tomná knížata z-la. Ddk. III. 151., IV. 29.,
78. (Tč.). Mnoho lidí horkem zlo; Někteří
nemocní ohněm tam z-li. Pal. Děj. III. 3.
55. a 148. (Šd.). Dýmem a ohněm tisíc lidu
z-lo jest. Krádežem to z-lo; Z. ohněm. BO.
Stvořitel váš potrebné věci vám zpósobí a
nahotú nedá vám z. Hus II. 352. — kde:
ve vodě, v boji, V., v hříších, Kom., v bitvě
v Uhrách. Ml. Na bojišti z., Čsk., na vojně,
Us. Šd., u vyhnanství Hdk. .Moja mladosť
len tak hynie, aj zahynie ako lístok v bu-
kovine. Sl. ps. 162. Nekleň, milá, nekleň,
už jsu proklnutý, snad mosím zahynúť pod
ludskýma ploty; Bodejes (bohdej jsi), ko-
chanku, ve svěcě zahynul. Sš. P. 343., 363.
Zahynu-li v tom lese, lítá zvěř mne roznese.
Čes. mor. ps. 255. Když jsem nezahynul
mezi Rakušany, na francouzských luhách,
také nezahynu mé panence v rukách. Er.
P. 112. Kolíne, nejeden synáček u tebe za-
hyne. Er. P. 465. Jenž z-nu1 mezi oltářem
a chrámem. Sš. L. 117. Okolo 30 osob v ohni
zahynulo. Dač. I. 153 Ve kterýchž (bitvách)
mnoho lidí z-lo. Pal. Děj. III. 3. 97. Kdo
stojí v nebezpečenství, jistě v ňom zahyne.
Na Slov. Tč. Bar v boji zahynieme, však
v rodu žíť budeme. Na Slov. Tč. Koho pán
Bůh chrání svým štítem, nezahyne v boji
lítém. Prov. Šd. — kdy: při obléhaní
města. Har. Při přechodu z-lo ovšem 200
bojovníků ve vlnách. Ddk. III. 233. Hospo-
dine, spomoz nám, vet čas (= v tento čas,
právě nyní) zahynem! Pass. 9. Verní ka-
meráti nenechali svojho dobrodinca v ne-
šťastiu z. Dbš. Sl. pov. 32. — od čeho:
od meče, Br., Kram. V bitvě od svých za-
hynul. Kuthen. Z. od zlosti. Us. Rapota
r. 1099. od moru z-nul. Ddk. II. 370. Po-
znal, že by jedním udeřením musel od něho
z. Tč. exc. Nerepcete, jako sú někteří re-
ptali a z-li sú od zbitele, to věz od angela,
jenž je zbil. Hus I. 228. Ot meče z. ER Ale
zákon zahyne od kněze a rada od starců.
Br. Tato vazba není tedy špatna, za ja-
kou ji někteří brusiči pokládají. — proč:
pro vlasť. Kom. Hradišču, Hradišču, nech
do ťa hrom bije, nejeden synáček pro tebe
zahyne. Sš. P. 585. Skrze vieru živú neza-
hynúť na věky. Chč. 612. Všecka víra z-la
jest skrze ta panovánie. Chč. (Mus. 1880.
539.). Druzí mají přielišnú vieru, pro niž
musejí z. Št. Kn. š. 8. — s kým. Se všemi
v bitvě z-nul. Us. Z. s mouchami (nic ne-
učině). V. Staré časy z-ly a staré zvyky
s nimi. Zátur. Pr. II. 36. Upřímnosť z-la
s těmi lidmi starými. Er. P. 514. Potupíš
svět, ač nechceš s ním z. Hus III. 145.
Drusilla se synem z-la při zasutí měst . . .
Sš. Sk. 270. Zahyň to s tebú. Arch. IV.
145. — jak. Náhle z. V., Pal. Děj. IV. 2.
127., mizerně. BR. II. 71. a. Zahyň zoufale.
Shakesp. Tč. Její sláva zahyň u kořenů!
Hdk. Tak aby jich pamiatka z-la na veky.
Sl. let. IV. 179. Neb ktožkoli jie (viery)
celé a neporušené nechová, bez řeči zahyne
věčně. Št. Kn. š. 14. Lebo ta naša láska na
věky zahyne. Sš. P. 289. Z. na odporu
hrdinském. Šmb. Stř. II. 15. Lež ten, co tróni
Bôh na výsosti a divy robí v prírode, nedal
z. svojim v úzkosti, viedol ľudstvo ku svo-

