klizeno. Klicp. 134. Záhrobně také jmeno-
vány bývají stienky. Na Slov. Pkr. Pot. 68.
Hned při z-bni zmíněné koryto s vodou
stojí. Šml. Domkové mí rodní, v něž píseň
zvala nás už na z-bni. Pkr. Z hor. 104. Žen-
ská postava se snuje po z-bni do chléva.
Kos. v Km. 1884. — Záhrobec, záhrobeň,
záhrobka, záhrob = vyčnívající zídka u ka-
men, die Vormauer. Us. v Rrkonš. — Záhrob,
záhrobec = ohniště, der Herd. Us. — Zá-
hrobec, záhrobeček (V.) v zahradě — záhon,
das Beet, die Rabatte. D., V. Z. drnový n.
zelený. Jg. — Vz Záprseň.

2. Záhrob, u, m., lépe: záhrobí (co za
hrobem jest), das Jenseits des Grabes. Krok.
II. 226.

Záhrobec, vz Záhrob, l.

Záhrobek, vz Záhrob, 1.

Záhrobeň, vz Záhrob, 1.

Záhrobí, n. = pekelec. Rychtářka koukla
na z. Sá. Ves. rom. 28. Vz Záhrob. — Z.,
die Zarten-Gasse, ulice v 01om. Šb. - Z.,
něm. Zahrob, ves u Březnice. PL.

Zahrobiti, il, en, ení = pohřbíti. Na Slov.
Mena riek, hôr, kde sa z-lo (srdce Slovanů)
jeho bylosť navždy znetaja. Hdž. Rkp.

Záhrobka, y, f., vz Záhrob, 1.

Zahrobní, -ný = co jest za hrobem, was
jenseits des Grabes ist. Z. osud, Dch., svět,
Dk. P. 141., život. Km. 1883. 115. V z-bných
končinách. Phld. I. 3. 112.

Zahrodka = zahrádka. Na Ostrav. Tč.

Zahrochati, zahrochtati, zahrochotati,
(v obec. mluvě: zarochati, zarouchati, zaro-
chotati); zahrochnouti (v obec. mluvě: za-
rouchnouti, źarochnouti) = počíti hrochati,
anfangen zu knallen, krachen, zu grunzen.
— čím oč. Sotva pilou o kmen zarouchal
(lépe: zahrochal). Květml. — kde atd. Svině
v chlévě, na dvoře zahrochala. Us.

Zahrochtati, vz Zahrochati.

Zahromovati = říci: Hrom do tebe!
Losdonnern, fluchen. Sto hromů do toho!
Hrome! Hromský! Z. = silně vzkřiknouti,
zaklíti. — abs. Zahromoval. Us. — komu.
Šd. — na koho. Us. — kdy na koho.
Po chvilce z-val na mne tatínek. Kos. v Km.
1884. — co komu jak. Pomsty notu smrt-
ným třeskem naposled mi zahromuj. Čch. L.
k. 74.

Zahromžiti, il, ení = zahřímati, zahř-
měti. Z-žil výstřel. Pkr. Z hor. 58.

Zahřoti = zahřáti. Na Ostrav. Tč.

Zahřotý = zahřátý. Na Ostrav. Tč.

Zahrouziti, il, žen, ení, untertauchen:
vertiefen. co kam. Purénku, okov nijak
nemohu do studně zahrúziti. Us Šd. — se
kde. I do vod prekotí sa a v hľbke zahrúzi.
Hol. 95. Vz Zahroužiti. — co kde. Taký
jedon oblak má viacej ako tisíc centov vody
v sebe. Nechby sä to naraz sošustlo dolu
na zem a na príbytky naše, nuž by nás
i pod pevnými krovy a sklepy zahrúzilo a
pobilo. Hdž. Čít. 155.

Zahroužení, n., vz Zahrouziti, Zahroužiti.

Zahroužený; -en, a, o, untertaucht, ver-
tieft. Vz Zahrouziti, Zahroužiti. — kam.
On do dna zahrúžen mok strebe najmnožší.
Hol. 93. Do hľbokých rnyšlienek zahrúžený.

