Zacházeti, vz Zajíti, 1.

Zacházka, y, f = zacházení, der Umweg.
Z-ku učiniti. Us. Bočné z-ky (okliky), seit-
liche Umwege. Us. Dch. Mladík a psík ne-
dělá si mnoho ze zacházky. Pk., Hkš. —
Z. = obcování s kým, der Umgang. Plk.

Zachcabčilý = tlustý, zvl. o ženských,
dick, fett. U Jižné. Vrů.

Zachci, vz Zachtíti.

Zachechtati, chechtám a chechci; za-
chochtati; zachechtati se, zachechtávati se =
počíti chechtem se smáti, laut zu lachen, zu
kichern anfangen. — abs. Někdo tu za-
chechtal. Kdo se tu zachechtal? Us. Čertík
se ušklebil a zachechtal. Kld. II. 63. — se
na koho. — se nad čím. Tč. — jak. Ďá-
belsky se zachechtal. Us. Šd.

Zachej, e, m., osob. jm. Šd.

Zachi-us, a, m. Z. Jakub, v 16. stol. Jir.
H. 1. II. 345.

Zachladiti, il. zen, ení (na Slov. -děn,
ění), zachlazovati = zastuditi, kühl machen,
abkühlen. — se. Us. — si co: žaludek,
hlavu. — se čím: koupáním ve studené
vodě.

Zachladlý = zachlazený, verkühlt. Má
z-dlou hlavu. Us. Šd.

Zachladnouti, dnul a dl, utí = zachla-
diti se, sich erkälten, verkühlen. Puch. Byla
venku a trochu z-dla. Us. Šd.— kdy čím.
Za zimnej noci tvár mrazom z-dla. Lipa
III. 364. — kde v lese, na louce.

Zachlachtati se, zachlachotati se, vz
Chlachtati se. Mor. Šd.

Zachlachniti se, il, ění, hell auflachen.

— nad čím. Na Ostrav. Té.
Zachlastati = chlastem zapomenouti, trin-
kend vergessen. — co: zlosť. Us. Vk

Zachlastiti, il, štěn, ění = znesvětiti, po-
skvrniti, zastr.

Zachlazenina, y, f., die Verkühlung. Us.
Šd.

Zachlebiti se, il, en, ení = zalichotiti
se, sich einschmeicheln. — komu. Aby se
mu zbil, všímal si pilné své služby. Jrsk.
ve Světz. 1881. 98.

Zachlemtati, verschlappern; zu schlap-
pern anfangen. Ros.

Zachleva, y, f., ergastula. Veleš.

Zachlípiti, il, en, ení; zachlipovati =
zaklopiti, zastíniti, verdecken, verhängen. —
si co. Cos pak sobě tak oči zachlípil? Ros.

— se = zaklopiti se. — se čím: klobou-
kem. Ros.

Zachlipnouti, pnul a pl, ut, utí; zachli-
pati = počíti chlipati, zu schlabbern anfan-
gen. — si čeho: jestli nemocný mléka si
zachlipne. Tab. lid. — si jak odkud. Nuž
len tak dák bokom si z nej trochu zachli-
pol. Dbš Sl. pov. I. 402.

Zachlipovati, vz Zachlípiti.

Zachlopati = zaklepati. Mor. Tč. —
Z. = zamazati, zatarasiti, zu-, vermachen.—
co: díru, otvor. Na mor. Val. Vck. — Z. =
potřísniti, pošpinili, zablatiti, beschmutzen.

— co čím: kabát blátem. Šb. Vck.
Zachlopený; -en, a, o, zugemacht, ver-
schlossen, zugedeckt. Chcú oknom pozrieť
dnu, ale okno z-né (okenicemi). Klčk. V.
148. Vz Zachlopiti.

Zachlopiti, il, en,ení, zachlopovati, zu
schlagen, schliessen. Mor. Šd. — co: kozu
Mt. S. I. 71. — co za kým. Dvere za ňou
z-la a zámik zatisla. Dbš. Sl. pov. II. 41.
On vrtký vyskočí a z-pí dvere za sebou.
Dbš. Sl. pov. I. 544.

Zachlostati, vz Zachlostnouti.

Zachlostiti, il, ěn, ění = chlostem zabiti,
Jemanden halb todt schlagen. Plk.

Zachlostnouti, stnul a stl, ut, utí: za-
chlostati = začíti chlostati, einen Schmiss
versetzen. Schmisse zu geben anfangen. —
co kde. V nej (zemi) prvé z-li slasti (jsme).
Sldk. 344. L.

Záchlum, u, m. = záchlumí. Šd.

1. Záchlumí, n. = krajina za chlumem,
die Gegend hinter dem Hügel. Tč.

2. Záchlumí, n , č. Záchlumo, a, n., něm.,
Eisenhütte], ves u Stříbra. Vz S. N. — Z.,
něm. Zachlura, ves u Žamberka. PL Vz
Tk. III. 104 , Sdl. II. 83., 84., Arch. V. 550

Zachlumpaný; -án, a, o = uchlumpaný,
zašpiněný, beschmutzt. Mám leknice z né.
Slez. Šd.

