čením život z. Dač. I. 295., 187., V. Tím
chtě z., aby mne neodvadil od Kašpara.
Půh. I. 331. Jimiž se bárka řídí a zacho-
vává. 1512. Mus. 1883. 364. - zač. Při
nálezu za právo se zachovává, že ... . Vš.
62. — co, se jak proti komu. Aby život
z val proti mocnostem přírody. Vlč. Tak
z-vá se i král římský proti Čechám. Ddk.
VI. 167. — proč. Na jeho žádosť povolné
se zachoval. Apol. Má býti z-ván ku po-
žitku a k spasení lidu. Arch. III. 423. (r. 1435.).
Aby cierkev to věz zbor boží a všecken
lid křesťanský pravý pokoj mým přikázá-
ním neb súdem každý čas zachoval. Hus
1. 468. Která (úřada boží) vezdy sobě ně-
kterou duši pro záměry svoje z. umí. Sš.
. Sk. 63. Život jeho (Pavlův) pro církev za-
chován býti měl. Sš. Sk. 272. -- kdy. Za
věku Noemova nikdo mimo koráb jeho ne-
byl z-ván. Sš. II. 133. Vz Z. koho proč. —
se komu čím. Službami se někomu z. Zlob.

Zachovávanec, nce, m. = zachovanec.

Zachovávati, vz Zachovati.

Zachovávavý = zachovávající, erhaltend.
Moc z., požívavá, vypudivá. Ras.

Záchovek, vku, m. = co zachováno, das
Ersparte. Z. lnu od předešlého roku. Us.

Zachovice, dle Budějovice. Jan ze Za-
chovic. Arch. III. 190.

Záchoz, e, f. = zachození, zajití, der
Hinweg. Us.

Záchrámí, n. = zadní díl chrámu. Vlšk.
10.

Zachramostiti, il, ěn, ění = zachrastiti,
anfangen zu rauschen. — čím kde (okolo
čeho). D. — Z. = zandati mezi jiné věci,
verlegen. Us..

Záchrana, y, f. = zachránění, der Schutz,
die Beschützung, Rettung, Bergung, das
Schutzmittel, Präservativ. Jg., Dch., Šp.,
Šd. Vz Právo. Dvéře, schody na z-nu, die
Noththür, Nothtreppe. Dch. Chodba na z-nu,
der Nothgang. Dch. Z. zadní, die Rücken-
wehre; z. poboční, die Seitenwehre. Čsk.
1 chtělo popatřiti, zdali mu v nich kyne
jaká z. Šbrt. Helena život s radostí oběto-
vala ku záchraně nešťastného přítele. Stnk.
V z-nu někoho někomu dáti. Vinař. —
Z. = co zachraňuje. Z. proti choleře. Mus.
Prst svůj opatřte záchranou. Čern.

Zachránce, e, m. = zachranitel. Dch.

Zachráněcí, Rettungs-. Z. skříň. Dch.

Zachránění, n., die Rettung. — Z. =
pohřeb, das Begräbniss. Na Slov. Dbš. Obyč.
108.

Zachráněnosť, i, f. = záchrana, die
Immunität. Nz. lk.

Zachráněný, gerettet. Vz Zachrániti.

Zachránitel, zachranitel, e, m., der Ret-
ter. Dch., Ddk. III. 133. Z. osvěty. Prch.
Vz Zachránce.

Zachránitelka, zachranitelka, y, f., za-
chranitelkyně, ě, f., die Retterin.

Zachránitelství, zachranitelství, n., das
Rettungswesen. Dch.