Lipa 212. — kde. Srdce v zlosti z-né. Slov.
Tč.

Zahroužiti, il, en, ení. Vz Zahrouziti.

— co, se kam. Z. se v co. Osv. I. 194. Z.
se do myšlének. Us. Naše statky zaujal a

! mňa samú do núdze zahrúžil. Hol. 178. Malé
drevko po vrchu pluje, těžké a velké víc
se zahružuje do vody. Na Slov. Tč. Plťníka
z-žil. Hol. 321.

Zahroziti, hroz, hroze (íc), il, žení; za-
hrozovati, zahrozívati, anfangen zu drohen,
bedrohen; drohen. — na koho. Ros. —
čím: prstem. Z-zil mu těmito slovy. Let.
Mt. S. VIII. 1. 58. Z. válkou. Osv. l. 199.

— komu. Ros. Z tejto sňahovej gule riastla
od vrcha k vrchu kotúlajúc sa ona lavina,
ktorá Rusku zahrozila. Lipa 225. — čím
proti komu. Eh! z-zí proti húštave päsťou.
Dbš. Sl. pov. VIII. 45. — se komu. A po-
čujte len, čo vám ta stariga teraz nevykázala?
Len veru sluhom z-la sa, služky preplatila.
Dbš. Sl. pov. II. 65.

Zahroznatěti, ěl, ění, Trauben bekom-
men. — kdy. Révy po teplém dešti z-tějí.
Us. Tč.

Záhrozný. Phld. IV. 156.

Zahrození, n., die Drohung. Z. válkou.
Osv. I. 199.

Zahrožený; -en, a, o = ohrožený, bedroht.
Šd.

Zahrožovati, vz Zahroziti.

Zahrtmaniti, il, ěn, ění = zagordovati,
zadrhnouti. — co: uzel (který sa ťažko dá
rozuzliť). Na Slov. Zátur.

Zahrtousiti, vz Zardousiti.

Záhruška, y, f. = záruš, zárušek. Na
Slov. Vlnky si poskakujú a sladunké ze
dna vyrastlým z-kám a mladým tisknú pu-
škvorcom hubičky; Po kraji tohto (jazerka)
žltá vókol z. a modrá svetlých lalií nad
vlnky sa krása vypína. Hol. 313., 335. (Šd.).

Zahrutiti se = zaplésti se, sich verwik-
keln. — komu kam. Ať se ti netopýr do
vlasů nezahrutí. Us. (Č.).

Zahrúziti, il, en, ení = hrůzou naplniti,
mit Furcht und Schrecken aufüllen. Na Slov.
Ssk. Vz Zahrouziti.

Záhruzný, od zahrouziti. Na Slov. Hdž.
Rkp.

Zahrúžiti = zahrouziti. Na Slov. Ssk.

Záhružka, vz Záhruška.

Zahrycený (na Mor. zahrýtěný) = sra-
žený (o těstu), schliefig. Us. Vz Zahrýtiti,
Zákalec.

Zahrýtiti, il, cen, cení = hustě zadělati,
tuze naváleti, tuhým učiniti, dicht machen
o. kneten. Zahrýcený chléb. — se — zara-
ziti, sraziti se (o těstu), schliefig werden.
Chmel.

Záhryz, u, m. = zahryzení. Us. Šd.

Zahryzati, vz Zahrýzti.

Záhryzek, zku, m. = ohryzek. Na Slov.
Bern. — Z -ky = kmeny, vršky a větve list-
natých stromů, které se dávají zvěři k hlo-
daní neb okusování, das Prossholz. Šp.

Zahryznouti, ul, ut, utí; zahrýzti, za-
hryzu, zl, zen, ení; zahryzati = začíti hrýzti,
uhryzati, an-, hineinbeissen, annagen; za-
kousnouti, todt beissen; utrápiti, abgrä-
men; se = vežrati se, sich hineinbeissen,