Zachlumsko, a, n. =krajina za chlumem.
SI. let. 1. 97.

Zachlumský. Z. Srbové. Sl. let. V. 11.

Zachlupacenosť, i, f., die Behaartheit.
Ros.

Zachluacený = chlupy zarostlý, be-,
verhaart. Ros.

Zachlupatěti, ěl, ění = chlupy obrosti,
haarig werden; 2) zbohatnouti, reich werden.
Us.

Zachlupatiti, il, cen, ení, mit Haaren
bedecken, verhären. Ros.

Zachlustati = zakypati, zamazati. —
co čím: šaty blátem, díru maltou, stěnu
vápnem, überwerfen. Na Ostrav. Tč. U Brusp.
Mtl.

Zachmáriť sä = zachmouřiti se. Zachmári
sä Napadne sňahu. Hdž. Čít. 142.

Zachmatati, zachmatnouti, tnul a tl, ut,
utí, ergreifen. — co kam. Hneď do oboch
zachmatne kameň ruk a nad seba zdvíha.
Hol. 30. — co čím. Bok si opáše mečom,
na ľavú potom hádže zorácí štít ruku a pra-
vicou zrutné zachmatne dubisko Hol. 113.

Zachmeliti, il, en, ení = ochmeliti, mit
Hopfen anmachen. — co: pivo. — Z. =
zapiti chmelným pivem, versaufen. — co:
svůj rozum. Jg.

Zachmouřiti, vz Zachmúřiti.

Zachmúliti se, il, en, ení = zamračiti se.
A starý Dlugoš sa z-lil. Klčk. VI. 26.

Zachmurati = zachmuřiti. Na Ostrav.
Tč.

Zachmuření, n., die Trübung, Unwöl-
kung. Dch.

Zachmúřený; -en, a, o, düsterumwölkt,
getrübt, betrübt. Dch. Z. tvář, Šbr., čelo,
obličej, Vlč., den, nebe, jedle. Osv. VI. 597.,
V. 638. Po z-né obloze křižovaly se blesky.
Bes. ml. Tč. Čože je tebe, že si taký za-
chmúrený, keď druhí rozveseľujú sa? Dbš.
Sl. pov. VI. 46.

Zachmuřiti, zachmouřiti, il, en, ení; za-
chmuřovati, zachmouřívati = chmurami za-
kryti, pošmouřiti, mit Wolken beziehen,
verfinstern, bedecken. — co. Oblaky nebe,



