. Dch.

Zahříváček, čku, m., der Seelenwärmer
(oděv k zahřívání prsou, trupu). Us.

Zahřívadlo, zahřivadlo, a, n. = náčiní
k zahřívání, die Wärmpfanne, -flasche. Us.
Z. rourové. Zpr. arch. VII. 25. U Římanů,
vz Vlšk. 52., 143., 144.

Zahřívání, n., die Erwärmung. Z. půso-
bením chemickým, třením, tlakem. NZ. Způsob
z., die Eiwärmungsuiethode. Šp. Z. vzduchu
ve výhni. Vz Včř. Z. II. Ib.

Zahřívárna, y, f. = zahřevárna, zahří-
vací káď, der Wärmestock. — Z., die Wär-
mestube. Us. — Z. = sklenník, das Glas-
haus. Plk.

Zahřívati, vz Zahřáti.

Záhřivek, vku, m., záhřivka, y, f. = teplý
obkladek, das Foment, warmer Umschlag.
Ja., Nz. lk. V. vlhká. Z-ky krupkové. Us.

Záhřivka, vz Záhřivek.

Zahříti = pohřížiti, versenken. Orb.
p. 87.

Zabrkati, vz Zahučeti.

Zahrkotati, zahrkútati = zahrkati, vz
Zahrkati, Hrkati. — abs. Potůček zahrko-
tal. Us. Tč. Cukrůvka (hrdlička) zahrkotala,
fing an zu girren. Na Ostrav. Tč. Prileteli
k nej tri zlaté holúbky a zahrkútaly. Dbš.
Sl. pov. I. 85. — koho jak. A milá holu-
bička hneď na prvé zahrkútala si kolo svojho
šuhaja: Jaj, len za teba pôjdem, lebo ty
vysvobodil si ma. Dbš. Sl. pov. VIII. 55. —
si. Tam si zahrkútal môj sivý holúbek. Sl.
ps. 85. — kde. Na prieddomí zahrkotal
voz. Phld. III. 1. 20. Príď, holubica biela,
príď, zahrkútaj nad verných temenami.
Sldk. 15. — jak. Zahrkútaj ľúbosťou svätou
nad tým národom holubičím. Sldk. 15., 204.

Zahrkútati, vz Zahrkotati.

Zahřmění, n., das Donnern. Po každém
z. spustí se silnější déšť. Us. Tč.

Zahřměti, hřmi, ěl, ění; zahřmívati, za-
hřímati = začíti hřmíti, losdonnern, anfan-
gen zu donnern, aufdonnern, donnern; křičeti,
Jemanden mit Worten andonnelrn; hřímáním
zahnati, wegdonnern. — abs. Zahřmělo tam.
Us. Dělo zahřmělo. Us. Tu bratr tvůj zahřměl
(zkřikl). Us. Už hromy zahrmely, huk letí
horami a všetko sa ozýva šírymi Tatrami.
Lipa II. 278. Jak on zahřmí, hned všeci
trnou. Us. Šd. Už hromy zahrmely, hrom
ztriasa horami. Btt. Sp. 42. A tak sobě za-
zpívala, až ty hory zahřměly. Sš. P. 675.
Tak len zahrmíme, že už Slovák vstáva.
Na Slov. Tč. Tak ťa prásknem, že zem za-
hrmí. Mt. S. I. 116. V tom zpadá a v ryzém
na znak roztáhne sa písku. Zem vókol zahrmí
a štít sa pozatrasel nad ním. Hol. 24. —
odkud. Dariův kůň nejprve zařehtal a k tomu
z jasného nebe zahřmělo. V. — jak: na
holo zahřmělo (= 1) neuhodilo; 2) slib bez
skutku; 3) nezdařilo se). Ros., Č. Z. na koho
urputnými slovy (zkřiknouti). Ros. Z. hlasem
tura zuřícího. Jbl. 130. Ani to dobře nedo-
poviedal už z čista jasna prosto nad nimi
zahrmelo. Dbš. Sl. pov. I. 168. Anděl zvučně
zahřmí na tróbu. BO. Tu z nenazdajku
zahrmí hyntov na dvore. Dbš. Sl. pov. I.
373. Zahřmí hlasem své velikosti. Mohutným
hlasem tak zahřmí. Kyt. 1876. 17. Ohlasem
jí vesmír zahřmí zpět. Čch. Bs. 60. — na