Předchozí (68)  Strana:69  Další (70) |
|
|||
69
|
|||
|
|||
koho. Poď so mňou! zahrmel na ňu. Dbš. Sl.
pov. VI. 66. — kam. Boh Parom za obla- kami uvidí to nahnevaný: tresk! zahrmí jej do čela. Ht. Sl. ml. 179. Trúba zahřmí k bitvě. Jel. En. m. 24. Z. v dál. Kká. K sl. j. 20. Tu naraz sto pušiek doňho zahrmelo. Btt. Sp. 13. Češi nesmírně zahřměli na vrata. Ddk. IV. 214. Zahřímala v rej a křik a smíchy. Vrch. — kde. Zahřmělo na poledni. Us. Tč. Jak zahřmí nad ním, vždy se pře- žehná. Us. Tč. — proti komu. Zahřměl proti ní. Šbr. Zaj. kr. Václ. 745. Zahřímal proti nám přísnými slovy. Us. Tč. — kudy. Zahřmi (vzpouro) němou vlastí. Kka. K sl. j. 20. — kdy. V tom zahrmí, až zem sa celá započínala strásať. Hol. 8. — co: nemoc (hřímáním zahnati). Ros.— komu kam: do svědomí. Č., Němc. Zahřmotiti, il, cení, ein wenig lärmen,
Lärm schlagen. — abs. Něco tam zahřmo- tilo. Us., Lpř. Sl. I. 46. — kde čím: Moriak zahrmotí na peci lopatami. Dbš. Sl. pov. III. 78. Zahŕňačka, y, f. = zahrnování. — Z.
= náčiní, kterým se zahrnuje. Na Již. Mor. Šd. — Z. = zahrnovačka, osoba. Šd. Zahŕňák, a, m. = zahrnovač, osoba. —
Z , u, m. = náčiní k zahrnování. Vz Za- hŕačka. Na Mor. Šd. Zahŕati, vz Zahrnouti.
Zahrncovati = zakolébati. Vz Hrncovati.
U Olom. Sd. Záhrnek, nku, m. = zahrnutí, úhrnek,
das Zusammenscharren, -nehmen. Záhrnkem = dohromady, zusammen, summarisch, per Bausch und Bogen. Pr. měst., Sych., Šp. Záhrnoch, u, m., die Helmdecke. Tur-
néřské helmy, okolo nich z-chy neboližto přikrývadla visí. List. 1649. Zahrnouti, ul, ut, utí; zahrnovati (ne:
zahrnovati), na Slov. zahŕňati = hrnutím zandati, verscharren, verdecken; zastrčiti, zusammenmachen, -wickeln, -schürzen; shr- nouti, zusammenscharren, zusammenraffen; množství chytiti, na jednou sehnati, eine Menge fangen, einen Zug thun; obsáhnouti, begreifen, einbegreifen; se = někam zajíti, sich wohin (in Massen, in Menge) begeben. Jg. — co: peníze (shrnouti), Us., ryby (množství jich na jednou chytiti). Bibl. Za- hŕňa brázdu (verscharren, verschütten). Mor. Šd. Z. límec (umschlagen). Dch. Apoštol tuto veškeré účinky působení ducha svatého zahrnuje; Tak že Galatie Lykaonii, Pysidii a jiné prostory zahrnovala. Sš. Sk. 30., II. 3. Nejednou více lidí zlých jako štírů jedo- vatých nežli dobrých zahrnou (ins Netz fan- gen). BR. II. 18. a. Z-li množstvie ryb ve- liké (Luk. 5.). Huslí. 277. Láska jeho všecky zahrnula (obsáhla). Br. — koho, co čím: dukáty, penězi drobnými, Ros.; kořeny prstí. Jg. Z. někoho milostmi, dary, pochvalou, Us. Pal., prosbami. Šb. Voda příkop pískem zahrnula. Us. Tč. Zahrnuti byli obzvláštní poctou. Ddk. IV. 329. Tudy jím (slovem tím) také zprávy o narození Páně zahrnují. Sš. L. 6. — co, se kde. Ryby v zátoce z. Sych. To večnosť v sobě zahrnuje. Šml. Podlé své základní myšlénky zahrnoval v sobě tento úřad všecka práva dohlídky, kázně a |
exekutivy; Zahrnuto v těch listech bylo