bodě. Čjk. 34. Nezahyne na věky. Br. Do
grunta z. Br. Všecko naše pokolenie bylo
z-lo hřiechem v nevinnosti a v milosti. Hus
II. 415. Ale dá jí (duši) bez posilenie z.
Št. Kn. š. 6. — na čem. Protož na všem
z-li. Pass. mus. 330 — komu. Jemu oko
z-lo. NB. Tč. 254. Z-ne útočiště pastýřům.
Br. — odkud. Nechť zahynou ze země a
nechť jich není pod nebem. Br. Každá duše,
kteráž učiní z ohavnosti těchto cokolivěk,
z-ne z prostředka lidu mého. Hus I. 193.

Zahynulosť, i, f., der Untergang. Jg.

Zahynulý = který zahynul, zu Grunde
gegangen. To zrnce dřéve zahynulé vzrostlo
jest. Št. Kn. š. 28., Kom. Staří Řekové již
dávno jsou z-lí, avšak díla jejich umělecká
a krásná žijí ještě mezi námi. Hš. Z-lé věci.
BR. II. 271. b. — čím. Desátý peniez ztra-
cený jest člověk hřiechem z lý. Hus II. 266.
Vz Zahynouti.

Zahynutelný, vergänglich. Sklenný a z.
klenot. Kon.

Zahynutí, n., der Untergang. Na z. při-
jíti, přivésti. V. Z. člověka, města, domu,
věci.Us. Zprostiti z. někoho. V. K z. při-
jíti. Živ. Kat. Z. někomu přinésti. Byl. Mrzké
z. Jel. Také přinesena správa o z. mnoho
panovníkovi milých mužů. Ddk. III. 234.
Oheň ten By zajisté žral až do z. a všecku
úrodu by vykořenil. BO. Žádný z nich
kromě Jidáše nepřišel na z. BR. II. 591. a.
Bázní z. a súdného dne bojí sě, ktož sě
bojí Boha. Hus I. 117.

Zach, a, m. = veliký žrout, grosser Fres-
ser. Us. u Hořic. Některý pan mistr byl
tak veliký z., že hned z rána potřeboval
za půl zlatky potravy. Proch. — Z., osob.
jm. Z. Jan, čes. hudebník, †1773. — Z. Ant.,
svob. pán, general rakous., vojen. spisov.,
† 1826. — Z. Frant., svob. pán, mathem.
a astronom, † 1832. — Z. Frant., general
srbský ve výsl. Vz S. N. — Z. = Zachariáš.

Zacha, y, m., osob. jm. Mor. Šd.

Zachádzání, n. = zacházení. Na Slov.
Nitra VI. 322.

Zachamraditi, il, ěn, ění, vertuschen.—
co kde. Tak to z. chtěli před králem. Čr.

Zachapovati, zachapnouti, zastr. = chy-
titi, ergreifen, haschen. — koho. Hus.

Zachar, a, m., osob. jm. Šd.

Zachař, e, m., osob. jm. Arch. I. 255. —
Z. z Potišt, čes. rodina vládycká. Vz S. N.
— Z. = Zachariáš. Gl. 377., BO. — Z., jm.
mlýna u Tábora. PL.

Zachariáš, e, m., Zacharias. Vz S. N.,
Tk. III. 248., V. 87., Blk. Kfsk. 988., 1045.
Vz Zacharyáš.

Zachařík, a, m., osob. jm. Arch. I. 170.,
249.

Zacharka, y, m., osob. jm. Phld. III. 3.
294.

Zacharyáš, e, m., osob. jm. Zacharias.
Okolo Z-še a Reginy ubírají se vlaštovky
do ciziny. Kld.

Zacházení, n. = nakládání s čím, die
Behandlung, die Manipulation. Nz., Šp. Ďa-
kujúc vám za vaše vľudno s námi zachád-
zania. Zátur. Vinš. I. 39. Laskavým zachád-
záním s nimi docílil neslýchanou váhu. Nitra
VI. 322.