Předchozí (69)  Strana:70  Další (71) |
|
|||
klizeno. Klicp. 134. Záhrobně také jmeno-
vány bývají stienky. Na Slov. Pkr. Pot. 68. Hned při z-bni zmíněné koryto s vodou stojí. Šml. Domkové mí rodní, v něž píseň zvala nás už na z-bni. Pkr. Z hor. 104. Žen- ská postava se snuje po z-bni do chléva. Kos. v Km. 1884. — Záhrobec, záhrobeň, záhrobka, záhrob = vyčnívající zídka u ka- men, die Vormauer. Us. v Rrkonš. — Záhrob, záhrobec = ohniště, der Herd. Us. — Zá- hrobec, záhrobeček (V.) v zahradě — záhon, das Beet, die Rabatte. D., V. Z. drnový n. zelený. Jg. — Vz Záprseň. 2. Záhrob, u, m., lépe: záhrobí (co za
hrobem jest), das Jenseits des Grabes. Krok. II. 226. Záhrobec, vz Záhrob, l.
Záhrobek, vz Záhrob, 1.
Záhrobeň, vz Záhrob, 1.
Záhrobí, n. = pekelec. Rychtářka koukla
na z. Sá. Ves. rom. 28. Vz Záhrob. — Z., die Zarten-Gasse, ulice v 01om. Šb. - Z., něm. Zahrob, ves u Březnice. PL. Zahrobiti, il, en, ení = pohřbíti. Na Slov.
Mena riek, hôr, kde sa z-lo (srdce Slovanů) jeho bylosť navždy znetaja. Hdž. Rkp. Záhrobka, y, f., vz Záhrob, 1.
Zahrobní, -ný = co jest za hrobem, was
jenseits des Grabes ist. Z. osud, Dch., svět, Dk. P. 141., život. Km. 1883. 115. V z-bných končinách. Phld. I. 3. 112. Zahrodka = zahrádka. Na Ostrav. Tč.
Zahrochati, zahrochtati, zahrochotati,
(v obec. mluvě: zarochati, zarouchati, zaro- chotati); zahrochnouti (v obec. mluvě: za- rouchnouti, źarochnouti) = počíti hrochati, anfangen zu knallen, krachen, zu grunzen. — čím oč. Sotva pilou o kmen zarouchal (lépe: zahrochal). Květml. — kde atd. Svině v chlévě, na dvoře zahrochala. Us. Zahrochtati, vz Zahrochati.
Zahromovati = říci: Hrom do tebe!
Losdonnern, fluchen. Sto hromů do toho! Hrome! Hromský! Z. = silně vzkřiknouti, zaklíti. — abs. Zahromoval. Us. — komu. Šd. — na koho. Us. — kdy na koho. Po chvilce z-val na mne tatínek. Kos. v Km. 1884. — co komu jak. Pomsty notu smrt- ným třeskem naposled mi zahromuj. Čch. L. k. 74. Zahromžiti, il, ení = zahřímati, zahř-
měti. Z-žil výstřel. Pkr. Z hor. 58. Zahřoti = zahřáti. Na Ostrav. Tč.
Zahřotý = zahřátý. Na Ostrav. Tč.
Zahrouziti, il, žen, ení, untertauchen:
vertiefen. co kam. Purénku, okov nijak nemohu do studně zahrúziti. Us Šd. — se kde. I do vod prekotí sa a v hľbke zahrúzi. Hol. 95. Vz Zahroužiti. — co kde. Taký jedon oblak má viacej ako tisíc centov vody v sebe. Nechby sä to naraz sošustlo dolu na zem a na príbytky naše, nuž by nás i pod pevnými krovy a sklepy zahrúzilo a pobilo. Hdž. Čít. 155. Zahroužení, n., vz Zahrouziti, Zahroužiti.
