koho. Poď so mňou! zahrmel na ňu. Dbš. Sl.
pov. VI. 66. — kam. Boh Parom za obla-
kami uvidí to nahnevaný: tresk! zahrmí jej
do čela. Ht. Sl. ml. 179. Trúba zahřmí k bitvě.
Jel. En. m. 24. Z. v dál. Kká. K sl. j. 20.
Tu naraz sto pušiek doňho zahrmelo. Btt.
Sp. 13. Češi nesmírně zahřměli na vrata.
Ddk. IV. 214. Zahřímala v rej a křik a
smíchy. Vrch. — kde. Zahřmělo na poledni.
Us. Tč. Jak zahřmí nad ním, vždy se pře-
žehná. Us. Tč. — proti komu. Zahřměl
proti ní. Šbr. Zaj. kr. Václ. 745. Zahřímal
proti nám přísnými slovy. Us. Tč. — kudy.
Zahřmi (vzpouro) němou vlastí. Kka. K sl.
j. 20. — kdy. V tom zahrmí, až zem sa
celá započínala strásať. Hol. 8. — co: nemoc
(hřímáním zahnati). Ros.— komu kam:
do svědomí. Č., Němc.

Zahřmotiti, il, cení, ein wenig lärmen,
Lärm schlagen. — abs. Něco tam zahřmo-
tilo. Us., Lpř. Sl. I. 46. — kde čím: Moriak
zahrmotí na peci lopatami. Dbš. Sl. pov.
III. 78.

Zahŕňačka, y, f. = zahrnování. — Z.
= náčiní, kterým se zahrnuje. Na Již. Mor.
Šd. — Z. = zahrnovačka, osoba. Šd.

Zahŕňák, a, m. = zahrnovač, osoba. —
Z , u, m. = náčiní k zahrnování. Vz Za-
hŕačka. Na Mor. Šd.

Zahŕati, vz Zahrnouti.

Zahrncovati = zakolébati. Vz Hrncovati.
U Olom. Sd.

Záhrnek, nku, m. = zahrnutí, úhrnek,
das Zusammenscharren, -nehmen. Záhrnkem
= dohromady, zusammen, summarisch, per
Bausch und Bogen. Pr. měst., Sych., Šp.

Záhrnoch, u, m., die Helmdecke. Tur-
néřské helmy, okolo nich z-chy neboližto
přikrývadla visí. List. 1649.

Zahrnouti, ul, ut, utí; zahrnovati (ne:
zahrnovati), na Slov. zahŕňati = hrnutím
zandati, verscharren, verdecken; zastrčiti,
zusammenmachen, -wickeln, -schürzen; shr-
nouti, zusammenscharren, zusammenraffen;
množství chytiti, na jednou sehnati, eine
Menge fangen, einen Zug thun; obsáhnouti,
begreifen, einbegreifen; se = někam zajíti,
sich wohin (in Massen, in Menge) begeben.
Jg. — co: peníze (shrnouti), Us., ryby
(množství jich na jednou chytiti). Bibl. Za-
hŕňa brázdu (verscharren, verschütten). Mor.
Šd. Z. límec (umschlagen). Dch. Apoštol
tuto veškeré účinky působení ducha svatého
zahrnuje; Tak že Galatie Lykaonii, Pysidii
a jiné prostory zahrnovala. Sš. Sk. 30., II.
3. Nejednou více lidí zlých jako štírů jedo-
vatých nežli dobrých zahrnou (ins Netz fan-
gen). BR. II. 18. a. Z-li množstvie ryb ve-
liké (Luk. 5.). Huslí. 277. Láska jeho všecky
zahrnula (obsáhla). Br. — koho, co čím:
dukáty, penězi drobnými, Ros.; kořeny prstí.
Jg. Z. někoho milostmi, dary, pochvalou,
Us. Pal., prosbami. Šb. Voda příkop pískem
zahrnula. Us. Tč. Zahrnuti byli obzvláštní
poctou. Ddk. IV. 329. Tudy jím (slovem
tím) také zprávy o narození Páně zahrnují.
Sš. L. 6. — co, se kde. Ryby v zátoce z.
Sych. To večnosť v sobě zahrnuje. Šml.
Podlé své základní myšlénky zahrnoval v sobě
tento úřad všecka práva dohlídky, kázně a