Zachrániti, chraň, chráně (íc), chránil, ěn,
ění; zachraňovati = ochrániti, brániti, ver-
wahren, beschützen, behüten; na Slov. také
pohřbíti, begraben. — koho čeho. Toho
zachraň nás Bůh. D. — koho před čím

(vz Chrániti. Brániti): před vpádem nepřá-
telským. Sych. Byl z-něm před smrtí (lépe:
od smrti. Brt., Pdg.). Dva manové jeho z-li
jej před jistou smrtí. Ddk. IV. 57. Z-li ho
před nemocí. Ib. IV. 293. — koho (od-
kud) čím: dítě z ohně (Ml), tyčkou, pro-
vazem, skokem, svou odvážlivostí. Us. Z.
se útěkem. Ddk. V. 251., Šb. Fr. Přemysl
Otakar byl by holdováním z-nil všecky své
země. Ddk. VI. 212. — koho, se kam.
Z. se do šírého, sich ins Freie retten. Dch.
Jaj vy moje neviňata! Čo ste komu mo-
bily, že vás takto v čas do blata zachránili
(= pochovali)? Na Slov. Btt. Sp. 162. Bo,
koho's Jánošík na paloš načiara, tomu ne-
pomôžú ani tria cisára; a komu odpíše lí-
stoček trirohý, toho nezachráňa múry do
oblohy. Btt. Sp. 9. — koho od čeho. Kdo
z-ní vás od škody, když přindú zlé ne-
hody? Sl. ps. Aby mě z-la vod šabličke
vojenské. Sš. P. 575. Kolko dietok od siroby
ste z-ly? Na Slov. Tč. Bůh vás zachrání od
všelikej nemoci. Us. Tč. — co, koho. Na-
stávající noc z-la zbytek vojska Soběsla-
vova. Ddk. IV. 29. Z. mrtvého — pochovati,
begraben. Na Slov. Phld. III. 476., Dbš.
Obyč. 109. - koho jak. Dal ho pekne z.
(pohřbíti). Dbš. Sl. pov. I. 525. Jaj, Bože
môj, Bože milý! Čo ťa mi tak z-li (po-
hřbili) bez truhličky, bez jamičky, roznosili
na kústičky? Btt. Sp. 172.

Záchranné, ého, n. = schranné, das
Bergegeld. Šp.

Záchranný, Rettungs-, prophylaktisch.
Z. přístroj (při hašení požáru), Dch., Hřeb
u pasu Hasického, Us., hadice, Dch., lék.
Nz. lk. Z. loď, Rettungs-. Vz Zachraňovací.

Zachraňovací, Rettungs-. Vz Záchranný.
Z. plachta, Khl. 72., pytel, plachta, NA. IV.
20., pás, provaz. Us.

Zachraňovadlo, a, n., Rettungsmittel.
Vz Záchranný, Zachraňovací. Z. pytlové.
Us. Vz o něm ve spise: Ferd. Kubert. Prakt.
zápisky I.

Zachraňování, n. opětné zachránění,
wiederholte Rettung.

Zachrápati, chrápám a chrápu; zachrá-
pnouti, pnul a pl, utí; zachrapovati, anfan-
gen zu schnarchen, ein wenig schnarchen.
— abs. Někdo tu zachrápal. Us. — Z. =
chrápáním (spaním) zahnati, verschnarchen.
co: hněv, Ros., opici.

Zachřapěti, ěl, ení = počíti chřapavě
mluviti, anfangen heiser zu reden. Ros. Vz
Zachřapnouti.

Zachřapiti, il, en, ení = roztlouci, zer-
brechen, zerschlagen. Na Slov. — co: hrnec.

Zachřaplati = počíti chřaplati, sche-
pernd, heiser werden. Ros.

Zachraplavěti = zachřapěti. Jg.

Zachřapnouti, vz Zachrápati.

Zachřapnouti, pnul a pl, utí, heiser
werden. - kdy. Při vlhkém počasí snadno
z-pneš. Us. Tč. Vz Zachřapěti.

Zachrapovati, vz Zachrápati.

Zachrastiti, il, ění, zachrastiti se, anfan-
gen zu rasseln, zu rauschen. Něco tu zachra-
stilo. Něco se tu zachrastilo. Ros. — čím:
řetězem. — Z. = zandati, zachramostiti,
verlegen. — co. Us.