veškeré v té při až posud provedené jednání. Ddk. IV. 275, V. 45. V té větě veškery tři předešlé myšlénky zahrnuje; V tom, hla- sem býti Kristovým, veškera úloha Janova se zahrnovala; Který povšechný pojem právě v řeckém slově -ra^axaAéoj se zahrnuje; Ale na našem místě-liž také všecky tři stránky zahrnuje; V požehnání otcovi daném zahr- nuje se nutně požehnání duchovních dítek jeho. Sš. J. 13., L. 51., I. 24., 63., II. 33. (Hý.). — co, koho kam. Z nul nás v počet těch. Ros. Místo v obvod celní z. J. tr. Z-nul si vlasy za uši. Us. Šd. Sukni za pás si z Ros. Z. něco mezi něco. Kom., Br. Zahŕňal sem hnůj do brázdy. Mor. Šd. Lid se zahrnul až ke kostelu. Us. Tč. Súseda, bojac se Jana, zahŕnala do izby (= pospíchala). Phld. IV. 69. Literatura vědecká zahrnuje v sebe všecky spisy jednající o nějaké vědě. KB. 1. Zahrň sa skoro do toho lista (zaber se). Dbš. Sl. pov. VII. 49. Pocit, kterýž ani v pojmy ani v slova z. se nedá MH. 6. Buď přesvědčen, že denně tebe v modlitbu za- hrnuji; Aby ho i budoucně do modlitby zahrnoval. Ddk. III. 162., 168. (Tč.). Což vše evangelista spolu spojuje a v jedno za- hrnuje. BR. II. 188. a. Ďábel zahrnul lid v sieti své (Abak. 1.). Hus II. 280. — jak. Ať krátce summou toto zahrnu. Jel. V krát- kých slovech mnoho z. Lpř. J. Dj. I. 72. Abych krátkými slovy všecko zahrnul. Vš. 375. Z nula si šaty až po kolena. Us. Tč. V krátce tímto všecko zahrnu. Bart. Podlé mluvení způsobu biblického lámáním chleba se celá svátosť velebná zahrnuje. Sš. Sk. 32. — kolik. Len keď za hrsť dukátov z-nul, uveril, že je predca len pravda. Dbš. Sl. pov. V. 5. — si co: sobě rukáv, Ros., punčochy (zastrčiti) D. — koho s kým. Nezahrnujž s hříšnými duše mé. Br. Či's pak mne zahrnout s bezbožníky umínil? Jir. exc. — co k čemu. Vše spolu zahrnul k je- dení. D. — se. Nevím, kam se zahrnuli (kam zašli). Ros. Zahrnutí, n., vz Zahrnouti. — Z. = límec
zahrnutý ku př. u kabátu, umgeschlagener Kragen, der Kloppkragen. U Petrovic. Dch. Zahrnutý; -ut, a, o, eingerollt, mit in-
begriffen. Vz Zahrnouti. — kde. Z. v počtu bezbožných. Us. — kam. Vlasy za uši z-té. Klčk. V. 107. — čím. Oba stupně zahrnuty jsou slovem šlechta. Ddk. IV. 211. Zname- nitý počet nejrůznějších plemen z-tých spo- lečným názvem ovce domácí. Osv. VI. 552 1. Záhrob, u, záhrobec, bce, záhrobek,
bku, záhrobeček, čku, m., záhrobeň, bně, zá- hrobka, y, f. Záhrob, záhrobec = násyp, der Aufwurf, Haufe, die Erhöhung. Aqu. Seď, cvrčku,, na svém záhrobci (kopci, der Auf- wurf). Č. M. 433. — Z. kamenný = zeď, die Mauer. Bibl. Z. kamenný, jenž byl okolo pole, ten sie rozsul. BO. Stáše angel na úzkosti dvú záhrobů, jimižto vinnice obdělavají (zíd- ka). BO. — Záhrobec, záhrobeň, záhrobka = chodba před domem a jinde vydlážděná, vy- rovnaná, zápraží, zásep, ein erhöhter mit Stein belegter, bedeckter Gang neben dem Hause, neben dem Stall usw. Us., Pref. Na dvorku čisto, sníh vyházený, na z-bci po- |
||
|
|||
Předchozí (68)  Strana:69  Další (70) |