Zahroužený; -en, a, o, untertaucht, ver-
tieft. Vz Zahrouziti, Zahroužiti. — kam. On do dna zahrúžen mok strebe najmnožší. Hol. 93. Do hľbokých rnyšlienek zahrúžený. |
Lipa 212. — kde. Srdce v zlosti z-né. Slov.
Tč. Zahroužiti, il, en, ení. Vz Zahrouziti.
— co, se kam. Z. se v co. Osv. I. 194. Z.
se do myšlének. Us. Naše statky zaujal a ! mňa samú do núdze zahrúžil. Hol. 178. Malé
drevko po vrchu pluje, těžké a velké víc se zahružuje do vody. Na Slov. Tč. Plťníka z-žil. Hol. 321. Zahroziti, hroz, hroze (íc), il, žení; za-
hrozovati, zahrozívati, anfangen zu drohen, bedrohen; drohen. — na koho. Ros. — čím: prstem. Z-zil mu těmito slovy. Let. Mt. S. VIII. 1. 58. Z. válkou. Osv. l. 199. — komu. Ros. Z tejto sňahovej gule riastla
od vrcha k vrchu kotúlajúc sa ona lavina, ktorá Rusku zahrozila. Lipa 225. — čím proti komu. Eh! z-zí proti húštave päsťou. Dbš. Sl. pov. VIII. 45. — se komu. A po- čujte len, čo vám ta stariga teraz nevykázala? Len veru sluhom z-la sa, služky preplatila. Dbš. Sl. pov. II. 65. Zahroznatěti, ěl, ění, Trauben bekom-
men. — kdy. Révy po teplém dešti z-tějí. Us. Tč. Záhrozný. Phld. IV. 156.
Zahrození, n., die Drohung. Z. válkou.
Osv. I. 199. Zahrožený; -en, a, o = ohrožený, bedroht.
Šd. Zahrožovati, vz Zahroziti.
Zahrtmaniti, il, ěn, ění = zagordovati,
zadrhnouti. — co: uzel (který sa ťažko dá rozuzliť). Na Slov. Zátur. Zahrtousiti, vz Zardousiti.
Záhruška, y, f. = záruš, zárušek. Na
Slov. Vlnky si poskakujú a sladunké ze dna vyrastlým z-kám a mladým tisknú pu- škvorcom hubičky; Po kraji tohto (jazerka) žltá vókol z. a modrá svetlých lalií nad vlnky sa krása vypína. Hol. 313., 335. (Šd.). Zahrutiti se = zaplésti se, sich verwik-
keln. — komu kam. Ať se ti netopýr do vlasů nezahrutí. Us. (Č.). Zahrúziti, il, en, ení = hrůzou naplniti,
mit Furcht und Schrecken aufüllen. Na Slov. Ssk. Vz Zahrouziti. Záhruzný, od zahrouziti. Na Slov. Hdž.
Rkp. Zahrúžiti = zahrouziti. Na Slov. Ssk.
Záhružka, vz Záhruška.
Zahrycený (na Mor. zahrýtěný) = sra-
žený (o těstu), schliefig. Us. Vz Zahrýtiti, Zákalec. Zahrýtiti, il, cen, cení = hustě zadělati,
tuze naváleti, tuhým učiniti, dicht machen o. kneten. Zahrýcený chléb. — se — zara- ziti, sraziti se (o těstu), schliefig werden. Chmel. Záhryz, u, m. = zahryzení. Us. Šd.
Zahryzati, vz Zahrýzti.
Záhryzek, zku, m. = ohryzek. Na Slov.
Bern. — Z -ky = kmeny, vršky a větve list- natých stromů, které se dávají zvěři k hlo- daní neb okusování, das Prossholz. Šp. Zahryznouti, ul, ut, utí; zahrýzti, za-
hryzu, zl, zen, ení; zahryzati = začíti hrýzti, uhryzati, an-, hineinbeissen, annagen; za- kousnouti, todt beissen; utrápiti, abgrä- men; se = vežrati se, sich hineinbeissen, |
||
|
|||
Předchozí (69)  Strana:70  Další (71) |