exekutivy; Zahrnuto v těch listech bylo
veškeré v té při až posud provedené jednání.
Ddk. IV. 275, V. 45. V té větě veškery
tři předešlé myšlénky zahrnuje; V tom, hla-
sem býti Kristovým, veškera úloha Janova
se zahrnovala; Který povšechný pojem právě
v řeckém slově -ra^axaAéoj se zahrnuje; Ale
na našem místě-liž také všecky tři stránky
zahrnuje; V požehnání otcovi daném zahr-
nuje se nutně požehnání duchovních dítek
jeho. Sš. J. 13., L. 51., I. 24., 63., II. 33.
(Hý.). — co, koho kam. Z nul nás v počet
těch. Ros. Místo v obvod celní z. J. tr. Z-nul
si vlasy za uši. Us. Šd. Sukni za pás si z
Ros. Z. něco mezi něco. Kom., Br. Zahŕňal
sem hnůj do brázdy. Mor. Šd. Lid se zahrnul
až ke kostelu. Us. Tč. Súseda, bojac se
Jana, zahŕnala do izby (= pospíchala). Phld.
IV. 69. Literatura vědecká zahrnuje v sebe
všecky spisy jednající o nějaké vědě. KB.
1. Zahrň sa skoro do toho lista (zaber se).
Dbš. Sl. pov. VII. 49. Pocit, kterýž ani
v pojmy ani v slova z. se nedá MH. 6. Buď
přesvědčen, že denně tebe v modlitbu za-
hrnuji; Aby ho i budoucně do modlitby
zahrnoval. Ddk. III. 162., 168. (Tč.). Což
vše evangelista spolu spojuje a v jedno za-
hrnuje. BR. II. 188. a. Ďábel zahrnul lid
v sieti své (Abak. 1.). Hus II. 280. — jak.
Ať krátce summou toto zahrnu. Jel. V krát-
kých slovech mnoho z. Lpř. J. Dj. I. 72.
Abych krátkými slovy všecko zahrnul. Vš.
375. Z nula si šaty až po kolena. Us. Tč.
V krátce tímto všecko zahrnu. Bart. Podlé
mluvení způsobu biblického lámáním chleba
se celá svátosť velebná zahrnuje. Sš. Sk.
32. — kolik. Len keď za hrsť dukátov
z-nul, uveril, že je predca len pravda. Dbš.
Sl. pov. V. 5. — si co: sobě rukáv, Ros.,
punčochy (zastrčiti) D. — koho s kým.
Nezahrnujž s hříšnými duše mé. Br. Či's
pak mne zahrnout s bezbožníky umínil? Jir.
exc. — co k čemu. Vše spolu zahrnul k je-
dení. D. — se. Nevím, kam se zahrnuli
(kam zašli). Ros.

Zahrnutí, n., vz Zahrnouti. — Z. = límec
zahrnutý ku př. u kabátu, umgeschlagener
Kragen, der Kloppkragen. U Petrovic. Dch.

Zahrnutý; -ut, a, o, eingerollt, mit in-
begriffen. Vz Zahrnouti. — kde. Z. v počtu
bezbožných. Us. — kam. Vlasy za uši z-té.
Klčk. V. 107. — čím. Oba stupně zahrnuty
jsou slovem šlechta. Ddk. IV. 211. Zname-
nitý počet nejrůznějších plemen z-tých spo-
lečným názvem ovce domácí. Osv. VI. 552

1. Záhrob, u, záhrobec, bce, záhrobek,
bku, záhrobeček, čku, m., záhrobeň, bně, zá-
hrobka, y, f. Záhrob, záhrobec = násyp, der
Aufwurf, Haufe, die Erhöhung. Aqu. Seď,
cvrčku,, na svém záhrobci (kopci, der Auf-
wurf). Č. M. 433. — Z. kamenný = zeď, die
Mauer. Bibl. Z. kamenný, jenž byl okolo pole,
ten sie rozsul. BO. Stáše angel na úzkosti
dvú záhrobů, jimižto vinnice obdělavají (zíd-
ka). BO. — Záhrobec, záhrobeň, záhrobka =
chodba před domem a jinde vydlážděná, vy-
rovnaná, zápraží, zásep, ein erhöhter mit
Stein belegter, bedeckter Gang neben dem
Hause, neben dem Stall usw. Us., Pref. Na
dvorku čisto, sníh vyházený, na z-bci po-