	76

	Zacházeti, vz Zajíti, 1. Zacházka, y, f = zacházení, der Umweg. Z-ku učiniti. Us. Bočné z-ky (okliky), seit- liche Umwege. Us. Dch. Mladík a psík ne- dělá si mnoho ze zacházky. Pk., Hkš. — Z. = obcování s kým, der Umgang. Plk. Zachcabčilý = tlustý, zvl. o ženských, dick, fett. U Jižné. Vrů. Zachci, vz Zachtíti. Zachechtati, chechtám a chechci; za- chochtati; zachechtati se, zachechtávati se = počíti chechtem se smáti, laut zu lachen, zu kichern anfangen. — abs. Někdo tu za- chechtal. Kdo se tu zachechtal? Us. Čertík se ušklebil a zachechtal. Kld. II. 63. — se na koho. — se nad čím. Tč. — jak. Ďá- belsky se zachechtal. Us. Šd. Zachej, e, m., osob. jm. Šd. Zachi-us, a, m. Z. Jakub, v 16. stol. Jir. H. 1. II. 345. Zachladiti, il. zen, ení (na Slov. -děn, ění), zachlazovati = zastuditi, kühl machen, abkühlen. — se. Us. — si co: žaludek, hlavu. — se čím: koupáním ve studené vodě. Zachladlý = zachlazený, verkühlt. Má z-dlou hlavu. Us. Šd. Zachladnouti, dnul a dl, utí = zachla- diti se, sich erkälten, verkühlen. Puch. Byla venku a trochu z-dla. Us. Šd.— kdy čím. Za zimnej noci tvár mrazom z-dla. Lipa III. 364. — kde v lese, na louce. Zachlachtati se, zachlachotati se, vz Chlachtati se. Mor. Šd. Zachlachniti se, il, ění, hell auflachen. — nad čím. Na Ostrav. Té. Zachlastati = chlastem zapomenouti, trin- kend vergessen. — co: zlosť. Us. Vk Zachlastiti, il, štěn, ění = znesvětiti, po- skvrniti, zastr. Zachlazenina, y, f., die Verkühlung. Us. Šd. Zachlebiti se, il, en, ení = zalichotiti se, sich einschmeicheln. — komu. Aby se mu zbil, všímal si pilné své služby. Jrsk. ve Světz. 1881. 98. Zachlemtati, verschlappern; zu schlap- pern anfangen. Ros. Zachleva, y, f., ergastula. Veleš. Zachlípiti, il, en, ení; zachlipovati = zaklopiti, zastíniti, verdecken, verhängen. — si co. Cos pak sobě tak oči zachlípil? Ros. — se = zaklopiti se. — se čím: klobou- kem. Ros. Zachlipnouti, pnul a pl, ut, utí; zachli- pati = počíti chlipati, zu schlabbern anfan- gen. — si čeho: jestli nemocný mléka si zachlipne. Tab. lid. — si jak odkud. Nuž len tak dák bokom si z nej trochu zachli- pol. Dbš Sl. pov. I. 402. Zachlipovati, vz Zachlípiti. Zachlopati = zaklepati. Mor. Tč. — Z. = zamazati, zatarasiti, zu-, vermachen.— co: díru, otvor. Na mor. Val. Vck. — Z. = potřísniti, pošpinili, zablatiti, beschmutzen. — co čím: kabát blátem. Šb. Vck. Zachlopený; -en, a, o, zugemacht, ver- schlossen, zugedeckt. Chcú oknom pozrieť dnu, ale okno z-né (okenicemi). Klčk. V. 148. Vz Zachlopiti.	Zachlopiti, il, en,ení, zachlopovati, zu schlagen, schliessen. Mor. Šd. — co: kozu Mt. S. I. 71. — co za kým. Dvere za ňou z-la a zámik zatisla. Dbš. Sl. pov. II. 41. On vrtký vyskočí a z-pí dvere za sebou. Dbš. Sl. pov. I. 544. Zachlostati, vz Zachlostnouti. Zachlostiti, il, ěn, ění = chlostem zabiti, Jemanden halb todt schlagen. Plk. Zachlostnouti, stnul a stl, ut, utí: za- chlostati = začíti chlostati, einen Schmiss versetzen. Schmisse zu geben anfangen. — co kde. V nej (zemi) prvé z-li slasti (jsme). Sldk. 344. L. Záchlum, u, m. = záchlumí. Šd. 1. Záchlumí, n. = krajina za chlumem, die Gegend hinter dem Hügel. Tč. 2. Záchlumí, n , č. Záchlumo, a, n., něm., Eisenhütte], ves u Stříbra. Vz S. N. — Z., něm. Zachlura, ves u Žamberka. PL Vz Tk. III. 104 , Sdl. II. 83., 84., Arch. V. 550 Zachlumpaný; -án, a, o = uchlumpaný, zašpiněný, beschmutzt. Mám leknice z né. Slez. Šd. Zachlumsko, a, n. =krajina za chlumem. SI. let. 1. 97. Zachlumský. Z. Srbové. Sl. let. V. 11. Zachlupacenosť, i, f., die Behaartheit. Ros. Zachluacený = chlupy zarostlý, be-, verhaart. Ros. Zachlupatěti, ěl, ění = chlupy obrosti, haarig werden; 2) zbohatnouti, reich werden. Us. Zachlupatiti, il, cen, ení, mit Haaren bedecken, verhären. Ros. Zachlustati = zakypati, zamazati. — co čím: šaty blátem, díru maltou, stěnu vápnem, überwerfen. Na Ostrav. Tč. U Brusp. Mtl. Zachmáriť sä = zachmouřiti se. Zachmári sä Napadne sňahu. Hdž. Čít. 142. Zachmatati, zachmatnouti, tnul a tl, ut, utí, ergreifen. — co kam. Hneď do oboch zachmatne kameň ruk a nad seba zdvíha. Hol. 30. — co čím. Bok si opáše mečom, na ľavú potom hádže zorácí štít ruku a pra- vicou zrutné zachmatne dubisko Hol. 113. Zachmeliti, il, en, ení = ochmeliti, mit Hopfen anmachen. — co: pivo. — Z. = zapiti chmelným pivem, versaufen. — co: svůj rozum. Jg. Zachmouřiti, vz Zachmúřiti. Zachmúliti se, il, en, ení = zamračiti se. A starý Dlugoš sa z-lil. Klčk. VI. 26. Zachmurati = zachmuřiti. Na Ostrav. Tč. Zachmuření, n., die Trübung, Unwöl- kung. Dch. Zachmúřený; -en, a, o, düsterumwölkt, getrübt, betrübt. Dch. Z. tvář, Šbr., čelo, obličej, Vlč., den, nebe, jedle. Osv. VI. 597., V. 638. Po z-né obloze křižovaly se blesky. Bes. ml. Tč. Čože je tebe, že si taký za- chmúrený, keď druhí rozveseľujú sa? Dbš. Sl. pov. VI. 46. Zachmuřiti, zachmouřiti, il, en, ení; za- chmuřovati, zachmouřívati = chmurami za- kryti, pošmouřiti, mit Wolken beziehen, verfinstern, bedecken. — co. Oblaky nebe,